Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
To by představovalo zhruba 43 % veškerých dodávek munice pro Kyjev a dokonce 70 % munice sovětské ráže. Vojenský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že na světovém trhu je v současné době k dispozici munice v celkové hodnotě 16 miliard eur. NATO se však v rámci českého schématu zaměřuje na nákup stovek tisíc granátů za zmíněných pět miliard eur.
Dosud přislíbená částka 1,4 miliardy eur je tedy výrazně nižší, než kolik činí ambice celého plánu. V loňském roce dárci v rámci tohoto programu poskytli na dodávky munice přibližně 4,8 miliardy dolarů, jak v prosinci uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Český příspěvek do této iniciativy dosáhl výše až tří miliard korun.
Česká muniční iniciativa se zrodila jako bezprostřední reakce na kritický nedostatek dělostřelecké munice, který začal brzdit obranyschopnost Ukrajiny. Po počáteční fázi války, kdy se frontová linie stabilizovala, se konflikt proměnil v opotřebovací zákopovou válku, v níž dělostřelectvo získalo klíčovou roli. Na rozdíl od předchozích moderních konfliktů v Iráku či Afghánistánu, kde dominovalo letectvo, se na ukrajinských polích stal rozhodujícím faktorem počet vystřelených granátů.
Evropská unie se sice pokusila na tuto situaci reagovat již v březnu 2023 ambiciózním plánem na dodání milionu kusů munice během jednoho roku, ale narážela na byrokratické i výrobní překážky. Původní závazek, který zahrnoval masivní investice do nových objednávek i čerpání ze stávajících zásob členských států, se nepodařilo splnit včas. Zatímco Evropa hledala cesty k navýšení produkce, Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a jeho zbrojovky produkovaly statisíce kusů munice měsíčně.
Zatímco se unijní dodávky opožďovaly, vláda Petra Fialy, která byla v úřadu jen krátce před vypuknutím invaze, vsadila na rychlou a pragmatickou pomoc. Česko od počátku poskytovalo nejen politickou podporu, ale i dodávky těžké techniky. Ukázalo se však, že státy NATO nejsou na konflikt takového rozsahu připraveny, protože postrádaly dostatečné výrobní kapacity i zásoby munice, zejména té sovětského typu, kterou ukrajinská armáda stále ve velké míře využívala.
Právě v této mezeře na trhu se zrodila specifická česká iniciativa, která se zaměřila na výkup munice ze zemí mimo Severoatlantickou alianci. Česká republika k tomu měla jedinečné předpoklady díky dlouhodobým obchodním vazbám na africké a asijské státy, kam české zbrojovky dodávaly vojenský materiál již v osmdesátých letech minulého století. Tuzemští zbrojaři díky tomu velmi dobře znali místní prostředí i sklady v tzv. třetích zemích a věděli, koho oslovit.
Celý plán na globální nákup a repasi dělostřeleckých granátů představil českému publiku i světovým lídrům prezident Petr Pavel v polovině února 2024 během Mnichovské bezpečnostní konference. Tento projekt vznikl nezávisle na unijních strukturách a vsadil na flexibilitu soukromého sektoru a diplomatických kontaktů. Cílem bylo co nejrychleji vykoupit dostupné zásoby kdekoli na světě a dopravit je na frontu, aby se vyrovnala ruská dělostřelecká převaha.
Efektivita české cesty se dočkala vysokého uznání přímo od nejvyšších ukrajinských představitelů. V květnu 2025 potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že iniciativa funguje excelentně a představuje pro jeho zemi skutečnou a hmatatelnou pomoc v nejtěžších chvílích. Podle zjištění investigativních novinářů přitom nešlo o pouhé zdvořilostní prohlášení, ale o odraz reality na bojišti, kde české dodávky začaly hrát zásadní roli.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.