Čtvrtá rezignace premiéra za rok a půl: Co dál čeká Macrona?

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 7. října 2025 10:31
Sdílej:

Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.

První rok skutečně panoval klid. Macron tehdy porazil v druhém kole prezidentských voleb Marine Le Penovou z krajní pravice. Její stoupenci byli šokováni, a opozice vůči Macronovi byla omezená. Nyní se však prezident potýká s neschopností udržet premiéra, prosadit jakoukoli legislativu a čelí výzvám k vlastní rezignaci.

Macronovy problémy začaly podle expertů v roce 2018 hnutím „žlutých vest“ (gilets jaunes), masovým protestním hnutím, které vystupovalo proti cenám paliv a prezidentovým ekonomickým plánům. Následovala pandemie, což byla výzva, s jakou se Macronovi předchůdci nesetkali. V roce 2022 se do druhého kola voleb probojovala znovu posílená Le Penová. Tentokrát byl rozdíl mezi oběma kandidáty mnohem menší než v roce 2017.

V lednu 2024 se Macron pokusil osvěžit svou nabídku jmenováním Gabriela Attala premiérem. Stal se nejmladším šéfem vlády od roku 1958. Tento přístup ale selhal, když Macronova strana utrpěla drtivou porážku v evropských volbách v červnu 2024. Tento neúspěch vedl Macrona k rozhodnutí, které uvrhlo Francii do nepřetržitého politického chaosu trvajícího déle než rok. Ve snaze zastavit postup krajní pravice, zejména Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové, vyhlásil Macron předčasné volby v červenci 2024.

Od té doby je v Národním shromáždění standardem patový stav. Žádný ze tří hlavních bloků (centristé pod Macronem, krajní pravice pod Le Penovou a Jordanem Bardellou a levicová aliance) nedisponuje většinou. Attal rezignoval a byl nahrazen pravicovým Michelem Barnierem, který ve funkci vydržel jen několik měsíců a poté ztratil důvěru Shromáždění. Barniera následoval François Bayrou, který ve funkci vydržel déle, ale i on prohrál hlasování o důvěře v září 2025.

Nakonec se funkce ujal centrista Lecornu, který rezignoval po necelém měsíci. Nezbylo mu ani čas na to, aby předsedal svému prvnímu zasedání vlády, natož aby se pokusil sjednotit parlament na důležitých otázkách, zejména na ekonomice. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí Lecornu uvedl nedostatečnou ochotu ke kompromisu mezi jednotlivými stranami ve Shromáždění.

Klid, který Macron v roce 2017 představoval, se proměnil v nestabilitu. Nedávné protestní hnutí „bloquons tous!“ (Zablokujme vše!) vykazuje znaky podobné dřívějšímu hnutí „žlutých vest“, kdy stávky a dopravní komplikace zastavují velké části země. Takový politický chaos Francie dlouho nezažila. Střídání premiérů připomíná spíše nejhorší momenty třetí republiky, režimu, který zanikl porážkou nacisty.

To vše se děje v době neustálých zpráv o korupci a skandálech. Jak bývalý prezident Nicolas Sarkozy, tak Le Penová byli nedávno shledáni vinnými z korupce. Sarkozy je tak prvním bývalým prezidentem, který čelí nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Le Penová se pravděpodobně kvůli zákazu kandidatury na prezidentku v roce 2027 bude muset vzdát naděje na úřad.

Budoucnost Francie se zřejmě upíná k mládí. Macron se nyní může obrátit na někoho, jako je Attal, který by mohl být schopen spolupracovat se dvěma ze tří politických bloků. Cenou by však bylo nutné vyhnout se zásadním ekonomickým reformám požadovaným krajní levicí. Druhou možností je hledat cestu vpřed prostřednictvím legislativních voleb. Hlavními uchazeči o většinu by byli mladí lídři, ať už by šlo o krajně pravicového Bardellu, Mathilde Panot (současnou vůdkyni La France Insoumise) nebo centristickou postavu typu Attala. Všichni by byli mladší 40 let a nebyli by poskvrněni korupčními skandály.

Macron bude i nadále usilovat o roli státníka na světové scéně a doufat, že se některému z jeho stoupenců podaří získat podporu levice. Případně může spoléhat na to, že nové volby přinesou změnu. Pokud se cesta kupředu rychle nenajde, dva roky jsou dlouhá doba na čekání na změnu prezidenta. Výzvy k Macronově rezignaci se budou jen stupňovat. 

Stalo se
Novinky
Komáři

Evropa čelí nové zdravotní hrozbě. Komáři šíří nemoc způsobující nesnesitelné bolesti

Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.

Novinky
Robert Fico (Smer)

Chorvatský tisk: Orbán a Fico jsou „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v srdci Evropy“

Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“

Novinky
Emmanuel Macron

Macron je skeptický. V mír na Ukrajině nevěří

Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.

Novinky
Import a export

Američané tvrdě pocítili dopad cel. USA je musí vracet, lidé z toho ale nebudou mít vůbec nic

Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.