Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Základní vizí „třídy Trump“ je vytvoření nejsmrtelnějšího válečného plavidla, jaké kdy bylo postaveno. S délkou až 270 metrů a výtlakem mezi 30 000 a 40 000 tunami půjde o největší hladinové bojové lodě postavené v USA od konce druhé světové války. Pro srovnání, legendární USS Missouri byla sice o něco delší a těžší, ale současné nejmodernější torpédoborce třídy Zumwalt dosahují výtlaku pouhých 15 000 tun.
Výzbroj těchto lodí má být podle námořnictva naprosto zdrcující a má umožnit údery na cíle s osmdesátinásobným dosahem oproti předchozím třídám. Plavidla budou vybavena dvanácti šachtami pro hypersonické střely schopné nést jaderné hlavice a dalších 128 vertikálními odpalovacími články pro střely Tomahawk či protiraketovou obranu. Součástí arzenálu mají být i elektromagnetická děla (railguny) a vysoce výkonné lasery určené k likvidaci dronů a raket.
Navzdory ambicím naráží plán na krutou realitu amerického loďařství, které ministr námořnictva John Phelan letos v červnu označil za „totální chaos“. Podle něj jsou téměř všechny současné programy zpožděné nejméně o půl roku a překračují rozpočet o desítky procent. Například nejnovější letadlová loď USS John F. Kennedy má oproti plánu dvouleté zpoždění kvůli problémům s certifikací nových systémů pro přistávání a výtahů na munici.
Další překážkou je podle CNN samotná kapacita loděnic a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Analytik Carl Schuster upozorňuje, že Spojené státy již nemají průmyslovou infrastrukturu potřebnou k takto rychlé a rozsáhlé výstavbě. Výstavba lodí velikosti třídy Trump by vyžadovala reaktivaci uzavřených loděnic nebo budování nových, což je proces na dlouhé roky. Navíc nábor pracovníků vázne, protože mladí lidé dávají přednost méně fyzicky náročné práci za srovnatelné peníze.
Finanční stránka projektu je rovněž předmětem ostrých debat. Zatímco současný moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke stojí přibližně 2,8 miliardy dolarů, cena za jednu loď třídy Trump by se mohla vyšplhat až na 15 miliard dolarů. To představuje obrovskou zátěž pro už tak napjatý rozpočet námořnictva, který se snaží vykrývat ztráty z předchozích neúspěšných projektů, jako byly pobřežní bojové lodě (LCS), z nichž některé jsou vyřazovány po pouhých pěti letech služby.
Technologickou výzvou je také oživení programu elektromagnetických děl (railgunů), který námořnictvo oficiálně zrušilo v roce 2021 kvůli nepřekonatelným technickým potížím. Tato zbraň vyžaduje obrovské množství energie a její spolehlivost v bojových podmínkách nebyla nikdy prokázána. Trumpova administrativa by musela zásadně změnit management v organizaci NAVSEA, která podle kritiků stojí za neúspěchy většiny hladinových programů tohoto století.
Strategická otázka zní, zda jsou obří bitevní lodě vhodné pro moderní bojiště, kterému dominují drony a protilodní rakety. Kritici argumentují, že soustředění tak velkého množství palebné síly na jednu platformu je riskantní. Čína disponuje raketami DF-26, přezdívanými „zabijáci letadlových lodí“, a ukrajinské námořní drony ukázaly, že i levné dálkově ovládané čluny dokážou vyřadit z provozu mnohem větší a dražší plavidla.
Prezident Trump však vnímá novou flotilu nejen jako vojenský nástroj, ale jako symbol národní moci a motor pro americký průmysl. Přirovnává tento plán k výzvě J. F. Kennedyho k dobytí Měsíce v 60. letech. Podle něj mají být tyto lodě „nejlépe vypadajícími“ stroji na oceánech, což odráží jeho osobní důraz na estetiku, který hodlá do designu přímo vnášet.
Budoucnost „Zlaté floty“ bude pravděpodobně záviset na schopnosti USA spolupracovat s partnery, jako je Jižní Korea nebo Japonsko, jejichž loděnice vykazují mnohem vyšší efektivitu. První kroky v tomto směru již byly učiněny investicemi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean do loděnic v Pensylvánii. Zda třída Trump skutečně vypluje, nebo zůstane jen ambiciózním projektem na papíře, ukáží až následující roky intenzivního vývoje.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.