Čínská armáda v Evropě? Experti prozradili, co se chystá

Nyní se však v souvislosti s probíhajícími jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení konfliktu spekuluje o možnosti, že by se Čína mohla podílet na mírové misi v rámci poválečné Ukrajiny, uvedl server The Economist. Podle některých expertů by čínská účast na mírové operaci mohla být příležitostí k posílení jejího globálního vlivu a ukázce jejího „mírového vzestupu“. Myšlenku čínských mírových sil v Evropě poprvé zmínil bývalý vysoký důstojník čínské armády Zhou Bo a následně ji potvrdily i zdroje z amerických kruhů.

Podle této hypotézy by Čína mohla do Ukrajiny vyslat mírové jednotky pod záštitou OSN, a to se souhlasem Kyjeva i Moskvy, uvedl South China Morning Post. Čínští vojáci by se připojili k dalším nečlenským státům NATO, například Indii, což by mohlo snížit obavy Ruska z evropského zapojení. Pokud by se tak stalo, šlo by o historicky první přítomnost čínských mírových sil na evropském kontinentu.

Peking se k těmto spekulacím zatím nevyjádřil, což naznačuje, že možnost čínské účasti je stále otevřená. Čína je v současnosti druhým největším finančním přispěvatelem na mise OSN a osmým největším poskytovatelem vojenských jednotek. Ve světě už čínské mírové síly operují například v Libanonu nebo Jižním Súdánu, což ukazuje, že Peking má s podobnými misemi zkušenosti.

Zatímco někteří analytici tvrdí, že by tato mise mohla zlepšit mezinárodní image Číny a posílit její diplomatické postavení, jiní varují, že by mohla spíše přinést negativní důsledky. Kritici poukazují na to, že Čína se od počátku konfliktu odmítla jasně vyjádřit k ruské agresi, a tak by její účast mohla být vnímána jako snaha ochránit ruské zájmy v regionu.

Další otázky vyvolává i aktuální geopolitická situace. Nedávné telefonické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem naznačuje, že by se mohl rýsovat konec války. Zvláště když následně proběhla jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii, která ale nepočítala s přímým zapojením Ukrajiny či evropských zemí. Trumpova administrativa už dala najevo, že považuje návrat Ukrajiny k hranicím z roku 2014 za „nereálný cíl“, což ukazuje na možnou ochotu ke kompromisu s Moskvou.

Současně se objevují informace, že Francie a Velká Británie s podporou USA připravují plán na nasazení až 30 000 evropských mírových jednotek na Ukrajinu v případě dosažení příměří. Tento návrh však ostře kritizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který přítomnost evropských sil označil za „nepřijatelnou“.

Čína by tak mohla vidět příležitost zapojit se do poválečného uspořádání jako „neutrální hráč“, který by nemusel vzbuzovat stejné obavy jako vojenské síly NATO. Jenže otázkou zůstává, zda by Ukrajina čínskou účast přijala. Kritici připomínají, že Peking se tři roky vyhýbal jasnému odsouzení ruské agrese a současně podporoval Rusko dodávkami technologií s možným vojenským využitím.

Čínský analytik Yang Shu varuje, že jakákoli účast na mírové misi by mohla poškodit čínskou reputaci. „Pokud by Čína skutečně chtěla pomoci, měla jednat už dříve. Teď by její nasazení mohlo být vnímáno jako snaha zachovat ruské zájmy,“ říká.

Čína tedy stojí před dilematem – může využít situace k posílení svého globálního vlivu, ale riskuje, že bude vnímána jako aktér s nejasnými úmysly. Pokud se navíc příměří bude vyvíjet ve prospěch Ruska, hrozí, že jakýkoli čínský kontingent bude vnímán jako symbol tiché podpory Moskvy.

Jak se situace vyvine, závisí nejen na dalším vývoji války, ale také na tom, zda Čína skutečně dokáže přesvědčit svět, že její motivací je mír – a ne geopolitické ambice.