Opravdu je schůzka lídrů Číny, USA a Ruska historická? Částečně ano, do dějin se ale nezapíše

Analýza
Trump dorazil do Číny na summit APEC
Trump dorazil do Číny na summit APEC, foto: reprofoto X
Klára Marková DNES 11:03
Sdílej:

Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.

Schůzka by sice mohla prolomit ledy a odstartovat trvalejší dialog, zároveň si však každý ze státníků může z devadesátiminutového jednání odnést určitý dílčí zisk.

Přestože Trump během hlavního zasedání fóra pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří usnul, využil příležitost ukázat svou blízkost ke dvěma autoritářským vůdcům, které obdivuje. V době, kdy Ukrajina zničila ruský most na Krym, přivítal americký prezident Putina nejen jako přítele, ale téměř jako válečného spojence.

Ruský prezident sice během úvodního fotografování občas ustoupil stranou podle protokolu, doma však bude moci ukázat, že úctu a pozornost Trumpa i Si Ťin-pchinga si získává Moskva, nikoli jeho soupeř Evropa, natož pak Ukrajina. Schůzka tak byla pro Putina darem zdarma a podtrhla hodnocení bývalého britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta, že Trump už není vůdcem svobodného světa.

Z pohledu Putina bylo souběžné jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně pouhou vedlejší akcí. Ruský vůdce se chlubil, že snahy Evropy o izolaci Ruska selhaly a že středobodem světové ekonomiky se stal asijsko-pacifický region, přičemž jeho vztah s Trumpem stojí navzdory obtížím na podobných civilizačních hodnotách.

Pro Si Ťin-pchinga znamenalo setkání prestižní příležitost vystoupit v roli hostitele a nepřímo ukázat, že éra americké převahy skončila. Spojené státy jako spotřebitelská ekonomika už nejsou jediným arbitrem světového dění a musí se o prostor dělit s Čínou jako výrobním obrem a Ruskem jako energetickou základnou.

Krátké společné prohlášení trojice se dotklo čtyř poměrně nesourodých témat, jimiž byly posílení dodávek energie, reforma Organizace spojených národů, omezení pravomocí Mezinárodního trestního soudu a předběžný závazek jednat o jaderném odzbrojení a nešíření jaderných zbraní.

Svými ambicemi v době řady globálních krizí se tyto body sotva vyrovnaly konferenci v Jaltě z roku 1945 nebo prohlášení po teheránském summitu z roku 1943. Tehdy se státníci Velké Británie, Spojených států a Sovětského svazu sešli na verandě britského velvyslanectví a zavázali ke společné poválečné spolupráci na budování světového společenství demokratických národů bez tyranie a útlaku, přičemž Winston Churchill mluvil o budoucnosti lidstva v rukou spojenců a Josif Stalin vyzdvihoval mimořádnou moc a příležitosti.

Jednání v Šen-čenu naproti tomu působilo spíše jako schůzka hledající vlastní program. Prázdné místo vyplnily obecné sliby o udržování strategické stability a mezinárodní bezpečnosti, tedy cíle, které při pohledu na svět nikdo z přítomných v současnosti příliš účinně nenaplňuje.

Možná technologie, mnohopólový svět a vlastní vnitřní rozpory znamenají, že ani tyto mocnosti nemají takovou převahu jako dříve. Chyběly totiž jakékoli doprovodné plány na reformu OSN, na zvýšení těžby energie či na respektování mezinárodního práva, které Trumpův nynější upřednostňovaný nástupce Marco Rubio nedávno v projevu zlehčoval jako hračku globální elity.

Právě Putin jako hlavní podněcovatel summitu usiloval ze všech tří nejvíce o zasazení schůzky do historického rámce, když označil Čínu, Rusko a Spojené státy za vítěze druhé světové války, což bylo záměrné opomenutí Británie. Závazek chránit a posilovat systém mezinárodního práva zřejmě směřoval k tomu, aby někteří státníci nebyli vystaveni zatykačům Mezinárodního trestního soudu.

Shodou okolností ve stejný den uznal jiný mezinárodní soud, Mezinárodní soudní dvůr, stát Myanmar poprvé vinným z genocidy. Prohlášení ze Šen-čenu tento soud výslovně nezmínilo a omezilo se na nepřímý odkaz na Mezinárodní trestní soud a další podobné instituce.

Si Ťin-pching, který si hlídá postavení ochránce globálního Jihu a nechce je poškodit zapojením do dělení sfér vlivu mezi velmocemi, se držel známé formulace, podle níž dějiny ukazují, že když jsou velké mocnosti v míru, je svět bezpečný, zatímco při jejich střetu nastává chaos.

V zákulisí nebo při jiných příležitostech sice může docházet k vážnějším posunům například kolem role Číny jako garanta dohody s Íránem, vedení reformované OSN či přístupu Putina k míru na Ukrajině při zachování její svrchovanosti.

Podle dostupných hodnocení z jednání však to málo dějin, které se v Šen-čenu napsalo, vzniklo výhradně z nesprávných důvodů.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Je silnější zápach plynu důvodem k obavám? Energetici vysvětlují!

Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane? 

Novinky
Jeffrey Epstein

Nová stopa v případu Epsteinova úmrtí: Expert rozporuje závěry patologů!

Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu. 

Novinky
Budova Kapitolu

Ťin-pching a Putin jsou lháři, s Trumpem si jen hrají... Američtí zákonodárci nejsou z jednání lídrů nadšení

Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.

Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.