Možnost přítomnosti čínských vojsk v Evropě vyvolává stále větší debaty, zejména v souvislosti s potenciální rolí Číny v poválečné Ukrajině. Od začátku ruské invaze v roce 2022 se Čína profilovala jako klíčový partner Moskvy, přičemž zároveň deklarovala svou neutralitu. Přesto její podpora Rusku ve formě nákupu ropy a plynu či prodeje technologií pro vojenské využití naznačuje, že její postoj je spíše nakloněný Kremlu.
Nyní se však v souvislosti s probíhajícími jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení konfliktu spekuluje o možnosti, že by se Čína mohla podílet na mírové misi v rámci poválečné Ukrajiny, uvedl server The Economist. Podle některých expertů by čínská účast na mírové operaci mohla být příležitostí k posílení jejího globálního vlivu a ukázce jejího „mírového vzestupu“. Myšlenku čínských mírových sil v Evropě poprvé zmínil bývalý vysoký důstojník čínské armády Zhou Bo a následně ji potvrdily i zdroje z amerických kruhů.
Podle této hypotézy by Čína mohla do Ukrajiny vyslat mírové jednotky pod záštitou OSN, a to se souhlasem Kyjeva i Moskvy, uvedl South China Morning Post. Čínští vojáci by se připojili k dalším nečlenským státům NATO, například Indii, což by mohlo snížit obavy Ruska z evropského zapojení. Pokud by se tak stalo, šlo by o historicky první přítomnost čínských mírových sil na evropském kontinentu.
Peking se k těmto spekulacím zatím nevyjádřil, což naznačuje, že možnost čínské účasti je stále otevřená. Čína je v současnosti druhým největším finančním přispěvatelem na mise OSN a osmým největším poskytovatelem vojenských jednotek. Ve světě už čínské mírové síly operují například v Libanonu nebo Jižním Súdánu, což ukazuje, že Peking má s podobnými misemi zkušenosti.
Zatímco někteří analytici tvrdí, že by tato mise mohla zlepšit mezinárodní image Číny a posílit její diplomatické postavení, jiní varují, že by mohla spíše přinést negativní důsledky. Kritici poukazují na to, že Čína se od počátku konfliktu odmítla jasně vyjádřit k ruské agresi, a tak by její účast mohla být vnímána jako snaha ochránit ruské zájmy v regionu.
Další otázky vyvolává i aktuální geopolitická situace. Nedávné telefonické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem naznačuje, že by se mohl rýsovat konec války. Zvláště když následně proběhla jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii, která ale nepočítala s přímým zapojením Ukrajiny či evropských zemí. Trumpova administrativa už dala najevo, že považuje návrat Ukrajiny k hranicím z roku 2014 za „nereálný cíl“, což ukazuje na možnou ochotu ke kompromisu s Moskvou.
Současně se objevují informace, že Francie a Velká Británie s podporou USA připravují plán na nasazení až 30 000 evropských mírových jednotek na Ukrajinu v případě dosažení příměří. Tento návrh však ostře kritizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který přítomnost evropských sil označil za „nepřijatelnou“.
Čína by tak mohla vidět příležitost zapojit se do poválečného uspořádání jako „neutrální hráč“, který by nemusel vzbuzovat stejné obavy jako vojenské síly NATO. Jenže otázkou zůstává, zda by Ukrajina čínskou účast přijala. Kritici připomínají, že Peking se tři roky vyhýbal jasnému odsouzení ruské agrese a současně podporoval Rusko dodávkami technologií s možným vojenským využitím.
Čínský analytik Yang Shu varuje, že jakákoli účast na mírové misi by mohla poškodit čínskou reputaci. „Pokud by Čína skutečně chtěla pomoci, měla jednat už dříve. Teď by její nasazení mohlo být vnímáno jako snaha zachovat ruské zájmy,“ říká.
Čína tedy stojí před dilematem – může využít situace k posílení svého globálního vlivu, ale riskuje, že bude vnímána jako aktér s nejasnými úmysly. Pokud se navíc příměří bude vyvíjet ve prospěch Ruska, hrozí, že jakýkoli čínský kontingent bude vnímán jako symbol tiché podpory Moskvy.
Jak se situace vyvine, závisí nejen na dalším vývoji války, ale také na tom, zda Čína skutečně dokáže přesvědčit svět, že její motivací je mír – a ne geopolitické ambice.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.