Válka v Gaze vytvořila nový, srdcervoucí termín v oblasti naléhavé zdravotnické pomoci: WCNSF – Wounded Child, No Surviving Family, tedy „zraněné dítě bez přeživší rodiny“. Během více než dvou let bombardování a hladomoru se problém osiřelých a zraněných dětí dramaticky zhoršil. Neustálý chaos způsobený izraelským bombardováním a evakuačními rozkazy totiž neustále fragmentuje komunity po celé Gaze.
Podle statistik ministerstva zdravotnictví Gazy, které citovala agentura UNICEF na začátku září, ztratilo oba rodiče 2 596 dětí. Dalších 53 724 dětí přišlo buď o otce (47 804), nebo o matku (5 920). Neexistují sice přesné údaje o tom, kolik z těchto dětí bylo zároveň zraněno, ale Gaza má v současnosti nejvyšší míru dětských amputací ze všech moderních konfliktů.
Případ tříleté Wesam je otřesným příkladem. Když v srpnu byla bombardována jejich rodinná dům v Gaze, byla jediným přeživším. Utrpěla vážná zranění nohy a břicha, včetně natržených jater a ledvin, a vážné psychické trauma. UNICEF uvedl, že dívka naléhavě potřebuje lékařskou evakuaci pro pokročilou léčbu, aby se její levá noha zachránila před amputací.
Izraelské útoky zanechaly v Gaze tisíce dětí, které jsou osamělé a často kriticky zraněné. Přeplnění chirurgové traumatologických oddělení již pouze škrábou zkratku WCNSF do jejich složek. Kieran King, humanitární ředitel britské charitativní organizace War Child, uvedl, že jde o první konflikt, kde byl takový termín potřeba. Zrodil se z naléhavé potřeby lékařských týmů, které se s takovým rozsahem problémů spojených s ochranou dětí nikdy nesetkaly.
Jacob Granger, koordinátor pro nouzové situace z Lékařů bez hranic (MSF), potvrdil, že do polních nemocnic neustále přivážejí zraněné děti bez rodinných příslušníků. Tyto děti nemají po ošetření žádnou stabilitu. Neexistuje totiž žádná sociální instituce ani sociální struktura, která by je podpořila. Komunitní mechanismy, které se snaží osiřelé děti nalézt a postarat se o ně, jsou pouze „kapkou v moři“.
Unicef poskytuje krátkodobou nouzovou péči ztraceným a osiřelým dětem, zatímco sociální pracovníci pátrají po příbuzných pro dlouhodobou péči. War Child je jednou z mála organizací, která aktivně přijímá volání z klinik o případech WCNSF. Sociální pracovníci prohledávají tábory pro přesídlené, aby našli děti bez doprovodu a pokusili se je svěřit do péče ochotným rodinám.
Například 13letá Radeh ztratila otce ve válce a byla svědkem toho, jak odstřelovač zabil její matku. Trpí šokem, úzkostí, nočními můrami a silnými bolestmi hlavy a žaludku. V běžném konfliktu by se o takové děti postarali příbuzní, ale v Gaze je to často nemožné, protože jsou rodiny rozptýleny. Je nutné hledat alternativní řešení péče prostřednictvím databáze rodin ochotných přijmout další dítě.
Nalezení takových rodin je extrémně obtížné, když je nedostatek jídla. Zraněné děti, často s amputovanými končetinami, mají navíc malou šanci na evakuaci. Doprava pro zraněné dítě stojí stovky dolarů v hotovosti, často s 40% přirážkou, což je nad možnosti většiny rodin v Gaze.
Děti, zejména chlapci, se stále častěji seskupují, aby přežily. Hledají v odpadcích něco k jídlu nebo k prodeji, nebo se ve skupinách shromažďují u distribučních míst s jídlem. Tato riskantní taktika odráží čisté zoufalství. Dětské trauma a ničení rodin se začínají projevovat. Jacob Granger poznamenal, že chování těchto dětí je abnormálně agresivní. Šestiletý nebo osmiletý chlapec někdy křičí na auta, „jako by to byl rozzlobený čtyřicetiletý muž.“
Mentální škody způsobené této generaci dětí jsou nevyčíslitelné, a to i u těch, které rodinu stále mají. Dvanáctiletý Ahmad Abu Hilal snil o tom, že se stane lékařem, který bude léčit zraněné. Izraelský granát ho však zasáhl do stehna. Po zranění se jeho fyzický i psychický stav vážně zhoršil.
Ahmad, který je stále závislý na lécích proti bolesti, se obviňuje z toho, že tam šel. Jeho matka se nejvíce obává, že už nikdy nebude chodit. Úzkost a zmatení spojené s vážným zraněním jsou exponenciálně větší pro děti, které nemají žádnou rodinnou podporu. Granger shrnuje: „Pokaždé, když se pokusí znovu postavit, vzpomenou si na okamžik, kdy přišli o nohy a členy rodiny. V Gaze není nikde bezpečno.“
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.