Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Ruská státní média neskrývají nadšení a označují Trumpovy kroky za „katastrofální ránu pro NATO“. Pro Vladimira Putina je představa, že se osmdesát let budovaná aliance rozklíží kvůli obchodním sporům o dánské území, mimořádně lákavá. Rozbití západní jednoty by totiž Moskvě výrazně uvolnilo ruce nejen na ukrajinském bojišti, ale i při prosazování vlivu v postsovětském prostoru.
Tato mince má však i svou odvrácenou stranu, která v Kremlu vzbuzuje rostoucí obavy. Donald Trump totiž Grónsko nepožaduje jako realitní makléř, ale jako vrchní velitel, který v něm vidí klíčovou pevnost pro ovládnutí Arktidy. Pokud by Spojené státy skutečně získaly plnou kontrolu nad tímto územím, ruská dominance v polárních oblastech, do níž Moskva investovala miliardy rublů, by byla v přímém ohrožení.
Kreml s nevolí sleduje, jak se Trumpova administrativa uchyluje k jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo. Je sice pravda, že Rusko samo tyto normy dlouhodobě porušuje, ale nepředvídatelnost současného Bílého domu jej znervózňuje. Moskva byla zvyklá na stabilní a čitelnou americkou diplomacii, proti které se jí snadno definovalo. S Trumpem, který se nebrání ani úvahám o vojenském řešení v Grónsku, tato jistota mizí.
Dalším faktorem, který Rusko zneklidňuje, je Trumpova rostoucí agresivita v jiných částech světa. Nedávné dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami bylo pro Putina osobní urážkou a ranou pro ruskou prestiž. Podobně Moskva vnímá i oslabování vlivu Íránu pod tlakem amerických sankcí a úderů. Ruská síť spojenců se drolí a Washington dává jasně najevo, že se nikoho nehodlá ptát na svolení.
Ironií osudu je, že Trump nyní fakticky prosazuje světový řád, po kterém Moskva léta volala – svět založený na sférách vlivu velmocí a právu silnějšího. Když však tento princip začnou Spojené státy aplikovat s plnou vervou, Rusko zjišťuje, že v takovém světě může být snadno převálcováno. Arktida, kterou Putin považuje za svůj „dvorek“, se náhle stává dějištěm, kde USA neváhají vyložit na stůl všechny své karty.
Dmitrij Peskov se sice snaží situaci mírnit prohlášeními o nutnosti dodržovat mezinárodní právo, ale v pozadí je cítit strach z eskalace. Ruský bulvární tisk dokonce s nadsázkou označuje Trumpa za „primáře v blázinci, který sám přišel o rozum“. Tato metafora přesně vystihuje ruský pocit z chaosu, který aktuálně v mezinárodních vztazích panuje a který Moskva už nedokáže plně kontrolovat.
Pro Rusko je tedy spor o Grónsko skutečně dvousečnou zbraní. Na jedné straně může přinést vytoužený rozpad NATO, na straně druhé však hrozí, že v Arktidě vyroste americká vojenská zeď, která Rusko izoluje. Strategická výhoda, kterou Moskva v polárních oblastech doposud měla díky své flotile ledoborců a vojenským základnám, by mohla být v mžiku vymazána masivní americkou přítomností na největším ostrově světa.
Nastalá situace ukazuje, že éra stabilních aliancí končí. Kreml sice může slavit, že se Macron a Trump hádají přes sociální sítě, ale v hloubi duše ví, že v novém světě „bez pravidel“ už nebude tím, kdo určuje tempo hry. Donald Trump totiž ukázal, že je ochoten hrát ruskou hru, ale s mnohem většími sázkami, než na jaké je Moskva připravena.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.