Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
Podle analýzy CNN už nikdo v Bruselu ani Kodani nebere Trumpovy hrozby na lehkou váhu. Bílý dům, povzbuzený snadným vítězstvím ve Venezuele, odmítá vyloučit použití vojenské síly i v Arktidě. Stephen Miller, klíčový poradce prezidenta, dal jasně najevo, že Spojené státy se hodlají řídit právem silnějšího. Pro Trumpa není Grónsko jen ledovou pustinou, ale strategickým klenotem, který může definovat jeho historický odkaz.
Z vojenského hlediska má Trump pravdu v tom, že Grónsko je pro bezpečnost USA kritické. Již za druhé světové války bylo klíčovým mostem přes Atlantik a dnes hostí důležité americké systémy včasného varování před raketovým útokem. S tajícím ledem se navíc otevírají nové námořní trasy, o které mají eminentní zájem i Rusko a Čína.
Kromě vojenství jde o obrovské zásoby surovin. Pod tající tundrou se skrývají ložiska vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbraně, nemluvě o odhadovaných zásobách ropy a zemního plynu v šelfových mořích. Přestože Dánsko i Grónsko nabízejí USA partnerství při těžbě, Trumpovi to nestačí. Jeho administrativa, fascinovaná americkými prezidenty 19. století, netouží po spolupráci, ale po absolutní kontrole.
Trumpův zájem o Grónsko je úzce spjat s jeho posedlostí fyzickým dědictvím. Chce se zapsat do historie vedle Thomase Jeffersona, který koupil Louisianu, nebo Williama McKinleyho, jenž anektoval Havaj. Jmenování Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko, není náhodné. Je to jasný vzkaz, že Trump vidí v Grónsku svou životní transakci, kterou by pravděpodobně neváhal pojmenovat po sobě.
Situace však vyvolává existenciální krizi v NATO. Dánsko, věrný spojenec, který posílal své vojáky do amerických válek v Iráku a Afghánistánu, se cítí hluboce uraženo. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv násilný pokus o převzetí ostrova by znamenal okamžitý rozpad aliance. Evropa se ocitá v pasti – je příliš závislá na americké obraně, než aby mohla účinně vzdorovat, ale zároveň nemůže nečinně přihlížet anexi vlastního území.
Aktuální dění ukazuje, že Trumpa v jeho druhém období téměř nic nebrzdí. Zatímco dříve existovaly v administrativě síly, které jeho nejdivočejší nápady mírnily, současný ministr obrany Pete Hegseth pravděpodobně nebude tím, kdo by rozkaz k vyslání mariňáků do Grónska rozporoval. Svět se tak probouzí do éry, kdy největší hrozba pro jednotu Západu nepřichází z Moskvy, ale přímo z Oválné pracovny.
I když je nákup tak obrovského území logisticky a finančně téměř nepředstavitelný, v dnešní nepředvídatelné době nelze vyloučit nic. Trump hraje svou „Art of the Deal“ na globální úrovni a Grónsko je jeho hlavní cenou. Otázkou zůstává, zda cena za tento obchod – zničení transatlantických vazeb – nebude pro zbytek světa příliš vysoká.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.