Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Stavba začíná v okrese Metog v prefektuře Nyingchi (tibetsky Nyingtri), která se nachází v seizmicky velmi aktivní oblasti. Slavnostní zahájení výstavby se uskutečnilo u vodní elektrárny Mainling, jednoho z pěti kaskádových projektů, které mají dohromady stát kolem 1,2 bilionu jüanů (přibližně 167,8 miliardy amerických dolarů).
Oficiální čínská tisková agentura Xinhua informovala, že výstavba je součástí širšího rozvojového plánu pro Tibetskou autonomní oblast (TAR). Zástupci Národní rozvojové a reformní komise, Státní společnosti pro výstavbu energetiky a poradního výboru expertů se zúčastnili ceremoniálu.
Podle oficiálních čínských médií má nově vzniklý státní podnik China Yajiang Group Co., Ltd. zajišťovat hladký průběh výstavby i provozu tohoto obřího díla. Jeho vznik byl rovněž slavnostně oznámen na ceremoniálu v Pekingu za účasti vicepremiéra Čanga Kuo-čchinga, který zdůraznil, že jde o „klíčový strategický krok“ vycházející z politiky prezidenta Si Ťin-pchinga pro Tibet.
Plánovaná elektrárna má ročně vyrobit 300 miliard kilowatthodin elektřiny – trojnásobek současné produkce přehrady Tři soutěsky, největší vodní elektrárny světa dosud. Čína tvrdí, že projekt pomůže uspokojit nejen potřeby Tibetu, ale hlavně dodá elektřinu do vnitrozemských oblastí.
Indie a Bangladéš ovšem vyjádřily obavy. Varují před negativními dopady na své zásoby vody, zemědělství a potravinovou bezpečnost. Rovněž se obávají, že by Čína mohla tento strategický přehradní systém zneužít k vyvíjení politického tlaku – například kontrolou průtoku řeky či způsobením záplav a sucha.
Peking naopak tvrdí, že projekt prošel pečlivým vědeckým hodnocením a nebude mít negativní dopady na ekologii, stabilitu území ani na vodní práva sousedních zemí. Tvrdí, že „nebude profitovat na úkor sousedů“.
Indie však nezůstává v klidu. V lednu 2025 vyjádřila formálně své obavy Číně a oznámila, že projekt bedlivě sleduje. Zároveň urychlila výstavbu vlastních přehrad a vodních elektráren na řece Brahmaputra v Arunáčalpradéši jako obranný krok.
Kromě geopolitických napětí se objevují také rozsáhlé technické a ekologické problémy. Stavba se odehrává v oblasti „Velkého ohybu“ řeky Yarlung Tsangpo, kde se řeka stáčí kolem pohoří Namča Barwa a klesá o zhruba 2 000 metrů na délce 50 kilometrů. Právě tam má být vyvrtáno několik tunelů dlouhých až 20 kilometrů, což je jedním z nejnáročnějších inženýrských úkolů celé výstavby.
Kritici dále upozorňují na možné vysídlení obyvatel, narušení tibetského ekosystému a celkový dopad na unikátní a křehké přírodní podmínky této části Himaláje. Mezinárodní ochranářské organizace se obávají i o permafrost, jehož kolapsy už v minulosti způsobily katastrofální záplavy.
Projekt má být uveden do komerčního provozu v roce 2033. Do té doby se dá očekávat další zesílení geopolitického napětí mezi Čínou a Indií, a zároveň roste i hlas tibetského exilu, který obviňuje Peking z drancování tibetských přírodních zdrojů bez ohledu na následky pro místní obyvatele.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
