Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
To by představovalo zhruba 43 % veškerých dodávek munice pro Kyjev a dokonce 70 % munice sovětské ráže. Vojenský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že na světovém trhu je v současné době k dispozici munice v celkové hodnotě 16 miliard eur. NATO se však v rámci českého schématu zaměřuje na nákup stovek tisíc granátů za zmíněných pět miliard eur.
Dosud přislíbená částka 1,4 miliardy eur je tedy výrazně nižší, než kolik činí ambice celého plánu. V loňském roce dárci v rámci tohoto programu poskytli na dodávky munice přibližně 4,8 miliardy dolarů, jak v prosinci uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Český příspěvek do této iniciativy dosáhl výše až tří miliard korun.
Česká muniční iniciativa se zrodila jako bezprostřední reakce na kritický nedostatek dělostřelecké munice, který začal brzdit obranyschopnost Ukrajiny. Po počáteční fázi války, kdy se frontová linie stabilizovala, se konflikt proměnil v opotřebovací zákopovou válku, v níž dělostřelectvo získalo klíčovou roli. Na rozdíl od předchozích moderních konfliktů v Iráku či Afghánistánu, kde dominovalo letectvo, se na ukrajinských polích stal rozhodujícím faktorem počet vystřelených granátů.
Evropská unie se sice pokusila na tuto situaci reagovat již v březnu 2023 ambiciózním plánem na dodání milionu kusů munice během jednoho roku, ale narážela na byrokratické i výrobní překážky. Původní závazek, který zahrnoval masivní investice do nových objednávek i čerpání ze stávajících zásob členských států, se nepodařilo splnit včas. Zatímco Evropa hledala cesty k navýšení produkce, Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a jeho zbrojovky produkovaly statisíce kusů munice měsíčně.
Zatímco se unijní dodávky opožďovaly, vláda Petra Fialy, která byla v úřadu jen krátce před vypuknutím invaze, vsadila na rychlou a pragmatickou pomoc. Česko od počátku poskytovalo nejen politickou podporu, ale i dodávky těžké techniky. Ukázalo se však, že státy NATO nejsou na konflikt takového rozsahu připraveny, protože postrádaly dostatečné výrobní kapacity i zásoby munice, zejména té sovětského typu, kterou ukrajinská armáda stále ve velké míře využívala.
Právě v této mezeře na trhu se zrodila specifická česká iniciativa, která se zaměřila na výkup munice ze zemí mimo Severoatlantickou alianci. Česká republika k tomu měla jedinečné předpoklady díky dlouhodobým obchodním vazbám na africké a asijské státy, kam české zbrojovky dodávaly vojenský materiál již v osmdesátých letech minulého století. Tuzemští zbrojaři díky tomu velmi dobře znali místní prostředí i sklady v tzv. třetích zemích a věděli, koho oslovit.
Celý plán na globální nákup a repasi dělostřeleckých granátů představil českému publiku i světovým lídrům prezident Petr Pavel v polovině února 2024 během Mnichovské bezpečnostní konference. Tento projekt vznikl nezávisle na unijních strukturách a vsadil na flexibilitu soukromého sektoru a diplomatických kontaktů. Cílem bylo co nejrychleji vykoupit dostupné zásoby kdekoli na světě a dopravit je na frontu, aby se vyrovnala ruská dělostřelecká převaha.
Efektivita české cesty se dočkala vysokého uznání přímo od nejvyšších ukrajinských představitelů. V květnu 2025 potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že iniciativa funguje excelentně a představuje pro jeho zemi skutečnou a hmatatelnou pomoc v nejtěžších chvílích. Podle zjištění investigativních novinářů přitom nešlo o pouhé zdvořilostní prohlášení, ale o odraz reality na bojišti, kde české dodávky začaly hrát zásadní roli.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.