Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Ministr obrany Gen Nakatani uvedl v úvodu ke každoroční bílé knize o obraně, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“ a že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce. Zpráva označuje Čínu za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“, přičemž upozorňuje na rychlé kvalitativní i kvantitativní zvyšování vojenských schopností Pekingu.
Zvláštní pozornost je věnována čínským aktivitám v okolí sporných ostrovů Senkaku v Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale na které si činí nárok i Peking, jenž je nazývá Diaoyu. Incidenty v této oblasti, včetně pronásledování japonských rybářských lodí čínskými plavidly, jsou japonskou vládou vnímány jako provokace a součást širší snahy Číny o změnu statu quo silou.
Japonská obranná zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Podle ní se Čína snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu, což podle Tokia přímo ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.
Čínské ministerstvo obrany označilo zprávu za „výmysl“ a obvinilo Japonsko z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Mluvčí Jiang Bin rovněž dodal, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení na použití síly.
Zpráva se ale neomezuje jen na Čínu. Upozorňuje i na stále těsnější vojenskou spolupráci mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Tyto aktivity podle Tokia jasně demonstrují snahu zastrašit Japonsko a testovat jeho obranné kapacity.
Japonští stíhači v minulém fiskálním roce vzlétli 704krát, z toho 464krát v reakci na čínská letadla a 237krát kvůli těm ruským. To představuje téměř dva vzlety denně v rámci protivzdušné obrany.
Východní křídlo Ruska rovněž zaznamenává významné posílení. Moskva podle japonských zpravodajských údajů rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, včetně raket a letadel, na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území.
Obavy Tokia vzbuzuje i Severní Korea. Podle zprávy KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli dříve.
Zpráva zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Agresivní kroky Ruska na Ukrajině, budování jeho vojenských sil a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje hranice jednotlivých regionů.
Obavy Japonska sdílejí i Spojené státy. Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA admirál Samuel Paparo v dubnové zprávě označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Zdůraznil, že prohlubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.
Ve světle těchto zjištění pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci tzv. Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček i zbraní dlouhého doletu.
Bílá kniha tak podává temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonští představitelé varují, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět dočkat další velké války – tentokrát na východě.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
