Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Ministr obrany Gen Nakatani uvedl v úvodu ke každoroční bílé knize o obraně, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“ a že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce. Zpráva označuje Čínu za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“, přičemž upozorňuje na rychlé kvalitativní i kvantitativní zvyšování vojenských schopností Pekingu.
Zvláštní pozornost je věnována čínským aktivitám v okolí sporných ostrovů Senkaku v Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale na které si činí nárok i Peking, jenž je nazývá Diaoyu. Incidenty v této oblasti, včetně pronásledování japonských rybářských lodí čínskými plavidly, jsou japonskou vládou vnímány jako provokace a součást širší snahy Číny o změnu statu quo silou.
Japonská obranná zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Podle ní se Čína snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu, což podle Tokia přímo ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.
Čínské ministerstvo obrany označilo zprávu za „výmysl“ a obvinilo Japonsko z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Mluvčí Jiang Bin rovněž dodal, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení na použití síly.
Zpráva se ale neomezuje jen na Čínu. Upozorňuje i na stále těsnější vojenskou spolupráci mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Tyto aktivity podle Tokia jasně demonstrují snahu zastrašit Japonsko a testovat jeho obranné kapacity.
Japonští stíhači v minulém fiskálním roce vzlétli 704krát, z toho 464krát v reakci na čínská letadla a 237krát kvůli těm ruským. To představuje téměř dva vzlety denně v rámci protivzdušné obrany.
Východní křídlo Ruska rovněž zaznamenává významné posílení. Moskva podle japonských zpravodajských údajů rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, včetně raket a letadel, na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území.
Obavy Tokia vzbuzuje i Severní Korea. Podle zprávy KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli dříve.
Zpráva zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Agresivní kroky Ruska na Ukrajině, budování jeho vojenských sil a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje hranice jednotlivých regionů.
Obavy Japonska sdílejí i Spojené státy. Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA admirál Samuel Paparo v dubnové zprávě označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Zdůraznil, že prohlubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.
Ve světle těchto zjištění pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci tzv. Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček i zbraní dlouhého doletu.
Bílá kniha tak podává temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonští představitelé varují, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět dočkat další velké války – tentokrát na východě.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?