V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Mullin se vyjádřil i k dnešnímu zabavení ruského tankeru Marinera v severním Atlantiku. Prohlásil, že Spojené státy hodlají plně kontrolovat západní polokouli a nehodlají dopustit, aby se venezuelská ropa pohybovala bez jejich výslovného souhlasu. Případná odveta ze strany Moskvy ho podle jeho slov neznepokojuje, protože USA nyní v regionu jasně diktují pravidla.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson mezitím ostře kritizoval demokraty, kteří operaci ve Venezuele zpochybňují. Johnson uvedl, že opozice se snaží podkopat americké zájmy jen proto, že akci nařídil Trump. Podle něj by demokraté měli místo „skupinových terapií“ raději uznat, že pád Madura je vítězstvím pro všechny svobodomyslné lidi. Zdůraznil, že Washington sice zemi „řídí“, ale neplánuje tam dlouhodobé nasazení pozemních vojsk.
Zatímco ve Washingtonu vládne triumfální nálada, v Evropě narůstá odpor proti Trumpovým ambicím v Arktidě. Grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsen příští týden odcestuje do Londýna, aby v britském parlamentu naléhavě žádala o podporu proti hrozbě americké anexe. Na úterním mimořádném zasedání hodlá poslance varovat, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by měl pro stabilitu NATO katastrofální následky.
Britský poslanec Brendan O’Hara, který schůzku inicioval, upozornil, že Trumpova slova je třeba brát smrtelně vážně. Připomněl, že pokud někdo otevřeně deklaruje své úmysly, je chybou mu nevěřit. Podle něj se schyluje ke krizi, která může rozbít transatlantické spojenectví. Britská vláda se však zatím k situaci staví opatrně a premiér Keir Starmer se vyhýbá přímé konfrontaci s Bílým domem.
Rozporuplné reakce vyvolávají Trumpovy plány i mezi britskými politiky. Nigel Farage, lídr strany Reform UK a blízký Trumpův spojenec, sice označil použití síly za nepřípustné, ale zároveň podpořil myšlenku vybudování velké základny NATO v severním Grónsku. Podle Farage existuje reálné nebezpečí, že se autonomní ostrov dostane pod vliv čínských peněz, čemuž by měl Washington svou aktivitou předejít.
Grónská vláda však jakýkoli nátlak odmítá. Ministryně Nathanielsen hodlá v Londýně zdůraznit, že Grónsko není na prodej a že o své budoucnosti si rozhodnou sami Gróňané ve spolupráci s Dánskem. Napětí mezi tradicí mezinárodního práva a novou politikou „práva silnějšího“, kterou Trump po úspěchu ve Venezuele razí, tak dosahuje kritické úrovně na obou stranách Atlantiku.
Předpokládá se, že cesta grónské ministryně do srdce britské demokracie spustí vlnu diplomatických konzultací napříč celou Evropou. Mnoho evropských zemí totiž čeká na jasný signál, jak se k americkému expanzionismu postavit, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnostní záruky.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.