Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Britský ministr obrany Jon Healey vydal varování Moskvě, že Spojené království nebude váhat jednat, pokud Rusko nepřestane narušovat vzdušný prostor NATO. Učinil tak poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek vletěly do estonského vzdušného prostoru.
Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Prezident Donald Trump a jeho administrativa dávají najevo, že pro ně není priorita boj proti klimatickým změnám. Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta je nebezpečí klimatických změn „přehnané“ a je nutné přestat dotovat obnovitelné zdroje energie.
Několik evropských letišť, včetně britského Heathrow, se stalo terčem masivního kybernetického útoku, který způsobil rozsáhlé narušení provozu. Hackeři se zaměřili na odbavovací a nástupní systémy, což vedlo k velkým zpožděním a rušení letů. Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost za útokem stojí s „největší pravděpodobností“ Rusko.
Počátky politické satiry v nočních talk show sahají do poloviny 50. let, kdy stanice NBC spustila formát, který se stal kulturní ikonou. Od té doby se američtí prezidenti, od JFK po Billa Clintona, smiřovali s tím, že se stanou terčem vtipů. Donald Trump je ale jiný. Poté, co stanice ABC pozastavila show Jimmyho Kimmela kvůli vtipům o zabití Charlieho Kirka, Trump vyzval k podobným akcím i proti dalším moderátorům.
Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
I přesto, že se v současné době hovoří o snižování rozpočtů v oblasti zdraví, americký miliardář a filantrop Bill Gates zůstává optimistický. Ve svém článku napsal, že svět má šanci dosáhnout velkých změn. Zatímco v roce 2000 zemřelo před pátými narozeninami přes 10 milionů dětí, v dnešní době je to méně než 5 milionů. To je velký úspěch, který podle Gatese „nemůže skončit“.
Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Události, ke kterým došlo v poslední době ve Spojených státech, vyvolávají řadu otázek. Mezi nejčastější patří: „Nachází se Spojené státy v ústavní krizi? Selhala americká demokracie? Sestoupily USA do autoritářství?“ Podle expertky Emmy Shortis, která je ředitelkou Mezinárodních a bezpečnostních záležitostí v The Australia Institute, jsou odpovědi na tyto otázky jasné. „Ano. Děje se to. Právě teď,“ píše ve svém článku.
Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.