Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Stavba začíná v okrese Metog v prefektuře Nyingchi (tibetsky Nyingtri), která se nachází v seizmicky velmi aktivní oblasti. Slavnostní zahájení výstavby se uskutečnilo u vodní elektrárny Mainling, jednoho z pěti kaskádových projektů, které mají dohromady stát kolem 1,2 bilionu jüanů (přibližně 167,8 miliardy amerických dolarů).
Oficiální čínská tisková agentura Xinhua informovala, že výstavba je součástí širšího rozvojového plánu pro Tibetskou autonomní oblast (TAR). Zástupci Národní rozvojové a reformní komise, Státní společnosti pro výstavbu energetiky a poradního výboru expertů se zúčastnili ceremoniálu.
Podle oficiálních čínských médií má nově vzniklý státní podnik China Yajiang Group Co., Ltd. zajišťovat hladký průběh výstavby i provozu tohoto obřího díla. Jeho vznik byl rovněž slavnostně oznámen na ceremoniálu v Pekingu za účasti vicepremiéra Čanga Kuo-čchinga, který zdůraznil, že jde o „klíčový strategický krok“ vycházející z politiky prezidenta Si Ťin-pchinga pro Tibet.
Plánovaná elektrárna má ročně vyrobit 300 miliard kilowatthodin elektřiny – trojnásobek současné produkce přehrady Tři soutěsky, největší vodní elektrárny světa dosud. Čína tvrdí, že projekt pomůže uspokojit nejen potřeby Tibetu, ale hlavně dodá elektřinu do vnitrozemských oblastí.
Indie a Bangladéš ovšem vyjádřily obavy. Varují před negativními dopady na své zásoby vody, zemědělství a potravinovou bezpečnost. Rovněž se obávají, že by Čína mohla tento strategický přehradní systém zneužít k vyvíjení politického tlaku – například kontrolou průtoku řeky či způsobením záplav a sucha.
Peking naopak tvrdí, že projekt prošel pečlivým vědeckým hodnocením a nebude mít negativní dopady na ekologii, stabilitu území ani na vodní práva sousedních zemí. Tvrdí, že „nebude profitovat na úkor sousedů“.
Indie však nezůstává v klidu. V lednu 2025 vyjádřila formálně své obavy Číně a oznámila, že projekt bedlivě sleduje. Zároveň urychlila výstavbu vlastních přehrad a vodních elektráren na řece Brahmaputra v Arunáčalpradéši jako obranný krok.
Kromě geopolitických napětí se objevují také rozsáhlé technické a ekologické problémy. Stavba se odehrává v oblasti „Velkého ohybu“ řeky Yarlung Tsangpo, kde se řeka stáčí kolem pohoří Namča Barwa a klesá o zhruba 2 000 metrů na délce 50 kilometrů. Právě tam má být vyvrtáno několik tunelů dlouhých až 20 kilometrů, což je jedním z nejnáročnějších inženýrských úkolů celé výstavby.
Kritici dále upozorňují na možné vysídlení obyvatel, narušení tibetského ekosystému a celkový dopad na unikátní a křehké přírodní podmínky této části Himaláje. Mezinárodní ochranářské organizace se obávají i o permafrost, jehož kolapsy už v minulosti způsobily katastrofální záplavy.
Projekt má být uveden do komerčního provozu v roce 2033. Do té doby se dá očekávat další zesílení geopolitického napětí mezi Čínou a Indií, a zároveň roste i hlas tibetského exilu, který obviňuje Peking z drancování tibetských přírodních zdrojů bez ohledu na následky pro místní obyvatele.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.