Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Zatímco celková čísla popularity prezidenta klesají dlouhodobě, mnohem důležitějším ukazatelem jeho moci je skupina voličů, kteří s ním „rozhodně souhlasí“. Právě na této neochvějné oddanosti republikánské základny stála Trumpova schopnost držet celou stranu v šiku. Podle posledních dat se však toto jádro věrných smrsklo na pouhou pětinu Američanů.
Série aktuálních průzkumů potvrzuje, že počet skalních příznivců klesl k hranici 20 %. Průzkum NBC News a SurveyMonkey ukázal propad z dubnových 26 % na současných 21 %. Ještě varovnější je pro Bílý dům pohled přímo do nitra hnutí MAGA, kde silné schvalování prezidentových kroků pokleslo ze 78 % na 70 %.
Podobně pesimistické výsledky přinášejí i další agentury. Průzkum AP-NORC naměřil Trumpovi silnou podporu u pouhých 18 % respondentů, což je hodnota, která se blíží jeho absolutnímu historickému minimu z konce roku 2017. Také agentura Reuters-Ipsos zaznamenala v tomto měsíci pokles na 19 %, přičemž ještě v lednu se tato hodnota pohybovala kolem 29 %.
Ani tradičně příznivější průzkum Fox News nepřinesl prezidentovi klid. Zde jeho silná podpora klesla na 22 %, což je méně než kdykoliv během jeho prvního funkčního období. Podobné dno potvrdila i právnická fakulta Marquette University. Výjimkou zůstává průzkum Marist University, kde si Trump drží 26 %, i tam jde však o nejnižší číslo od začátku jeho druhého mandátu.
Tento trend je klíčový pro budoucí politický vývoj v USA. Trumpova síla vždy pramenila z toho, že se ho ostatní republikáni báli kritizovat kvůli jeho fanaticky oddané základně. Pokud ale tato základna začne vykazovat známky únavy nebo eroze, hrozí prezidentovi, že ho jeho vlastní strana začne vnímat jako „chromou kachnu“.
V republikánské jednotě se ale začínají objevovat první trhnily, jak šlo vidět u skupiny kongresmanů, kteří se vzepřeli prezidentovu přání ohledně zveřejnění dokumentů Jeffreyho Epsteina, nebo v Indianě, kde tamní senát odmítl Trumpovy požadavky na překreslení volebních map. Dokonce i dříve loajální spojenci, jako je Marjorie Taylor Greeneová, začínají v některých otázkách postupovat autonomněji.
Současná situace naznačuje, že skutečně oddané jádro Trumpových příznivců je nyní nejmenší za celou dobu, co se miliardář pohybuje ve vysoké politice. To sice neznamená okamžitou revoluci uvnitř Republikánské strany, ale výrazně to oslabuje prezidentovu schopnost vynucovat si poslušnost silou své osobnosti a hrozbou odvety ze strany voličů.
Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, může se Trump brzy ocitnout v izolaci, kdy jeho slovo už nebude mít váhu definitivního rozkazu. Pro politika, který si zakládá na image neporazitelného lídra s masovou podporou v zádech, představuje propad skalních příznivců pod hranici 20 % zásadní existenční hrozbu pro zbytek jeho funkčního období.
Následující měsíce ukáží, zda jde o dočasný výkyv, nebo o trvalý rozklad kultu osobnosti, který v posledních deseti letech dominoval americké pravici. Úbytek nadšení mezi těmi nejvěrnějšími je totiž pro Trumpa mnohem nebezpečnější než jakákoliv kritika ze strany demokratických oponentů.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.