Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
I když se pozornost soustředí na nové jaderné zbraně dlouhého doletu, jako je mezikontinentální balistická střela DF-61, důležitější mohou být mobilní laserové zbraně pro vzdušnou obranu. Pokud jsou již v provozu, což Čína naznačila, mohly by představovat velký problém pro každého, kdo by se chtěl postavit čínské armádě v regionu.
Čínská armáda představila spoustu techniky. Bylo těžké se soustředit jen na jednu zbraň, než se objevila další. Zato některé z nich vynikly. Nová DF-61 je obrovská mezikontinentální balistická střela, kterou veze osmikolový nákladní automobil. Je to první nová střela od doby, co byla na vojenské přehlídce v roce 2019 představena DF-41.
Byly také představeny hypersonické střely s kluznými vozidly, která mohou nést hlavice rychlostí vyšší než pětinásobek rychlosti zvuku. Jejich nepravidelné trajektorie letu mohou zmást protivzdušnou obranu. Pozornost si získala také působivá řada dronů, od obrovských ponorkových dronů po letouny, které mohou létat po boku nejmodernějších stíhaček.
Objevily se také pozemní drony, některé vyzbrojené kulomety a další určené k odklízení min nebo logistiku. Dále Čína představila dvě verze laserových zbraní. Jedna je obrovská a je určena pro námořní obranu, zatímco druhá je menší, je umístěna na nákladním automobilu a slouží k ochraně pozemních jednotek.
Obrovské množství vojenské techniky ukazuje, že Čína má průmyslovou sílu, aby svá slova podpořila činy. Čína v současnosti může vyrábět zbraně v takovém množství, v jakém USA nemohou. Analytik obranné strategie Malcolm Davis uvedl, že Čína je schopna vyvíjet pokročilé vojenské technologie, operačně je nasazovat a dělat to rychleji než Západ.
Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia se čínské výdaje na obranu za posledních třicet let třináctkrát zvýšily. I když Peking utrácí jen asi třetinu toho, co USA, rychle rozdíl dohání. Co se týče regionální obrany, je rozdíl obrovský, Čína vynakládá pětkrát víc než Japonsko a téměř sedmkrát víc než Jižní Korea.
Na moři je rozdíl nejvýraznější. Očekává se, že do roku 2030 bude mít Čína o 48 % více bojových lodí než USA. Studie profesora z americké námořní válečné akademie zjistila, že větší flotila téměř vždy vyhraje. Někteří sice tvrdí, že si USA udrží převahu díky technologiím, jako jsou drony s umělou inteligencí, ale vojenská přehlídka ukázala, že to může být falešná naděje. Čínské drony jsou totiž velmi pokročilé. Podle analytika Ankita Pandy jsou čínské autonomní a síťové systémy moderními systémy pro vedení války jednadvacátého století.
Ačkoli záběry z Pekingu byly úžasné, zorganizovat koordinovanou bojovou sílu vyžaduje více, než se zdá. Analytik Panda poznamenal, že Čína naposledy bojovala v řádném konfliktu v roce 1979 a z ruské zkušenosti na Ukrajině víme, že nelze pouze počítat vojáky. Na druhou stranu americká armáda, na rozdíl od Číny, stále prokazuje schopnost efektivně zasahovat. Například útok na íránské jaderné cíle, kdy sedm bombardérů B-2 zasáhlo cíle, aniž by byli napadeny, je pro Čínu zatím nepředstavitelný.
Od Austrálie po USA jsou analytici opatrní. Vysloužilý generálmajor australské armády Mick Ryan se domnívá, že USA zůstávají nejsilnější armádou na světě, ale Čína je dohání a zmenšuje rozdíl. Upozornil na to, že Čína si vyrábí většinu vybavení sama. To znamená, že Peking nemohou zahraniční dodavatelé zbraní „přinutit“, aby dělal, co chtějí. Ryan však poznamenal, že žádná ze zbraní, které byly na přehlídce, nebyla otestována v boji. "Přehlídky jsou sice působivé, ale nejsou dobrým ukazatelem vojenské efektivity," řekl.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.