Možnost přítomnosti čínských vojsk v Evropě vyvolává stále větší debaty, zejména v souvislosti s potenciální rolí Číny v poválečné Ukrajině. Od začátku ruské invaze v roce 2022 se Čína profilovala jako klíčový partner Moskvy, přičemž zároveň deklarovala svou neutralitu. Přesto její podpora Rusku ve formě nákupu ropy a plynu či prodeje technologií pro vojenské využití naznačuje, že její postoj je spíše nakloněný Kremlu.
Nyní se však v souvislosti s probíhajícími jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení konfliktu spekuluje o možnosti, že by se Čína mohla podílet na mírové misi v rámci poválečné Ukrajiny, uvedl server The Economist. Podle některých expertů by čínská účast na mírové operaci mohla být příležitostí k posílení jejího globálního vlivu a ukázce jejího „mírového vzestupu“. Myšlenku čínských mírových sil v Evropě poprvé zmínil bývalý vysoký důstojník čínské armády Zhou Bo a následně ji potvrdily i zdroje z amerických kruhů.
Podle této hypotézy by Čína mohla do Ukrajiny vyslat mírové jednotky pod záštitou OSN, a to se souhlasem Kyjeva i Moskvy, uvedl South China Morning Post. Čínští vojáci by se připojili k dalším nečlenským státům NATO, například Indii, což by mohlo snížit obavy Ruska z evropského zapojení. Pokud by se tak stalo, šlo by o historicky první přítomnost čínských mírových sil na evropském kontinentu.
Peking se k těmto spekulacím zatím nevyjádřil, což naznačuje, že možnost čínské účasti je stále otevřená. Čína je v současnosti druhým největším finančním přispěvatelem na mise OSN a osmým největším poskytovatelem vojenských jednotek. Ve světě už čínské mírové síly operují například v Libanonu nebo Jižním Súdánu, což ukazuje, že Peking má s podobnými misemi zkušenosti.
Zatímco někteří analytici tvrdí, že by tato mise mohla zlepšit mezinárodní image Číny a posílit její diplomatické postavení, jiní varují, že by mohla spíše přinést negativní důsledky. Kritici poukazují na to, že Čína se od počátku konfliktu odmítla jasně vyjádřit k ruské agresi, a tak by její účast mohla být vnímána jako snaha ochránit ruské zájmy v regionu.
Další otázky vyvolává i aktuální geopolitická situace. Nedávné telefonické jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem naznačuje, že by se mohl rýsovat konec války. Zvláště když následně proběhla jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii, která ale nepočítala s přímým zapojením Ukrajiny či evropských zemí. Trumpova administrativa už dala najevo, že považuje návrat Ukrajiny k hranicím z roku 2014 za „nereálný cíl“, což ukazuje na možnou ochotu ke kompromisu s Moskvou.
Současně se objevují informace, že Francie a Velká Británie s podporou USA připravují plán na nasazení až 30 000 evropských mírových jednotek na Ukrajinu v případě dosažení příměří. Tento návrh však ostře kritizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který přítomnost evropských sil označil za „nepřijatelnou“.
Čína by tak mohla vidět příležitost zapojit se do poválečného uspořádání jako „neutrální hráč“, který by nemusel vzbuzovat stejné obavy jako vojenské síly NATO. Jenže otázkou zůstává, zda by Ukrajina čínskou účast přijala. Kritici připomínají, že Peking se tři roky vyhýbal jasnému odsouzení ruské agrese a současně podporoval Rusko dodávkami technologií s možným vojenským využitím.
Čínský analytik Yang Shu varuje, že jakákoli účast na mírové misi by mohla poškodit čínskou reputaci. „Pokud by Čína skutečně chtěla pomoci, měla jednat už dříve. Teď by její nasazení mohlo být vnímáno jako snaha zachovat ruské zájmy,“ říká.
Čína tedy stojí před dilematem – může využít situace k posílení svého globálního vlivu, ale riskuje, že bude vnímána jako aktér s nejasnými úmysly. Pokud se navíc příměří bude vyvíjet ve prospěch Ruska, hrozí, že jakýkoli čínský kontingent bude vnímán jako symbol tiché podpory Moskvy.
Jak se situace vyvine, závisí nejen na dalším vývoji války, ale také na tom, zda Čína skutečně dokáže přesvědčit svět, že její motivací je mír – a ne geopolitické ambice.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
