Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ať už se tyto aktivity nazývají jakkoli, odehrávají se pod prahem ozbrojeného konfliktu a napříč hranicemi, takže vyžadují stejně širokou reakci. Kimmage a Vujica jako někdejší úředníci amerického ministerstva zahraničí vybudovali právě k tomuto účelu koalici zemí. Současná americká administrativa toto úsilí opustila, ale podle autorů ještě není pozdě na to, aby Evropa převzala štafetový kolík, dokud se Washington do zápasu znovu nezapojí.
V létě roku 2023 vyzval tehdejší ministr zahraničí Antony Blinken na konci virtuálního jednání ministrů zahraničí Evropské unie o pomoci Ukrajině ke připojení k rámci pro boj proti zahraniční státní manipulaci s informacemi. Tato vůbec první iniciativa amerického ministerstva zahraničí měla sdružit stejně smýšlející státy proti rostoucí hrozbě zahraničního škodlivého vlivu. Během několika měsíců se zapojilo Německo, Ukrajina, Španělsko a řada dalších evropských zemí, přičemž Jižní Korea a Japonsko rozšířily počet členů na téměř třicet do ledna roku 2025.
Rámec měl spojit partnerské země kolem společných definic a priorit v pěti oblastech, jimiž byly národní strategie a politiky, řídicí struktury, lidské a technické kapacity, podpora občanské společnosti a nezávislých médií a mnohostranná koordinace. Autoři iniciativu rozběhli proto, že viděli, jak generativní umělá inteligence začíná výrazně posilovat vlivové kampaně. Zahraniční škodlivý vliv v digitálním prostředí totiž nezná hranice a žádná vláda mu nemůže čelit sama, přičemž závazky rámce byly nezávazné, aby sloužil jako podpora mezi partnery, nikoli jako nástroj nátlaku.
Ačkoli rámec sotva stihl rozjet činnost, podnítil v prvním roce vlády k přijetí konkrétních opatření, takže například Černá Hora začala připravovat nové strategie a Pobřeží slonoviny spustilo osvětové kampaně pro občany. Stejný dlouhodobě uplatňovaný přístup se osvědčil v boji proti terorismu, kde koalice proti Islámskému státu stála na podobných nezávazných závazcích a směrech činnosti.
Úřad autorů, Centrum pro globální zapojení, zanikl na konci roku 2024, když Kongres nechal vypršet jeho mandát. V dubnu roku 2025 administrativa uzavřela jeho nástupnický úřad a rozpustila budovanou koalici a zároveň omezila financování mnoha programů zaměřených na posilování schopností partnerů čelit škodlivému vlivu, což podle autorů dalo Rusku, Číně, Íránu a dalším aktérům větší prostor ovlivňovat veřejnost vlastními narativy a snížilo bezpečnost.
Administrativa zdůvodnila své kroky odkazy na údajný cenzurní průmyslový komplex, jenž měl umlčovat konzervativní projevy, přičemž dvě konkrétní obvinění vůči Centru pro globální zapojení tvrdila, že v roce 2021 financovalo organizaci, která později označila některá konzervativní média za pravděpodobné šiřitele dezinformací, a že v roce 2020 zprostředkovávalo žádosti o stažení příspěvků u platforem prostřednictvím partnerství pro integritu voleb.
Podle autorů neobstojí ani jedno z těchto obvinění, protože projekt organizace Global Disinformation Index financovaný centrem se týkal čínských a ruských narativů v jiných jazycích než v angličtině a až o několik měsíců později, bez podpory centra, se tato organizace pustila do neuváženého zařazování médií. Soud navíc žaloby na cenzuru vůči partnerství zamítl, protože zjišťování potvrdilo absenci jakéhokoli věcného základu pro závěr, že by partnerství donutilo jakoukoli platformu sociálních sítí cenzurovat příspěvky nebo účty.
Tato epizoda nicméně ukazuje politickou citlivost boje proti zahraničnímu škodlivému vlivu, takže budoucí snahy musejí veřejnosti jasně ukázat, že míří pouze proti zahraničnímu škodlivému vlivu a mají silné pojistky bránící jakémukoli ohrožení domácího projevu.
