Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Vzácné zeminy představují skupinu 17 chemických prvků, které tvoří základní stavební kámen moderního technologického světa. Jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů, větrných turbín, chytrých telefonů, polovodičů i sofistikovaných vojenských systémů. Ačkoli nejsou skutečně „vzácné“ z hlediska výskytu v zemské kůře, jejich těžba a zejména zpracování je technologicky složité, finančně náročné a výrazně zatěžuje životní prostředí.
Spojené státy – stejně jako řada dalších západních zemí – proto v minulých desetiletích omezily investice do vlastní těžby a rafinace. Důvodem byly nejen ekologické a ekonomické bariéry, ale také levnější konkurence z Číny. Výsledkem je dlouhodobá závislost na čínských dodávkách, která dnes představuje zásadní geopolitickou slabinu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá 61 % světové produkce vzácných zemin a v oblasti jejich zpracování drží bezkonkurenční podíl 92 %.
S rostoucí poptávkou po zelených technologiích a zhoršujícími se vztahy mezi Pekingem a Západem se tato závislost stává čím dál více palčivým tématem. Spojené státy proto spolu s dalšími partnery usilují o obnovu domácí těžby a vytvoření soběstačného dodavatelského řetězce, což je projekt, který znamená běh na velmi dlouhou trať.
Američané tentokrát zřejmě panikařit nebudou. „Peking hraje se vzácnými zeminami, což je karta, kterou již dříve použil – a přehrával ji. Reakcí USA je tentokrát méně paniky a více odhodlání. Washington tyto nejnovější kroky vnímá jako další ospravedlnění urychlení domácí výroby a strategie ‚friend-shoringu‘, čímž se snižuje schopnost Číny eskalovat dnešní celní boj do dalších oblastí, jako jsou vzácné zeminy, kde má páky,“ shrnul podle listu New York Post Craig Singleton, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií.
Napětí v oblasti vzácných zemin eskalovalo po zahájení obchodní války mezi USA a Čínou. V reakci na americký tlak zavedl Peking přímá vývozní omezení na sedm klíčových minerálů z této skupiny. Podle nových pravidel musí každá firma získat vládní povolení, pokud chce tyto suroviny – nebo produkty, které je obsahují, jako jsou specializované magnety – vyvážet. Informovala o tom americká stanice CNN.
Omezení se týká především prvků jako neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), yttrium (Y), holmium (Ho) a samarium (Sm) – tedy těch, které se využívají především při výrobě silných permanentních magnetů.
Právě magnety ze vzácných zemin jsou pro dnešní průmysl klíčové. Díky nim lze vyrábět výkonnější, menší a lehčí motory i generátory, které se uplatňují v chytrých telefonech, elektromobilech, tryskových motorech i zdravotnické technice. Zcela zásadní roli však hrají i ve vojenském sektoru – tvoří nezbytné komponenty například v bojových letounech F-35, naváděcích systémech nebo jaderných ponorkách.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.