Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu čelí zásadnímu problému s financováním

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Facebook/Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Klára Marková 12. února 2026 10:41
Sdílej:

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.

To by představovalo zhruba 43 % veškerých dodávek munice pro Kyjev a dokonce 70 % munice sovětské ráže. Vojenský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že na světovém trhu je v současné době k dispozici munice v celkové hodnotě 16 miliard eur. NATO se však v rámci českého schématu zaměřuje na nákup stovek tisíc granátů za zmíněných pět miliard eur.

Dosud přislíbená částka 1,4 miliardy eur je tedy výrazně nižší, než kolik činí ambice celého plánu. V loňském roce dárci v rámci tohoto programu poskytli na dodávky munice přibližně 4,8 miliardy dolarů, jak v prosinci uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Český příspěvek do této iniciativy dosáhl výše až tří miliard korun.

Česká muniční iniciativa se zrodila jako bezprostřední reakce na kritický nedostatek dělostřelecké munice, který začal brzdit obranyschopnost Ukrajiny. Po počáteční fázi války, kdy se frontová linie stabilizovala, se konflikt proměnil v opotřebovací zákopovou válku, v níž dělostřelectvo získalo klíčovou roli. Na rozdíl od předchozích moderních konfliktů v Iráku či Afghánistánu, kde dominovalo letectvo, se na ukrajinských polích stal rozhodujícím faktorem počet vystřelených granátů.

Evropská unie se sice pokusila na tuto situaci reagovat již v březnu 2023 ambiciózním plánem na dodání milionu kusů munice během jednoho roku, ale narážela na byrokratické i výrobní překážky. Původní závazek, který zahrnoval masivní investice do nových objednávek i čerpání ze stávajících zásob členských států, se nepodařilo splnit včas. Zatímco Evropa hledala cesty k navýšení produkce, Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a jeho zbrojovky produkovaly statisíce kusů munice měsíčně.

Zatímco se unijní dodávky opožďovaly, vláda Petra Fialy, která byla v úřadu jen krátce před vypuknutím invaze, vsadila na rychlou a pragmatickou pomoc. Česko od počátku poskytovalo nejen politickou podporu, ale i dodávky těžké techniky. Ukázalo se však, že státy NATO nejsou na konflikt takového rozsahu připraveny, protože postrádaly dostatečné výrobní kapacity i zásoby munice, zejména té sovětského typu, kterou ukrajinská armáda stále ve velké míře využívala.

Právě v této mezeře na trhu se zrodila specifická česká iniciativa, která se zaměřila na výkup munice ze zemí mimo Severoatlantickou alianci. Česká republika k tomu měla jedinečné předpoklady díky dlouhodobým obchodním vazbám na africké a asijské státy, kam české zbrojovky dodávaly vojenský materiál již v osmdesátých letech minulého století. Tuzemští zbrojaři díky tomu velmi dobře znali místní prostředí i sklady v tzv. třetích zemích a věděli, koho oslovit.

Celý plán na globální nákup a repasi dělostřeleckých granátů představil českému publiku i světovým lídrům prezident Petr Pavel v polovině února 2024 během Mnichovské bezpečnostní konference. Tento projekt vznikl nezávisle na unijních strukturách a vsadil na flexibilitu soukromého sektoru a diplomatických kontaktů. Cílem bylo co nejrychleji vykoupit dostupné zásoby kdekoli na světě a dopravit je na frontu, aby se vyrovnala ruská dělostřelecká převaha.

Efektivita české cesty se dočkala vysokého uznání přímo od nejvyšších ukrajinských představitelů. V květnu 2025 potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že iniciativa funguje excelentně a představuje pro jeho zemi skutečnou a hmatatelnou pomoc v nejtěžších chvílích. Podle zjištění investigativních novinářů přitom nešlo o pouhé zdvořilostní prohlášení, ale o odraz reality na bojišti, kde české dodávky začaly hrát zásadní roli.

Stalo se
Novinky
Komentář
Volkswagen

Volkswagen chystá zásadní změny! Co budou znamenat pro českou Škodovku?

Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny. 

Počasí
Ilustrační foto

POČASÍ a REKORDY: Padnou v Česku o víkendu? Experti naznačili, co se čeká!

V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Novinky
Donald Trump

Trump to nechtěl dopředu říct! Už známe americkou reakci na poslední íránský útok

Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC. 

Sport
Patrik Schick

Další rána pro český fotbal! Jedna z hvězd oznámila, že nebude pokračovat

České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.