Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.