Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
To by představovalo zhruba 43 % veškerých dodávek munice pro Kyjev a dokonce 70 % munice sovětské ráže. Vojenský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že na světovém trhu je v současné době k dispozici munice v celkové hodnotě 16 miliard eur. NATO se však v rámci českého schématu zaměřuje na nákup stovek tisíc granátů za zmíněných pět miliard eur.
Dosud přislíbená částka 1,4 miliardy eur je tedy výrazně nižší, než kolik činí ambice celého plánu. V loňském roce dárci v rámci tohoto programu poskytli na dodávky munice přibližně 4,8 miliardy dolarů, jak v prosinci uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Český příspěvek do této iniciativy dosáhl výše až tří miliard korun.
Česká muniční iniciativa se zrodila jako bezprostřední reakce na kritický nedostatek dělostřelecké munice, který začal brzdit obranyschopnost Ukrajiny. Po počáteční fázi války, kdy se frontová linie stabilizovala, se konflikt proměnil v opotřebovací zákopovou válku, v níž dělostřelectvo získalo klíčovou roli. Na rozdíl od předchozích moderních konfliktů v Iráku či Afghánistánu, kde dominovalo letectvo, se na ukrajinských polích stal rozhodujícím faktorem počet vystřelených granátů.
Evropská unie se sice pokusila na tuto situaci reagovat již v březnu 2023 ambiciózním plánem na dodání milionu kusů munice během jednoho roku, ale narážela na byrokratické i výrobní překážky. Původní závazek, který zahrnoval masivní investice do nových objednávek i čerpání ze stávajících zásob členských států, se nepodařilo splnit včas. Zatímco Evropa hledala cesty k navýšení produkce, Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a jeho zbrojovky produkovaly statisíce kusů munice měsíčně.
Zatímco se unijní dodávky opožďovaly, vláda Petra Fialy, která byla v úřadu jen krátce před vypuknutím invaze, vsadila na rychlou a pragmatickou pomoc. Česko od počátku poskytovalo nejen politickou podporu, ale i dodávky těžké techniky. Ukázalo se však, že státy NATO nejsou na konflikt takového rozsahu připraveny, protože postrádaly dostatečné výrobní kapacity i zásoby munice, zejména té sovětského typu, kterou ukrajinská armáda stále ve velké míře využívala.
Právě v této mezeře na trhu se zrodila specifická česká iniciativa, která se zaměřila na výkup munice ze zemí mimo Severoatlantickou alianci. Česká republika k tomu měla jedinečné předpoklady díky dlouhodobým obchodním vazbám na africké a asijské státy, kam české zbrojovky dodávaly vojenský materiál již v osmdesátých letech minulého století. Tuzemští zbrojaři díky tomu velmi dobře znali místní prostředí i sklady v tzv. třetích zemích a věděli, koho oslovit.
Celý plán na globální nákup a repasi dělostřeleckých granátů představil českému publiku i světovým lídrům prezident Petr Pavel v polovině února 2024 během Mnichovské bezpečnostní konference. Tento projekt vznikl nezávisle na unijních strukturách a vsadil na flexibilitu soukromého sektoru a diplomatických kontaktů. Cílem bylo co nejrychleji vykoupit dostupné zásoby kdekoli na světě a dopravit je na frontu, aby se vyrovnala ruská dělostřelecká převaha.
Efektivita české cesty se dočkala vysokého uznání přímo od nejvyšších ukrajinských představitelů. V květnu 2025 potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že iniciativa funguje excelentně a představuje pro jeho zemi skutečnou a hmatatelnou pomoc v nejtěžších chvílích. Podle zjištění investigativních novinářů přitom nešlo o pouhé zdvořilostní prohlášení, ale o odraz reality na bojišti, kde české dodávky začaly hrát zásadní roli.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.