Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Uznání má nastat během Valného shromáždění OSN, pokud Izrael splní určité podmínky, mezi které patří příměří a dlouhodobý závazek k dvoustátnímu řešení. Ačkoli si Downing Street je vědoma toho, že splnění těchto podmínek je velmi nepravděpodobné, vláda trvá na tom, že krok bude mít skutečný dopad.
Uznání palestinského státu bylo podle BBC dlouho součástí programu Labouristické strany. Už v roce 2014, tehdejší předseda Ed Miliband, prosadil nezávazný návrh na toto uznání v britském parlamentu.
Nyní, když je strana ve vládě, se jedná o významnou změnu britské zahraniční politiky. Za rozhodnutím stojí rostoucí tlak ze strany poslanců, přičemž více než polovina z nich podepsala dopis, ve kterém požadují okamžité uznání palestinského státu.
Někteří poslanci labouristů dokonce otevřeně přiznávají, že jsou pod silným tlakem voličů, obzvláště v oblastech s velkou muslimskou populací. Rozhodnutí také navazuje na podobná oznámení Francie, Austrálie a Kanady.
I přes silné odůvodnění kritikové označují tento krok za pouhé politické gesto, které ve skutečnosti na místě nic nezmění. Ostré reakce přišly i od hlavního britského rabína Sira Ephraima Mirvise, který vyzval vládu, aby své rozhodnutí pozastavila, a přirovnal ho k odměně pro terorismus, jelikož se jím chlubí i Hamás.
Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že Spojené království se snaží posunout situaci na Blízkém východě, i když se tím dostalo do rozporu s USA. I přesto panují v řadách labouristů obavy z dopadu na domácí politiku. Mnoho voličů dalo najevo nespokojenost s původním postojem strany ke Gaze, a někteří poslanci se obávají, že by je to mohlo stát jejich křesla.
Na druhou stranu, jiní politici, jako například labouristický poslanec Dr. Simon Opher, který nemohl vstoupit na území Izraele, tvrdí, že jde pouze o první krok a že vláda by měla jít ještě dál, například zavedením obchodních sankcí.
Někteří poslanci naopak tvrdí, že tento krok byl konečnou diplomatickou kartou, kterou Británie měla, a obávají se, že by mohl Izrael odradit od dalšího jednání. Mnozí pochybují o tom, zda toto rozhodnutí skutečně ovlivní politické štěstí labouristů, a předpokládají, že osud strany bude záviset na tom, jak se situace v Gaze vyvine do příštích voleb.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.