CNN: Čína odhalila zbraně 21. století. Přehlídkou high-tech vybavení ukázala, že předběhla svět

I když se pozornost soustředí na nové jaderné zbraně dlouhého doletu, jako je mezikontinentální balistická střela DF-61, důležitější mohou být mobilní laserové zbraně pro vzdušnou obranu. Pokud jsou již v provozu, což Čína naznačila, mohly by představovat velký problém pro každého, kdo by se chtěl postavit čínské armádě v regionu.

Čínská armáda představila spoustu techniky. Bylo těžké se soustředit jen na jednu zbraň, než se objevila další. Zato některé z nich vynikly. Nová DF-61 je obrovská mezikontinentální balistická střela, kterou veze osmikolový nákladní automobil. Je to první nová střela od doby, co byla na vojenské přehlídce v roce 2019 představena DF-41.

Byly také představeny hypersonické střely s kluznými vozidly, která mohou nést hlavice rychlostí vyšší než pětinásobek rychlosti zvuku. Jejich nepravidelné trajektorie letu mohou zmást protivzdušnou obranu. Pozornost si získala také působivá řada dronů, od obrovských ponorkových dronů po letouny, které mohou létat po boku nejmodernějších stíhaček.

Objevily se také pozemní drony, některé vyzbrojené kulomety a další určené k odklízení min nebo logistiku. Dále Čína představila dvě verze laserových zbraní. Jedna je obrovská a je určena pro námořní obranu, zatímco druhá je menší, je umístěna na nákladním automobilu a slouží k ochraně pozemních jednotek.

Obrovské množství vojenské techniky ukazuje, že Čína má průmyslovou sílu, aby svá slova podpořila činy. Čína v současnosti může vyrábět zbraně v takovém množství, v jakém USA nemohou. Analytik obranné strategie Malcolm Davis uvedl, že Čína je schopna vyvíjet pokročilé vojenské technologie, operačně je nasazovat a dělat to rychleji než Západ.

Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia se čínské výdaje na obranu za posledních třicet let třináctkrát zvýšily. I když Peking utrácí jen asi třetinu toho, co USA, rychle rozdíl dohání. Co se týče regionální obrany, je rozdíl obrovský, Čína vynakládá pětkrát víc než Japonsko a téměř sedmkrát víc než Jižní Korea.

Na moři je rozdíl nejvýraznější. Očekává se, že do roku 2030 bude mít Čína o 48 % více bojových lodí než USA. Studie profesora z americké námořní válečné akademie zjistila, že větší flotila téměř vždy vyhraje. Někteří sice tvrdí, že si USA udrží převahu díky technologiím, jako jsou drony s umělou inteligencí, ale vojenská přehlídka ukázala, že to může být falešná naděje. Čínské drony jsou totiž velmi pokročilé. Podle analytika Ankita Pandy jsou čínské autonomní a síťové systémy moderními systémy pro vedení války jednadvacátého století.

Ačkoli záběry z Pekingu byly úžasné, zorganizovat koordinovanou bojovou sílu vyžaduje více, než se zdá. Analytik Panda poznamenal, že Čína naposledy bojovala v řádném konfliktu v roce 1979 a z ruské zkušenosti na Ukrajině víme, že nelze pouze počítat vojáky. Na druhou stranu americká armáda, na rozdíl od Číny, stále prokazuje schopnost efektivně zasahovat. Například útok na íránské jaderné cíle, kdy sedm bombardérů B-2 zasáhlo cíle, aniž by byli napadeny, je pro Čínu zatím nepředstavitelný.

Od Austrálie po USA jsou analytici opatrní. Vysloužilý generálmajor australské armády Mick Ryan se domnívá, že USA zůstávají nejsilnější armádou na světě, ale Čína je dohání a zmenšuje rozdíl. Upozornil na to, že Čína si vyrábí většinu vybavení sama. To znamená, že Peking nemohou zahraniční dodavatelé zbraní „přinutit“, aby dělal, co chtějí. Ryan však poznamenal, že žádná ze zbraní, které byly na přehlídce, nebyla otestována v boji. "Přehlídky jsou sice působivé, ale nejsou dobrým ukazatelem vojenské efektivity," řekl.