Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Některé státy v současnosti zdržují práce na třídílné zprávě kvůli sporu o úlohu tohoto orgánu a zastoupení rozvojových zemí. Jedna skupina dokonce tvrdila, že některá doporučení panelu vycházejí z rasistických předpokladů.
Rockström pro The Guardian označil zprávy za spravedlivé a zdůraznil, že IPCC představuje objektivní vědu založenou na důkazech a je jediným spolehlivým základem pro tvorbu politik. Podle jeho slov jde o souhrn všeho, co dobrovolně vykonali vědci z celého světa, tedy z globálního Jihu i globálního Severu, kteří společně vytvářejí syntézu dosavadního výzkumu.
Činnost IPCC slouží jako podklad pro každoroční klimatické konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Další hodnoticí zpráva označovaná jako AR7, sedmá v řadě sahající až do roku 1988, je již v přípravě a počítá se s jejím dokončením v roce 2028, kdy se na podzim uskuteční konference COP33 a proběhne druhé globální hodnocení plnění pařížské dohody.
Právě toto hodnocení má posoudit pokrok směrem k hlavnímu cíli pařížské dohody, jímž je udržet růst teploty do jednoho a půl stupně Celsia nad předindustriální úrovní, přičemž se téměř jistě ukáže, že nynější sliby ke snižování emisí skleníkových plynů jsou nedostatečné a vyžadují zlepšení. Organizace spojených národů již dříve zjistila, že svět směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia, což podle dřívějších zpráv IPCC povede k závažným a v některých případech nevratným dopadům, jako je tání ledových čapek a ledovců, zvyšování hladiny moří, blednutí korálů či extrémní počasí.
Některé země, především Rusko, Indie a arabská skupina států včetně Saúdské Arábie, chtějí zveřejnění zprávy AR7 odložit až na rok 2029, tedy po dokončení globálního hodnocení. Argumentují spolu s částí klimatických aktivistů tím, že rozvojové země jsou při předkládání vědeckých podkladů do IPCC v nevýhodě, což podle některých tvrzení vede k tomu, že do práce pronikají rasistické předpoklady zaručující výsady rozvinutých států.
Koordinátorka Asijského lidového hnutí pro dluh a rozvoj Lidy Nacpilová deníku The Guardian řekla, že scénáře IPCC pro snižování emisí skleníkových plynů jsou zaujaté proti zájmům globálního Jihu. Jako příklad uvedla předpoklad, že emise mají být snižovány tam, kde je to nákladově nejefektivnější, přičemž podle ní je takové snižování levné právě na globálním Jihu, a dodala, že změna předpokladů by přinesla odlišné scénáře.
Nacpilová také prohlásila, že vyčleňování Saúdské Arábie, s jejímž chováním aktivisté ne vždy souhlasí, je rovněž velmi rasistické, a položila otázku, kdo v tomto regionu založil odvětví fosilních paliv, kdo z něj po desítky let těžil a čí nadnárodní společnosti vyrostly na těžbě ropy a plynu na Blízkém východě, přičemž tvrdila, že jde o zneužívání ekonomické, politické a rasové moci.
Rockström tato tvrzení odmítl s tím, že cesty do budoucnosti odrážejí rozdílné společensko-ekonomické skutečnosti po celém světě a vycházejí z nejlepších dostupných poznatků bez zaujetí vůči Severu či Jihu. Podle něj jde o nejkvalitnější recenzovanou vědu o tom, jak zmenšovat příjmové rozdíly mezi chudými a bohatými zeměmi, o demografických změnách či zdravotních projekcích, a dodal, že věda nemá sloužit jako kolbiště pro boj o spravedlnost, lidská práva nebo demokracii.
Mnoho dalších rozvojových zemí včetně malých ostrovních států a nejméně rozvinutých zemí vyzvalo k dokončení zprávy IPCC bez odkladu. Nepálský vyjednavač Radžu Pandit Čchétri označil obviňování IPCC z rasismu za politickou linii a zdůraznil, že v tomto procesu je třeba respektovat vědu, protože v Nepálu mohou dopady během několika hodin znamenat tisíce ztracených životů a škody na majetku v miliardách liber, zatímco některé státy se podle něj obávají, že silnější vědecké závěry zvýší tlak na snižování emisí.
Klíčové výbory IPCC vedou dvojice vědců vždy z rozvinuté a rozvojové země a přední odborníky dodávají i Čína, Indie a Saúdská Arábie, ačkoli zasvěcenci připouštějí, že v některých částech procesu mají převahu evropští badatelé. Samotný panel uvedl, že ze šesti set šedesáti čtyř jmenovaných autorů pracujících na návrzích zpráv tří pracovních skupin pochází padesát jedno procent z rozvojových zemí a ekonomik v transformaci, což je nárůst téměř o polovinu oproti předchozí zprávě z roku 2021, a v každé kapitole všech tří zpráv působí alespoň jeden vědec z rozvojové země.
Mluvčí IPCC uvedl, že panel usiluje o podporu rozmanitosti a začlenění a v sedmém cyklu podnikl řadu kroků v duchu integrity, profesionality a ohledu na rozmanitost i genderovou vyváženost. Rockström řekl, že i kdyby byla zpráva AR7 odložena, poznatky ze zprávy AR6 by stačily k prokázání nutnosti výrazně vylepšit nynější emisní sliby, zatímco jiní odborníci varují, že odklad by mohl posloužit ke zpochybnění či zablokování samotného globálního hodnocení.
Spor trvá celý rok a vrcholí před blížícím se jednáním o rozpočtu IPCC, přičemž bez schváleného rozpočtu by šance na včasné vydání zpráv před globálním hodnocením výrazně klesly, i když předseda panelu Jim Skea prodloužil svou účast na konferenci COP31 kvůli dalším jednáním a první návrh zastřešujícího rozhodnutí z konference zdůrazňuje ústřední roli nejlepší dostupné vědy i zapojení různých skupin a rozvojových zemí.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?