Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) vyhodnotil dopady dohody AUKUS a v pátek ráno zveřejnil podrobnou analýzu, podle níž má americká průmyslová základna pro stavbu ponorek v současnosti potíže uspokojit poptávku samotného námořnictva po těchto plavidlech. Podle zprávy by další zvyšování výroby za účelem nahrazení útočných ponorek prodaných Austrálii prohloubilo obtíže, jimž čelí námořnictvo i loděnice, a prodej těchto ponorek by na mnoho let snížil počet útočných ponorek dostupných americkému námořnictvu.
V rámci takzvaného prvního pilíře dohody AUKUS souhlasily Spojené státy s prodejem tří až pěti již sloužících ponorek třídy Virginia Austrálii od roku 2032. Analýza rozpočtového úřadu Kongresu se ptala, zda by jakékoli ponorky předané Austrálii mohly být nasazeny v případě amerického konfliktu s Čínou, a zda by Čína byla méně odrazována, pokud by Spojené státy snížily počet svých útočných ponorek, aby pomohly Austrálii vybudovat vlastní ponorkové síly.
Zpráva uvedla, že vzhledem k dlouholetému a pevnému spojenectví mezi Spojenými státy a Austrálií by posílení ponorkové flotily australského námořnictva mohlo pomoci vyrovnat potenciální ztrátu schopností amerického námořnictva. Tato ztráta by mohla být dokonce více než vyvážena, protože australské ponorky by měly základny v západním Pacifiku, a mohly by tak rychleji reagovat na případný konflikt s Čínou kvůli Tchaj-wanu nebo jiným záležitostem v Jihočínském moři, nicméně Austrálii by zůstala kontrola nad jejími ponorkami a jejich účast v jakémkoli konkrétním konfliktu by nebyla zaručena.
Australský ministr obrany Richard Marles již v roce 2023 řekl, že Austrálie nedá žádné sliby ohledně nasazení svých ponorek na podporu amerického konfliktu s Čínou a že jakékoli budoucí australské ponorky budou pod plnou kontrolou tehdejší australské vlády.
Tempo stavby ponorek ve Spojených státech je dlouhodobě pomalé a americké loděnice v současnosti vyrábějí ponorky třídy Virginia tempem 1,13 plavidla ročně, přičemž pro pokrytí vlastních potřeb Ameriky je nutné zvýšit toto tempo na dvě ponorky ročně a pro dodatečné předávání Austrálii na 2,33 ponorky ročně. Podle zprávy rozpočtového úřadu Kongresu se rychlost stavby ponorek za posledních dvacet let zpomalila, ponorky třídy Virginia mají zpoždění čtyřiadvacet až třicet šest měsíců a jejich stavba, která v prvním desetiletí tohoto století trvala pět až šest let, nyní podle platných harmonogramů trvá v průměru deset až jedenáct let.
Americké zákony upravující dohodu AUKUS stanovují, že americký prezident může předat ponorku Austrálii pouze tehdy, pokud ztráta tohoto plavidla ze služby v americkém námořnictvu neoslabí podhladinové schopnosti Spojených států. Podle podmínek dohody AUKUS mohou Spojené státy odmítnout předání jakýchkoli ponorek Austrálii bez sankcí.
Kritici dohody AUKUS tvrdí, že šance, že Spojené státy budou mít kapacitu prodat Austrálii jakékoli ze svých sloužících ponorek, je mizivá. Bývalý australský ministr zahraničí Bob Carr uvedl, že obě země žijí ve lži, když udržují fikci, že dohoda o ponorkách se uskuteční, a dodal, že ve Washingtonu i v Canbeře je nyní běžným názorem, že ponorky nedostanou.
Dohoda má nicméně deklarovanou širokou podporu napříč politickým spektrem ve Spojených státech i v Austrálii, přičemž Marles počátkem měsíce řekl, že dohoda AUKUS i spojenectví pokračují nerušeně dál a americký ministr obrany Pete Hegseth potvrdil svou podporu dohodě i závazek posilovat odstrašování v Pacifiku při setkání s Marlesem v září.
Výzkumná služba amerického Kongresu otevřeně zvažovala alternativní dělbu práce, při níž by žádné ponorky třídy Virginia nebyly převedeny pod australské velení, a její lednová zpráva o dohodě AUKUS uvažovala o úpravě dohody, kdy by ponorky určené k prodeji Austrálii zůstaly pod americkým velením a vyplouvaly z australských základen. Zpráva uváděla argumenty pro i proti prodeji tří ponorek třídy Virginia Austrálii od roku 2032, ale zároveň poukazovala na to, že v případě konfliktu nebo krize s Čínou kvůli Tchaj-wanu by ponorky pod australským velením nemohly být nařízeny do akce, zatímco plavidla pod americkým velením operující z australských základen by mohla být nasazena okamžitě.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.