Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
Podle analýzy CNN už nikdo v Bruselu ani Kodani nebere Trumpovy hrozby na lehkou váhu. Bílý dům, povzbuzený snadným vítězstvím ve Venezuele, odmítá vyloučit použití vojenské síly i v Arktidě. Stephen Miller, klíčový poradce prezidenta, dal jasně najevo, že Spojené státy se hodlají řídit právem silnějšího. Pro Trumpa není Grónsko jen ledovou pustinou, ale strategickým klenotem, který může definovat jeho historický odkaz.
Z vojenského hlediska má Trump pravdu v tom, že Grónsko je pro bezpečnost USA kritické. Již za druhé světové války bylo klíčovým mostem přes Atlantik a dnes hostí důležité americké systémy včasného varování před raketovým útokem. S tajícím ledem se navíc otevírají nové námořní trasy, o které mají eminentní zájem i Rusko a Čína.
Kromě vojenství jde o obrovské zásoby surovin. Pod tající tundrou se skrývají ložiska vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbraně, nemluvě o odhadovaných zásobách ropy a zemního plynu v šelfových mořích. Přestože Dánsko i Grónsko nabízejí USA partnerství při těžbě, Trumpovi to nestačí. Jeho administrativa, fascinovaná americkými prezidenty 19. století, netouží po spolupráci, ale po absolutní kontrole.
Trumpův zájem o Grónsko je úzce spjat s jeho posedlostí fyzickým dědictvím. Chce se zapsat do historie vedle Thomase Jeffersona, který koupil Louisianu, nebo Williama McKinleyho, jenž anektoval Havaj. Jmenování Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko, není náhodné. Je to jasný vzkaz, že Trump vidí v Grónsku svou životní transakci, kterou by pravděpodobně neváhal pojmenovat po sobě.
Situace však vyvolává existenciální krizi v NATO. Dánsko, věrný spojenec, který posílal své vojáky do amerických válek v Iráku a Afghánistánu, se cítí hluboce uraženo. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv násilný pokus o převzetí ostrova by znamenal okamžitý rozpad aliance. Evropa se ocitá v pasti – je příliš závislá na americké obraně, než aby mohla účinně vzdorovat, ale zároveň nemůže nečinně přihlížet anexi vlastního území.
Aktuální dění ukazuje, že Trumpa v jeho druhém období téměř nic nebrzdí. Zatímco dříve existovaly v administrativě síly, které jeho nejdivočejší nápady mírnily, současný ministr obrany Pete Hegseth pravděpodobně nebude tím, kdo by rozkaz k vyslání mariňáků do Grónska rozporoval. Svět se tak probouzí do éry, kdy největší hrozba pro jednotu Západu nepřichází z Moskvy, ale přímo z Oválné pracovny.
I když je nákup tak obrovského území logisticky a finančně téměř nepředstavitelný, v dnešní nepředvídatelné době nelze vyloučit nic. Trump hraje svou „Art of the Deal“ na globální úrovni a Grónsko je jeho hlavní cenou. Otázkou zůstává, zda cena za tento obchod – zničení transatlantických vazeb – nebude pro zbytek světa příliš vysoká.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.