Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
Podle analýzy CNN už nikdo v Bruselu ani Kodani nebere Trumpovy hrozby na lehkou váhu. Bílý dům, povzbuzený snadným vítězstvím ve Venezuele, odmítá vyloučit použití vojenské síly i v Arktidě. Stephen Miller, klíčový poradce prezidenta, dal jasně najevo, že Spojené státy se hodlají řídit právem silnějšího. Pro Trumpa není Grónsko jen ledovou pustinou, ale strategickým klenotem, který může definovat jeho historický odkaz.
Z vojenského hlediska má Trump pravdu v tom, že Grónsko je pro bezpečnost USA kritické. Již za druhé světové války bylo klíčovým mostem přes Atlantik a dnes hostí důležité americké systémy včasného varování před raketovým útokem. S tajícím ledem se navíc otevírají nové námořní trasy, o které mají eminentní zájem i Rusko a Čína.
Kromě vojenství jde o obrovské zásoby surovin. Pod tající tundrou se skrývají ložiska vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbraně, nemluvě o odhadovaných zásobách ropy a zemního plynu v šelfových mořích. Přestože Dánsko i Grónsko nabízejí USA partnerství při těžbě, Trumpovi to nestačí. Jeho administrativa, fascinovaná americkými prezidenty 19. století, netouží po spolupráci, ale po absolutní kontrole.
Trumpův zájem o Grónsko je úzce spjat s jeho posedlostí fyzickým dědictvím. Chce se zapsat do historie vedle Thomase Jeffersona, který koupil Louisianu, nebo Williama McKinleyho, jenž anektoval Havaj. Jmenování Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko, není náhodné. Je to jasný vzkaz, že Trump vidí v Grónsku svou životní transakci, kterou by pravděpodobně neváhal pojmenovat po sobě.
Situace však vyvolává existenciální krizi v NATO. Dánsko, věrný spojenec, který posílal své vojáky do amerických válek v Iráku a Afghánistánu, se cítí hluboce uraženo. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv násilný pokus o převzetí ostrova by znamenal okamžitý rozpad aliance. Evropa se ocitá v pasti – je příliš závislá na americké obraně, než aby mohla účinně vzdorovat, ale zároveň nemůže nečinně přihlížet anexi vlastního území.
Aktuální dění ukazuje, že Trumpa v jeho druhém období téměř nic nebrzdí. Zatímco dříve existovaly v administrativě síly, které jeho nejdivočejší nápady mírnily, současný ministr obrany Pete Hegseth pravděpodobně nebude tím, kdo by rozkaz k vyslání mariňáků do Grónska rozporoval. Svět se tak probouzí do éry, kdy největší hrozba pro jednotu Západu nepřichází z Moskvy, ale přímo z Oválné pracovny.
I když je nákup tak obrovského území logisticky a finančně téměř nepředstavitelný, v dnešní nepředvídatelné době nelze vyloučit nic. Trump hraje svou „Art of the Deal“ na globální úrovni a Grónsko je jeho hlavní cenou. Otázkou zůstává, zda cena za tento obchod – zničení transatlantických vazeb – nebude pro zbytek světa příliš vysoká.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.