Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Nové dodávky přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz zbraní kvůli obavám z vyčerpání vlastních zásob. Jak ale upozorňuje Meduza, pokud chce Washington Ukrajině opravdu pomoci přežít, bude muset zcela změnit přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.
Veřejná debata kolem Trumpovy nejednotné politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Ani prezident nemůže prostým výnosem přimět americký zbrojní průmysl vyrábět víc, než je jeho kapacita. Jakákoli zásadní změna by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby.
Senátor Lindsey Graham, spoluautor návrhu na 500% cla na dovoz ruské ropy, sice hovoří o „rekordní úrovni pomoci“, ale k jejímu dosažení by bylo třeba přepsat celou politiku vojenské pomoci z éry Joea Bidena. Do té doby má Trump k dispozici jen nástroje, které zatím k zásadnímu obratu na frontě nestačily.
Všechny dodávky amerických zbraní od začátku války probíhaly dvěma hlavními kanály, které vznikly během Bidenova prezidentství:
1. Výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA)
Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních skladů bez schvalování nového rozpočtu. Bidenův Kongres zvýšil roční limit této pomoci ze 100 milionů na 11 miliard dolarů v roce 2022 a následně na 14,5 miliardy dolarů v roce 2023. Celkově bylo takto vypraveno zbraní za 32 miliard dolarů.
Tyto zásoby se však tenčí a bez financí na jejich doplnění nelze pokračovat. Biden přitom trval na tom, že každá odeslaná zbraň musí být nahrazena novou, což zvýšilo náklady a zatížilo americký obranný rozpočet.
2. Iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI)
Tento program vznikl během prvního Trumpova období, ale naplno se rozjel až po ruské invazi v roce 2022. Zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojaři, které často trvají měsíce či roky. Například rakety PAC-3 pro Patrioty začala společnost Lockheed Martin vyrábět pro Ukrajinu až v roce 2024.
Problémem je, že mnohé kontrakty vznikly za zcela odlišných podmínek a nyní jsou zčásti neaktuální. Například kamikadze drony Switchblade-600 a Phoenix Ghost se ukázaly jako méně účinné než levnější čínské modely.
Navíc USA nedisponují dostatečnými výrobními kapacitami, aby naplnily globální poptávku. Ani prezident nemůže firmy přinutit vyrábět víc, a růst produkce probíhá velmi pomalu – Lockheed Martin plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů až v roce 2027.
Pro srovnání: Rusko ročně vyrobí kolem 750 balistických střel. K jejich zničení jsou ale potřeba více interceptorů na jednu střelu. Tedy i kdyby USA poslaly Ukrajině veškerou svou novou produkci, stále by to nestačilo.
Trumpova administrativa se vrátila k dřívějšímu modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo). Tento přístup ale neřeší klíčový problém: nedostatečnou výrobní kapacitu a zpomalené dodávky.
Zásoby, ze kterých USA dříve posílaly obrněná vozidla jako Bradley nebo Stryker, jsou z velké části vyčerpány, nebo byly zničeny v boji. Obnovení dodávek by trvalo měsíce až roky, i kdyby je zaplatili Evropané.
Ochrana ukrajinského nebe je důležitá, ale sama o sobě nezvrátí průběh války. Pokud mají Spojené státy skutečně přinutit Vladimira Putina k míru či příměří, bude potřeba dlouhodobý a stabilní program pomoci, nezávislý na momentální politické vůli, masivní rozšíření výrobních kapacit, komplexní dodávky výzbroje včetně pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky a hlavně financování rekrutace tisíců dobrovolnických kontraktorů, kteří doplní vyčerpanou ukrajinskou armádu.
Bez tohoto úsilí Ukrajina nemá šanci zvrátit opotřebovací válku, kterou Kreml vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. První z obchodních řetězců upozornil zákazníky, jak to je s fungováním obchodů tentokrát. Prodejny BILLA budou během svátečního dne fungovat v běžné otevírací době.
Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch získal ocenění osobnosti.ai 2026 v kategorii Zdravotnictví. Mezi pěti nejúspěšnějšími nominovanými byli také další dva zástupci ministerstva zdravotnictví. Ocenění pořádané Českou asociací umělé inteligence vyzdvihuje osobnosti, které přispívají k rozvoji a odpovědnému využívání AI v Česku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude se svou vládou připravovat zákon, který by zakazoval sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. V pátek to uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již nicméně dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají.