Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Stroje v hodnotě několika milionů liber jsou aktuálně kompletovány ve skladu v Cheshire a během několika týdnů mají být vyvezeny nově vzniklé arménské firmě Rydena LLC. Tato společnost byla založena dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu bývalými manažery ruské firmy Umatex. Umatex je dceřinou společností státního jaderného gigantu Rosatom a Spojené státy i Velká Británie na ni uvalily sankce, protože je klíčovým dodavatelem uhlíkových vláken pro ruskou armádu. Tato vlákna jsou nepostradatelná při výrobě dronů, balistických raket i obrněných vozidel.
Zakladatelem arménské Rydeny je Dmitrij Kogan, který byl dlouholetou pravou rukou šéfa Umatexu. Z ruské firmy odešel v lednu 2023, těsně před uvalením nejtvrdších amerických sankcí, a o rok později si otevřel byznys v Jerevanu. Koganovi v Rydeně sekundují další bývalí vysoce postavení pracovníci Umatexu, včetně finančního ředitele a vědce specializujícího se na letecké kompozity. Arménie je přitom vládními zprávami opakovaně označována za jedno z center, přes která se Moskva snaží nepřímo obcházet západní sankce.
Rydena se brání tím, že její stroje jsou určeny výhradně pro „civilní průmyslovou výrobu“ v automobilovém či leteckém sektoru a že s ruskými klienty neobchoduje. Nicméně z korporátních dokumentů vyplývá, že její vedoucí představitelé stále udržují vazby na Rusko – například v srpnu loňského roku uvedli při registraci firmy na Kypru své moskevské adresy. Olena Jurčenko z Ukrajinské rady pro ekonomickou bezpečnost varuje, že kdokoli pracoval na takto vysokých pozicích v Umatexu, byl aktivním hráčem ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Společnost Cygnet Texkimp tvrdí, že provedla podrobné prověrky koncového uživatele a od britské vlády obdržela plné schválení exportu. Podle právníků firmy podepsala Rydena prohlášení, že technologie nebudou zneužity pro výrobu zbraní hromadného ničení nebo raketových systémů. Experti na sankce však varují, že taková prohlášení mají v praxi malou hodnotu. Pokud budou stroje nebo technické informace zneužity ve prospěch Ruska, bude už na jakýkoli zásah pozdě.
Případ vyvolává vážné otázky o robustnosti britských kontrolních mechanismů. Informace o minulosti vedení Rydeny byly veřejně dostupné již v době, kdy Cygnet kontrakt v únoru 2025 podepisoval. Přesto firma obdržela licenci. Předseda parlamentního výboru Liam Byrne označil situaci za alarmující a hodlá po ministerstvu obchodu a podnikání žádat vysvětlení, jakým způsobem byla prověřena rizika spojená s touto transakcí.
Cygnet Texkimp je úspěšná, exportně orientovaná firma, která loni dosáhla tržeb přes 18 milionů liber a spolupracuje s prestižními klienty, jako je McLaren. Vláda ji dokonce zmiňovala ve své strategii pro pokročilou výrobu. Ministerstvo obchodu se k případu konkrétně nevyjádřilo, pouze uvedlo, že Spojené království provozuje jeden z nejrobustnějších režimů kontroly vývozu na světě a všechna rozhodnutí jsou činěna v souladu s přísnými kritérii.
Očekává se, že k samotnému vývozu technologií do Arménie dojde v dubnu nebo začátkem května. Podle expertů je však už nyní zřejmé, že mechanismy navržené tak, aby zabránily britským firmám nevědomky napomáhat ničení Ukrajiny, mají povážlivé trhliny. Pokud stroje skutečně poslouží k rozšíření produkčních kapacit ruského vojenského průmyslu, bude to pro britskou sankční politiku znamenat značné selhání.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
