S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Tradiční pohled tvrdí, že útok na tuto elektrárnu by ohrozil nejen Írán, ale i spojence USA v Perském zálivu. Méně rozšířený názor však říká, že jakmile vypukne válka většího rozsahu, útok na jadernou elektrárnu přestává být tabu. Která z těchto úvah je správná?
Odpověď hledalo Centrum pro výuku o nešíření jaderných zbraní (NPEC), které připravilo dvě simulace budoucích konfliktů. Výsledky obou válečných her ukazují, že jaderné elektrárny se skutečně mohou stát vojensky atraktivními cíli – a jejich zasažení může mít zničující dopady.
Simulace předpokládala další ruskou invazi na Ukrajinu. Elektrická síť v zemi byla v té době závislá na velkých amerických a ruských reaktorech i na menších modulárních jednotkách. V regionu jich bylo téměř 100 – v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Československu.
Rusko se tentokrát neuchýlilo k jaderným hrozbám, ale přímo zaútočilo na ukrajinské jaderné elektrárny. Výsledkem byly rozsáhlé radiologické úniky, které zasáhly i území NATO. Rusko následně podniklo raketové útoky na záložní dieselové generátory v Polsku a Rumunsku, čímž ohrozilo chlazení dalších reaktorů.
Část členů NATO tyto útoky označila za použití jaderných zbraní a válečné zločiny, Spojené státy však zůstaly mlčenlivé. Když Ukrajina a Polsko navrhly odvetu úderem na ruskou strategickou leteckou základnu, NATO Polsko zadrželo s odkazem na článek 5. Ukrajina ale jednal sama a cíl napadla.
V očekávání útoku na Tchaj-wan využila Čína Severní Koreu k destabilizaci situace. Severokorejský režim využil jihokorejské sympatizanty, aby pomocí dronů zaútočili na vyhořelé palivo v jaderné elektrárně Kori. Výsledkem byl masivní radiologický únik a miliony uprchlíků v Jižní Koreji i Japonsku.
Spojené státy ihned reagovaly údery na Severní Koreu – bez konzultace s Tokiem či Soulem. Jižní Korea byla rozhořčena a Japonsko zpochybnilo, zda útok vůbec provedla KLDR. Výsledkem byla ochota obou spojenců podpořit USA v případné obraně Tchaj-wanu velmi omezená.
Obě simulace ukazují, že jaderné elektrárny se mohou stát cíli stejně důležitými jako vojenské základny. Mohou oslabit spojenecké vztahy a zkomplikovat koordinaci vojenských operací.
V případě útoku na Írán se nabízí otázka: co když Teherán odpoví masivním raketovým útokem? A co udělá Izrael? Nabízí se varianta útoku na další jaderná zařízení, včetně Búšehru – zejména vzhledem k historickým obavám, že by z něj Írán mohl získat plutonium pro jaderné zbraně.
Přesto ani USA, ani jejich spojenci – včetně Kyjeva, Soulu či Tokia – dosud veřejně neuznali, jak zranitelné mohou být jaderné reaktory v případném konfliktu. To je chyba.
Je třeba si položit klíčové otázky: Jaké jsou vojenské slabiny velkých i malých reaktorů? Je rozumné budovat další jaderné elektrárny na Blízkém východě? A jak je možné je efektivně chránit – aktivně i pasivně?
Odpovědi by měli hledat nejen vládní, ale i nezávislé instituce. Vhodným krokem by bylo pověřit Národní správu pro jadernou bezpečnost (NNSA), aby část svých prostředků – z celkových 2,3 miliardy dolarů určených na nešíření jaderných zbraní – nasměrovala právě sem.
Ve válkách budoucnosti nebude možné spoléhat na to, že jaderné elektrárny zůstanou mimo dosah. Naopak – stanou se cíli prvořadého významu.
Zatímco mnozí demokraté vítají zvolení amerického papeže Lva XIV. jako jasný signál proti Donaldu Trumpovi, v jeho nejbližší rodině panují poněkud smíšené pocity. Louis Prevost, papežův starší bratr žijící na Floridě, se v posledních dnech dostal do středu pozornosti poté, co se ukázalo, že na svém facebookovém profilu dlouhodobě sdílí extrémně konzervativní, často vulgární a dezinformacemi nabité příspěvky.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.