Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
To by představovalo zhruba 43 % veškerých dodávek munice pro Kyjev a dokonce 70 % munice sovětské ráže. Vojenský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že na světovém trhu je v současné době k dispozici munice v celkové hodnotě 16 miliard eur. NATO se však v rámci českého schématu zaměřuje na nákup stovek tisíc granátů za zmíněných pět miliard eur.
Dosud přislíbená částka 1,4 miliardy eur je tedy výrazně nižší, než kolik činí ambice celého plánu. V loňském roce dárci v rámci tohoto programu poskytli na dodávky munice přibližně 4,8 miliardy dolarů, jak v prosinci uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Český příspěvek do této iniciativy dosáhl výše až tří miliard korun.
Česká muniční iniciativa se zrodila jako bezprostřední reakce na kritický nedostatek dělostřelecké munice, který začal brzdit obranyschopnost Ukrajiny. Po počáteční fázi války, kdy se frontová linie stabilizovala, se konflikt proměnil v opotřebovací zákopovou válku, v níž dělostřelectvo získalo klíčovou roli. Na rozdíl od předchozích moderních konfliktů v Iráku či Afghánistánu, kde dominovalo letectvo, se na ukrajinských polích stal rozhodujícím faktorem počet vystřelených granátů.
Evropská unie se sice pokusila na tuto situaci reagovat již v březnu 2023 ambiciózním plánem na dodání milionu kusů munice během jednoho roku, ale narážela na byrokratické i výrobní překážky. Původní závazek, který zahrnoval masivní investice do nových objednávek i čerpání ze stávajících zásob členských států, se nepodařilo splnit včas. Zatímco Evropa hledala cesty k navýšení produkce, Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a jeho zbrojovky produkovaly statisíce kusů munice měsíčně.
Zatímco se unijní dodávky opožďovaly, vláda Petra Fialy, která byla v úřadu jen krátce před vypuknutím invaze, vsadila na rychlou a pragmatickou pomoc. Česko od počátku poskytovalo nejen politickou podporu, ale i dodávky těžké techniky. Ukázalo se však, že státy NATO nejsou na konflikt takového rozsahu připraveny, protože postrádaly dostatečné výrobní kapacity i zásoby munice, zejména té sovětského typu, kterou ukrajinská armáda stále ve velké míře využívala.
Právě v této mezeře na trhu se zrodila specifická česká iniciativa, která se zaměřila na výkup munice ze zemí mimo Severoatlantickou alianci. Česká republika k tomu měla jedinečné předpoklady díky dlouhodobým obchodním vazbám na africké a asijské státy, kam české zbrojovky dodávaly vojenský materiál již v osmdesátých letech minulého století. Tuzemští zbrojaři díky tomu velmi dobře znali místní prostředí i sklady v tzv. třetích zemích a věděli, koho oslovit.
Celý plán na globální nákup a repasi dělostřeleckých granátů představil českému publiku i světovým lídrům prezident Petr Pavel v polovině února 2024 během Mnichovské bezpečnostní konference. Tento projekt vznikl nezávisle na unijních strukturách a vsadil na flexibilitu soukromého sektoru a diplomatických kontaktů. Cílem bylo co nejrychleji vykoupit dostupné zásoby kdekoli na světě a dopravit je na frontu, aby se vyrovnala ruská dělostřelecká převaha.
Efektivita české cesty se dočkala vysokého uznání přímo od nejvyšších ukrajinských představitelů. V květnu 2025 potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že iniciativa funguje excelentně a představuje pro jeho zemi skutečnou a hmatatelnou pomoc v nejtěžších chvílích. Podle zjištění investigativních novinářů přitom nešlo o pouhé zdvořilostní prohlášení, ale o odraz reality na bojišti, kde české dodávky začaly hrát zásadní roli.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.