Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Vzácné zeminy představují skupinu 17 chemických prvků, které tvoří základní stavební kámen moderního technologického světa. Jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů, větrných turbín, chytrých telefonů, polovodičů i sofistikovaných vojenských systémů. Ačkoli nejsou skutečně „vzácné“ z hlediska výskytu v zemské kůře, jejich těžba a zejména zpracování je technologicky složité, finančně náročné a výrazně zatěžuje životní prostředí.
Spojené státy – stejně jako řada dalších západních zemí – proto v minulých desetiletích omezily investice do vlastní těžby a rafinace. Důvodem byly nejen ekologické a ekonomické bariéry, ale také levnější konkurence z Číny. Výsledkem je dlouhodobá závislost na čínských dodávkách, která dnes představuje zásadní geopolitickou slabinu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá 61 % světové produkce vzácných zemin a v oblasti jejich zpracování drží bezkonkurenční podíl 92 %.
S rostoucí poptávkou po zelených technologiích a zhoršujícími se vztahy mezi Pekingem a Západem se tato závislost stává čím dál více palčivým tématem. Spojené státy proto spolu s dalšími partnery usilují o obnovu domácí těžby a vytvoření soběstačného dodavatelského řetězce, což je projekt, který znamená běh na velmi dlouhou trať.
Američané tentokrát zřejmě panikařit nebudou. „Peking hraje se vzácnými zeminami, což je karta, kterou již dříve použil – a přehrával ji. Reakcí USA je tentokrát méně paniky a více odhodlání. Washington tyto nejnovější kroky vnímá jako další ospravedlnění urychlení domácí výroby a strategie ‚friend-shoringu‘, čímž se snižuje schopnost Číny eskalovat dnešní celní boj do dalších oblastí, jako jsou vzácné zeminy, kde má páky,“ shrnul podle listu New York Post Craig Singleton, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií.
Napětí v oblasti vzácných zemin eskalovalo po zahájení obchodní války mezi USA a Čínou. V reakci na americký tlak zavedl Peking přímá vývozní omezení na sedm klíčových minerálů z této skupiny. Podle nových pravidel musí každá firma získat vládní povolení, pokud chce tyto suroviny – nebo produkty, které je obsahují, jako jsou specializované magnety – vyvážet. Informovala o tom americká stanice CNN.
Omezení se týká především prvků jako neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), yttrium (Y), holmium (Ho) a samarium (Sm) – tedy těch, které se využívají především při výrobě silných permanentních magnetů.
Právě magnety ze vzácných zemin jsou pro dnešní průmysl klíčové. Díky nim lze vyrábět výkonnější, menší a lehčí motory i generátory, které se uplatňují v chytrých telefonech, elektromobilech, tryskových motorech i zdravotnické technice. Zcela zásadní roli však hrají i ve vojenském sektoru – tvoří nezbytné komponenty například v bojových letounech F-35, naváděcích systémech nebo jaderných ponorkách.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.