Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Stavba začíná v okrese Metog v prefektuře Nyingchi (tibetsky Nyingtri), která se nachází v seizmicky velmi aktivní oblasti. Slavnostní zahájení výstavby se uskutečnilo u vodní elektrárny Mainling, jednoho z pěti kaskádových projektů, které mají dohromady stát kolem 1,2 bilionu jüanů (přibližně 167,8 miliardy amerických dolarů).
Oficiální čínská tisková agentura Xinhua informovala, že výstavba je součástí širšího rozvojového plánu pro Tibetskou autonomní oblast (TAR). Zástupci Národní rozvojové a reformní komise, Státní společnosti pro výstavbu energetiky a poradního výboru expertů se zúčastnili ceremoniálu.
Podle oficiálních čínských médií má nově vzniklý státní podnik China Yajiang Group Co., Ltd. zajišťovat hladký průběh výstavby i provozu tohoto obřího díla. Jeho vznik byl rovněž slavnostně oznámen na ceremoniálu v Pekingu za účasti vicepremiéra Čanga Kuo-čchinga, který zdůraznil, že jde o „klíčový strategický krok“ vycházející z politiky prezidenta Si Ťin-pchinga pro Tibet.
Plánovaná elektrárna má ročně vyrobit 300 miliard kilowatthodin elektřiny – trojnásobek současné produkce přehrady Tři soutěsky, největší vodní elektrárny světa dosud. Čína tvrdí, že projekt pomůže uspokojit nejen potřeby Tibetu, ale hlavně dodá elektřinu do vnitrozemských oblastí.
Indie a Bangladéš ovšem vyjádřily obavy. Varují před negativními dopady na své zásoby vody, zemědělství a potravinovou bezpečnost. Rovněž se obávají, že by Čína mohla tento strategický přehradní systém zneužít k vyvíjení politického tlaku – například kontrolou průtoku řeky či způsobením záplav a sucha.
Peking naopak tvrdí, že projekt prošel pečlivým vědeckým hodnocením a nebude mít negativní dopady na ekologii, stabilitu území ani na vodní práva sousedních zemí. Tvrdí, že „nebude profitovat na úkor sousedů“.
Indie však nezůstává v klidu. V lednu 2025 vyjádřila formálně své obavy Číně a oznámila, že projekt bedlivě sleduje. Zároveň urychlila výstavbu vlastních přehrad a vodních elektráren na řece Brahmaputra v Arunáčalpradéši jako obranný krok.
Kromě geopolitických napětí se objevují také rozsáhlé technické a ekologické problémy. Stavba se odehrává v oblasti „Velkého ohybu“ řeky Yarlung Tsangpo, kde se řeka stáčí kolem pohoří Namča Barwa a klesá o zhruba 2 000 metrů na délce 50 kilometrů. Právě tam má být vyvrtáno několik tunelů dlouhých až 20 kilometrů, což je jedním z nejnáročnějších inženýrských úkolů celé výstavby.
Kritici dále upozorňují na možné vysídlení obyvatel, narušení tibetského ekosystému a celkový dopad na unikátní a křehké přírodní podmínky této části Himaláje. Mezinárodní ochranářské organizace se obávají i o permafrost, jehož kolapsy už v minulosti způsobily katastrofální záplavy.
Projekt má být uveden do komerčního provozu v roce 2033. Do té doby se dá očekávat další zesílení geopolitického napětí mezi Čínou a Indií, a zároveň roste i hlas tibetského exilu, který obviňuje Peking z drancování tibetských přírodních zdrojů bez ohledu na následky pro místní obyvatele.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.