Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Ruská státní média neskrývají nadšení a označují Trumpovy kroky za „katastrofální ránu pro NATO“. Pro Vladimira Putina je představa, že se osmdesát let budovaná aliance rozklíží kvůli obchodním sporům o dánské území, mimořádně lákavá. Rozbití západní jednoty by totiž Moskvě výrazně uvolnilo ruce nejen na ukrajinském bojišti, ale i při prosazování vlivu v postsovětském prostoru.
Tato mince má však i svou odvrácenou stranu, která v Kremlu vzbuzuje rostoucí obavy. Donald Trump totiž Grónsko nepožaduje jako realitní makléř, ale jako vrchní velitel, který v něm vidí klíčovou pevnost pro ovládnutí Arktidy. Pokud by Spojené státy skutečně získaly plnou kontrolu nad tímto územím, ruská dominance v polárních oblastech, do níž Moskva investovala miliardy rublů, by byla v přímém ohrožení.
Kreml s nevolí sleduje, jak se Trumpova administrativa uchyluje k jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo. Je sice pravda, že Rusko samo tyto normy dlouhodobě porušuje, ale nepředvídatelnost současného Bílého domu jej znervózňuje. Moskva byla zvyklá na stabilní a čitelnou americkou diplomacii, proti které se jí snadno definovalo. S Trumpem, který se nebrání ani úvahám o vojenském řešení v Grónsku, tato jistota mizí.
Dalším faktorem, který Rusko zneklidňuje, je Trumpova rostoucí agresivita v jiných částech světa. Nedávné dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami bylo pro Putina osobní urážkou a ranou pro ruskou prestiž. Podobně Moskva vnímá i oslabování vlivu Íránu pod tlakem amerických sankcí a úderů. Ruská síť spojenců se drolí a Washington dává jasně najevo, že se nikoho nehodlá ptát na svolení.
Ironií osudu je, že Trump nyní fakticky prosazuje světový řád, po kterém Moskva léta volala – svět založený na sférách vlivu velmocí a právu silnějšího. Když však tento princip začnou Spojené státy aplikovat s plnou vervou, Rusko zjišťuje, že v takovém světě může být snadno převálcováno. Arktida, kterou Putin považuje za svůj „dvorek“, se náhle stává dějištěm, kde USA neváhají vyložit na stůl všechny své karty.
Dmitrij Peskov se sice snaží situaci mírnit prohlášeními o nutnosti dodržovat mezinárodní právo, ale v pozadí je cítit strach z eskalace. Ruský bulvární tisk dokonce s nadsázkou označuje Trumpa za „primáře v blázinci, který sám přišel o rozum“. Tato metafora přesně vystihuje ruský pocit z chaosu, který aktuálně v mezinárodních vztazích panuje a který Moskva už nedokáže plně kontrolovat.
Pro Rusko je tedy spor o Grónsko skutečně dvousečnou zbraní. Na jedné straně může přinést vytoužený rozpad NATO, na straně druhé však hrozí, že v Arktidě vyroste americká vojenská zeď, která Rusko izoluje. Strategická výhoda, kterou Moskva v polárních oblastech doposud měla díky své flotile ledoborců a vojenským základnám, by mohla být v mžiku vymazána masivní americkou přítomností na největším ostrově světa.
Nastalá situace ukazuje, že éra stabilních aliancí končí. Kreml sice může slavit, že se Macron a Trump hádají přes sociální sítě, ale v hloubi duše ví, že v novém světě „bez pravidel“ už nebude tím, kdo určuje tempo hry. Donald Trump totiž ukázal, že je ochoten hrát ruskou hru, ale s mnohem většími sázkami, než na jaké je Moskva připravena.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.