Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Všechny balistické rakety odpálené Ruskem zasáhly své cíle, což podtrhlo kritický nedostatek střel pro systémy Patriot na ukrajinské straně. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ačkoli byla obrana úspěšná proti dronům a střelám s plochou dráhou letu, balistické rakety se kvůli chybějícím interceptorům zneškodnit nepodařilo. Vyzval proto spojence z USA a Evropy, aby na nadcházejícím summitu v Ankaře přijali rázné kroky k posílení ukrajinského nebe.
Podle Zelenského bylo při útocích, které zasáhly patnáct výškových obytných budov, zraněno nejméně 60 lidí. Záchranáři v Kyjevě museli vyprošťovat přeživší z trosek a bojovat s plameny například v historické čtvrti Podilskyj, kde byla zničena horní patra devítipodlažního domu. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo masivní úder zbraněmi dlouhého dosahu a drony, přičemž deklarovalo zásahy vojenských a energetických objektů v Kyjevě a okolí a také armádních letišť v několika dalších regionech.
Masivnímu bombardování předcházel ukrajinský útok na klíčovou ruskou rafinérii v Omské oblasti, která produkuje důležité chemikálie pro zpracování ropy a potýká se s rostoucím nedostatkem paliv. Podle ukrajinského letectva Rusko při nočním útoku zkombinovalo balistické a křižující střely, hypersonické protilodní rakety Zirkon a 351 útočných i klamných dronů. Obrana sestřelila 37 křižujících střel a 326 dronů, avšak 23 balistických raket, šest střel Zirkon a 18 dronů proniklo na 34 míst po celé zemi.
Útok navíc zahrnoval nasazení rychlejších bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které se protivzdušným týmům likvidují podstatně hůře. Pondělní agrese přišla jen několik dní po čtvrtečních náletech na Kyjev, které si vyžádaly 31 lidských životů. Na druhé straně gubernátor anektovaného Krymu Michail Razvožajev informoval, že po ukrajinském útoku na energetickou infrastrukturu u Sevastopolu zůstalo město dočasně bez dodávek elektrické energie.
Kromě útoků na infrastrukturu pokračují na východě Ukrajiny tvrdé boje o strategické město Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Moskva sice v pátek prohlásila, že tuto pozici již plně ovládla, Kyjev však toto tvrzení označil za lež a potvrdil, že ukrajinské jednotky město nadále brání. Ruský úder se odehrál v době, kdy Kreml potvrdil víkendový telefonát mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem, kteří se dohodli na dalším rozhovoru v blízké budouctví, pravděpodobně během tohoto týdne. Trump má navíc ve středu v Turecku v plánu osobní schůzku se Zelenským, která má přinést nový impuls k ukončení války.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
