Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Zatímco celková čísla popularity prezidenta klesají dlouhodobě, mnohem důležitějším ukazatelem jeho moci je skupina voličů, kteří s ním „rozhodně souhlasí“. Právě na této neochvějné oddanosti republikánské základny stála Trumpova schopnost držet celou stranu v šiku. Podle posledních dat se však toto jádro věrných smrsklo na pouhou pětinu Američanů.
Série aktuálních průzkumů potvrzuje, že počet skalních příznivců klesl k hranici 20 %. Průzkum NBC News a SurveyMonkey ukázal propad z dubnových 26 % na současných 21 %. Ještě varovnější je pro Bílý dům pohled přímo do nitra hnutí MAGA, kde silné schvalování prezidentových kroků pokleslo ze 78 % na 70 %.
Podobně pesimistické výsledky přinášejí i další agentury. Průzkum AP-NORC naměřil Trumpovi silnou podporu u pouhých 18 % respondentů, což je hodnota, která se blíží jeho absolutnímu historickému minimu z konce roku 2017. Také agentura Reuters-Ipsos zaznamenala v tomto měsíci pokles na 19 %, přičemž ještě v lednu se tato hodnota pohybovala kolem 29 %.
Ani tradičně příznivější průzkum Fox News nepřinesl prezidentovi klid. Zde jeho silná podpora klesla na 22 %, což je méně než kdykoliv během jeho prvního funkčního období. Podobné dno potvrdila i právnická fakulta Marquette University. Výjimkou zůstává průzkum Marist University, kde si Trump drží 26 %, i tam jde však o nejnižší číslo od začátku jeho druhého mandátu.
Tento trend je klíčový pro budoucí politický vývoj v USA. Trumpova síla vždy pramenila z toho, že se ho ostatní republikáni báli kritizovat kvůli jeho fanaticky oddané základně. Pokud ale tato základna začne vykazovat známky únavy nebo eroze, hrozí prezidentovi, že ho jeho vlastní strana začne vnímat jako „chromou kachnu“.
V republikánské jednotě se ale začínají objevovat první trhnily, jak šlo vidět u skupiny kongresmanů, kteří se vzepřeli prezidentovu přání ohledně zveřejnění dokumentů Jeffreyho Epsteina, nebo v Indianě, kde tamní senát odmítl Trumpovy požadavky na překreslení volebních map. Dokonce i dříve loajální spojenci, jako je Marjorie Taylor Greeneová, začínají v některých otázkách postupovat autonomněji.
Současná situace naznačuje, že skutečně oddané jádro Trumpových příznivců je nyní nejmenší za celou dobu, co se miliardář pohybuje ve vysoké politice. To sice neznamená okamžitou revoluci uvnitř Republikánské strany, ale výrazně to oslabuje prezidentovu schopnost vynucovat si poslušnost silou své osobnosti a hrozbou odvety ze strany voličů.
Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, může se Trump brzy ocitnout v izolaci, kdy jeho slovo už nebude mít váhu definitivního rozkazu. Pro politika, který si zakládá na image neporazitelného lídra s masovou podporou v zádech, představuje propad skalních příznivců pod hranici 20 % zásadní existenční hrozbu pro zbytek jeho funkčního období.
Následující měsíce ukáží, zda jde o dočasný výkyv, nebo o trvalý rozklad kultu osobnosti, který v posledních deseti letech dominoval americké pravici. Úbytek nadšení mezi těmi nejvěrnějšími je totiž pro Trumpa mnohem nebezpečnější než jakákoliv kritika ze strany demokratických oponentů.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.