Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Ministr obrany Gen Nakatani uvedl v úvodu ke každoroční bílé knize o obraně, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“ a že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce. Zpráva označuje Čínu za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“, přičemž upozorňuje na rychlé kvalitativní i kvantitativní zvyšování vojenských schopností Pekingu.
Zvláštní pozornost je věnována čínským aktivitám v okolí sporných ostrovů Senkaku v Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale na které si činí nárok i Peking, jenž je nazývá Diaoyu. Incidenty v této oblasti, včetně pronásledování japonských rybářských lodí čínskými plavidly, jsou japonskou vládou vnímány jako provokace a součást širší snahy Číny o změnu statu quo silou.
Japonská obranná zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Podle ní se Čína snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu, což podle Tokia přímo ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.
Čínské ministerstvo obrany označilo zprávu za „výmysl“ a obvinilo Japonsko z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Mluvčí Jiang Bin rovněž dodal, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení na použití síly.
Zpráva se ale neomezuje jen na Čínu. Upozorňuje i na stále těsnější vojenskou spolupráci mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Tyto aktivity podle Tokia jasně demonstrují snahu zastrašit Japonsko a testovat jeho obranné kapacity.
Japonští stíhači v minulém fiskálním roce vzlétli 704krát, z toho 464krát v reakci na čínská letadla a 237krát kvůli těm ruským. To představuje téměř dva vzlety denně v rámci protivzdušné obrany.
Východní křídlo Ruska rovněž zaznamenává významné posílení. Moskva podle japonských zpravodajských údajů rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, včetně raket a letadel, na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území.
Obavy Tokia vzbuzuje i Severní Korea. Podle zprávy KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli dříve.
Zpráva zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Agresivní kroky Ruska na Ukrajině, budování jeho vojenských sil a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje hranice jednotlivých regionů.
Obavy Japonska sdílejí i Spojené státy. Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA admirál Samuel Paparo v dubnové zprávě označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Zdůraznil, že prohlubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.
Ve světle těchto zjištění pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci tzv. Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček i zbraní dlouhého doletu.
Bílá kniha tak podává temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonští představitelé varují, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět dočkat další velké války – tentokrát na východě.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.