V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Mullin se vyjádřil i k dnešnímu zabavení ruského tankeru Marinera v severním Atlantiku. Prohlásil, že Spojené státy hodlají plně kontrolovat západní polokouli a nehodlají dopustit, aby se venezuelská ropa pohybovala bez jejich výslovného souhlasu. Případná odveta ze strany Moskvy ho podle jeho slov neznepokojuje, protože USA nyní v regionu jasně diktují pravidla.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson mezitím ostře kritizoval demokraty, kteří operaci ve Venezuele zpochybňují. Johnson uvedl, že opozice se snaží podkopat americké zájmy jen proto, že akci nařídil Trump. Podle něj by demokraté měli místo „skupinových terapií“ raději uznat, že pád Madura je vítězstvím pro všechny svobodomyslné lidi. Zdůraznil, že Washington sice zemi „řídí“, ale neplánuje tam dlouhodobé nasazení pozemních vojsk.
Zatímco ve Washingtonu vládne triumfální nálada, v Evropě narůstá odpor proti Trumpovým ambicím v Arktidě. Grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsen příští týden odcestuje do Londýna, aby v britském parlamentu naléhavě žádala o podporu proti hrozbě americké anexe. Na úterním mimořádném zasedání hodlá poslance varovat, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by měl pro stabilitu NATO katastrofální následky.
Britský poslanec Brendan O’Hara, který schůzku inicioval, upozornil, že Trumpova slova je třeba brát smrtelně vážně. Připomněl, že pokud někdo otevřeně deklaruje své úmysly, je chybou mu nevěřit. Podle něj se schyluje ke krizi, která může rozbít transatlantické spojenectví. Britská vláda se však zatím k situaci staví opatrně a premiér Keir Starmer se vyhýbá přímé konfrontaci s Bílým domem.
Rozporuplné reakce vyvolávají Trumpovy plány i mezi britskými politiky. Nigel Farage, lídr strany Reform UK a blízký Trumpův spojenec, sice označil použití síly za nepřípustné, ale zároveň podpořil myšlenku vybudování velké základny NATO v severním Grónsku. Podle Farage existuje reálné nebezpečí, že se autonomní ostrov dostane pod vliv čínských peněz, čemuž by měl Washington svou aktivitou předejít.
Grónská vláda však jakýkoli nátlak odmítá. Ministryně Nathanielsen hodlá v Londýně zdůraznit, že Grónsko není na prodej a že o své budoucnosti si rozhodnou sami Gróňané ve spolupráci s Dánskem. Napětí mezi tradicí mezinárodního práva a novou politikou „práva silnějšího“, kterou Trump po úspěchu ve Venezuele razí, tak dosahuje kritické úrovně na obou stranách Atlantiku.
Předpokládá se, že cesta grónské ministryně do srdce britské demokracie spustí vlnu diplomatických konzultací napříč celou Evropou. Mnoho evropských zemí totiž čeká na jasný signál, jak se k americkému expanzionismu postavit, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnostní záruky.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.