Na Ukrajině by v příštích 60 až 90 dnech mohly proběhnout volby, řekl to v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stanovil ale podmínku, spojenci Kyjeva musí zajistit bezpečnost pro hlasování. Zelenskyj tímto způsobem reagoval na kritiku ze strany amerického protějška Donalda Trumpa.
"Jsem připraven na volby," řekl Zelenskyj novinářům, když opouštěl Itálii po jednáních s premiérkou a papežem. "Nejenom to, já žádám - a otevřeně to deklaruji - Spojené státy americké, aby mi pomohly, společně s našimi evropskými spojenci, se zajištěním bezpečnosti těchto voleb," vzkázal podle CNN.
Tyto výroky přicházejí po kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pro Politico prohlásil, že ukrajinské politické vedení používá válku jako výmluvu pro nekonání voleb. "Mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy už to není demokracie," nechal se slyšet šéf Bílého domu.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že ohledně voleb se jeho zásadní obava vždy týkala bezpečnosti. "Jak to může proběhnout během raketových útoků na naši armádu. Otázkou je, jak budou (její příslušníci) volit?" poukázal na problém.
Zelenskyj podle svých slov požádal ukrajinské zákonodárce, aby připravily legislativní návrhy, které by umožnily konání voleb během stanného práva. Zdůraznil, že jde o věc ukrajinského národa, nikoliv ostatních zemí. "Se vším respektem k našim partnerům upřímně říkám, že jsem připraven na volby," dodal.
Zelenskyj byl jasně zvolen ukrajinským prezidentem v roce 2019. Původní pětiletý mandát mu vypršel loni v květnu, připomněl zmíněný web. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident mohl mít šanci na znovuzvolení. Popularita hlavy státu už sice nedosahuje čísel z úvodních měsíců konfliktu, ale nadále s ním sympatizuje více než polovina Ukrajinců.
Podle ukrajinské ústavy je nicméně konání jakýchkoliv voleb během vyhlášeného stanného práva nemožné, proto je Zelenskyj nadále právoplatným prezidentem.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.