Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Mezi zeměmi ze skupiny G7 představuje Kanada jediný stát, kterému doposud chybí centrální krizová agentura s přímým mandátem pro boj s lesními požáry. Tento požadavek zesílil zejména po katastrofálním průběhu letošního července, kdy plameny zničily komunity původních obyvatel na severovýchodě Ontaria a hustý jedovatý dým postoupil dále směrem na jih k americkým hranicím. Premiér Ontaria Doug Ford v reakci na události zdůraznil, že země potřebuje ucelenou celostátní strategii, protože rozsáhlé požáry se staly každoroční realitou.
Současná krize navazuje na dlouhodobou sérii extrémních požárních sezón. V roce 2023 lehl popelem rekordní obdélník lesa o rozloze patnácti milionů hektarů, což vedlo tehdejší vládu Justina Trudeaua k úvahám o zřízení federálního krizového orgánu. Ačkoliv se plány tehdy neuskutečnily, následující roky potvrdily rostoucí riziko – léto roku 2024 se zapsalo jako čtvrté nejničivější a rok 2025 skončil s 8,3 miliony spálených hektarů na druhém místě kanadských statistik.
Odborníci upozorňují, že takto nepřetržitá řada ničivých let nemá v novodobých dějinách obdoby. Podle expertů na výzkum lesních požárů stojí za stupňující se intenzitou klimatické změny spojené se spalováním fosilních paliv. Vytvoření národního úřadu by Kanadě nepomohlo pouze v boji s ohněm, ale zlepšilo by reakci státu i na další živelní pohromy, jako jsou povodně, zemětřesení nebo hurikány.
V současném kanadském systému nesou hlavní odpovědnost za zvládání požárů jednotlivé provincie a teritoria, přičemž federální vláda jim poskytuje podporu až na vyžádání. Tento model se výrazně liší od sousedních Spojených států, kde celostátní zásahy organizuje federální agentura FEMA. Ačkoliv americký systém čelí pod tamní administrativou kritice a politickým tlakům, princip ústředního koordinátora, který dokáže provincie v předstihu zásobovat zdroji, by v Kanadě výrazně urychlil hašení.
K založení koordinačního krizového úřadu pro řešení požárů nedávno vyzvala také zpráva kanadského Senátu. Premiér Mark Carney v reakci na zhoršující se situaci sice svolal krizový výbor na vládní úrovni pro organizaci podpory, avšak celonárodní strategii zatím oficiálně nevyhlásil. Ministerstvo pro krizové řízení nicméně potvrdilo, že možnost vzniku federální agentury aktivně prověřuje na základě podnětů z nedávných veřejných konzultací.
Podle odborných analýz by finanční náklady spojené se zřízením centrální agentury vyvážily značné úspory získané díky lepší prevenci. Rychlejší zásah by zamezil plošné destrukci lidských sídel a snížil dopady nebezpečného kouře na zdraví obyvatel. Kanada se tak musí připravit na to, že častější požáry a hustší dým představují novou realitu, na kterou je nutné reagovat podstatně rychleji než dosud.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
