Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Prezident Trump navrhl uvalení 100% cla na Indii a Čínu za nákupy ruské energie. Pro EU je takový krok z ekonomického a politického hlediska nepředstavitelný, a proto jej odmítá. Podle představitelů EU by cla na tyto země, se kterými Brusel jedná o důležitých obchodních dohodách, způsobila obrovské ekonomické škody.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že „cla jsou daně“ pro domácí spotřebitele a že takový přístup je v rozporu se základními principy EU jakožto obchodního bloku. Podle Agathe Demarais z Evropské rady pro zahraniční vztahy je tento návrh Trumpovy administrativy pouze nerealistickým požadavkem na partnery, s očekáváním jejich odmítnutí.
Trump také naléhá na Evropu, aby přestala kupovat ruská fosilní paliva, protože příjmy z nich Kreml používá k financování armády. Tento požadavek poskytuje EU silnější argumenty, jak přesvědčit země jako Maďarsko a Slovensko, které stále spoléhají na ruské dodávky, aby s Ruskem zpřetrhaly obchodní vazby. Americký ministr energetiky Chris Wright jednal v Bruselu s cílem dojednat dohodu, podle níž by Evropa nakoupila americký plyn, ropu a jaderné palivo v hodnotě 750 miliard dolarů.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen po setkání s americkým protějškem uvedl, že se plánuje urychlení závazku EU ukončit do konce roku 2027 veškerý dovoz ruského zemního plynu. Pro uskutečnění takového kroku bez prudkého nárůstu cen a problémů s dodávkami potřebuje EU pomoc od amerických partnerů, konkrétně v podobě zvýšeného dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA.
Mnoho arabských zemí je rovněž znepokojeno Netanjahuovou hrozbou, že Izrael zaútočí na jakoukoli zemi, která bude hostit zástupce Hamásu. To by mohlo ohrozit mediaci. Důvěryhodnost Kataru, který se snaží hrát roli prostředníka, je vážně ohrožena a pro Hamás není v tuto chvíli snadné pokračovat v jednáních, když je jeho vyjednávací delegace cílem útoku.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Princ Harry je od pondělí na několikadenní návštěvě rodné Velké Británie, která má jasně daný program. Do středečního večera se však nevědělo, zda se setká se svým otcem. Palác nakonec potvrdil, že král Karel III. strávil se synem několik desítek minut, informovala BBC.
Po posledním rozloučení se Jiří Krampol dočkal v pondělí i zádušní mše v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, který se však stal terčem zloby z některých kruhů. Ozvala se například Krampolova exmanželka. Schmiedberger se ale nedal a rozhodl se reagovat.
Karel Šíp je lidem nejvíce na očích ve Všechnopárty. Spousta lidí nejspíš ani neví, že nejde o jeho jediný kšeft. Známý moderátor má totiž i po osmdesátce druhý pořad, s nímž cestuje po celém Česku.
Velmi vážným případem střelby se v minulém týdnu zabývali brněnští policisté. Muž v Brně na ulici střelil do hlavy ženu, která nadále zůstává v nemocnici. Podezřelému hrozí až dvacet let za mřížemi.
V jednu chvíli už to s Českým slavíkem nevypadalo dobře, ale Nově se ho v posledních letech podařilo resuscitovat. Další ročník ankety, která zachycuje popularitu tuzemských hudebních interpretů, proběhne zhruba za dva měsíce. Co víme o letošním ročníku?
Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.