Po roce 1945 poskytovala americká síť spojenců a partnerů Spojeným státům zásadní výhodu oproti Sovětskému svazu a později Rusku, Číně i nestátním skupinám, přičemž tato výhoda přesahuje obranu i obchod a v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi přináší včasné varování, dosah, důvěryhodnost a pákový efekt.
Státy v první linii od Pobaltí a Balkánu až po Moldavsko a Tchaj-wan se s novými taktikami obvykle setkávají jako první, než Moskva použije stejný postup proti Spojeným státům, a samotná Ukrajina byla zkušebním polygonem mnoha moskevských metod. Partneři rozšiřují i dosah Washingtonu, protože mu dávají přístup ke zpravodajským poznatkům a někdy i k právním pravomocím, jež by jinak neměl, což dokládá například práce evropských výzkumníků a vlád, kteří od roku 2022 dokumentovali ruskou operaci dvojník klonující weby velkých západních médií, dva roky předtím, než ministerstvo spravedlnosti v září 2024 zabavilo třicet dva jejích domén.
Spojenci dodávají také důvěryhodnost, protože když americké ministerstvo zahraničí v září 2024 odhalilo skryté aktivity ruského státního média RT a agentury Social Design Agency napojené na Kreml, učinilo tak po boku Velké Británie, Kanady a dalších partnerů ze skupiny G7, což je nejcennější na globálním Jihu a v dalších sporných informačních prostorech. Spojenci mají rovněž pákový efekt, neboť sankce a postihy mají větší dopad, když je uplatňují i ostatní, zatímco nedostatek spolupráce vytváří mezery pro jejich obcházení.
Tyto přínosy stojí na základech důvěry, kterou Washington podle autorů značně promarnil, ale obnova nemusí začínat od nuly, protože expertní ústavy, univerzity a nezávislí badatelé na obou stranách Atlantiku i v indopacifickém regionu nadále sdružují odborníky sledující zahraniční manipulaci s informacemi a vytvářejí základ, na němž může stavět příští administrativa.
Členové občanské společnosti mohou zkoumat a publikovat, ale nemohou uzavírat dvoustranné dohody, sdílet utajované zpravodajské informace ani měnit oficiální politiky, což jsou výhradně vládní funkce. Washington by měl znovu převzít vedoucí roli při podpoře obnoveného rámce, ale mezitím mohou evropské státy jednat ve třech konkrétních oblastech, jimiž jsou zpravodajsky podložené určení původce, cílené financování pro státy v první linii a diplomatické svolávání.
První oblastí je určení původce opřené o zpravodajské poznatky, kde mohou britské Národní centrum pro informační obranu a francouzský úřad Viginum předávat odtajněné informace o konkrétních kampaních partnerům do sedmdesáti dvou hodin od odhalení, přičemž Francie může využít systém včasného varování EU a Británie může působit prostřednictvím NATO. Druhou oblastí je cílené financování pro Moldavsko, západní Balkán a další menší evropské země ohrožené Kremlem, které potřebují analytické týmy, monitorovací nástroje a specialisty pro komunikaci s technologickými firmami, což vyžaduje zhruba dva až tři miliony eur ročně na zemi, přičemž dobrým začátkem by byl společný fond ve výši pětadvaceti milionů eur ročně na pět let.
Třetí oblastí je diplomatické svolávání, kdy někdo musí určit program a koordinovat společné reakce alespoň prostřednictvím měsíční či týdenní pracovní skupiny partnerských vlád a pravidelných ministerských schůzek, v čemž mohou vést Londýn nebo Paříž. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že hybridní útoky Ruska nezůstanou bez odezvy, a Macron či britský premiér Andy Burnham mohou rámec oživit a přizpůsobit věku umělé inteligence s oporou o NATO, Evropskou unii nebo jejich část, přičemž Evropa má i vlastní unijní nástroje a mechanismus rychlé reakce G7 a propojením EU s dalšími partnery může proměnit oddělené národní investice v silnější kolektivní obranu proti úsilí Moskvy oslabit evropské odhodlání.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.