Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Hovořit o „pádu Volkswagenu“ samozřejmě neznamená, že firma zanikne. Padá však dosavadní německý model automobilového průmyslu. Tedy představa, že lze dlouhodobě vyrábět auta s mimořádně vysokými náklady, drahou pracovní silou a rozsáhlým sociálním zabezpečením zaměstnanců a všechno zaplatit vysokými maržemi, zejména z Číny.
Tato éra končí. Volkswagen čelí souběhu několika ran. V Číně jej vytlačují domácí výrobci, kteří se z někdejších žáků evropských automobilek stali jejich nejnebezpečnějšími konkurenty. Evropský trh přitom zůstává slabý, tlak na investice do elektromobility je obrovský a koncernu škodí i americká obchodní politika. Výsledkem je příliš mnoho továren, příliš mnoho modelů a příliš vysoké náklady.
Volkswagen proto chystá další desetitisíce škrtů. Nad budoucností závodů v Emdenu, Zwickau, Hannoveru či Neckarsulmu visí otazník a koncern potřebuje odstranit více než půl milionu vozů roční evropské výrobní kapacity.
Část této výroby skutečně zmizí. Některé modely skončí úplně. Jenže Volkswagen nebude vyrábět nulu aut. Produkci, která přežije, musí někam umístit. A právě tady vzniká příležitost pro Česko a Slovensko.
Jestliže jsou jedním z hlavních problémů německých závodů jejich náklady, je logické, že při přidělování budoucích modelů budou stále větší roli hrát továrny, které dokážou vyrábět levněji, flexibilněji a přitom ve vysoké kvalitě.
Přesně takové závody má Volkswagen několik set kilometrů východně od Německa. Slovenská Bratislava je dnes jednou z nejpozoruhodnějších továren celého koncernu. Pod jednou střechou vyrábí vozy značek Volkswagen, Škoda, Audi i Porsche. Vznikají tam Volkswagen Touareg a Passat, Škoda Superb, Audi Q7 a Q8 nebo Porsche Cayenne. Bratislava navíc zvládá vedle spalovacích a hybridních aut také elektromobily.
Slovensko tedy už dávno není jen levnou montovnou. Je to koncernové centrum schopné vyrábět jedny z nejsložitějších a nejdražších automobilů celé skupiny.
A navíc už existuje důležitý precedent. Volkswagen v minulosti přesunul právě do Bratislavy výrobu Passatu. Takže představa, že by při další konsolidaci německé produkce mohla část výroby znovu zamířit na Slovensko, není pouhá fantazie.
Velmi silné karty ale drží také Česko. Mladá Boleslav se postupně stává jedním z důležitých elektromobilních uzlů celého Volkswagenu. Škoda zde na jedněch výrobních linkách kombinuje spalovací auta s elektromobily a současně výrazně rozšiřuje produkci bateriových systémů. Jejich kapacita dosahuje stovek tisíc kusů ročně a nejsou určeny pouze vozům Škoda, ale i dalším značkám koncernu.
To je přesně typ výroby, který bude Volkswagen v příštích letech potřebovat: maximálně flexibilní továrnu, kde lze podle skutečné poptávky rychle měnit poměr spalovacích vozů a elektromobilů.
Podobnou výhodu mají Kvasiny. Škoda už dnes přesouvá výrobu mezi Mladou Boleslaví a Kvasinami podle toho, kde potřebuje uvolnit kapacitu pro nové modely. Česká automobilka tak v rámci koncernu nabízí výrobní flexibilitu, kterou drahé a rigidnější německé závody stále obtížněji dohánějí.
Česko a Slovensko proto mohou patřit k vítězům německé automobilové krize. A Slovensko má ještě jednu kartu navíc. Premiér Robert Fico nyní oznámil jednání s významným čínským investorem, který má zájem vybudovat na Slovensku automobilový závod. Jméno automobilky zatím zveřejněno nebylo a investice není definitivně potvrzena. Samotný zájem je však mimořádně výmluvný.
Slovensko se totiž může ocitnout v centru dvou přesně opačných pohybů. Ze západu přichází Volkswagen a další evropské automobilky, které musejí snižovat náklady a část výroby přesouvat z drahého Německa do konkurenceschopnějších lokalit. Z východu přicházejí Číňané, kteří naopak chtějí dostat svoji výrobu přímo dovnitř Evropské unie.
A oba proudy se mohou potkat právě na Slovensku. Pro čínské automobilky je země téměř ideální. Nemusejí budovat celý automobilový ekosystém od začátku. Mají k dispozici kvalifikované zaměstnance, rozsáhlou síť dodavatelů, logistiku a zkušenost s produkcí vozů Volkswagen, Porsche, Audi, Kia, Stellantis či Jaguar Land Rover. Slovensko se tak může stát jedním z hlavních předmostí čínského automobilového průmyslu v Evropské unii.
Pro Česko i Slovensko by další automobilová výroba znamenala více než samotná pracovní místa v továrnách. Každá velká automobilka kolem sebe živí rozsáhlou síť subdodavatelů, strojírenských firem, producentů elektroniky, plastů a kovových dílů, logistiky, vývoje či podnikových služeb.
Má to samozřejmě i druhou stránku. Slovensko je už dnes na automobilovém průmyslu mimořádně závislé a další továrny tuto koncentraci ještě zvýší. A pokud by Volkswagen dlouhodobě prohrával globální souboj s Čínou, nakonec by problémy zasáhly i jeho české a slovenské závody.
Přesto je základní trend nepřehlédnutelný. Německý automobilový průmysl už nebude automaticky vyrábět v Německu všechno, co vyráběl dosud. Při dalším dělení výrobních programů bude stále nekompromisněji rozhodovat produktivita, flexibilita a náklady. A tam mají Česko a Slovensko proti Německu jednu obrovskou výhodu.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.