Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Nové dodávky přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz zbraní kvůli obavám z vyčerpání vlastních zásob. Jak ale upozorňuje Meduza, pokud chce Washington Ukrajině opravdu pomoci přežít, bude muset zcela změnit přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.
Veřejná debata kolem Trumpovy nejednotné politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Ani prezident nemůže prostým výnosem přimět americký zbrojní průmysl vyrábět víc, než je jeho kapacita. Jakákoli zásadní změna by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby.
Senátor Lindsey Graham, spoluautor návrhu na 500% cla na dovoz ruské ropy, sice hovoří o „rekordní úrovni pomoci“, ale k jejímu dosažení by bylo třeba přepsat celou politiku vojenské pomoci z éry Joea Bidena. Do té doby má Trump k dispozici jen nástroje, které zatím k zásadnímu obratu na frontě nestačily.
Všechny dodávky amerických zbraní od začátku války probíhaly dvěma hlavními kanály, které vznikly během Bidenova prezidentství:
1. Výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA)
Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních skladů bez schvalování nového rozpočtu. Bidenův Kongres zvýšil roční limit této pomoci ze 100 milionů na 11 miliard dolarů v roce 2022 a následně na 14,5 miliardy dolarů v roce 2023. Celkově bylo takto vypraveno zbraní za 32 miliard dolarů.
Tyto zásoby se však tenčí a bez financí na jejich doplnění nelze pokračovat. Biden přitom trval na tom, že každá odeslaná zbraň musí být nahrazena novou, což zvýšilo náklady a zatížilo americký obranný rozpočet.
2. Iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI)
Tento program vznikl během prvního Trumpova období, ale naplno se rozjel až po ruské invazi v roce 2022. Zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojaři, které často trvají měsíce či roky. Například rakety PAC-3 pro Patrioty začala společnost Lockheed Martin vyrábět pro Ukrajinu až v roce 2024.
Problémem je, že mnohé kontrakty vznikly za zcela odlišných podmínek a nyní jsou zčásti neaktuální. Například kamikadze drony Switchblade-600 a Phoenix Ghost se ukázaly jako méně účinné než levnější čínské modely.
Navíc USA nedisponují dostatečnými výrobními kapacitami, aby naplnily globální poptávku. Ani prezident nemůže firmy přinutit vyrábět víc, a růst produkce probíhá velmi pomalu – Lockheed Martin plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů až v roce 2027.
Pro srovnání: Rusko ročně vyrobí kolem 750 balistických střel. K jejich zničení jsou ale potřeba více interceptorů na jednu střelu. Tedy i kdyby USA poslaly Ukrajině veškerou svou novou produkci, stále by to nestačilo.
Trumpova administrativa se vrátila k dřívějšímu modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo). Tento přístup ale neřeší klíčový problém: nedostatečnou výrobní kapacitu a zpomalené dodávky.
Zásoby, ze kterých USA dříve posílaly obrněná vozidla jako Bradley nebo Stryker, jsou z velké části vyčerpány, nebo byly zničeny v boji. Obnovení dodávek by trvalo měsíce až roky, i kdyby je zaplatili Evropané.
Ochrana ukrajinského nebe je důležitá, ale sama o sobě nezvrátí průběh války. Pokud mají Spojené státy skutečně přinutit Vladimira Putina k míru či příměří, bude potřeba dlouhodobý a stabilní program pomoci, nezávislý na momentální politické vůli, masivní rozšíření výrobních kapacit, komplexní dodávky výzbroje včetně pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky a hlavně financování rekrutace tisíců dobrovolnických kontraktorů, kteří doplní vyčerpanou ukrajinskou armádu.
Bez tohoto úsilí Ukrajina nemá šanci zvrátit opotřebovací válku, kterou Kreml vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).