Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.