Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Stavba začíná v okrese Metog v prefektuře Nyingchi (tibetsky Nyingtri), která se nachází v seizmicky velmi aktivní oblasti. Slavnostní zahájení výstavby se uskutečnilo u vodní elektrárny Mainling, jednoho z pěti kaskádových projektů, které mají dohromady stát kolem 1,2 bilionu jüanů (přibližně 167,8 miliardy amerických dolarů).
Oficiální čínská tisková agentura Xinhua informovala, že výstavba je součástí širšího rozvojového plánu pro Tibetskou autonomní oblast (TAR). Zástupci Národní rozvojové a reformní komise, Státní společnosti pro výstavbu energetiky a poradního výboru expertů se zúčastnili ceremoniálu.
Podle oficiálních čínských médií má nově vzniklý státní podnik China Yajiang Group Co., Ltd. zajišťovat hladký průběh výstavby i provozu tohoto obřího díla. Jeho vznik byl rovněž slavnostně oznámen na ceremoniálu v Pekingu za účasti vicepremiéra Čanga Kuo-čchinga, který zdůraznil, že jde o „klíčový strategický krok“ vycházející z politiky prezidenta Si Ťin-pchinga pro Tibet.
Plánovaná elektrárna má ročně vyrobit 300 miliard kilowatthodin elektřiny – trojnásobek současné produkce přehrady Tři soutěsky, největší vodní elektrárny světa dosud. Čína tvrdí, že projekt pomůže uspokojit nejen potřeby Tibetu, ale hlavně dodá elektřinu do vnitrozemských oblastí.
Indie a Bangladéš ovšem vyjádřily obavy. Varují před negativními dopady na své zásoby vody, zemědělství a potravinovou bezpečnost. Rovněž se obávají, že by Čína mohla tento strategický přehradní systém zneužít k vyvíjení politického tlaku – například kontrolou průtoku řeky či způsobením záplav a sucha.
Peking naopak tvrdí, že projekt prošel pečlivým vědeckým hodnocením a nebude mít negativní dopady na ekologii, stabilitu území ani na vodní práva sousedních zemí. Tvrdí, že „nebude profitovat na úkor sousedů“.
Indie však nezůstává v klidu. V lednu 2025 vyjádřila formálně své obavy Číně a oznámila, že projekt bedlivě sleduje. Zároveň urychlila výstavbu vlastních přehrad a vodních elektráren na řece Brahmaputra v Arunáčalpradéši jako obranný krok.
Kromě geopolitických napětí se objevují také rozsáhlé technické a ekologické problémy. Stavba se odehrává v oblasti „Velkého ohybu“ řeky Yarlung Tsangpo, kde se řeka stáčí kolem pohoří Namča Barwa a klesá o zhruba 2 000 metrů na délce 50 kilometrů. Právě tam má být vyvrtáno několik tunelů dlouhých až 20 kilometrů, což je jedním z nejnáročnějších inženýrských úkolů celé výstavby.
Kritici dále upozorňují na možné vysídlení obyvatel, narušení tibetského ekosystému a celkový dopad na unikátní a křehké přírodní podmínky této části Himaláje. Mezinárodní ochranářské organizace se obávají i o permafrost, jehož kolapsy už v minulosti způsobily katastrofální záplavy.
Projekt má být uveden do komerčního provozu v roce 2033. Do té doby se dá očekávat další zesílení geopolitického napětí mezi Čínou a Indií, a zároveň roste i hlas tibetského exilu, který obviňuje Peking z drancování tibetských přírodních zdrojů bez ohledu na následky pro místní obyvatele.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.