V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Mullin se vyjádřil i k dnešnímu zabavení ruského tankeru Marinera v severním Atlantiku. Prohlásil, že Spojené státy hodlají plně kontrolovat západní polokouli a nehodlají dopustit, aby se venezuelská ropa pohybovala bez jejich výslovného souhlasu. Případná odveta ze strany Moskvy ho podle jeho slov neznepokojuje, protože USA nyní v regionu jasně diktují pravidla.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson mezitím ostře kritizoval demokraty, kteří operaci ve Venezuele zpochybňují. Johnson uvedl, že opozice se snaží podkopat americké zájmy jen proto, že akci nařídil Trump. Podle něj by demokraté měli místo „skupinových terapií“ raději uznat, že pád Madura je vítězstvím pro všechny svobodomyslné lidi. Zdůraznil, že Washington sice zemi „řídí“, ale neplánuje tam dlouhodobé nasazení pozemních vojsk.
Zatímco ve Washingtonu vládne triumfální nálada, v Evropě narůstá odpor proti Trumpovým ambicím v Arktidě. Grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsen příští týden odcestuje do Londýna, aby v britském parlamentu naléhavě žádala o podporu proti hrozbě americké anexe. Na úterním mimořádném zasedání hodlá poslance varovat, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by měl pro stabilitu NATO katastrofální následky.
Britský poslanec Brendan O’Hara, který schůzku inicioval, upozornil, že Trumpova slova je třeba brát smrtelně vážně. Připomněl, že pokud někdo otevřeně deklaruje své úmysly, je chybou mu nevěřit. Podle něj se schyluje ke krizi, která může rozbít transatlantické spojenectví. Britská vláda se však zatím k situaci staví opatrně a premiér Keir Starmer se vyhýbá přímé konfrontaci s Bílým domem.
Rozporuplné reakce vyvolávají Trumpovy plány i mezi britskými politiky. Nigel Farage, lídr strany Reform UK a blízký Trumpův spojenec, sice označil použití síly za nepřípustné, ale zároveň podpořil myšlenku vybudování velké základny NATO v severním Grónsku. Podle Farage existuje reálné nebezpečí, že se autonomní ostrov dostane pod vliv čínských peněz, čemuž by měl Washington svou aktivitou předejít.
Grónská vláda však jakýkoli nátlak odmítá. Ministryně Nathanielsen hodlá v Londýně zdůraznit, že Grónsko není na prodej a že o své budoucnosti si rozhodnou sami Gróňané ve spolupráci s Dánskem. Napětí mezi tradicí mezinárodního práva a novou politikou „práva silnějšího“, kterou Trump po úspěchu ve Venezuele razí, tak dosahuje kritické úrovně na obou stranách Atlantiku.
Předpokládá se, že cesta grónské ministryně do srdce britské demokracie spustí vlnu diplomatických konzultací napříč celou Evropou. Mnoho evropských zemí totiž čeká na jasný signál, jak se k americkému expanzionismu postavit, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnostní záruky.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.