Čína se Trumpa nebojí. Znovu sahá po jedné ze svých nejsilnějších zbraní

Čína
Čína, foto: Pixabay
Pavel Němec 16. dubna 2025 11:37
Sdílej:

Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.

Vzácné zeminy představují skupinu 17 chemických prvků, které tvoří základní stavební kámen moderního technologického světa. Jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů, větrných turbín, chytrých telefonů, polovodičů i sofistikovaných vojenských systémů. Ačkoli nejsou skutečně „vzácné“ z hlediska výskytu v zemské kůře, jejich těžba a zejména zpracování je technologicky složité, finančně náročné a výrazně zatěžuje životní prostředí.

Spojené státy – stejně jako řada dalších západních zemí – proto v minulých desetiletích omezily investice do vlastní těžby a rafinace. Důvodem byly nejen ekologické a ekonomické bariéry, ale také levnější konkurence z Číny. Výsledkem je dlouhodobá závislost na čínských dodávkách, která dnes představuje zásadní geopolitickou slabinu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá 61 % světové produkce vzácných zemin a v oblasti jejich zpracování drží bezkonkurenční podíl 92 %.

S rostoucí poptávkou po zelených technologiích a zhoršujícími se vztahy mezi Pekingem a Západem se tato závislost stává čím dál více palčivým tématem. Spojené státy proto spolu s dalšími partnery usilují o obnovu domácí těžby a vytvoření soběstačného dodavatelského řetězce, což je projekt, který znamená běh na velmi dlouhou trať.

Američané tentokrát zřejmě panikařit nebudou. „Peking hraje se vzácnými zeminami, což je karta, kterou již dříve použil – a přehrával ji. Reakcí USA je tentokrát méně paniky a více odhodlání. Washington tyto nejnovější kroky vnímá jako další ospravedlnění urychlení domácí výroby a strategie ‚friend-shoringu‘, čímž se snižuje schopnost Číny eskalovat dnešní celní boj do dalších oblastí, jako jsou vzácné zeminy, kde má páky,“ shrnul podle listu New York Post Craig Singleton, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií.

Napětí v oblasti vzácných zemin eskalovalo po zahájení obchodní války mezi USA a Čínou. V reakci na americký tlak zavedl Peking přímá vývozní omezení na sedm klíčových minerálů z této skupiny. Podle nových pravidel musí každá firma získat vládní povolení, pokud chce tyto suroviny – nebo produkty, které je obsahují, jako jsou specializované magnety – vyvážet. Informovala o tom americká stanice CNN.

Omezení se týká především prvků jako neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), yttrium (Y), holmium (Ho) a samarium (Sm) – tedy těch, které se využívají především při výrobě silných permanentních magnetů.

Právě magnety ze vzácných zemin jsou pro dnešní průmysl klíčové. Díky nim lze vyrábět výkonnější, menší a lehčí motory i generátory, které se uplatňují v chytrých telefonech, elektromobilech, tryskových motorech i zdravotnické technice. Zcela zásadní roli však hrají i ve vojenském sektoru – tvoří nezbytné komponenty například v bojových letounech F-35, naváděcích systémech nebo jaderných ponorkách.

Stalo se