Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Základní vizí „třídy Trump“ je vytvoření nejsmrtelnějšího válečného plavidla, jaké kdy bylo postaveno. S délkou až 270 metrů a výtlakem mezi 30 000 a 40 000 tunami půjde o největší hladinové bojové lodě postavené v USA od konce druhé světové války. Pro srovnání, legendární USS Missouri byla sice o něco delší a těžší, ale současné nejmodernější torpédoborce třídy Zumwalt dosahují výtlaku pouhých 15 000 tun.
Výzbroj těchto lodí má být podle námořnictva naprosto zdrcující a má umožnit údery na cíle s osmdesátinásobným dosahem oproti předchozím třídám. Plavidla budou vybavena dvanácti šachtami pro hypersonické střely schopné nést jaderné hlavice a dalších 128 vertikálními odpalovacími články pro střely Tomahawk či protiraketovou obranu. Součástí arzenálu mají být i elektromagnetická děla (railguny) a vysoce výkonné lasery určené k likvidaci dronů a raket.
Navzdory ambicím naráží plán na krutou realitu amerického loďařství, které ministr námořnictva John Phelan letos v červnu označil za „totální chaos“. Podle něj jsou téměř všechny současné programy zpožděné nejméně o půl roku a překračují rozpočet o desítky procent. Například nejnovější letadlová loď USS John F. Kennedy má oproti plánu dvouleté zpoždění kvůli problémům s certifikací nových systémů pro přistávání a výtahů na munici.
Další překážkou je podle CNN samotná kapacita loděnic a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Analytik Carl Schuster upozorňuje, že Spojené státy již nemají průmyslovou infrastrukturu potřebnou k takto rychlé a rozsáhlé výstavbě. Výstavba lodí velikosti třídy Trump by vyžadovala reaktivaci uzavřených loděnic nebo budování nových, což je proces na dlouhé roky. Navíc nábor pracovníků vázne, protože mladí lidé dávají přednost méně fyzicky náročné práci za srovnatelné peníze.
Finanční stránka projektu je rovněž předmětem ostrých debat. Zatímco současný moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke stojí přibližně 2,8 miliardy dolarů, cena za jednu loď třídy Trump by se mohla vyšplhat až na 15 miliard dolarů. To představuje obrovskou zátěž pro už tak napjatý rozpočet námořnictva, který se snaží vykrývat ztráty z předchozích neúspěšných projektů, jako byly pobřežní bojové lodě (LCS), z nichž některé jsou vyřazovány po pouhých pěti letech služby.
Technologickou výzvou je také oživení programu elektromagnetických děl (railgunů), který námořnictvo oficiálně zrušilo v roce 2021 kvůli nepřekonatelným technickým potížím. Tato zbraň vyžaduje obrovské množství energie a její spolehlivost v bojových podmínkách nebyla nikdy prokázána. Trumpova administrativa by musela zásadně změnit management v organizaci NAVSEA, která podle kritiků stojí za neúspěchy většiny hladinových programů tohoto století.
Strategická otázka zní, zda jsou obří bitevní lodě vhodné pro moderní bojiště, kterému dominují drony a protilodní rakety. Kritici argumentují, že soustředění tak velkého množství palebné síly na jednu platformu je riskantní. Čína disponuje raketami DF-26, přezdívanými „zabijáci letadlových lodí“, a ukrajinské námořní drony ukázaly, že i levné dálkově ovládané čluny dokážou vyřadit z provozu mnohem větší a dražší plavidla.
Prezident Trump však vnímá novou flotilu nejen jako vojenský nástroj, ale jako symbol národní moci a motor pro americký průmysl. Přirovnává tento plán k výzvě J. F. Kennedyho k dobytí Měsíce v 60. letech. Podle něj mají být tyto lodě „nejlépe vypadajícími“ stroji na oceánech, což odráží jeho osobní důraz na estetiku, který hodlá do designu přímo vnášet.
Budoucnost „Zlaté floty“ bude pravděpodobně záviset na schopnosti USA spolupracovat s partnery, jako je Jižní Korea nebo Japonsko, jejichž loděnice vykazují mnohem vyšší efektivitu. První kroky v tomto směru již byly učiněny investicemi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean do loděnic v Pensylvánii. Zda třída Trump skutečně vypluje, nebo zůstane jen ambiciózním projektem na papíře, ukáží až následující roky intenzivního vývoje.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.