Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Základní vizí „třídy Trump“ je vytvoření nejsmrtelnějšího válečného plavidla, jaké kdy bylo postaveno. S délkou až 270 metrů a výtlakem mezi 30 000 a 40 000 tunami půjde o největší hladinové bojové lodě postavené v USA od konce druhé světové války. Pro srovnání, legendární USS Missouri byla sice o něco delší a těžší, ale současné nejmodernější torpédoborce třídy Zumwalt dosahují výtlaku pouhých 15 000 tun.
Výzbroj těchto lodí má být podle námořnictva naprosto zdrcující a má umožnit údery na cíle s osmdesátinásobným dosahem oproti předchozím třídám. Plavidla budou vybavena dvanácti šachtami pro hypersonické střely schopné nést jaderné hlavice a dalších 128 vertikálními odpalovacími články pro střely Tomahawk či protiraketovou obranu. Součástí arzenálu mají být i elektromagnetická děla (railguny) a vysoce výkonné lasery určené k likvidaci dronů a raket.
Navzdory ambicím naráží plán na krutou realitu amerického loďařství, které ministr námořnictva John Phelan letos v červnu označil za „totální chaos“. Podle něj jsou téměř všechny současné programy zpožděné nejméně o půl roku a překračují rozpočet o desítky procent. Například nejnovější letadlová loď USS John F. Kennedy má oproti plánu dvouleté zpoždění kvůli problémům s certifikací nových systémů pro přistávání a výtahů na munici.
Další překážkou je podle CNN samotná kapacita loděnic a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Analytik Carl Schuster upozorňuje, že Spojené státy již nemají průmyslovou infrastrukturu potřebnou k takto rychlé a rozsáhlé výstavbě. Výstavba lodí velikosti třídy Trump by vyžadovala reaktivaci uzavřených loděnic nebo budování nových, což je proces na dlouhé roky. Navíc nábor pracovníků vázne, protože mladí lidé dávají přednost méně fyzicky náročné práci za srovnatelné peníze.
Finanční stránka projektu je rovněž předmětem ostrých debat. Zatímco současný moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke stojí přibližně 2,8 miliardy dolarů, cena za jednu loď třídy Trump by se mohla vyšplhat až na 15 miliard dolarů. To představuje obrovskou zátěž pro už tak napjatý rozpočet námořnictva, který se snaží vykrývat ztráty z předchozích neúspěšných projektů, jako byly pobřežní bojové lodě (LCS), z nichž některé jsou vyřazovány po pouhých pěti letech služby.
Technologickou výzvou je také oživení programu elektromagnetických děl (railgunů), který námořnictvo oficiálně zrušilo v roce 2021 kvůli nepřekonatelným technickým potížím. Tato zbraň vyžaduje obrovské množství energie a její spolehlivost v bojových podmínkách nebyla nikdy prokázána. Trumpova administrativa by musela zásadně změnit management v organizaci NAVSEA, která podle kritiků stojí za neúspěchy většiny hladinových programů tohoto století.
Strategická otázka zní, zda jsou obří bitevní lodě vhodné pro moderní bojiště, kterému dominují drony a protilodní rakety. Kritici argumentují, že soustředění tak velkého množství palebné síly na jednu platformu je riskantní. Čína disponuje raketami DF-26, přezdívanými „zabijáci letadlových lodí“, a ukrajinské námořní drony ukázaly, že i levné dálkově ovládané čluny dokážou vyřadit z provozu mnohem větší a dražší plavidla.
Prezident Trump však vnímá novou flotilu nejen jako vojenský nástroj, ale jako symbol národní moci a motor pro americký průmysl. Přirovnává tento plán k výzvě J. F. Kennedyho k dobytí Měsíce v 60. letech. Podle něj mají být tyto lodě „nejlépe vypadajícími“ stroji na oceánech, což odráží jeho osobní důraz na estetiku, který hodlá do designu přímo vnášet.
Budoucnost „Zlaté floty“ bude pravděpodobně záviset na schopnosti USA spolupracovat s partnery, jako je Jižní Korea nebo Japonsko, jejichž loděnice vykazují mnohem vyšší efektivitu. První kroky v tomto směru již byly učiněny investicemi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean do loděnic v Pensylvánii. Zda třída Trump skutečně vypluje, nebo zůstane jen ambiciózním projektem na papíře, ukáží až následující roky intenzivního vývoje.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.