Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.