Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.