S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Tradiční pohled tvrdí, že útok na tuto elektrárnu by ohrozil nejen Írán, ale i spojence USA v Perském zálivu. Méně rozšířený názor však říká, že jakmile vypukne válka většího rozsahu, útok na jadernou elektrárnu přestává být tabu. Která z těchto úvah je správná?
Odpověď hledalo Centrum pro výuku o nešíření jaderných zbraní (NPEC), které připravilo dvě simulace budoucích konfliktů. Výsledky obou válečných her ukazují, že jaderné elektrárny se skutečně mohou stát vojensky atraktivními cíli – a jejich zasažení může mít zničující dopady.
Simulace předpokládala další ruskou invazi na Ukrajinu. Elektrická síť v zemi byla v té době závislá na velkých amerických a ruských reaktorech i na menších modulárních jednotkách. V regionu jich bylo téměř 100 – v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Československu.
Rusko se tentokrát neuchýlilo k jaderným hrozbám, ale přímo zaútočilo na ukrajinské jaderné elektrárny. Výsledkem byly rozsáhlé radiologické úniky, které zasáhly i území NATO. Rusko následně podniklo raketové útoky na záložní dieselové generátory v Polsku a Rumunsku, čímž ohrozilo chlazení dalších reaktorů.
Část členů NATO tyto útoky označila za použití jaderných zbraní a válečné zločiny, Spojené státy však zůstaly mlčenlivé. Když Ukrajina a Polsko navrhly odvetu úderem na ruskou strategickou leteckou základnu, NATO Polsko zadrželo s odkazem na článek 5. Ukrajina ale jednal sama a cíl napadla.
V očekávání útoku na Tchaj-wan využila Čína Severní Koreu k destabilizaci situace. Severokorejský režim využil jihokorejské sympatizanty, aby pomocí dronů zaútočili na vyhořelé palivo v jaderné elektrárně Kori. Výsledkem byl masivní radiologický únik a miliony uprchlíků v Jižní Koreji i Japonsku.
Spojené státy ihned reagovaly údery na Severní Koreu – bez konzultace s Tokiem či Soulem. Jižní Korea byla rozhořčena a Japonsko zpochybnilo, zda útok vůbec provedla KLDR. Výsledkem byla ochota obou spojenců podpořit USA v případné obraně Tchaj-wanu velmi omezená.
Obě simulace ukazují, že jaderné elektrárny se mohou stát cíli stejně důležitými jako vojenské základny. Mohou oslabit spojenecké vztahy a zkomplikovat koordinaci vojenských operací.
V případě útoku na Írán se nabízí otázka: co když Teherán odpoví masivním raketovým útokem? A co udělá Izrael? Nabízí se varianta útoku na další jaderná zařízení, včetně Búšehru – zejména vzhledem k historickým obavám, že by z něj Írán mohl získat plutonium pro jaderné zbraně.
Přesto ani USA, ani jejich spojenci – včetně Kyjeva, Soulu či Tokia – dosud veřejně neuznali, jak zranitelné mohou být jaderné reaktory v případném konfliktu. To je chyba.
Je třeba si položit klíčové otázky: Jaké jsou vojenské slabiny velkých i malých reaktorů? Je rozumné budovat další jaderné elektrárny na Blízkém východě? A jak je možné je efektivně chránit – aktivně i pasivně?
Odpovědi by měli hledat nejen vládní, ale i nezávislé instituce. Vhodným krokem by bylo pověřit Národní správu pro jadernou bezpečnost (NNSA), aby část svých prostředků – z celkových 2,3 miliardy dolarů určených na nešíření jaderných zbraní – nasměrovala právě sem.
Ve válkách budoucnosti nebude možné spoléhat na to, že jaderné elektrárny zůstanou mimo dosah. Naopak – stanou se cíli prvořadého významu.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.