V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Bessent před novináři na Světovém ekonomickém fóru bagatelizoval dopad dánského odchodu z trhu s tím, že jde o zanedbatelnou částku v porovnání s celkovým objemem amerického dluhu. Zároveň však vyslal signál, že Trumpova administrativa hodlá v arktickém sporu o Grónsko postupovat bez ohledu na tradiční diplomatické ohledy. Ministr dokonce dánské investice přirovnal k samotnému významu země slovy: „Investice Dánska jsou irelevantní, stejně jako Dánsko samotné.“
Trumpova diplomacie v Arktidě: Proč USA tolik stojí o Grónsko? Video rozebírá strategický význam ostrova a důvody, proč Trumpova administrativa stupňuje tlak na dánskou vládu i evropské spojence.
Zatímco Bessent útočil na finanční stabilitu spojenců, generální tajemník NATO Mark Rutte zvolil na panelu „Může se Evropa bránit?“ zcela opačný tón. Rutte se překvapivě postavil na stranu Donalda Trumpa a ocenil ho za to, že donutil evropské země k „zásadním“ krokům v oblasti obranných výdajů. Podle šéfa aliance by se Evropa bez Trumpova tlaku nikdy neodhodlala ke splnění dvouprocentního cíle výdajů na obranu z HDP.
Rutte publiku v Davosu otevřeně přiznal, že jeho obhajoba Trumpa nebude populární, ale trval na tom, že prezidentův přístup byl pro dospění Evropy v poststudenoválečném světě klíčový. NATO se podle něj musí připravit na realitu, kdy se americké zájmy budou stále více přesouvat směrem k Asii, což vyžaduje, aby evropské státy převzaly větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečí. Přesto zdůraznil, že konvenční přítomnost USA v Evropě zůstává nepostradatelná.
Ekonomové v Davosu však varují, že Bessentova rétorika může být nebezpečným hazardem. Ačkoliv se dánských 100 milionů dolarů může zdát v měřítku USA málo, evropské instituce jako celek drží americké státní dluhopisy v celkové hodnotě přes 8 bilionů dolarů. Pokud by se k bojkotu dánského fondu připojili další evropští investoři jako projev solidarity v otázce Grónska, mohl by Washington čelit vážným problémům s financováním svého rekordního deficitu.
Napětí v Davosu tak dosáhlo vrcholu právě ve chvíli, kdy se očekává přílet prezidenta Trumpa. Zatímco šéf NATO se snaží stavět mosty a vyzdvihovat pozitivní dopady amerického tlaku, ministr financí Bessent dál pálí diplomatické mosty svými útoky na spojence.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.