V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Mullin se vyjádřil i k dnešnímu zabavení ruského tankeru Marinera v severním Atlantiku. Prohlásil, že Spojené státy hodlají plně kontrolovat západní polokouli a nehodlají dopustit, aby se venezuelská ropa pohybovala bez jejich výslovného souhlasu. Případná odveta ze strany Moskvy ho podle jeho slov neznepokojuje, protože USA nyní v regionu jasně diktují pravidla.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson mezitím ostře kritizoval demokraty, kteří operaci ve Venezuele zpochybňují. Johnson uvedl, že opozice se snaží podkopat americké zájmy jen proto, že akci nařídil Trump. Podle něj by demokraté měli místo „skupinových terapií“ raději uznat, že pád Madura je vítězstvím pro všechny svobodomyslné lidi. Zdůraznil, že Washington sice zemi „řídí“, ale neplánuje tam dlouhodobé nasazení pozemních vojsk.
Zatímco ve Washingtonu vládne triumfální nálada, v Evropě narůstá odpor proti Trumpovým ambicím v Arktidě. Grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsen příští týden odcestuje do Londýna, aby v britském parlamentu naléhavě žádala o podporu proti hrozbě americké anexe. Na úterním mimořádném zasedání hodlá poslance varovat, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by měl pro stabilitu NATO katastrofální následky.
Britský poslanec Brendan O’Hara, který schůzku inicioval, upozornil, že Trumpova slova je třeba brát smrtelně vážně. Připomněl, že pokud někdo otevřeně deklaruje své úmysly, je chybou mu nevěřit. Podle něj se schyluje ke krizi, která může rozbít transatlantické spojenectví. Britská vláda se však zatím k situaci staví opatrně a premiér Keir Starmer se vyhýbá přímé konfrontaci s Bílým domem.
Rozporuplné reakce vyvolávají Trumpovy plány i mezi britskými politiky. Nigel Farage, lídr strany Reform UK a blízký Trumpův spojenec, sice označil použití síly za nepřípustné, ale zároveň podpořil myšlenku vybudování velké základny NATO v severním Grónsku. Podle Farage existuje reálné nebezpečí, že se autonomní ostrov dostane pod vliv čínských peněz, čemuž by měl Washington svou aktivitou předejít.
Grónská vláda však jakýkoli nátlak odmítá. Ministryně Nathanielsen hodlá v Londýně zdůraznit, že Grónsko není na prodej a že o své budoucnosti si rozhodnou sami Gróňané ve spolupráci s Dánskem. Napětí mezi tradicí mezinárodního práva a novou politikou „práva silnějšího“, kterou Trump po úspěchu ve Venezuele razí, tak dosahuje kritické úrovně na obou stranách Atlantiku.
Předpokládá se, že cesta grónské ministryně do srdce britské demokracie spustí vlnu diplomatických konzultací napříč celou Evropou. Mnoho evropských zemí totiž čeká na jasný signál, jak se k americkému expanzionismu postavit, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnostní záruky.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.