Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
Podle analýzy CNN už nikdo v Bruselu ani Kodani nebere Trumpovy hrozby na lehkou váhu. Bílý dům, povzbuzený snadným vítězstvím ve Venezuele, odmítá vyloučit použití vojenské síly i v Arktidě. Stephen Miller, klíčový poradce prezidenta, dal jasně najevo, že Spojené státy se hodlají řídit právem silnějšího. Pro Trumpa není Grónsko jen ledovou pustinou, ale strategickým klenotem, který může definovat jeho historický odkaz.
Z vojenského hlediska má Trump pravdu v tom, že Grónsko je pro bezpečnost USA kritické. Již za druhé světové války bylo klíčovým mostem přes Atlantik a dnes hostí důležité americké systémy včasného varování před raketovým útokem. S tajícím ledem se navíc otevírají nové námořní trasy, o které mají eminentní zájem i Rusko a Čína.
Kromě vojenství jde o obrovské zásoby surovin. Pod tající tundrou se skrývají ložiska vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbraně, nemluvě o odhadovaných zásobách ropy a zemního plynu v šelfových mořích. Přestože Dánsko i Grónsko nabízejí USA partnerství při těžbě, Trumpovi to nestačí. Jeho administrativa, fascinovaná americkými prezidenty 19. století, netouží po spolupráci, ale po absolutní kontrole.
Trumpův zájem o Grónsko je úzce spjat s jeho posedlostí fyzickým dědictvím. Chce se zapsat do historie vedle Thomase Jeffersona, který koupil Louisianu, nebo Williama McKinleyho, jenž anektoval Havaj. Jmenování Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko, není náhodné. Je to jasný vzkaz, že Trump vidí v Grónsku svou životní transakci, kterou by pravděpodobně neváhal pojmenovat po sobě.
Situace však vyvolává existenciální krizi v NATO. Dánsko, věrný spojenec, který posílal své vojáky do amerických válek v Iráku a Afghánistánu, se cítí hluboce uraženo. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv násilný pokus o převzetí ostrova by znamenal okamžitý rozpad aliance. Evropa se ocitá v pasti – je příliš závislá na americké obraně, než aby mohla účinně vzdorovat, ale zároveň nemůže nečinně přihlížet anexi vlastního území.
Aktuální dění ukazuje, že Trumpa v jeho druhém období téměř nic nebrzdí. Zatímco dříve existovaly v administrativě síly, které jeho nejdivočejší nápady mírnily, současný ministr obrany Pete Hegseth pravděpodobně nebude tím, kdo by rozkaz k vyslání mariňáků do Grónska rozporoval. Svět se tak probouzí do éry, kdy největší hrozba pro jednotu Západu nepřichází z Moskvy, ale přímo z Oválné pracovny.
I když je nákup tak obrovského území logisticky a finančně téměř nepředstavitelný, v dnešní nepředvídatelné době nelze vyloučit nic. Trump hraje svou „Art of the Deal“ na globální úrovni a Grónsko je jeho hlavní cenou. Otázkou zůstává, zda cena za tento obchod – zničení transatlantických vazeb – nebude pro zbytek světa příliš vysoká.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.