Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Tato dlouholetá praxe otevírá cestu k tomu, aby byli podezřelí z řad amerických vojáků soudní cestou stíháni před americkými vojenskými tribunály. Tento alternativní systém justičního řízení však obětem často neposkytuje dostatečnou úroveň ochrany a zastání, jaké by se jim standardně dostalo u britských civilních soudů.
Impulzem k rozsáhlé prověrce se stala zjištění deníku The Guardian, který odhalil řadu případů, kdy britská policie přenechala americkým vojenským orgánům vyšetřování závažných sexuálních zločinů. První veřejný skandál propukl v červnu, kdy Downing Street označila za mimořádně znepokojivou skutečnost, že se britské úřady nepodílely na stíhání amerického stíhacího pilota Jacoba Wulfsona. Ten byl obviněn z znásilnění a škrcení Britky Sarah Steele v jejím bytě poté, se seznámili přes seznamovací aplikaci.
Policie v hrabství Cambridgeshire tehdy předala vyšetřování americké vojenské policii. Kapitán Wulfson následně stanul před vojenským soudem na americké základně v hrabství Suffolk. Výlučně mužská porota složená ze důstojníků amerického letectva ho sice uznala vinným ze škrcení partnerky, ze samotného sexuálního napadení jej ale zprostila viny. Výsledkem byl pouze šestiměsíční trest, který si odpykává přímo na základně.
Případ Sarah Steele odhalil hlubší systémový problém v rozdílném náhledu na právní definice zločinů. Právní kodex americké armády totiž definuje znásilnění podstatně úžeji než britské trestní právo. Činy, které by britská justice kvalifikovala jako znásilnění, jsou tak před americkými vojenskými tribunály často posuzovány pouze jako méně závažné sexuální delikty.
Představitelé ministerstva vnitra a spravedlnosti se již se Sarah Steele osobně setkali, aby projednali možné změny v postupech policie a státního zastupitelství. Vládní mluvčí ocenil její obrovskou odvahu a přislíbil, že úřady z celé věci vyvodí patřičné důsledky. Zároveň potvrdil úzkou součinnost s Národní radou policejních prezidentů na úpravě metodiky pro postupování případů příslušným orgánům.
Vedle toho vyšly na povrch další případy amerických letců, kteří se vyhnuli britským soudům, přestože se zneužití dopustili mimo službu. Policie v hrabství Suffolk například předala vojenským prokurátorům případ Jamese Loubeaua pouhých jedenáct dnů poté, co dvě oběti nahlásily, že je američtí vojáci omámili a znásilnili. Tento muž přitom čelil podezření ze série sexuálních útoků na několik žen v oblasti Východní Anglie.
Před americkým vojenským tribunálem nakonec stanul i Hannes Marschalek, který čelil obvinění z exhibicionismu před nezletilou dívkou a dalšími ženami. Po dohodě o vině a trestu byl odsouzen za nevhodné chování, nicméně verdikt byl později ze zřejmých procesních důvodů zrušen. Obdobně dopadl i případ Tyriona Davise, který byl přes obvinění ze znásilnění dvou Britek odsouzen pouze za jediný případ sexuálního napadení.
Současná legislativa vycházející z dohod z 50. let minulého století dává americkým ozbrojeným silám právo soudit vlastní příslušníky, pokud k trestnému činu došlo během výkonu služby nebo byl namířen proti jinému členu armády či jeho rodině. Ve všech ostatních případech má však přednostní právo na vyšetřování britská policie. Poslední zjištění nicméně ukazují, že se americká strana snaží převzít kontrolu i tam, kde na to nemá primární nárok, a britské složky tomuto tlaku ustupují.
Šéf Národní rady policejních prezidentů Gavin Stephens již v reakci na zveřejněné informace oslovil dopisem všechny policejní ředitelé v Anglii a Walesu, aby je důrazně upozornil na zákonné povinnosti v případech týkajících se cizích vojáků. Zástupci vlády neskrývají zklamání nad zjištěním, že policisté v některých případech předávali vyšetřování americké armádě, aniž by se vůbec poradili s britskou královskou prokuraturou.
Samotné policejní sbor v hrabstvích Suffolk a Cambridgeshire již zahájily vnitřní prověrky vlastního rozhodování. Vzhledem k rozsahu problému přezkum v hrabství Cambridgeshire zahajuje kontrolu spisů až do roku 2018 a v tuto chvíli zatím není jasné, kolika konkrétních případů se předávání pravomocí týkalo.
Ve Spojeném království působí na více než patnácti základnách přes dvanáct tisíc amerických vojáků, z nichž největší část sídlí v hrabství Suffolk na základnách Lakenheath a Mildenhall. Postup britských orgánů vyvolal vlnu rozhořčení i napříč britským parlamentem. Poslanci z řad opozice i vládních stran shodně zdůrazňují, že jakýkoliv trestný čin spáchaný na britském území musí bez výjimky podléhat britskému právu a být soudně řešen před domácími soudy.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
