Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Stroje v hodnotě několika milionů liber jsou aktuálně kompletovány ve skladu v Cheshire a během několika týdnů mají být vyvezeny nově vzniklé arménské firmě Rydena LLC. Tato společnost byla založena dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu bývalými manažery ruské firmy Umatex. Umatex je dceřinou společností státního jaderného gigantu Rosatom a Spojené státy i Velká Británie na ni uvalily sankce, protože je klíčovým dodavatelem uhlíkových vláken pro ruskou armádu. Tato vlákna jsou nepostradatelná při výrobě dronů, balistických raket i obrněných vozidel.
Zakladatelem arménské Rydeny je Dmitrij Kogan, který byl dlouholetou pravou rukou šéfa Umatexu. Z ruské firmy odešel v lednu 2023, těsně před uvalením nejtvrdších amerických sankcí, a o rok později si otevřel byznys v Jerevanu. Koganovi v Rydeně sekundují další bývalí vysoce postavení pracovníci Umatexu, včetně finančního ředitele a vědce specializujícího se na letecké kompozity. Arménie je přitom vládními zprávami opakovaně označována za jedno z center, přes která se Moskva snaží nepřímo obcházet západní sankce.
Rydena se brání tím, že její stroje jsou určeny výhradně pro „civilní průmyslovou výrobu“ v automobilovém či leteckém sektoru a že s ruskými klienty neobchoduje. Nicméně z korporátních dokumentů vyplývá, že její vedoucí představitelé stále udržují vazby na Rusko – například v srpnu loňského roku uvedli při registraci firmy na Kypru své moskevské adresy. Olena Jurčenko z Ukrajinské rady pro ekonomickou bezpečnost varuje, že kdokoli pracoval na takto vysokých pozicích v Umatexu, byl aktivním hráčem ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Společnost Cygnet Texkimp tvrdí, že provedla podrobné prověrky koncového uživatele a od britské vlády obdržela plné schválení exportu. Podle právníků firmy podepsala Rydena prohlášení, že technologie nebudou zneužity pro výrobu zbraní hromadného ničení nebo raketových systémů. Experti na sankce však varují, že taková prohlášení mají v praxi malou hodnotu. Pokud budou stroje nebo technické informace zneužity ve prospěch Ruska, bude už na jakýkoli zásah pozdě.
Případ vyvolává vážné otázky o robustnosti britských kontrolních mechanismů. Informace o minulosti vedení Rydeny byly veřejně dostupné již v době, kdy Cygnet kontrakt v únoru 2025 podepisoval. Přesto firma obdržela licenci. Předseda parlamentního výboru Liam Byrne označil situaci za alarmující a hodlá po ministerstvu obchodu a podnikání žádat vysvětlení, jakým způsobem byla prověřena rizika spojená s touto transakcí.
Cygnet Texkimp je úspěšná, exportně orientovaná firma, která loni dosáhla tržeb přes 18 milionů liber a spolupracuje s prestižními klienty, jako je McLaren. Vláda ji dokonce zmiňovala ve své strategii pro pokročilou výrobu. Ministerstvo obchodu se k případu konkrétně nevyjádřilo, pouze uvedlo, že Spojené království provozuje jeden z nejrobustnějších režimů kontroly vývozu na světě a všechna rozhodnutí jsou činěna v souladu s přísnými kritérii.
Očekává se, že k samotnému vývozu technologií do Arménie dojde v dubnu nebo začátkem května. Podle expertů je však už nyní zřejmé, že mechanismy navržené tak, aby zabránily britským firmám nevědomky napomáhat ničení Ukrajiny, mají povážlivé trhliny. Pokud stroje skutečně poslouží k rozšíření produkčních kapacit ruského vojenského průmyslu, bude to pro britskou sankční politiku znamenat značné selhání.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.