Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
První rok skutečně panoval klid. Macron tehdy porazil v druhém kole prezidentských voleb Marine Le Penovou z krajní pravice. Její stoupenci byli šokováni, a opozice vůči Macronovi byla omezená. Nyní se však prezident potýká s neschopností udržet premiéra, prosadit jakoukoli legislativu a čelí výzvám k vlastní rezignaci.
Macronovy problémy začaly podle expertů v roce 2018 hnutím „žlutých vest“ (gilets jaunes), masovým protestním hnutím, které vystupovalo proti cenám paliv a prezidentovým ekonomickým plánům. Následovala pandemie, což byla výzva, s jakou se Macronovi předchůdci nesetkali. V roce 2022 se do druhého kola voleb probojovala znovu posílená Le Penová. Tentokrát byl rozdíl mezi oběma kandidáty mnohem menší než v roce 2017.
V lednu 2024 se Macron pokusil osvěžit svou nabídku jmenováním Gabriela Attala premiérem. Stal se nejmladším šéfem vlády od roku 1958. Tento přístup ale selhal, když Macronova strana utrpěla drtivou porážku v evropských volbách v červnu 2024. Tento neúspěch vedl Macrona k rozhodnutí, které uvrhlo Francii do nepřetržitého politického chaosu trvajícího déle než rok. Ve snaze zastavit postup krajní pravice, zejména Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové, vyhlásil Macron předčasné volby v červenci 2024.
Od té doby je v Národním shromáždění standardem patový stav. Žádný ze tří hlavních bloků (centristé pod Macronem, krajní pravice pod Le Penovou a Jordanem Bardellou a levicová aliance) nedisponuje většinou. Attal rezignoval a byl nahrazen pravicovým Michelem Barnierem, který ve funkci vydržel jen několik měsíců a poté ztratil důvěru Shromáždění. Barniera následoval François Bayrou, který ve funkci vydržel déle, ale i on prohrál hlasování o důvěře v září 2025.
Nakonec se funkce ujal centrista Lecornu, který rezignoval po necelém měsíci. Nezbylo mu ani čas na to, aby předsedal svému prvnímu zasedání vlády, natož aby se pokusil sjednotit parlament na důležitých otázkách, zejména na ekonomice. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí Lecornu uvedl nedostatečnou ochotu ke kompromisu mezi jednotlivými stranami ve Shromáždění.
Klid, který Macron v roce 2017 představoval, se proměnil v nestabilitu. Nedávné protestní hnutí „bloquons tous!“ (Zablokujme vše!) vykazuje znaky podobné dřívějšímu hnutí „žlutých vest“, kdy stávky a dopravní komplikace zastavují velké části země. Takový politický chaos Francie dlouho nezažila. Střídání premiérů připomíná spíše nejhorší momenty třetí republiky, režimu, který zanikl porážkou nacisty.
To vše se děje v době neustálých zpráv o korupci a skandálech. Jak bývalý prezident Nicolas Sarkozy, tak Le Penová byli nedávno shledáni vinnými z korupce. Sarkozy je tak prvním bývalým prezidentem, který čelí nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Le Penová se pravděpodobně kvůli zákazu kandidatury na prezidentku v roce 2027 bude muset vzdát naděje na úřad.
Budoucnost Francie se zřejmě upíná k mládí. Macron se nyní může obrátit na někoho, jako je Attal, který by mohl být schopen spolupracovat se dvěma ze tří politických bloků. Cenou by však bylo nutné vyhnout se zásadním ekonomickým reformám požadovaným krajní levicí. Druhou možností je hledat cestu vpřed prostřednictvím legislativních voleb. Hlavními uchazeči o většinu by byli mladí lídři, ať už by šlo o krajně pravicového Bardellu, Mathilde Panot (současnou vůdkyni La France Insoumise) nebo centristickou postavu typu Attala. Všichni by byli mladší 40 let a nebyli by poskvrněni korupčními skandály.
Macron bude i nadále usilovat o roli státníka na světové scéně a doufat, že se některému z jeho stoupenců podaří získat podporu levice. Případně může spoléhat na to, že nové volby přinesou změnu. Pokud se cesta kupředu rychle nenajde, dva roky jsou dlouhá doba na čekání na změnu prezidenta. Výzvy k Macronově rezignaci se budou jen stupňovat.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Hlavním cílem prezidenta Donalda Trumpa je ukončit válku na Ukrajině, a to nezávisle na tom, jak bude konečná mírová dohoda vypadat. Zatímco evropští spojenci a Ukrajinci stále vyjednávají o podrobnostech původního 28bodového plánu, který by Rusku přenechal Donbas, představitelé Bílého domu zdůrazňují, že pro Trumpa neexistují žádné nepřekročitelné hranice. Jedinou podmínkou je dohoda obou stran a rychlé ukončení bojů.
Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Sepse, život ohrožující infekce, je celosvětově zodpovědná za odhadovaných 800 000 úmrtí novorozenců ročně. V Africe tvoří tato infekce až 28 % všech úmrtí novorozenců. Mnoho novorozenců, jejichž imunitní systém je nedostatečně vyvinutý pro boj s patogeny, umírá proto, že doporučená antibiotika již nejsou účinná. Bakterie si totiž v průběhu let vyvinuly odolnost (antimikrobiální rezistence – AMR). Jen AMR infekce jsou příčinou až 214 000 úmrtí novorozenců po celém světě.
Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu dorazí na Pražský hrad na další schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Babiš už v pondělí avizoval, že se chystá za hlavou státu se seznamem kandidátů na ministry. Jména už mu totiž poskytli i Motoristé a SPD.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Zimní a na sníh bohaté počasí bude v Česku panovat i ve středu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která začne platit po půlnoci z úterý na středu. Na některých místech může napadnout až 25 centimetrů nového sněhu.