S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Tradiční pohled tvrdí, že útok na tuto elektrárnu by ohrozil nejen Írán, ale i spojence USA v Perském zálivu. Méně rozšířený názor však říká, že jakmile vypukne válka většího rozsahu, útok na jadernou elektrárnu přestává být tabu. Která z těchto úvah je správná?
Odpověď hledalo Centrum pro výuku o nešíření jaderných zbraní (NPEC), které připravilo dvě simulace budoucích konfliktů. Výsledky obou válečných her ukazují, že jaderné elektrárny se skutečně mohou stát vojensky atraktivními cíli – a jejich zasažení může mít zničující dopady.
Simulace předpokládala další ruskou invazi na Ukrajinu. Elektrická síť v zemi byla v té době závislá na velkých amerických a ruských reaktorech i na menších modulárních jednotkách. V regionu jich bylo téměř 100 – v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Československu.
Rusko se tentokrát neuchýlilo k jaderným hrozbám, ale přímo zaútočilo na ukrajinské jaderné elektrárny. Výsledkem byly rozsáhlé radiologické úniky, které zasáhly i území NATO. Rusko následně podniklo raketové útoky na záložní dieselové generátory v Polsku a Rumunsku, čímž ohrozilo chlazení dalších reaktorů.
Část členů NATO tyto útoky označila za použití jaderných zbraní a válečné zločiny, Spojené státy však zůstaly mlčenlivé. Když Ukrajina a Polsko navrhly odvetu úderem na ruskou strategickou leteckou základnu, NATO Polsko zadrželo s odkazem na článek 5. Ukrajina ale jednal sama a cíl napadla.
V očekávání útoku na Tchaj-wan využila Čína Severní Koreu k destabilizaci situace. Severokorejský režim využil jihokorejské sympatizanty, aby pomocí dronů zaútočili na vyhořelé palivo v jaderné elektrárně Kori. Výsledkem byl masivní radiologický únik a miliony uprchlíků v Jižní Koreji i Japonsku.
Spojené státy ihned reagovaly údery na Severní Koreu – bez konzultace s Tokiem či Soulem. Jižní Korea byla rozhořčena a Japonsko zpochybnilo, zda útok vůbec provedla KLDR. Výsledkem byla ochota obou spojenců podpořit USA v případné obraně Tchaj-wanu velmi omezená.
Obě simulace ukazují, že jaderné elektrárny se mohou stát cíli stejně důležitými jako vojenské základny. Mohou oslabit spojenecké vztahy a zkomplikovat koordinaci vojenských operací.
V případě útoku na Írán se nabízí otázka: co když Teherán odpoví masivním raketovým útokem? A co udělá Izrael? Nabízí se varianta útoku na další jaderná zařízení, včetně Búšehru – zejména vzhledem k historickým obavám, že by z něj Írán mohl získat plutonium pro jaderné zbraně.
Přesto ani USA, ani jejich spojenci – včetně Kyjeva, Soulu či Tokia – dosud veřejně neuznali, jak zranitelné mohou být jaderné reaktory v případném konfliktu. To je chyba.
Je třeba si položit klíčové otázky: Jaké jsou vojenské slabiny velkých i malých reaktorů? Je rozumné budovat další jaderné elektrárny na Blízkém východě? A jak je možné je efektivně chránit – aktivně i pasivně?
Odpovědi by měli hledat nejen vládní, ale i nezávislé instituce. Vhodným krokem by bylo pověřit Národní správu pro jadernou bezpečnost (NNSA), aby část svých prostředků – z celkových 2,3 miliardy dolarů určených na nešíření jaderných zbraní – nasměrovala právě sem.
Ve válkách budoucnosti nebude možné spoléhat na to, že jaderné elektrárny zůstanou mimo dosah. Naopak – stanou se cíli prvořadého významu.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.