Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
První rok skutečně panoval klid. Macron tehdy porazil v druhém kole prezidentských voleb Marine Le Penovou z krajní pravice. Její stoupenci byli šokováni, a opozice vůči Macronovi byla omezená. Nyní se však prezident potýká s neschopností udržet premiéra, prosadit jakoukoli legislativu a čelí výzvám k vlastní rezignaci.
Macronovy problémy začaly podle expertů v roce 2018 hnutím „žlutých vest“ (gilets jaunes), masovým protestním hnutím, které vystupovalo proti cenám paliv a prezidentovým ekonomickým plánům. Následovala pandemie, což byla výzva, s jakou se Macronovi předchůdci nesetkali. V roce 2022 se do druhého kola voleb probojovala znovu posílená Le Penová. Tentokrát byl rozdíl mezi oběma kandidáty mnohem menší než v roce 2017.
V lednu 2024 se Macron pokusil osvěžit svou nabídku jmenováním Gabriela Attala premiérem. Stal se nejmladším šéfem vlády od roku 1958. Tento přístup ale selhal, když Macronova strana utrpěla drtivou porážku v evropských volbách v červnu 2024. Tento neúspěch vedl Macrona k rozhodnutí, které uvrhlo Francii do nepřetržitého politického chaosu trvajícího déle než rok. Ve snaze zastavit postup krajní pravice, zejména Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové, vyhlásil Macron předčasné volby v červenci 2024.
Od té doby je v Národním shromáždění standardem patový stav. Žádný ze tří hlavních bloků (centristé pod Macronem, krajní pravice pod Le Penovou a Jordanem Bardellou a levicová aliance) nedisponuje většinou. Attal rezignoval a byl nahrazen pravicovým Michelem Barnierem, který ve funkci vydržel jen několik měsíců a poté ztratil důvěru Shromáždění. Barniera následoval François Bayrou, který ve funkci vydržel déle, ale i on prohrál hlasování o důvěře v září 2025.
Nakonec se funkce ujal centrista Lecornu, který rezignoval po necelém měsíci. Nezbylo mu ani čas na to, aby předsedal svému prvnímu zasedání vlády, natož aby se pokusil sjednotit parlament na důležitých otázkách, zejména na ekonomice. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí Lecornu uvedl nedostatečnou ochotu ke kompromisu mezi jednotlivými stranami ve Shromáždění.
Klid, který Macron v roce 2017 představoval, se proměnil v nestabilitu. Nedávné protestní hnutí „bloquons tous!“ (Zablokujme vše!) vykazuje znaky podobné dřívějšímu hnutí „žlutých vest“, kdy stávky a dopravní komplikace zastavují velké části země. Takový politický chaos Francie dlouho nezažila. Střídání premiérů připomíná spíše nejhorší momenty třetí republiky, režimu, který zanikl porážkou nacisty.
To vše se děje v době neustálých zpráv o korupci a skandálech. Jak bývalý prezident Nicolas Sarkozy, tak Le Penová byli nedávno shledáni vinnými z korupce. Sarkozy je tak prvním bývalým prezidentem, který čelí nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Le Penová se pravděpodobně kvůli zákazu kandidatury na prezidentku v roce 2027 bude muset vzdát naděje na úřad.
Budoucnost Francie se zřejmě upíná k mládí. Macron se nyní může obrátit na někoho, jako je Attal, který by mohl být schopen spolupracovat se dvěma ze tří politických bloků. Cenou by však bylo nutné vyhnout se zásadním ekonomickým reformám požadovaným krajní levicí. Druhou možností je hledat cestu vpřed prostřednictvím legislativních voleb. Hlavními uchazeči o většinu by byli mladí lídři, ať už by šlo o krajně pravicového Bardellu, Mathilde Panot (současnou vůdkyni La France Insoumise) nebo centristickou postavu typu Attala. Všichni by byli mladší 40 let a nebyli by poskvrněni korupčními skandály.
Macron bude i nadále usilovat o roli státníka na světové scéně a doufat, že se některému z jeho stoupenců podaří získat podporu levice. Případně může spoléhat na to, že nové volby přinesou změnu. Pokud se cesta kupředu rychle nenajde, dva roky jsou dlouhá doba na čekání na změnu prezidenta. Výzvy k Macronově rezignaci se budou jen stupňovat.
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.