Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Ruská státní média neskrývají nadšení a označují Trumpovy kroky za „katastrofální ránu pro NATO“. Pro Vladimira Putina je představa, že se osmdesát let budovaná aliance rozklíží kvůli obchodním sporům o dánské území, mimořádně lákavá. Rozbití západní jednoty by totiž Moskvě výrazně uvolnilo ruce nejen na ukrajinském bojišti, ale i při prosazování vlivu v postsovětském prostoru.
Tato mince má však i svou odvrácenou stranu, která v Kremlu vzbuzuje rostoucí obavy. Donald Trump totiž Grónsko nepožaduje jako realitní makléř, ale jako vrchní velitel, který v něm vidí klíčovou pevnost pro ovládnutí Arktidy. Pokud by Spojené státy skutečně získaly plnou kontrolu nad tímto územím, ruská dominance v polárních oblastech, do níž Moskva investovala miliardy rublů, by byla v přímém ohrožení.
Kreml s nevolí sleduje, jak se Trumpova administrativa uchyluje k jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo. Je sice pravda, že Rusko samo tyto normy dlouhodobě porušuje, ale nepředvídatelnost současného Bílého domu jej znervózňuje. Moskva byla zvyklá na stabilní a čitelnou americkou diplomacii, proti které se jí snadno definovalo. S Trumpem, který se nebrání ani úvahám o vojenském řešení v Grónsku, tato jistota mizí.
Dalším faktorem, který Rusko zneklidňuje, je Trumpova rostoucí agresivita v jiných částech světa. Nedávné dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami bylo pro Putina osobní urážkou a ranou pro ruskou prestiž. Podobně Moskva vnímá i oslabování vlivu Íránu pod tlakem amerických sankcí a úderů. Ruská síť spojenců se drolí a Washington dává jasně najevo, že se nikoho nehodlá ptát na svolení.
Ironií osudu je, že Trump nyní fakticky prosazuje světový řád, po kterém Moskva léta volala – svět založený na sférách vlivu velmocí a právu silnějšího. Když však tento princip začnou Spojené státy aplikovat s plnou vervou, Rusko zjišťuje, že v takovém světě může být snadno převálcováno. Arktida, kterou Putin považuje za svůj „dvorek“, se náhle stává dějištěm, kde USA neváhají vyložit na stůl všechny své karty.
Dmitrij Peskov se sice snaží situaci mírnit prohlášeními o nutnosti dodržovat mezinárodní právo, ale v pozadí je cítit strach z eskalace. Ruský bulvární tisk dokonce s nadsázkou označuje Trumpa za „primáře v blázinci, který sám přišel o rozum“. Tato metafora přesně vystihuje ruský pocit z chaosu, který aktuálně v mezinárodních vztazích panuje a který Moskva už nedokáže plně kontrolovat.
Pro Rusko je tedy spor o Grónsko skutečně dvousečnou zbraní. Na jedné straně může přinést vytoužený rozpad NATO, na straně druhé však hrozí, že v Arktidě vyroste americká vojenská zeď, která Rusko izoluje. Strategická výhoda, kterou Moskva v polárních oblastech doposud měla díky své flotile ledoborců a vojenským základnám, by mohla být v mžiku vymazána masivní americkou přítomností na největším ostrově světa.
Nastalá situace ukazuje, že éra stabilních aliancí končí. Kreml sice může slavit, že se Macron a Trump hádají přes sociální sítě, ale v hloubi duše ví, že v novém světě „bez pravidel“ už nebude tím, kdo určuje tempo hry. Donald Trump totiž ukázal, že je ochoten hrát ruskou hru, ale s mnohem většími sázkami, než na jaké je Moskva připravena.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.