Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Tato dlouholetá praxe otevírá cestu k tomu, aby byli podezřelí z řad amerických vojáků soudní cestou stíháni před americkými vojenskými tribunály. Tento alternativní systém justičního řízení však obětem často neposkytuje dostatečnou úroveň ochrany a zastání, jaké by se jim standardně dostalo u britských civilních soudů.
Impulzem k rozsáhlé prověrce se stala zjištění deníku The Guardian, který odhalil řadu případů, kdy britská policie přenechala americkým vojenským orgánům vyšetřování závažných sexuálních zločinů. První veřejný skandál propukl v červnu, kdy Downing Street označila za mimořádně znepokojivou skutečnost, že se britské úřady nepodílely na stíhání amerického stíhacího pilota Jacoba Wulfsona. Ten byl obviněn z znásilnění a škrcení Britky Sarah Steele v jejím bytě poté, se seznámili přes seznamovací aplikaci.
Policie v hrabství Cambridgeshire tehdy předala vyšetřování americké vojenské policii. Kapitán Wulfson následně stanul před vojenským soudem na americké základně v hrabství Suffolk. Výlučně mužská porota složená ze důstojníků amerického letectva ho sice uznala vinným ze škrcení partnerky, ze samotného sexuálního napadení jej ale zprostila viny. Výsledkem byl pouze šestiměsíční trest, který si odpykává přímo na základně.
Případ Sarah Steele odhalil hlubší systémový problém v rozdílném náhledu na právní definice zločinů. Právní kodex americké armády totiž definuje znásilnění podstatně úžeji než britské trestní právo. Činy, které by britská justice kvalifikovala jako znásilnění, jsou tak před americkými vojenskými tribunály často posuzovány pouze jako méně závažné sexuální delikty.
Představitelé ministerstva vnitra a spravedlnosti se již se Sarah Steele osobně setkali, aby projednali možné změny v postupech policie a státního zastupitelství. Vládní mluvčí ocenil její obrovskou odvahu a přislíbil, že úřady z celé věci vyvodí patřičné důsledky. Zároveň potvrdil úzkou součinnost s Národní radou policejních prezidentů na úpravě metodiky pro postupování případů příslušným orgánům.
Vedle toho vyšly na povrch další případy amerických letců, kteří se vyhnuli britským soudům, přestože se zneužití dopustili mimo službu. Policie v hrabství Suffolk například předala vojenským prokurátorům případ Jamese Loubeaua pouhých jedenáct dnů poté, co dvě oběti nahlásily, že je američtí vojáci omámili a znásilnili. Tento muž přitom čelil podezření ze série sexuálních útoků na několik žen v oblasti Východní Anglie.
Před americkým vojenským tribunálem nakonec stanul i Hannes Marschalek, který čelil obvinění z exhibicionismu před nezletilou dívkou a dalšími ženami. Po dohodě o vině a trestu byl odsouzen za nevhodné chování, nicméně verdikt byl později ze zřejmých procesních důvodů zrušen. Obdobně dopadl i případ Tyriona Davise, který byl přes obvinění ze znásilnění dvou Britek odsouzen pouze za jediný případ sexuálního napadení.
Současná legislativa vycházející z dohod z 50. let minulého století dává americkým ozbrojeným silám právo soudit vlastní příslušníky, pokud k trestnému činu došlo během výkonu služby nebo byl namířen proti jinému členu armády či jeho rodině. Ve všech ostatních případech má však přednostní právo na vyšetřování britská policie. Poslední zjištění nicméně ukazují, že se americká strana snaží převzít kontrolu i tam, kde na to nemá primární nárok, a britské složky tomuto tlaku ustupují.
Šéf Národní rady policejních prezidentů Gavin Stephens již v reakci na zveřejněné informace oslovil dopisem všechny policejní ředitelé v Anglii a Walesu, aby je důrazně upozornil na zákonné povinnosti v případech týkajících se cizích vojáků. Zástupci vlády neskrývají zklamání nad zjištěním, že policisté v některých případech předávali vyšetřování americké armádě, aniž by se vůbec poradili s britskou královskou prokuraturou.
Samotné policejní sbor v hrabstvích Suffolk a Cambridgeshire již zahájily vnitřní prověrky vlastního rozhodování. Vzhledem k rozsahu problému přezkum v hrabství Cambridgeshire zahajuje kontrolu spisů až do roku 2018 a v tuto chvíli zatím není jasné, kolika konkrétních případů se předávání pravomocí týkalo.
Ve Spojeném království působí na více než patnácti základnách přes dvanáct tisíc amerických vojáků, z nichž největší část sídlí v hrabství Suffolk na základnách Lakenheath a Mildenhall. Postup britských orgánů vyvolal vlnu rozhořčení i napříč britským parlamentem. Poslanci z řad opozice i vládních stran shodně zdůrazňují, že jakýkoliv trestný čin spáchaný na britském území musí bez výjimky podléhat britskému právu a být soudně řešen před domácími soudy.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.