Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Zatímco celková čísla popularity prezidenta klesají dlouhodobě, mnohem důležitějším ukazatelem jeho moci je skupina voličů, kteří s ním „rozhodně souhlasí“. Právě na této neochvějné oddanosti republikánské základny stála Trumpova schopnost držet celou stranu v šiku. Podle posledních dat se však toto jádro věrných smrsklo na pouhou pětinu Američanů.
Série aktuálních průzkumů potvrzuje, že počet skalních příznivců klesl k hranici 20 %. Průzkum NBC News a SurveyMonkey ukázal propad z dubnových 26 % na současných 21 %. Ještě varovnější je pro Bílý dům pohled přímo do nitra hnutí MAGA, kde silné schvalování prezidentových kroků pokleslo ze 78 % na 70 %.
Podobně pesimistické výsledky přinášejí i další agentury. Průzkum AP-NORC naměřil Trumpovi silnou podporu u pouhých 18 % respondentů, což je hodnota, která se blíží jeho absolutnímu historickému minimu z konce roku 2017. Také agentura Reuters-Ipsos zaznamenala v tomto měsíci pokles na 19 %, přičemž ještě v lednu se tato hodnota pohybovala kolem 29 %.
Ani tradičně příznivější průzkum Fox News nepřinesl prezidentovi klid. Zde jeho silná podpora klesla na 22 %, což je méně než kdykoliv během jeho prvního funkčního období. Podobné dno potvrdila i právnická fakulta Marquette University. Výjimkou zůstává průzkum Marist University, kde si Trump drží 26 %, i tam jde však o nejnižší číslo od začátku jeho druhého mandátu.
Tento trend je klíčový pro budoucí politický vývoj v USA. Trumpova síla vždy pramenila z toho, že se ho ostatní republikáni báli kritizovat kvůli jeho fanaticky oddané základně. Pokud ale tato základna začne vykazovat známky únavy nebo eroze, hrozí prezidentovi, že ho jeho vlastní strana začne vnímat jako „chromou kachnu“.
V republikánské jednotě se ale začínají objevovat první trhnily, jak šlo vidět u skupiny kongresmanů, kteří se vzepřeli prezidentovu přání ohledně zveřejnění dokumentů Jeffreyho Epsteina, nebo v Indianě, kde tamní senát odmítl Trumpovy požadavky na překreslení volebních map. Dokonce i dříve loajální spojenci, jako je Marjorie Taylor Greeneová, začínají v některých otázkách postupovat autonomněji.
Současná situace naznačuje, že skutečně oddané jádro Trumpových příznivců je nyní nejmenší za celou dobu, co se miliardář pohybuje ve vysoké politice. To sice neznamená okamžitou revoluci uvnitř Republikánské strany, ale výrazně to oslabuje prezidentovu schopnost vynucovat si poslušnost silou své osobnosti a hrozbou odvety ze strany voličů.
Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, může se Trump brzy ocitnout v izolaci, kdy jeho slovo už nebude mít váhu definitivního rozkazu. Pro politika, který si zakládá na image neporazitelného lídra s masovou podporou v zádech, představuje propad skalních příznivců pod hranici 20 % zásadní existenční hrozbu pro zbytek jeho funkčního období.
Následující měsíce ukáží, zda jde o dočasný výkyv, nebo o trvalý rozklad kultu osobnosti, který v posledních deseti letech dominoval americké pravici. Úbytek nadšení mezi těmi nejvěrnějšími je totiž pro Trumpa mnohem nebezpečnější než jakákoliv kritika ze strany demokratických oponentů.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.