Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Tato dlouholetá praxe otevírá cestu k tomu, aby byli podezřelí z řad amerických vojáků soudní cestou stíháni před americkými vojenskými tribunály. Tento alternativní systém justičního řízení však obětem často neposkytuje dostatečnou úroveň ochrany a zastání, jaké by se jim standardně dostalo u britských civilních soudů.
Impulzem k rozsáhlé prověrce se stala zjištění deníku The Guardian, který odhalil řadu případů, kdy britská policie přenechala americkým vojenským orgánům vyšetřování závažných sexuálních zločinů. První veřejný skandál propukl v červnu, kdy Downing Street označila za mimořádně znepokojivou skutečnost, že se britské úřady nepodílely na stíhání amerického stíhacího pilota Jacoba Wulfsona. Ten byl obviněn z znásilnění a škrcení Britky Sarah Steele v jejím bytě poté, se seznámili přes seznamovací aplikaci.
Policie v hrabství Cambridgeshire tehdy předala vyšetřování americké vojenské policii. Kapitán Wulfson následně stanul před vojenským soudem na americké základně v hrabství Suffolk. Výlučně mužská porota složená ze důstojníků amerického letectva ho sice uznala vinným ze škrcení partnerky, ze samotného sexuálního napadení jej ale zprostila viny. Výsledkem byl pouze šestiměsíční trest, který si odpykává přímo na základně.
Případ Sarah Steele odhalil hlubší systémový problém v rozdílném náhledu na právní definice zločinů. Právní kodex americké armády totiž definuje znásilnění podstatně úžeji než britské trestní právo. Činy, které by britská justice kvalifikovala jako znásilnění, jsou tak před americkými vojenskými tribunály často posuzovány pouze jako méně závažné sexuální delikty.
Představitelé ministerstva vnitra a spravedlnosti se již se Sarah Steele osobně setkali, aby projednali možné změny v postupech policie a státního zastupitelství. Vládní mluvčí ocenil její obrovskou odvahu a přislíbil, že úřady z celé věci vyvodí patřičné důsledky. Zároveň potvrdil úzkou součinnost s Národní radou policejních prezidentů na úpravě metodiky pro postupování případů příslušným orgánům.
Vedle toho vyšly na povrch další případy amerických letců, kteří se vyhnuli britským soudům, přestože se zneužití dopustili mimo službu. Policie v hrabství Suffolk například předala vojenským prokurátorům případ Jamese Loubeaua pouhých jedenáct dnů poté, co dvě oběti nahlásily, že je američtí vojáci omámili a znásilnili. Tento muž přitom čelil podezření ze série sexuálních útoků na několik žen v oblasti Východní Anglie.
Před americkým vojenským tribunálem nakonec stanul i Hannes Marschalek, který čelil obvinění z exhibicionismu před nezletilou dívkou a dalšími ženami. Po dohodě o vině a trestu byl odsouzen za nevhodné chování, nicméně verdikt byl později ze zřejmých procesních důvodů zrušen. Obdobně dopadl i případ Tyriona Davise, který byl přes obvinění ze znásilnění dvou Britek odsouzen pouze za jediný případ sexuálního napadení.
Současná legislativa vycházející z dohod z 50. let minulého století dává americkým ozbrojeným silám právo soudit vlastní příslušníky, pokud k trestnému činu došlo během výkonu služby nebo byl namířen proti jinému členu armády či jeho rodině. Ve všech ostatních případech má však přednostní právo na vyšetřování britská policie. Poslední zjištění nicméně ukazují, že se americká strana snaží převzít kontrolu i tam, kde na to nemá primární nárok, a britské složky tomuto tlaku ustupují.
Šéf Národní rady policejních prezidentů Gavin Stephens již v reakci na zveřejněné informace oslovil dopisem všechny policejní ředitelé v Anglii a Walesu, aby je důrazně upozornil na zákonné povinnosti v případech týkajících se cizích vojáků. Zástupci vlády neskrývají zklamání nad zjištěním, že policisté v některých případech předávali vyšetřování americké armádě, aniž by se vůbec poradili s britskou královskou prokuraturou.
Samotné policejní sbor v hrabstvích Suffolk a Cambridgeshire již zahájily vnitřní prověrky vlastního rozhodování. Vzhledem k rozsahu problému přezkum v hrabství Cambridgeshire zahajuje kontrolu spisů až do roku 2018 a v tuto chvíli zatím není jasné, kolika konkrétních případů se předávání pravomocí týkalo.
Ve Spojeném království působí na více než patnácti základnách přes dvanáct tisíc amerických vojáků, z nichž největší část sídlí v hrabství Suffolk na základnách Lakenheath a Mildenhall. Postup britských orgánů vyvolal vlnu rozhořčení i napříč britským parlamentem. Poslanci z řad opozice i vládních stran shodně zdůrazňují, že jakýkoliv trestný čin spáchaný na britském území musí bez výjimky podléhat britskému právu a být soudně řešen před domácími soudy.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.