Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Základní vizí „třídy Trump“ je vytvoření nejsmrtelnějšího válečného plavidla, jaké kdy bylo postaveno. S délkou až 270 metrů a výtlakem mezi 30 000 a 40 000 tunami půjde o největší hladinové bojové lodě postavené v USA od konce druhé světové války. Pro srovnání, legendární USS Missouri byla sice o něco delší a těžší, ale současné nejmodernější torpédoborce třídy Zumwalt dosahují výtlaku pouhých 15 000 tun.
Výzbroj těchto lodí má být podle námořnictva naprosto zdrcující a má umožnit údery na cíle s osmdesátinásobným dosahem oproti předchozím třídám. Plavidla budou vybavena dvanácti šachtami pro hypersonické střely schopné nést jaderné hlavice a dalších 128 vertikálními odpalovacími články pro střely Tomahawk či protiraketovou obranu. Součástí arzenálu mají být i elektromagnetická děla (railguny) a vysoce výkonné lasery určené k likvidaci dronů a raket.
Navzdory ambicím naráží plán na krutou realitu amerického loďařství, které ministr námořnictva John Phelan letos v červnu označil za „totální chaos“. Podle něj jsou téměř všechny současné programy zpožděné nejméně o půl roku a překračují rozpočet o desítky procent. Například nejnovější letadlová loď USS John F. Kennedy má oproti plánu dvouleté zpoždění kvůli problémům s certifikací nových systémů pro přistávání a výtahů na munici.
Další překážkou je podle CNN samotná kapacita loděnic a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Analytik Carl Schuster upozorňuje, že Spojené státy již nemají průmyslovou infrastrukturu potřebnou k takto rychlé a rozsáhlé výstavbě. Výstavba lodí velikosti třídy Trump by vyžadovala reaktivaci uzavřených loděnic nebo budování nových, což je proces na dlouhé roky. Navíc nábor pracovníků vázne, protože mladí lidé dávají přednost méně fyzicky náročné práci za srovnatelné peníze.
Finanční stránka projektu je rovněž předmětem ostrých debat. Zatímco současný moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke stojí přibližně 2,8 miliardy dolarů, cena za jednu loď třídy Trump by se mohla vyšplhat až na 15 miliard dolarů. To představuje obrovskou zátěž pro už tak napjatý rozpočet námořnictva, který se snaží vykrývat ztráty z předchozích neúspěšných projektů, jako byly pobřežní bojové lodě (LCS), z nichž některé jsou vyřazovány po pouhých pěti letech služby.
Technologickou výzvou je také oživení programu elektromagnetických děl (railgunů), který námořnictvo oficiálně zrušilo v roce 2021 kvůli nepřekonatelným technickým potížím. Tato zbraň vyžaduje obrovské množství energie a její spolehlivost v bojových podmínkách nebyla nikdy prokázána. Trumpova administrativa by musela zásadně změnit management v organizaci NAVSEA, která podle kritiků stojí za neúspěchy většiny hladinových programů tohoto století.
Strategická otázka zní, zda jsou obří bitevní lodě vhodné pro moderní bojiště, kterému dominují drony a protilodní rakety. Kritici argumentují, že soustředění tak velkého množství palebné síly na jednu platformu je riskantní. Čína disponuje raketami DF-26, přezdívanými „zabijáci letadlových lodí“, a ukrajinské námořní drony ukázaly, že i levné dálkově ovládané čluny dokážou vyřadit z provozu mnohem větší a dražší plavidla.
Prezident Trump však vnímá novou flotilu nejen jako vojenský nástroj, ale jako symbol národní moci a motor pro americký průmysl. Přirovnává tento plán k výzvě J. F. Kennedyho k dobytí Měsíce v 60. letech. Podle něj mají být tyto lodě „nejlépe vypadajícími“ stroji na oceánech, což odráží jeho osobní důraz na estetiku, který hodlá do designu přímo vnášet.
Budoucnost „Zlaté floty“ bude pravděpodobně záviset na schopnosti USA spolupracovat s partnery, jako je Jižní Korea nebo Japonsko, jejichž loděnice vykazují mnohem vyšší efektivitu. První kroky v tomto směru již byly učiněny investicemi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean do loděnic v Pensylvánii. Zda třída Trump skutečně vypluje, nebo zůstane jen ambiciózním projektem na papíře, ukáží až následující roky intenzivního vývoje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.