Spojené království v současnosti čelí nejvážnějším bezpečnostním hrozbám za poslední desetiletí, na které však jeho armáda není ani zdaleka připravena. Generál sir Richard Barrons, spoluautor vládního strategického obranného přezkumu, varuje, že britské ozbrojené síly jsou chronicky podfinancované a postrádají potřebné kapacity. Události posledních týdnů, zejména válka v Íránu a neutuchající ruská agrese, by měly být pro celou zemi naléhavým budíčkem, než bude na nápravu příliš pozdě.
Vážnost situace podtrhují i čerstvá zjištění britského ministra obrany Johna Healeyho. Ten na mimořádné tiskové konferenci odhalil, že ruské ponorky aktivně špionují v blízkosti britských podmořských kabelů a plynovodů. Vladimir Putin se podle generála snaží vyhledat a případně zaútočit na nejslabší místa britské kritické infrastruktury, což je varování, které již nelze ignorovat. Rusko se totiž domnívá, že s Evropou již v určité formě válčí – ať už jde o kybernetické útoky, politické vměšování nebo sabotáže firem.
Každonoční deště ruských raket a dronů dopadající na ukrajinská města jsou mrazivou připomínkou toho, co by se jednoho dne mohlo odehrávat mnohem blíže britským břehům. Přestože bezprostřední útok na Británii zatím nehrozí, země se musí připravit na možnost, že tato chvíle nastane. Po 35 letech relativního míru se britská armáda, námořnictvo i letectvo zmenšily na kritickou úroveň a jejich zásoby munice i logistické zázemí byly v důsledku neustálých škrtů zcela vyčerpány.
Současný stav britské armády je z historického hlediska alarmující. Její početní stavy jsou nejnižší od dob napoleonských válek před dvěma sty lety. Velká část starší tankové techniky a dělostřelectva byla odeslána na Ukrajinu a na dodávky nového moderního vybavení se čeká celé roky. Británie navíc již nemůže spoléhat na to, že ji v případě nouze zachrání Spojené státy. Donald Trump dal jasně najevo, že prosperující evropské země nemohou donekonečna využívat americké bezpečnostní dotace a upřednostňovat sociální výdaje před vlastní obranou.
Globální rizika se přitom neustále stupňují. Čína by mohla zaútočit na Tchaj-wan již v roce 2027 a Rusko se po případném příměří na Ukrajině může přesunout k hranicím NATO. Pokud k tomu dojde, Aliance bude čelit bojem zocelené ruské armádě, která je expertem na moderní dronovou válku a je plně podporována válečnou ekonomikou. V takovém scénáři by se hrozba ruských střel dopadajících na britské území stala velmi reálnou.
Generál Barrons proto vyzývá k okamžitému jednání. Británie musí vybudovat národní odolnost a zajistit, aby se na obraně podílela celá společnost – od občanů přes podniky až po instituce. To si vyžádá okamžité navýšení investic do obrany, odhadem o 10 miliard liber ročně. I když jsou veřejné rozpočty napjaté, jde o nezbytnou volbu mezi bezpečností a jinými vládními výdaji. Je nutné také více otevřít dveře soukromému kapitálu v obranném průmyslu.
Politická reprezentace se však k těmto krokům zatím příliš nemá, neboť obrana není pro většinu poslanců prioritou a nedomnívají se, že by jim toto téma přineslo volební hlasy. Podle Barronse je tedy na samotných britských voličích, aby na své zástupce v parlamentu vyvinuli tlak. Veřejnost musí pochopit, že investice do bezpečnosti jsou jedinou cestou, jak udržet zemi v bezpečí v tomto nebezpečném světě, kde války vypukají náhle a bez varování.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.
Spojené království v současnosti čelí nejvážnějším bezpečnostním hrozbám za poslední desetiletí, na které však jeho armáda není ani zdaleka připravena. Generál sir Richard Barrons, spoluautor vládního strategického obranného přezkumu, varuje, že britské ozbrojené síly jsou chronicky podfinancované a postrádají potřebné kapacity. Události posledních týdnů, zejména válka v Íránu a neutuchající ruská agrese, by měly být pro celou zemi naléhavým budíčkem, než bude na nápravu příliš pozdě.
Krach maratonských jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu zasadil tvrdou ránu nadějím na diplomatické řešení současné hluboké krize. Rozhovory, které probíhaly celou noc až do svítání, skončily bez uzavření dohody. Šlo přitom o schůzku mimořádného významu – historicky nejvyšší úroveň přímého kontaktu mezi americkými a íránskými představiteli od vzniku islámské republiky v roce 1979.
Maďarsko dnes čekají parlamentní volby, které jsou označovány za nejtěžší zkoušku pro dlouholetého premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz. Orbán, který usiluje o páté funkční období v řadě, během šestnácti let u moci přetvořil zemi v neliberální demokracii, jež se stala modelem pro pravicové populisty po celém světě. Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v 19 hodin místního času, přičemž průzkumy naznačují, že výsledek by mohl být velmi těsný.
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína připravuje dodávku nových systémů protivzdušné obrany do Íránu. Podle zdrojů obeznámených s aktuálními informacemi by k převozu zbraní mělo dojít během několika příštích týdnů. Tento krok je považován za vysoce provokativní, zejména proto, že Peking se sám prezentoval jako jeden z prostředníků křehkého příměří, které před několika dny pozastavilo válečný konflikt mezi USA a Íránem.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.