Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
Podle analýzy CNN už nikdo v Bruselu ani Kodani nebere Trumpovy hrozby na lehkou váhu. Bílý dům, povzbuzený snadným vítězstvím ve Venezuele, odmítá vyloučit použití vojenské síly i v Arktidě. Stephen Miller, klíčový poradce prezidenta, dal jasně najevo, že Spojené státy se hodlají řídit právem silnějšího. Pro Trumpa není Grónsko jen ledovou pustinou, ale strategickým klenotem, který může definovat jeho historický odkaz.
Z vojenského hlediska má Trump pravdu v tom, že Grónsko je pro bezpečnost USA kritické. Již za druhé světové války bylo klíčovým mostem přes Atlantik a dnes hostí důležité americké systémy včasného varování před raketovým útokem. S tajícím ledem se navíc otevírají nové námořní trasy, o které mají eminentní zájem i Rusko a Čína.
Kromě vojenství jde o obrovské zásoby surovin. Pod tající tundrou se skrývají ložiska vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbraně, nemluvě o odhadovaných zásobách ropy a zemního plynu v šelfových mořích. Přestože Dánsko i Grónsko nabízejí USA partnerství při těžbě, Trumpovi to nestačí. Jeho administrativa, fascinovaná americkými prezidenty 19. století, netouží po spolupráci, ale po absolutní kontrole.
Trumpův zájem o Grónsko je úzce spjat s jeho posedlostí fyzickým dědictvím. Chce se zapsat do historie vedle Thomase Jeffersona, který koupil Louisianu, nebo Williama McKinleyho, jenž anektoval Havaj. Jmenování Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko, není náhodné. Je to jasný vzkaz, že Trump vidí v Grónsku svou životní transakci, kterou by pravděpodobně neváhal pojmenovat po sobě.
Situace však vyvolává existenciální krizi v NATO. Dánsko, věrný spojenec, který posílal své vojáky do amerických válek v Iráku a Afghánistánu, se cítí hluboce uraženo. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv násilný pokus o převzetí ostrova by znamenal okamžitý rozpad aliance. Evropa se ocitá v pasti – je příliš závislá na americké obraně, než aby mohla účinně vzdorovat, ale zároveň nemůže nečinně přihlížet anexi vlastního území.
Aktuální dění ukazuje, že Trumpa v jeho druhém období téměř nic nebrzdí. Zatímco dříve existovaly v administrativě síly, které jeho nejdivočejší nápady mírnily, současný ministr obrany Pete Hegseth pravděpodobně nebude tím, kdo by rozkaz k vyslání mariňáků do Grónska rozporoval. Svět se tak probouzí do éry, kdy největší hrozba pro jednotu Západu nepřichází z Moskvy, ale přímo z Oválné pracovny.
I když je nákup tak obrovského území logisticky a finančně téměř nepředstavitelný, v dnešní nepředvídatelné době nelze vyloučit nic. Trump hraje svou „Art of the Deal“ na globální úrovni a Grónsko je jeho hlavní cenou. Otázkou zůstává, zda cena za tento obchod – zničení transatlantických vazeb – nebude pro zbytek světa příliš vysoká.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.