Válka v Gaze vytvořila nový, srdcervoucí termín v oblasti naléhavé zdravotnické pomoci: WCNSF – Wounded Child, No Surviving Family, tedy „zraněné dítě bez přeživší rodiny“. Během více než dvou let bombardování a hladomoru se problém osiřelých a zraněných dětí dramaticky zhoršil. Neustálý chaos způsobený izraelským bombardováním a evakuačními rozkazy totiž neustále fragmentuje komunity po celé Gaze.
Podle statistik ministerstva zdravotnictví Gazy, které citovala agentura UNICEF na začátku září, ztratilo oba rodiče 2 596 dětí. Dalších 53 724 dětí přišlo buď o otce (47 804), nebo o matku (5 920). Neexistují sice přesné údaje o tom, kolik z těchto dětí bylo zároveň zraněno, ale Gaza má v současnosti nejvyšší míru dětských amputací ze všech moderních konfliktů.
Případ tříleté Wesam je otřesným příkladem. Když v srpnu byla bombardována jejich rodinná dům v Gaze, byla jediným přeživším. Utrpěla vážná zranění nohy a břicha, včetně natržených jater a ledvin, a vážné psychické trauma. UNICEF uvedl, že dívka naléhavě potřebuje lékařskou evakuaci pro pokročilou léčbu, aby se její levá noha zachránila před amputací.
Izraelské útoky zanechaly v Gaze tisíce dětí, které jsou osamělé a často kriticky zraněné. Přeplnění chirurgové traumatologických oddělení již pouze škrábou zkratku WCNSF do jejich složek. Kieran King, humanitární ředitel britské charitativní organizace War Child, uvedl, že jde o první konflikt, kde byl takový termín potřeba. Zrodil se z naléhavé potřeby lékařských týmů, které se s takovým rozsahem problémů spojených s ochranou dětí nikdy nesetkaly.
Jacob Granger, koordinátor pro nouzové situace z Lékařů bez hranic (MSF), potvrdil, že do polních nemocnic neustále přivážejí zraněné děti bez rodinných příslušníků. Tyto děti nemají po ošetření žádnou stabilitu. Neexistuje totiž žádná sociální instituce ani sociální struktura, která by je podpořila. Komunitní mechanismy, které se snaží osiřelé děti nalézt a postarat se o ně, jsou pouze „kapkou v moři“.
Unicef poskytuje krátkodobou nouzovou péči ztraceným a osiřelým dětem, zatímco sociální pracovníci pátrají po příbuzných pro dlouhodobou péči. War Child je jednou z mála organizací, která aktivně přijímá volání z klinik o případech WCNSF. Sociální pracovníci prohledávají tábory pro přesídlené, aby našli děti bez doprovodu a pokusili se je svěřit do péče ochotným rodinám.
Například 13letá Radeh ztratila otce ve válce a byla svědkem toho, jak odstřelovač zabil její matku. Trpí šokem, úzkostí, nočními můrami a silnými bolestmi hlavy a žaludku. V běžném konfliktu by se o takové děti postarali příbuzní, ale v Gaze je to často nemožné, protože jsou rodiny rozptýleny. Je nutné hledat alternativní řešení péče prostřednictvím databáze rodin ochotných přijmout další dítě.
Nalezení takových rodin je extrémně obtížné, když je nedostatek jídla. Zraněné děti, často s amputovanými končetinami, mají navíc malou šanci na evakuaci. Doprava pro zraněné dítě stojí stovky dolarů v hotovosti, často s 40% přirážkou, což je nad možnosti většiny rodin v Gaze.
Děti, zejména chlapci, se stále častěji seskupují, aby přežily. Hledají v odpadcích něco k jídlu nebo k prodeji, nebo se ve skupinách shromažďují u distribučních míst s jídlem. Tato riskantní taktika odráží čisté zoufalství. Dětské trauma a ničení rodin se začínají projevovat. Jacob Granger poznamenal, že chování těchto dětí je abnormálně agresivní. Šestiletý nebo osmiletý chlapec někdy křičí na auta, „jako by to byl rozzlobený čtyřicetiletý muž.“
Mentální škody způsobené této generaci dětí jsou nevyčíslitelné, a to i u těch, které rodinu stále mají. Dvanáctiletý Ahmad Abu Hilal snil o tom, že se stane lékařem, který bude léčit zraněné. Izraelský granát ho však zasáhl do stehna. Po zranění se jeho fyzický i psychický stav vážně zhoršil.
Ahmad, který je stále závislý na lécích proti bolesti, se obviňuje z toho, že tam šel. Jeho matka se nejvíce obává, že už nikdy nebude chodit. Úzkost a zmatení spojené s vážným zraněním jsou exponenciálně větší pro děti, které nemají žádnou rodinnou podporu. Granger shrnuje: „Pokaždé, když se pokusí znovu postavit, vzpomenou si na okamžik, kdy přišli o nohy a členy rodiny. V Gaze není nikde bezpečno.“
Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.
Válka v Gaze vytvořila nový, srdcervoucí termín v oblasti naléhavé zdravotnické pomoci: WCNSF – Wounded Child, No Surviving Family, tedy „zraněné dítě bez přeživší rodiny“. Během více než dvou let bombardování a hladomoru se problém osiřelých a zraněných dětí dramaticky zhoršil. Neustálý chaos způsobený izraelským bombardováním a evakuačními rozkazy totiž neustále fragmentuje komunity po celé Gaze.
Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Sliby o levnějších potravinách znovu rozhodly volby – a opět to bude venkov, kdo zaplatí jejich cenu. Politika, která se tváří jako obrana obyčejných lidí, ve skutečnosti nahrává velkým hráčům a prohlubuje závislost českého zemědělství na dotacích. Pokud se kabinet pod vedením Andreje Babiše skutečně vydá cestou cenového tlaku a deregulace, může skončit tím, že venkov, jenž mu dal moc, přijde o velký kus ekonomické autonomie.
Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
Útoky proti LGBTQ+ komunitě v Ghaně prudce narůstají. Kriminalita, která k lákání obětí používá online platformy, je povzbuzena otevřeně homofobními politiky a celospolečenskou nesnášenlivostí. Oběti jsou nejčastěji lákány na seznamkách a jiných digitálních platformách, kde se pachatelé vydávají za queer osoby.
Nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů od Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) jasně ukazuje, že úbytek mořského ledu a ničení životního prostředí neustále tlačí mnohé živočišné i rostlinné druhy k vyhynutí. Podle tohoto celosvětově nejuznávanějšího hodnocení rizika vyhynutí je nyní ohrožena více než čtvrtina ze všech 172 620 posuzovaných druhů živočichů, rostlin a hub. Celkem 48 646 druhů se v současnosti potýká s hrozbou vyhynutí.
Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Vysocí představitelé Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) v rámci Trumpovy administrativy oslovili letos na jaře Federální agenturu pro řešení krizových situací (FEMA) s návrhem, aby agentura zablokovala miliony dolarů z bezpečnostních grantů určených muslimským organizacím po celé zemi. Tento návrh na plošný zákaz nechal vedení FEMA zmatené a hluboce znepokojené.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že příměří v Pásmu Gazy je v platnosti, což potvrdila přesunem svých jednotek na linie dohodnuté v rámci dohody o zastavení palby. Tímto okamžikem začal běžet 72hodinový limit pro propuštění rukojmích.
Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.