Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Prezident Trump navrhl uvalení 100% cla na Indii a Čínu za nákupy ruské energie. Pro EU je takový krok z ekonomického a politického hlediska nepředstavitelný, a proto jej odmítá. Podle představitelů EU by cla na tyto země, se kterými Brusel jedná o důležitých obchodních dohodách, způsobila obrovské ekonomické škody.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že „cla jsou daně“ pro domácí spotřebitele a že takový přístup je v rozporu se základními principy EU jakožto obchodního bloku. Podle Agathe Demarais z Evropské rady pro zahraniční vztahy je tento návrh Trumpovy administrativy pouze nerealistickým požadavkem na partnery, s očekáváním jejich odmítnutí.
Trump také naléhá na Evropu, aby přestala kupovat ruská fosilní paliva, protože příjmy z nich Kreml používá k financování armády. Tento požadavek poskytuje EU silnější argumenty, jak přesvědčit země jako Maďarsko a Slovensko, které stále spoléhají na ruské dodávky, aby s Ruskem zpřetrhaly obchodní vazby. Americký ministr energetiky Chris Wright jednal v Bruselu s cílem dojednat dohodu, podle níž by Evropa nakoupila americký plyn, ropu a jaderné palivo v hodnotě 750 miliard dolarů.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen po setkání s americkým protějškem uvedl, že se plánuje urychlení závazku EU ukončit do konce roku 2027 veškerý dovoz ruského zemního plynu. Pro uskutečnění takového kroku bez prudkého nárůstu cen a problémů s dodávkami potřebuje EU pomoc od amerických partnerů, konkrétně v podobě zvýšeného dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA.
Mnoho arabských zemí je rovněž znepokojeno Netanjahuovou hrozbou, že Izrael zaútočí na jakoukoli zemi, která bude hostit zástupce Hamásu. To by mohlo ohrozit mediaci. Důvěryhodnost Kataru, který se snaží hrát roli prostředníka, je vážně ohrožena a pro Hamás není v tuto chvíli snadné pokračovat v jednáních, když je jeho vyjednávací delegace cílem útoku.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.