Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Vzácné zeminy představují skupinu 17 chemických prvků, které tvoří základní stavební kámen moderního technologického světa. Jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů, větrných turbín, chytrých telefonů, polovodičů i sofistikovaných vojenských systémů. Ačkoli nejsou skutečně „vzácné“ z hlediska výskytu v zemské kůře, jejich těžba a zejména zpracování je technologicky složité, finančně náročné a výrazně zatěžuje životní prostředí.
Spojené státy – stejně jako řada dalších západních zemí – proto v minulých desetiletích omezily investice do vlastní těžby a rafinace. Důvodem byly nejen ekologické a ekonomické bariéry, ale také levnější konkurence z Číny. Výsledkem je dlouhodobá závislost na čínských dodávkách, která dnes představuje zásadní geopolitickou slabinu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá 61 % světové produkce vzácných zemin a v oblasti jejich zpracování drží bezkonkurenční podíl 92 %.
S rostoucí poptávkou po zelených technologiích a zhoršujícími se vztahy mezi Pekingem a Západem se tato závislost stává čím dál více palčivým tématem. Spojené státy proto spolu s dalšími partnery usilují o obnovu domácí těžby a vytvoření soběstačného dodavatelského řetězce, což je projekt, který znamená běh na velmi dlouhou trať.
Američané tentokrát zřejmě panikařit nebudou. „Peking hraje se vzácnými zeminami, což je karta, kterou již dříve použil – a přehrával ji. Reakcí USA je tentokrát méně paniky a více odhodlání. Washington tyto nejnovější kroky vnímá jako další ospravedlnění urychlení domácí výroby a strategie ‚friend-shoringu‘, čímž se snižuje schopnost Číny eskalovat dnešní celní boj do dalších oblastí, jako jsou vzácné zeminy, kde má páky,“ shrnul podle listu New York Post Craig Singleton, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií.
Napětí v oblasti vzácných zemin eskalovalo po zahájení obchodní války mezi USA a Čínou. V reakci na americký tlak zavedl Peking přímá vývozní omezení na sedm klíčových minerálů z této skupiny. Podle nových pravidel musí každá firma získat vládní povolení, pokud chce tyto suroviny – nebo produkty, které je obsahují, jako jsou specializované magnety – vyvážet. Informovala o tom americká stanice CNN.
Omezení se týká především prvků jako neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), yttrium (Y), holmium (Ho) a samarium (Sm) – tedy těch, které se využívají především při výrobě silných permanentních magnetů.
Právě magnety ze vzácných zemin jsou pro dnešní průmysl klíčové. Díky nim lze vyrábět výkonnější, menší a lehčí motory i generátory, které se uplatňují v chytrých telefonech, elektromobilech, tryskových motorech i zdravotnické technice. Zcela zásadní roli však hrají i ve vojenském sektoru – tvoří nezbytné komponenty například v bojových letounech F-35, naváděcích systémech nebo jaderných ponorkách.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.