Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Ministr obrany Gen Nakatani uvedl v úvodu ke každoroční bílé knize o obraně, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“ a že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce. Zpráva označuje Čínu za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“, přičemž upozorňuje na rychlé kvalitativní i kvantitativní zvyšování vojenských schopností Pekingu.
Zvláštní pozornost je věnována čínským aktivitám v okolí sporných ostrovů Senkaku v Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale na které si činí nárok i Peking, jenž je nazývá Diaoyu. Incidenty v této oblasti, včetně pronásledování japonských rybářských lodí čínskými plavidly, jsou japonskou vládou vnímány jako provokace a součást širší snahy Číny o změnu statu quo silou.
Japonská obranná zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Podle ní se Čína snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu, což podle Tokia přímo ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.
Čínské ministerstvo obrany označilo zprávu za „výmysl“ a obvinilo Japonsko z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Mluvčí Jiang Bin rovněž dodal, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení na použití síly.
Zpráva se ale neomezuje jen na Čínu. Upozorňuje i na stále těsnější vojenskou spolupráci mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Tyto aktivity podle Tokia jasně demonstrují snahu zastrašit Japonsko a testovat jeho obranné kapacity.
Japonští stíhači v minulém fiskálním roce vzlétli 704krát, z toho 464krát v reakci na čínská letadla a 237krát kvůli těm ruským. To představuje téměř dva vzlety denně v rámci protivzdušné obrany.
Východní křídlo Ruska rovněž zaznamenává významné posílení. Moskva podle japonských zpravodajských údajů rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, včetně raket a letadel, na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území.
Obavy Tokia vzbuzuje i Severní Korea. Podle zprávy KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli dříve.
Zpráva zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Agresivní kroky Ruska na Ukrajině, budování jeho vojenských sil a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje hranice jednotlivých regionů.
Obavy Japonska sdílejí i Spojené státy. Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA admirál Samuel Paparo v dubnové zprávě označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Zdůraznil, že prohlubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.
Ve světle těchto zjištění pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci tzv. Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček i zbraní dlouhého doletu.
Bílá kniha tak podává temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonští představitelé varují, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět dočkat další velké války – tentokrát na východě.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.