Možnost přítomnosti čínských vojsk v Evropě vyvolává stále větší debaty, zejména v souvislosti s potenciální rolí Číny v poválečné Ukrajině. Od začátku ruské invaze v roce 2022 se Čína profilovala jako klíčový partner Moskvy, přičemž zároveň deklarovala svou neutralitu. Přesto její podpora Rusku ve formě nákupu ropy a plynu či prodeje technologií pro vojenské využití naznačuje, že její postoj je spíše nakloněný Kremlu.
Nyní se však v souvislosti s probíhajícími jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení konfliktu spekuluje o možnosti, že by se Čína mohla podílet na mírové misi v rámci poválečné Ukrajiny, uvedl server The Economist. Podle některých expertů by čínská účast na mírové operaci mohla být příležitostí k posílení jejího globálního vlivu a ukázce jejího „mírového vzestupu“. Myšlenku čínských mírových sil v Evropě poprvé zmínil bývalý vysoký důstojník čínské armády Zhou Bo a následně ji potvrdily i zdroje z amerických kruhů.
Podle této hypotézy by Čína mohla do Ukrajiny vyslat mírové jednotky pod záštitou OSN, a to se souhlasem Kyjeva i Moskvy, uvedl South China Morning Post. Čínští vojáci by se připojili k dalším nečlenským státům NATO, například Indii, což by mohlo snížit obavy Ruska z evropského zapojení. Pokud by se tak stalo, šlo by o historicky první přítomnost čínských mírových sil na evropském kontinentu.
Peking se k těmto spekulacím zatím nevyjádřil, což naznačuje, že možnost čínské účasti je stále otevřená. Čína je v současnosti druhým největším finančním přispěvatelem na mise OSN a osmým největším poskytovatelem vojenských jednotek. Ve světě už čínské mírové síly operují například v Libanonu nebo Jižním Súdánu, což ukazuje, že Peking má s podobnými misemi zkušenosti.
Zatímco někteří analytici tvrdí, že by tato mise mohla zlepšit mezinárodní image Číny a posílit její diplomatické postavení, jiní varují, že by mohla spíše přinést negativní důsledky. Kritici poukazují na to, že Čína se od počátku konfliktu odmítla jasně vyjádřit k ruské agresi, a tak by její účast mohla být vnímána jako snaha ochránit ruské zájmy v regionu.
Další otázky vyvolává i aktuální geopolitická situace. Nedávné telefonické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem naznačuje, že by se mohl rýsovat konec války. Zvláště když následně proběhla jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii, která ale nepočítala s přímým zapojením Ukrajiny či evropských zemí. Trumpova administrativa už dala najevo, že považuje návrat Ukrajiny k hranicím z roku 2014 za „nereálný cíl“, což ukazuje na možnou ochotu ke kompromisu s Moskvou.
Současně se objevují informace, že Francie a Velká Británie s podporou USA připravují plán na nasazení až 30 000 evropských mírových jednotek na Ukrajinu v případě dosažení příměří. Tento návrh však ostře kritizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který přítomnost evropských sil označil za „nepřijatelnou“.
Čína by tak mohla vidět příležitost zapojit se do poválečného uspořádání jako „neutrální hráč“, který by nemusel vzbuzovat stejné obavy jako vojenské síly NATO. Jenže otázkou zůstává, zda by Ukrajina čínskou účast přijala. Kritici připomínají, že Peking se tři roky vyhýbal jasnému odsouzení ruské agrese a současně podporoval Rusko dodávkami technologií s možným vojenským využitím.
Čínský analytik Yang Shu varuje, že jakákoli účast na mírové misi by mohla poškodit čínskou reputaci. „Pokud by Čína skutečně chtěla pomoci, měla jednat už dříve. Teď by její nasazení mohlo být vnímáno jako snaha zachovat ruské zájmy,“ říká.
Čína tedy stojí před dilematem – může využít situace k posílení svého globálního vlivu, ale riskuje, že bude vnímána jako aktér s nejasnými úmysly. Pokud se navíc příměří bude vyvíjet ve prospěch Ruska, hrozí, že jakýkoli čínský kontingent bude vnímán jako symbol tiché podpory Moskvy.
Jak se situace vyvine, závisí nejen na dalším vývoji války, ale také na tom, zda Čína skutečně dokáže přesvědčit svět, že její motivací je mír – a ne geopolitické ambice.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.