Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Ruská státní média neskrývají nadšení a označují Trumpovy kroky za „katastrofální ránu pro NATO“. Pro Vladimira Putina je představa, že se osmdesát let budovaná aliance rozklíží kvůli obchodním sporům o dánské území, mimořádně lákavá. Rozbití západní jednoty by totiž Moskvě výrazně uvolnilo ruce nejen na ukrajinském bojišti, ale i při prosazování vlivu v postsovětském prostoru.
Tato mince má však i svou odvrácenou stranu, která v Kremlu vzbuzuje rostoucí obavy. Donald Trump totiž Grónsko nepožaduje jako realitní makléř, ale jako vrchní velitel, který v něm vidí klíčovou pevnost pro ovládnutí Arktidy. Pokud by Spojené státy skutečně získaly plnou kontrolu nad tímto územím, ruská dominance v polárních oblastech, do níž Moskva investovala miliardy rublů, by byla v přímém ohrožení.
Kreml s nevolí sleduje, jak se Trumpova administrativa uchyluje k jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo. Je sice pravda, že Rusko samo tyto normy dlouhodobě porušuje, ale nepředvídatelnost současného Bílého domu jej znervózňuje. Moskva byla zvyklá na stabilní a čitelnou americkou diplomacii, proti které se jí snadno definovalo. S Trumpem, který se nebrání ani úvahám o vojenském řešení v Grónsku, tato jistota mizí.
Dalším faktorem, který Rusko zneklidňuje, je Trumpova rostoucí agresivita v jiných částech světa. Nedávné dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami bylo pro Putina osobní urážkou a ranou pro ruskou prestiž. Podobně Moskva vnímá i oslabování vlivu Íránu pod tlakem amerických sankcí a úderů. Ruská síť spojenců se drolí a Washington dává jasně najevo, že se nikoho nehodlá ptát na svolení.
Ironií osudu je, že Trump nyní fakticky prosazuje světový řád, po kterém Moskva léta volala – svět založený na sférách vlivu velmocí a právu silnějšího. Když však tento princip začnou Spojené státy aplikovat s plnou vervou, Rusko zjišťuje, že v takovém světě může být snadno převálcováno. Arktida, kterou Putin považuje za svůj „dvorek“, se náhle stává dějištěm, kde USA neváhají vyložit na stůl všechny své karty.
Dmitrij Peskov se sice snaží situaci mírnit prohlášeními o nutnosti dodržovat mezinárodní právo, ale v pozadí je cítit strach z eskalace. Ruský bulvární tisk dokonce s nadsázkou označuje Trumpa za „primáře v blázinci, který sám přišel o rozum“. Tato metafora přesně vystihuje ruský pocit z chaosu, který aktuálně v mezinárodních vztazích panuje a který Moskva už nedokáže plně kontrolovat.
Pro Rusko je tedy spor o Grónsko skutečně dvousečnou zbraní. Na jedné straně může přinést vytoužený rozpad NATO, na straně druhé však hrozí, že v Arktidě vyroste americká vojenská zeď, která Rusko izoluje. Strategická výhoda, kterou Moskva v polárních oblastech doposud měla díky své flotile ledoborců a vojenským základnám, by mohla být v mžiku vymazána masivní americkou přítomností na největším ostrově světa.
Nastalá situace ukazuje, že éra stabilních aliancí končí. Kreml sice může slavit, že se Macron a Trump hádají přes sociální sítě, ale v hloubi duše ví, že v novém světě „bez pravidel“ už nebude tím, kdo určuje tempo hry. Donald Trump totiž ukázal, že je ochoten hrát ruskou hru, ale s mnohem většími sázkami, než na jaké je Moskva připravena.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.