Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Reevesová neuvedla konkrétní detaily o tom, jak by plán fungoval, ale zdůraznila, že půjčky by byly v souladu s mezinárodním právem a nezahrnovaly by trvalou konfiskaci ruských státních aktiv. Britské ministerstvo financí uvedlo, že plán na „reparační půjčku“ by fungoval „ve shodě“ s programem EU a mohl by „uvolnit finanční prostředky až do plné hodnoty aktiv držených ve Velké Británii.“
Podobný plán zvažuje i Evropská unie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii zmrazeno 185 miliard eur ruských aktiv. Brusel chce Ukrajině poskytnout půjčky v hodnotě až 172 miliard eur, a to výměnou ruské hotovosti, která je vázaná na zmrazená aktiva, za bezúročné dluhopisy. Doufá se, že takový postup zabrání obviněním z konfiskace peněz. Evropská centrální banka je však proti úplnému zabavení zmrazených aktiv. Prezidentka banky Christine Lagardeová uvedla, že obavy zůstávají stejné a že chce vidět písemný návrh.
Využití zmrazených aktiv vyvolává otázky ohledně mezinárodního práva. Euroclear, který drží velkou část ruských aktiv, varoval, že by jakákoli politika, která by jej vystavila právnímu riziku nebo ohrozila finanční integritu, byla nežádoucí. Reevesová zdůraznila, že Británie bude zvažovat pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem.
Dosud Evropská unie využívala úroky z investování zmrazených ruských aktiv k splácení svého podílu na půjčce ve výši 45 miliard eur, kterou zemím G7 zprostředkovala Ukrajině. Otázka využití podkladových aktiv však lídry rozděluje. V rámci navrhovaného unijního programu by Ukrajina musela půjčku splatit až poté, co by Rusko zaplatilo válečné reparace, což se považuje za nepravděpodobné.
Kromě těchto plánů se v Evropě diskutuje o tom, jak zajistit další finanční podporu pro Ukrajinu, která bude mít v příštím roce deficit v rozpočtu. Nedávno Kanada navrhla, že by země G7 měly přejít od „postupných“ k „rozhodným“ akcím, aby ukončily ruskou invazi.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.