Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Vzácné zeminy představují skupinu 17 chemických prvků, které tvoří základní stavební kámen moderního technologického světa. Jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů, větrných turbín, chytrých telefonů, polovodičů i sofistikovaných vojenských systémů. Ačkoli nejsou skutečně „vzácné“ z hlediska výskytu v zemské kůře, jejich těžba a zejména zpracování je technologicky složité, finančně náročné a výrazně zatěžuje životní prostředí.
Spojené státy – stejně jako řada dalších západních zemí – proto v minulých desetiletích omezily investice do vlastní těžby a rafinace. Důvodem byly nejen ekologické a ekonomické bariéry, ale také levnější konkurence z Číny. Výsledkem je dlouhodobá závislost na čínských dodávkách, která dnes představuje zásadní geopolitickou slabinu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá 61 % světové produkce vzácných zemin a v oblasti jejich zpracování drží bezkonkurenční podíl 92 %.
S rostoucí poptávkou po zelených technologiích a zhoršujícími se vztahy mezi Pekingem a Západem se tato závislost stává čím dál více palčivým tématem. Spojené státy proto spolu s dalšími partnery usilují o obnovu domácí těžby a vytvoření soběstačného dodavatelského řetězce, což je projekt, který znamená běh na velmi dlouhou trať.
Američané tentokrát zřejmě panikařit nebudou. „Peking hraje se vzácnými zeminami, což je karta, kterou již dříve použil – a přehrával ji. Reakcí USA je tentokrát méně paniky a více odhodlání. Washington tyto nejnovější kroky vnímá jako další ospravedlnění urychlení domácí výroby a strategie ‚friend-shoringu‘, čímž se snižuje schopnost Číny eskalovat dnešní celní boj do dalších oblastí, jako jsou vzácné zeminy, kde má páky,“ shrnul podle listu New York Post Craig Singleton, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií.
Napětí v oblasti vzácných zemin eskalovalo po zahájení obchodní války mezi USA a Čínou. V reakci na americký tlak zavedl Peking přímá vývozní omezení na sedm klíčových minerálů z této skupiny. Podle nových pravidel musí každá firma získat vládní povolení, pokud chce tyto suroviny – nebo produkty, které je obsahují, jako jsou specializované magnety – vyvážet. Informovala o tom americká stanice CNN.
Omezení se týká především prvků jako neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), yttrium (Y), holmium (Ho) a samarium (Sm) – tedy těch, které se využívají především při výrobě silných permanentních magnetů.
Právě magnety ze vzácných zemin jsou pro dnešní průmysl klíčové. Díky nim lze vyrábět výkonnější, menší a lehčí motory i generátory, které se uplatňují v chytrých telefonech, elektromobilech, tryskových motorech i zdravotnické technice. Zcela zásadní roli však hrají i ve vojenském sektoru – tvoří nezbytné komponenty například v bojových letounech F-35, naváděcích systémech nebo jaderných ponorkách.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.