Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Stavba začíná v okrese Metog v prefektuře Nyingchi (tibetsky Nyingtri), která se nachází v seizmicky velmi aktivní oblasti. Slavnostní zahájení výstavby se uskutečnilo u vodní elektrárny Mainling, jednoho z pěti kaskádových projektů, které mají dohromady stát kolem 1,2 bilionu jüanů (přibližně 167,8 miliardy amerických dolarů).
Oficiální čínská tisková agentura Xinhua informovala, že výstavba je součástí širšího rozvojového plánu pro Tibetskou autonomní oblast (TAR). Zástupci Národní rozvojové a reformní komise, Státní společnosti pro výstavbu energetiky a poradního výboru expertů se zúčastnili ceremoniálu.
Podle oficiálních čínských médií má nově vzniklý státní podnik China Yajiang Group Co., Ltd. zajišťovat hladký průběh výstavby i provozu tohoto obřího díla. Jeho vznik byl rovněž slavnostně oznámen na ceremoniálu v Pekingu za účasti vicepremiéra Čanga Kuo-čchinga, který zdůraznil, že jde o „klíčový strategický krok“ vycházející z politiky prezidenta Si Ťin-pchinga pro Tibet.
Plánovaná elektrárna má ročně vyrobit 300 miliard kilowatthodin elektřiny – trojnásobek současné produkce přehrady Tři soutěsky, největší vodní elektrárny světa dosud. Čína tvrdí, že projekt pomůže uspokojit nejen potřeby Tibetu, ale hlavně dodá elektřinu do vnitrozemských oblastí.
Indie a Bangladéš ovšem vyjádřily obavy. Varují před negativními dopady na své zásoby vody, zemědělství a potravinovou bezpečnost. Rovněž se obávají, že by Čína mohla tento strategický přehradní systém zneužít k vyvíjení politického tlaku – například kontrolou průtoku řeky či způsobením záplav a sucha.
Peking naopak tvrdí, že projekt prošel pečlivým vědeckým hodnocením a nebude mít negativní dopady na ekologii, stabilitu území ani na vodní práva sousedních zemí. Tvrdí, že „nebude profitovat na úkor sousedů“.
Indie však nezůstává v klidu. V lednu 2025 vyjádřila formálně své obavy Číně a oznámila, že projekt bedlivě sleduje. Zároveň urychlila výstavbu vlastních přehrad a vodních elektráren na řece Brahmaputra v Arunáčalpradéši jako obranný krok.
Kromě geopolitických napětí se objevují také rozsáhlé technické a ekologické problémy. Stavba se odehrává v oblasti „Velkého ohybu“ řeky Yarlung Tsangpo, kde se řeka stáčí kolem pohoří Namča Barwa a klesá o zhruba 2 000 metrů na délce 50 kilometrů. Právě tam má být vyvrtáno několik tunelů dlouhých až 20 kilometrů, což je jedním z nejnáročnějších inženýrských úkolů celé výstavby.
Kritici dále upozorňují na možné vysídlení obyvatel, narušení tibetského ekosystému a celkový dopad na unikátní a křehké přírodní podmínky této části Himaláje. Mezinárodní ochranářské organizace se obávají i o permafrost, jehož kolapsy už v minulosti způsobily katastrofální záplavy.
Projekt má být uveden do komerčního provozu v roce 2033. Do té doby se dá očekávat další zesílení geopolitického napětí mezi Čínou a Indií, a zároveň roste i hlas tibetského exilu, který obviňuje Peking z drancování tibetských přírodních zdrojů bez ohledu na následky pro místní obyvatele.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.