S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Tradiční pohled tvrdí, že útok na tuto elektrárnu by ohrozil nejen Írán, ale i spojence USA v Perském zálivu. Méně rozšířený názor však říká, že jakmile vypukne válka většího rozsahu, útok na jadernou elektrárnu přestává být tabu. Která z těchto úvah je správná?
Odpověď hledalo Centrum pro výuku o nešíření jaderných zbraní (NPEC), které připravilo dvě simulace budoucích konfliktů. Výsledky obou válečných her ukazují, že jaderné elektrárny se skutečně mohou stát vojensky atraktivními cíli – a jejich zasažení může mít zničující dopady.
Simulace předpokládala další ruskou invazi na Ukrajinu. Elektrická síť v zemi byla v té době závislá na velkých amerických a ruských reaktorech i na menších modulárních jednotkách. V regionu jich bylo téměř 100 – v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Československu.
Rusko se tentokrát neuchýlilo k jaderným hrozbám, ale přímo zaútočilo na ukrajinské jaderné elektrárny. Výsledkem byly rozsáhlé radiologické úniky, které zasáhly i území NATO. Rusko následně podniklo raketové útoky na záložní dieselové generátory v Polsku a Rumunsku, čímž ohrozilo chlazení dalších reaktorů.
Část členů NATO tyto útoky označila za použití jaderných zbraní a válečné zločiny, Spojené státy však zůstaly mlčenlivé. Když Ukrajina a Polsko navrhly odvetu úderem na ruskou strategickou leteckou základnu, NATO Polsko zadrželo s odkazem na článek 5. Ukrajina ale jednal sama a cíl napadla.
V očekávání útoku na Tchaj-wan využila Čína Severní Koreu k destabilizaci situace. Severokorejský režim využil jihokorejské sympatizanty, aby pomocí dronů zaútočili na vyhořelé palivo v jaderné elektrárně Kori. Výsledkem byl masivní radiologický únik a miliony uprchlíků v Jižní Koreji i Japonsku.
Spojené státy ihned reagovaly údery na Severní Koreu – bez konzultace s Tokiem či Soulem. Jižní Korea byla rozhořčena a Japonsko zpochybnilo, zda útok vůbec provedla KLDR. Výsledkem byla ochota obou spojenců podpořit USA v případné obraně Tchaj-wanu velmi omezená.
Obě simulace ukazují, že jaderné elektrárny se mohou stát cíli stejně důležitými jako vojenské základny. Mohou oslabit spojenecké vztahy a zkomplikovat koordinaci vojenských operací.
V případě útoku na Írán se nabízí otázka: co když Teherán odpoví masivním raketovým útokem? A co udělá Izrael? Nabízí se varianta útoku na další jaderná zařízení, včetně Búšehru – zejména vzhledem k historickým obavám, že by z něj Írán mohl získat plutonium pro jaderné zbraně.
Přesto ani USA, ani jejich spojenci – včetně Kyjeva, Soulu či Tokia – dosud veřejně neuznali, jak zranitelné mohou být jaderné reaktory v případném konfliktu. To je chyba.
Je třeba si položit klíčové otázky: Jaké jsou vojenské slabiny velkých i malých reaktorů? Je rozumné budovat další jaderné elektrárny na Blízkém východě? A jak je možné je efektivně chránit – aktivně i pasivně?
Odpovědi by měli hledat nejen vládní, ale i nezávislé instituce. Vhodným krokem by bylo pověřit Národní správu pro jadernou bezpečnost (NNSA), aby část svých prostředků – z celkových 2,3 miliardy dolarů určených na nešíření jaderných zbraní – nasměrovala právě sem.
Ve válkách budoucnosti nebude možné spoléhat na to, že jaderné elektrárny zůstanou mimo dosah. Naopak – stanou se cíli prvořadého významu.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.