Válka v Gaze vytvořila nový, srdcervoucí termín v oblasti naléhavé zdravotnické pomoci: WCNSF – Wounded Child, No Surviving Family, tedy „zraněné dítě bez přeživší rodiny“. Během více než dvou let bombardování a hladomoru se problém osiřelých a zraněných dětí dramaticky zhoršil. Neustálý chaos způsobený izraelským bombardováním a evakuačními rozkazy totiž neustále fragmentuje komunity po celé Gaze.
Podle statistik ministerstva zdravotnictví Gazy, které citovala agentura UNICEF na začátku září, ztratilo oba rodiče 2 596 dětí. Dalších 53 724 dětí přišlo buď o otce (47 804), nebo o matku (5 920). Neexistují sice přesné údaje o tom, kolik z těchto dětí bylo zároveň zraněno, ale Gaza má v současnosti nejvyšší míru dětských amputací ze všech moderních konfliktů.
Případ tříleté Wesam je otřesným příkladem. Když v srpnu byla bombardována jejich rodinná dům v Gaze, byla jediným přeživším. Utrpěla vážná zranění nohy a břicha, včetně natržených jater a ledvin, a vážné psychické trauma. UNICEF uvedl, že dívka naléhavě potřebuje lékařskou evakuaci pro pokročilou léčbu, aby se její levá noha zachránila před amputací.
Izraelské útoky zanechaly v Gaze tisíce dětí, které jsou osamělé a často kriticky zraněné. Přeplnění chirurgové traumatologických oddělení již pouze škrábou zkratku WCNSF do jejich složek. Kieran King, humanitární ředitel britské charitativní organizace War Child, uvedl, že jde o první konflikt, kde byl takový termín potřeba. Zrodil se z naléhavé potřeby lékařských týmů, které se s takovým rozsahem problémů spojených s ochranou dětí nikdy nesetkaly.
Jacob Granger, koordinátor pro nouzové situace z Lékařů bez hranic (MSF), potvrdil, že do polních nemocnic neustále přivážejí zraněné děti bez rodinných příslušníků. Tyto děti nemají po ošetření žádnou stabilitu. Neexistuje totiž žádná sociální instituce ani sociální struktura, která by je podpořila. Komunitní mechanismy, které se snaží osiřelé děti nalézt a postarat se o ně, jsou pouze „kapkou v moři“.
Unicef poskytuje krátkodobou nouzovou péči ztraceným a osiřelým dětem, zatímco sociální pracovníci pátrají po příbuzných pro dlouhodobou péči. War Child je jednou z mála organizací, která aktivně přijímá volání z klinik o případech WCNSF. Sociální pracovníci prohledávají tábory pro přesídlené, aby našli děti bez doprovodu a pokusili se je svěřit do péče ochotným rodinám.
Například 13letá Radeh ztratila otce ve válce a byla svědkem toho, jak odstřelovač zabil její matku. Trpí šokem, úzkostí, nočními můrami a silnými bolestmi hlavy a žaludku. V běžném konfliktu by se o takové děti postarali příbuzní, ale v Gaze je to často nemožné, protože jsou rodiny rozptýleny. Je nutné hledat alternativní řešení péče prostřednictvím databáze rodin ochotných přijmout další dítě.
Nalezení takových rodin je extrémně obtížné, když je nedostatek jídla. Zraněné děti, často s amputovanými končetinami, mají navíc malou šanci na evakuaci. Doprava pro zraněné dítě stojí stovky dolarů v hotovosti, často s 40% přirážkou, což je nad možnosti většiny rodin v Gaze.
Děti, zejména chlapci, se stále častěji seskupují, aby přežily. Hledají v odpadcích něco k jídlu nebo k prodeji, nebo se ve skupinách shromažďují u distribučních míst s jídlem. Tato riskantní taktika odráží čisté zoufalství. Dětské trauma a ničení rodin se začínají projevovat. Jacob Granger poznamenal, že chování těchto dětí je abnormálně agresivní. Šestiletý nebo osmiletý chlapec někdy křičí na auta, „jako by to byl rozzlobený čtyřicetiletý muž.“
Mentální škody způsobené této generaci dětí jsou nevyčíslitelné, a to i u těch, které rodinu stále mají. Dvanáctiletý Ahmad Abu Hilal snil o tom, že se stane lékařem, který bude léčit zraněné. Izraelský granát ho však zasáhl do stehna. Po zranění se jeho fyzický i psychický stav vážně zhoršil.
Ahmad, který je stále závislý na lécích proti bolesti, se obviňuje z toho, že tam šel. Jeho matka se nejvíce obává, že už nikdy nebude chodit. Úzkost a zmatení spojené s vážným zraněním jsou exponenciálně větší pro děti, které nemají žádnou rodinnou podporu. Granger shrnuje: „Pokaždé, když se pokusí znovu postavit, vzpomenou si na okamžik, kdy přišli o nohy a členy rodiny. V Gaze není nikde bezpečno.“
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?