Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Schůzka by sice mohla prolomit ledy a odstartovat trvalejší dialog, zároveň si však každý ze státníků může z devadesátiminutového jednání odnést určitý dílčí zisk.
Přestože Trump během hlavního zasedání fóra pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří usnul, využil příležitost ukázat svou blízkost ke dvěma autoritářským vůdcům, které obdivuje. V době, kdy Ukrajina zničila ruský most na Krym, přivítal americký prezident Putina nejen jako přítele, ale téměř jako válečného spojence.
Ruský prezident sice během úvodního fotografování občas ustoupil stranou podle protokolu, doma však bude moci ukázat, že úctu a pozornost Trumpa i Si Ťin-pchinga si získává Moskva, nikoli jeho soupeř Evropa, natož pak Ukrajina. Schůzka tak byla pro Putina darem zdarma a podtrhla hodnocení bývalého britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta, že Trump už není vůdcem svobodného světa.
Z pohledu Putina bylo souběžné jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně pouhou vedlejší akcí. Ruský vůdce se chlubil, že snahy Evropy o izolaci Ruska selhaly a že středobodem světové ekonomiky se stal asijsko-pacifický region, přičemž jeho vztah s Trumpem stojí navzdory obtížím na podobných civilizačních hodnotách.
Pro Si Ťin-pchinga znamenalo setkání prestižní příležitost vystoupit v roli hostitele a nepřímo ukázat, že éra americké převahy skončila. Spojené státy jako spotřebitelská ekonomika už nejsou jediným arbitrem světového dění a musí se o prostor dělit s Čínou jako výrobním obrem a Ruskem jako energetickou základnou.
Krátké společné prohlášení trojice se dotklo čtyř poměrně nesourodých témat, jimiž byly posílení dodávek energie, reforma Organizace spojených národů, omezení pravomocí Mezinárodního trestního soudu a předběžný závazek jednat o jaderném odzbrojení a nešíření jaderných zbraní.
Svými ambicemi v době řady globálních krizí se tyto body sotva vyrovnaly konferenci v Jaltě z roku 1945 nebo prohlášení po teheránském summitu z roku 1943. Tehdy se státníci Velké Británie, Spojených států a Sovětského svazu sešli na verandě britského velvyslanectví a zavázali ke společné poválečné spolupráci na budování světového společenství demokratických národů bez tyranie a útlaku, přičemž Winston Churchill mluvil o budoucnosti lidstva v rukou spojenců a Josif Stalin vyzdvihoval mimořádnou moc a příležitosti.
Jednání v Šen-čenu naproti tomu působilo spíše jako schůzka hledající vlastní program. Prázdné místo vyplnily obecné sliby o udržování strategické stability a mezinárodní bezpečnosti, tedy cíle, které při pohledu na svět nikdo z přítomných v současnosti příliš účinně nenaplňuje.
Možná technologie, mnohopólový svět a vlastní vnitřní rozpory znamenají, že ani tyto mocnosti nemají takovou převahu jako dříve. Chyběly totiž jakékoli doprovodné plány na reformu OSN, na zvýšení těžby energie či na respektování mezinárodního práva, které Trumpův nynější upřednostňovaný nástupce Marco Rubio nedávno v projevu zlehčoval jako hračku globální elity.
Právě Putin jako hlavní podněcovatel summitu usiloval ze všech tří nejvíce o zasazení schůzky do historického rámce, když označil Čínu, Rusko a Spojené státy za vítěze druhé světové války, což bylo záměrné opomenutí Británie. Závazek chránit a posilovat systém mezinárodního práva zřejmě směřoval k tomu, aby někteří státníci nebyli vystaveni zatykačům Mezinárodního trestního soudu.
Shodou okolností ve stejný den uznal jiný mezinárodní soud, Mezinárodní soudní dvůr, stát Myanmar poprvé vinným z genocidy. Prohlášení ze Šen-čenu tento soud výslovně nezmínilo a omezilo se na nepřímý odkaz na Mezinárodní trestní soud a další podobné instituce.
Si Ťin-pching, který si hlídá postavení ochránce globálního Jihu a nechce je poškodit zapojením do dělení sfér vlivu mezi velmocemi, se držel známé formulace, podle níž dějiny ukazují, že když jsou velké mocnosti v míru, je svět bezpečný, zatímco při jejich střetu nastává chaos.
V zákulisí nebo při jiných příležitostech sice může docházet k vážnějším posunům například kolem role Číny jako garanta dohody s Íránem, vedení reformované OSN či přístupu Putina k míru na Ukrajině při zachování její svrchovanosti.
Podle dostupných hodnocení z jednání však to málo dějin, které se v Šen-čenu napsalo, vzniklo výhradně z nesprávných důvodů.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.