Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Nové dodávky přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz zbraní kvůli obavám z vyčerpání vlastních zásob. Jak ale upozorňuje Meduza, pokud chce Washington Ukrajině opravdu pomoci přežít, bude muset zcela změnit přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.
Veřejná debata kolem Trumpovy nejednotné politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Ani prezident nemůže prostým výnosem přimět americký zbrojní průmysl vyrábět víc, než je jeho kapacita. Jakákoli zásadní změna by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby.
Senátor Lindsey Graham, spoluautor návrhu na 500% cla na dovoz ruské ropy, sice hovoří o „rekordní úrovni pomoci“, ale k jejímu dosažení by bylo třeba přepsat celou politiku vojenské pomoci z éry Joea Bidena. Do té doby má Trump k dispozici jen nástroje, které zatím k zásadnímu obratu na frontě nestačily.
Všechny dodávky amerických zbraní od začátku války probíhaly dvěma hlavními kanály, které vznikly během Bidenova prezidentství:
1. Výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA)
Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních skladů bez schvalování nového rozpočtu. Bidenův Kongres zvýšil roční limit této pomoci ze 100 milionů na 11 miliard dolarů v roce 2022 a následně na 14,5 miliardy dolarů v roce 2023. Celkově bylo takto vypraveno zbraní za 32 miliard dolarů.
Tyto zásoby se však tenčí a bez financí na jejich doplnění nelze pokračovat. Biden přitom trval na tom, že každá odeslaná zbraň musí být nahrazena novou, což zvýšilo náklady a zatížilo americký obranný rozpočet.
2. Iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI)
Tento program vznikl během prvního Trumpova období, ale naplno se rozjel až po ruské invazi v roce 2022. Zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojaři, které často trvají měsíce či roky. Například rakety PAC-3 pro Patrioty začala společnost Lockheed Martin vyrábět pro Ukrajinu až v roce 2024.
Problémem je, že mnohé kontrakty vznikly za zcela odlišných podmínek a nyní jsou zčásti neaktuální. Například kamikadze drony Switchblade-600 a Phoenix Ghost se ukázaly jako méně účinné než levnější čínské modely.
Navíc USA nedisponují dostatečnými výrobními kapacitami, aby naplnily globální poptávku. Ani prezident nemůže firmy přinutit vyrábět víc, a růst produkce probíhá velmi pomalu – Lockheed Martin plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů až v roce 2027.
Pro srovnání: Rusko ročně vyrobí kolem 750 balistických střel. K jejich zničení jsou ale potřeba více interceptorů na jednu střelu. Tedy i kdyby USA poslaly Ukrajině veškerou svou novou produkci, stále by to nestačilo.
Trumpova administrativa se vrátila k dřívějšímu modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo). Tento přístup ale neřeší klíčový problém: nedostatečnou výrobní kapacitu a zpomalené dodávky.
Zásoby, ze kterých USA dříve posílaly obrněná vozidla jako Bradley nebo Stryker, jsou z velké části vyčerpány, nebo byly zničeny v boji. Obnovení dodávek by trvalo měsíce až roky, i kdyby je zaplatili Evropané.
Ochrana ukrajinského nebe je důležitá, ale sama o sobě nezvrátí průběh války. Pokud mají Spojené státy skutečně přinutit Vladimira Putina k míru či příměří, bude potřeba dlouhodobý a stabilní program pomoci, nezávislý na momentální politické vůli, masivní rozšíření výrobních kapacit, komplexní dodávky výzbroje včetně pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky a hlavně financování rekrutace tisíců dobrovolnických kontraktorů, kteří doplní vyčerpanou ukrajinskou armádu.
Bez tohoto úsilí Ukrajina nemá šanci zvrátit opotřebovací válku, kterou Kreml vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.