Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Ministr obrany Gen Nakatani uvedl v úvodu ke každoroční bílé knize o obraně, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“ a že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce. Zpráva označuje Čínu za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“, přičemž upozorňuje na rychlé kvalitativní i kvantitativní zvyšování vojenských schopností Pekingu.
Zvláštní pozornost je věnována čínským aktivitám v okolí sporných ostrovů Senkaku v Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale na které si činí nárok i Peking, jenž je nazývá Diaoyu. Incidenty v této oblasti, včetně pronásledování japonských rybářských lodí čínskými plavidly, jsou japonskou vládou vnímány jako provokace a součást širší snahy Číny o změnu statu quo silou.
Japonská obranná zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Podle ní se Čína snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu, což podle Tokia přímo ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.
Čínské ministerstvo obrany označilo zprávu za „výmysl“ a obvinilo Japonsko z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Mluvčí Jiang Bin rovněž dodal, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení na použití síly.
Zpráva se ale neomezuje jen na Čínu. Upozorňuje i na stále těsnější vojenskou spolupráci mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Tyto aktivity podle Tokia jasně demonstrují snahu zastrašit Japonsko a testovat jeho obranné kapacity.
Japonští stíhači v minulém fiskálním roce vzlétli 704krát, z toho 464krát v reakci na čínská letadla a 237krát kvůli těm ruským. To představuje téměř dva vzlety denně v rámci protivzdušné obrany.
Východní křídlo Ruska rovněž zaznamenává významné posílení. Moskva podle japonských zpravodajských údajů rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, včetně raket a letadel, na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území.
Obavy Tokia vzbuzuje i Severní Korea. Podle zprávy KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli dříve.
Zpráva zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Agresivní kroky Ruska na Ukrajině, budování jeho vojenských sil a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje hranice jednotlivých regionů.
Obavy Japonska sdílejí i Spojené státy. Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA admirál Samuel Paparo v dubnové zprávě označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Zdůraznil, že prohlubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.
Ve světle těchto zjištění pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci tzv. Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček i zbraní dlouhého doletu.
Bílá kniha tak podává temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonští představitelé varují, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět dočkat další velké války – tentokrát na východě.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.