Co bude třeba k vítězství Ukrajiny? Trump slibuje více zbraní, ty ale nestačí

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: Defence of Ukraine
Klára Marková 15. července 2025 15:00
Sdílej:

Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.

Nové dodávky přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz zbraní kvůli obavám z vyčerpání vlastních zásob. Jak ale upozorňuje Meduza, pokud chce Washington Ukrajině opravdu pomoci přežít, bude muset zcela změnit přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.

Veřejná debata kolem Trumpovy nejednotné politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Ani prezident nemůže prostým výnosem přimět americký zbrojní průmysl vyrábět víc, než je jeho kapacita. Jakákoli zásadní změna by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby.

Senátor Lindsey Graham, spoluautor návrhu na 500% cla na dovoz ruské ropy, sice hovoří o „rekordní úrovni pomoci“, ale k jejímu dosažení by bylo třeba přepsat celou politiku vojenské pomoci z éry Joea Bidena. Do té doby má Trump k dispozici jen nástroje, které zatím k zásadnímu obratu na frontě nestačily.

Všechny dodávky amerických zbraní od začátku války probíhaly dvěma hlavními kanály, které vznikly během Bidenova prezidentství:

1. Výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA)

Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních skladů bez schvalování nového rozpočtu. Bidenův Kongres zvýšil roční limit této pomoci ze 100 milionů na 11 miliard dolarů v roce 2022 a následně na 14,5 miliardy dolarů v roce 2023. Celkově bylo takto vypraveno zbraní za 32 miliard dolarů.

Tyto zásoby se však tenčí a bez financí na jejich doplnění nelze pokračovat. Biden přitom trval na tom, že každá odeslaná zbraň musí být nahrazena novou, což zvýšilo náklady a zatížilo americký obranný rozpočet.

2. Iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI)

Tento program vznikl během prvního Trumpova období, ale naplno se rozjel až po ruské invazi v roce 2022. Zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojaři, které často trvají měsíce či roky. Například rakety PAC-3 pro Patrioty začala společnost Lockheed Martin vyrábět pro Ukrajinu až v roce 2024.

Problémem je, že mnohé kontrakty vznikly za zcela odlišných podmínek a nyní jsou zčásti neaktuální. Například kamikadze drony Switchblade-600 a Phoenix Ghost se ukázaly jako méně účinné než levnější čínské modely.

Navíc USA nedisponují dostatečnými výrobními kapacitami, aby naplnily globální poptávku. Ani prezident nemůže firmy přinutit vyrábět víc, a růst produkce probíhá velmi pomalu – Lockheed Martin plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů až v roce 2027.

Pro srovnání: Rusko ročně vyrobí kolem 750 balistických střel. K jejich zničení jsou ale potřeba více interceptorů na jednu střelu. Tedy i kdyby USA poslaly Ukrajině veškerou svou novou produkci, stále by to nestačilo.

Trumpova administrativa se vrátila k dřívějšímu modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo). Tento přístup ale neřeší klíčový problém: nedostatečnou výrobní kapacitu a zpomalené dodávky.

Zásoby, ze kterých USA dříve posílaly obrněná vozidla jako Bradley nebo Stryker, jsou z velké části vyčerpány, nebo byly zničeny v boji. Obnovení dodávek by trvalo měsíce až roky, i kdyby je zaplatili Evropané.

Ochrana ukrajinského nebe je důležitá, ale sama o sobě nezvrátí průběh války. Pokud mají Spojené státy skutečně přinutit Vladimira Putina k míru či příměří, bude potřeba dlouhodobý a stabilní program pomoci, nezávislý na momentální politické vůli, masivní rozšíření výrobních kapacit, komplexní dodávky výzbroje včetně pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky a hlavně financování rekrutace tisíců dobrovolnických kontraktorů, kteří doplní vyčerpanou ukrajinskou armádu.

Bez tohoto úsilí Ukrajina nemá šanci zvrátit opotřebovací válku, kterou Kreml vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců.

Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie

Ovlivňuje počasí i lidské zdraví. Nad našimi hlavami se nachází bohatý svět, o kterém jsme stovky let netušili

Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.

Novinky
Kim Čong-un

Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří zemřeli na Ukrajině. Nechá jim postavit pomník

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.

Novinky
Kočka

Otázka, která napadla každého: Dokážeme díky AI rozumět zvířatům? Jsme tomu blíž, než si myslíme

Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.

Novinky
Ilustrační foto

Ryby už extrémní počasí nezvládají. Začaly se stěhovat

Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.