Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Stroje v hodnotě několika milionů liber jsou aktuálně kompletovány ve skladu v Cheshire a během několika týdnů mají být vyvezeny nově vzniklé arménské firmě Rydena LLC. Tato společnost byla založena dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu bývalými manažery ruské firmy Umatex. Umatex je dceřinou společností státního jaderného gigantu Rosatom a Spojené státy i Velká Británie na ni uvalily sankce, protože je klíčovým dodavatelem uhlíkových vláken pro ruskou armádu. Tato vlákna jsou nepostradatelná při výrobě dronů, balistických raket i obrněných vozidel.
Zakladatelem arménské Rydeny je Dmitrij Kogan, který byl dlouholetou pravou rukou šéfa Umatexu. Z ruské firmy odešel v lednu 2023, těsně před uvalením nejtvrdších amerických sankcí, a o rok později si otevřel byznys v Jerevanu. Koganovi v Rydeně sekundují další bývalí vysoce postavení pracovníci Umatexu, včetně finančního ředitele a vědce specializujícího se na letecké kompozity. Arménie je přitom vládními zprávami opakovaně označována za jedno z center, přes která se Moskva snaží nepřímo obcházet západní sankce.
Rydena se brání tím, že její stroje jsou určeny výhradně pro „civilní průmyslovou výrobu“ v automobilovém či leteckém sektoru a že s ruskými klienty neobchoduje. Nicméně z korporátních dokumentů vyplývá, že její vedoucí představitelé stále udržují vazby na Rusko – například v srpnu loňského roku uvedli při registraci firmy na Kypru své moskevské adresy. Olena Jurčenko z Ukrajinské rady pro ekonomickou bezpečnost varuje, že kdokoli pracoval na takto vysokých pozicích v Umatexu, byl aktivním hráčem ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Společnost Cygnet Texkimp tvrdí, že provedla podrobné prověrky koncového uživatele a od britské vlády obdržela plné schválení exportu. Podle právníků firmy podepsala Rydena prohlášení, že technologie nebudou zneužity pro výrobu zbraní hromadného ničení nebo raketových systémů. Experti na sankce však varují, že taková prohlášení mají v praxi malou hodnotu. Pokud budou stroje nebo technické informace zneužity ve prospěch Ruska, bude už na jakýkoli zásah pozdě.
Případ vyvolává vážné otázky o robustnosti britských kontrolních mechanismů. Informace o minulosti vedení Rydeny byly veřejně dostupné již v době, kdy Cygnet kontrakt v únoru 2025 podepisoval. Přesto firma obdržela licenci. Předseda parlamentního výboru Liam Byrne označil situaci za alarmující a hodlá po ministerstvu obchodu a podnikání žádat vysvětlení, jakým způsobem byla prověřena rizika spojená s touto transakcí.
Cygnet Texkimp je úspěšná, exportně orientovaná firma, která loni dosáhla tržeb přes 18 milionů liber a spolupracuje s prestižními klienty, jako je McLaren. Vláda ji dokonce zmiňovala ve své strategii pro pokročilou výrobu. Ministerstvo obchodu se k případu konkrétně nevyjádřilo, pouze uvedlo, že Spojené království provozuje jeden z nejrobustnějších režimů kontroly vývozu na světě a všechna rozhodnutí jsou činěna v souladu s přísnými kritérii.
Očekává se, že k samotnému vývozu technologií do Arménie dojde v dubnu nebo začátkem května. Podle expertů je však už nyní zřejmé, že mechanismy navržené tak, aby zabránily britským firmám nevědomky napomáhat ničení Ukrajiny, mají povážlivé trhliny. Pokud stroje skutečně poslouží k rozšíření produkčních kapacit ruského vojenského průmyslu, bude to pro britskou sankční politiku znamenat značné selhání.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.