CNN: Trumpovy nové bitevní lodě mohou americké námořnictvo potopit

Základní vizí „třídy Trump“ je vytvoření nejsmrtelnějšího válečného plavidla, jaké kdy bylo postaveno. S délkou až 270 metrů a výtlakem mezi 30 000 a 40 000 tunami půjde o největší hladinové bojové lodě postavené v USA od konce druhé světové války. Pro srovnání, legendární USS Missouri byla sice o něco delší a těžší, ale současné nejmodernější torpédoborce třídy Zumwalt dosahují výtlaku pouhých 15 000 tun.

Výzbroj těchto lodí má být podle námořnictva naprosto zdrcující a má umožnit údery na cíle s osmdesátinásobným dosahem oproti předchozím třídám. Plavidla budou vybavena dvanácti šachtami pro hypersonické střely schopné nést jaderné hlavice a dalších 128 vertikálními odpalovacími články pro střely Tomahawk či protiraketovou obranu. Součástí arzenálu mají být i elektromagnetická děla (railguny) a vysoce výkonné lasery určené k likvidaci dronů a raket.

Navzdory ambicím naráží plán na krutou realitu amerického loďařství, které ministr námořnictva John Phelan letos v červnu označil za „totální chaos“. Podle něj jsou téměř všechny současné programy zpožděné nejméně o půl roku a překračují rozpočet o desítky procent. Například nejnovější letadlová loď USS John F. Kennedy má oproti plánu dvouleté zpoždění kvůli problémům s certifikací nových systémů pro přistávání a výtahů na munici.

Další překážkou je podle CNN samotná kapacita loděnic a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Analytik Carl Schuster upozorňuje, že Spojené státy již nemají průmyslovou infrastrukturu potřebnou k takto rychlé a rozsáhlé výstavbě. Výstavba lodí velikosti třídy Trump by vyžadovala reaktivaci uzavřených loděnic nebo budování nových, což je proces na dlouhé roky. Navíc nábor pracovníků vázne, protože mladí lidé dávají přednost méně fyzicky náročné práci za srovnatelné peníze.

Finanční stránka projektu je rovněž předmětem ostrých debat. Zatímco současný moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke stojí přibližně 2,8 miliardy dolarů, cena za jednu loď třídy Trump by se mohla vyšplhat až na 15 miliard dolarů. To představuje obrovskou zátěž pro už tak napjatý rozpočet námořnictva, který se snaží vykrývat ztráty z předchozích neúspěšných projektů, jako byly pobřežní bojové lodě (LCS), z nichž některé jsou vyřazovány po pouhých pěti letech služby.

Technologickou výzvou je také oživení programu elektromagnetických děl (railgunů), který námořnictvo oficiálně zrušilo v roce 2021 kvůli nepřekonatelným technickým potížím. Tato zbraň vyžaduje obrovské množství energie a její spolehlivost v bojových podmínkách nebyla nikdy prokázána. Trumpova administrativa by musela zásadně změnit management v organizaci NAVSEA, která podle kritiků stojí za neúspěchy většiny hladinových programů tohoto století.

Strategická otázka zní, zda jsou obří bitevní lodě vhodné pro moderní bojiště, kterému dominují drony a protilodní rakety. Kritici argumentují, že soustředění tak velkého množství palebné síly na jednu platformu je riskantní. Čína disponuje raketami DF-26, přezdívanými „zabijáci letadlových lodí“, a ukrajinské námořní drony ukázaly, že i levné dálkově ovládané čluny dokážou vyřadit z provozu mnohem větší a dražší plavidla.

Prezident Trump však vnímá novou flotilu nejen jako vojenský nástroj, ale jako symbol národní moci a motor pro americký průmysl. Přirovnává tento plán k výzvě J. F. Kennedyho k dobytí Měsíce v 60. letech. Podle něj mají být tyto lodě „nejlépe vypadajícími“ stroji na oceánech, což odráží jeho osobní důraz na estetiku, který hodlá do designu přímo vnášet.

Budoucnost „Zlaté floty“ bude pravděpodobně záviset na schopnosti USA spolupracovat s partnery, jako je Jižní Korea nebo Japonsko, jejichž loděnice vykazují mnohem vyšší efektivitu. První kroky v tomto směru již byly učiněny investicemi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean do loděnic v Pensylvánii. Zda třída Trump skutečně vypluje, nebo zůstane jen ambiciózním projektem na papíře, ukáží až následující roky intenzivního vývoje.