V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Mullin se vyjádřil i k dnešnímu zabavení ruského tankeru Marinera v severním Atlantiku. Prohlásil, že Spojené státy hodlají plně kontrolovat západní polokouli a nehodlají dopustit, aby se venezuelská ropa pohybovala bez jejich výslovného souhlasu. Případná odveta ze strany Moskvy ho podle jeho slov neznepokojuje, protože USA nyní v regionu jasně diktují pravidla.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson mezitím ostře kritizoval demokraty, kteří operaci ve Venezuele zpochybňují. Johnson uvedl, že opozice se snaží podkopat americké zájmy jen proto, že akci nařídil Trump. Podle něj by demokraté měli místo „skupinových terapií“ raději uznat, že pád Madura je vítězstvím pro všechny svobodomyslné lidi. Zdůraznil, že Washington sice zemi „řídí“, ale neplánuje tam dlouhodobé nasazení pozemních vojsk.
Zatímco ve Washingtonu vládne triumfální nálada, v Evropě narůstá odpor proti Trumpovým ambicím v Arktidě. Grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsen příští týden odcestuje do Londýna, aby v britském parlamentu naléhavě žádala o podporu proti hrozbě americké anexe. Na úterním mimořádném zasedání hodlá poslance varovat, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by měl pro stabilitu NATO katastrofální následky.
Britský poslanec Brendan O’Hara, který schůzku inicioval, upozornil, že Trumpova slova je třeba brát smrtelně vážně. Připomněl, že pokud někdo otevřeně deklaruje své úmysly, je chybou mu nevěřit. Podle něj se schyluje ke krizi, která může rozbít transatlantické spojenectví. Britská vláda se však zatím k situaci staví opatrně a premiér Keir Starmer se vyhýbá přímé konfrontaci s Bílým domem.
Rozporuplné reakce vyvolávají Trumpovy plány i mezi britskými politiky. Nigel Farage, lídr strany Reform UK a blízký Trumpův spojenec, sice označil použití síly za nepřípustné, ale zároveň podpořil myšlenku vybudování velké základny NATO v severním Grónsku. Podle Farage existuje reálné nebezpečí, že se autonomní ostrov dostane pod vliv čínských peněz, čemuž by měl Washington svou aktivitou předejít.
Grónská vláda však jakýkoli nátlak odmítá. Ministryně Nathanielsen hodlá v Londýně zdůraznit, že Grónsko není na prodej a že o své budoucnosti si rozhodnou sami Gróňané ve spolupráci s Dánskem. Napětí mezi tradicí mezinárodního práva a novou politikou „práva silnějšího“, kterou Trump po úspěchu ve Venezuele razí, tak dosahuje kritické úrovně na obou stranách Atlantiku.
Předpokládá se, že cesta grónské ministryně do srdce britské demokracie spustí vlnu diplomatických konzultací napříč celou Evropou. Mnoho evropských zemí totiž čeká na jasný signál, jak se k americkému expanzionismu postavit, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnostní záruky.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.