Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
I když se pozornost soustředí na nové jaderné zbraně dlouhého doletu, jako je mezikontinentální balistická střela DF-61, důležitější mohou být mobilní laserové zbraně pro vzdušnou obranu. Pokud jsou již v provozu, což Čína naznačila, mohly by představovat velký problém pro každého, kdo by se chtěl postavit čínské armádě v regionu.
Čínská armáda představila spoustu techniky. Bylo těžké se soustředit jen na jednu zbraň, než se objevila další. Zato některé z nich vynikly. Nová DF-61 je obrovská mezikontinentální balistická střela, kterou veze osmikolový nákladní automobil. Je to první nová střela od doby, co byla na vojenské přehlídce v roce 2019 představena DF-41.
Byly také představeny hypersonické střely s kluznými vozidly, která mohou nést hlavice rychlostí vyšší než pětinásobek rychlosti zvuku. Jejich nepravidelné trajektorie letu mohou zmást protivzdušnou obranu. Pozornost si získala také působivá řada dronů, od obrovských ponorkových dronů po letouny, které mohou létat po boku nejmodernějších stíhaček.
Objevily se také pozemní drony, některé vyzbrojené kulomety a další určené k odklízení min nebo logistiku. Dále Čína představila dvě verze laserových zbraní. Jedna je obrovská a je určena pro námořní obranu, zatímco druhá je menší, je umístěna na nákladním automobilu a slouží k ochraně pozemních jednotek.
Obrovské množství vojenské techniky ukazuje, že Čína má průmyslovou sílu, aby svá slova podpořila činy. Čína v současnosti může vyrábět zbraně v takovém množství, v jakém USA nemohou. Analytik obranné strategie Malcolm Davis uvedl, že Čína je schopna vyvíjet pokročilé vojenské technologie, operačně je nasazovat a dělat to rychleji než Západ.
Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia se čínské výdaje na obranu za posledních třicet let třináctkrát zvýšily. I když Peking utrácí jen asi třetinu toho, co USA, rychle rozdíl dohání. Co se týče regionální obrany, je rozdíl obrovský, Čína vynakládá pětkrát víc než Japonsko a téměř sedmkrát víc než Jižní Korea.
Na moři je rozdíl nejvýraznější. Očekává se, že do roku 2030 bude mít Čína o 48 % více bojových lodí než USA. Studie profesora z americké námořní válečné akademie zjistila, že větší flotila téměř vždy vyhraje. Někteří sice tvrdí, že si USA udrží převahu díky technologiím, jako jsou drony s umělou inteligencí, ale vojenská přehlídka ukázala, že to může být falešná naděje. Čínské drony jsou totiž velmi pokročilé. Podle analytika Ankita Pandy jsou čínské autonomní a síťové systémy moderními systémy pro vedení války jednadvacátého století.
Ačkoli záběry z Pekingu byly úžasné, zorganizovat koordinovanou bojovou sílu vyžaduje více, než se zdá. Analytik Panda poznamenal, že Čína naposledy bojovala v řádném konfliktu v roce 1979 a z ruské zkušenosti na Ukrajině víme, že nelze pouze počítat vojáky. Na druhou stranu americká armáda, na rozdíl od Číny, stále prokazuje schopnost efektivně zasahovat. Například útok na íránské jaderné cíle, kdy sedm bombardérů B-2 zasáhlo cíle, aniž by byli napadeny, je pro Čínu zatím nepředstavitelný.
Od Austrálie po USA jsou analytici opatrní. Vysloužilý generálmajor australské armády Mick Ryan se domnívá, že USA zůstávají nejsilnější armádou na světě, ale Čína je dohání a zmenšuje rozdíl. Upozornil na to, že Čína si vyrábí většinu vybavení sama. To znamená, že Peking nemohou zahraniční dodavatelé zbraní „přinutit“, aby dělal, co chtějí. Ryan však poznamenal, že žádná ze zbraní, které byly na přehlídce, nebyla otestována v boji. "Přehlídky jsou sice působivé, ale nejsou dobrým ukazatelem vojenské efektivity," řekl.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.