Británie představila EU kontroverzní plán: Chce ruské peníze půjčit Ukrajině

Reevesová neuvedla konkrétní detaily o tom, jak by plán fungoval, ale zdůraznila, že půjčky by byly v souladu s mezinárodním právem a nezahrnovaly by trvalou konfiskaci ruských státních aktiv. Britské ministerstvo financí uvedlo, že plán na „reparační půjčku“ by fungoval „ve shodě“ s programem EU a mohl by „uvolnit finanční prostředky až do plné hodnoty aktiv držených ve Velké Británii.“

Podobný plán zvažuje i Evropská unie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii zmrazeno 185 miliard eur ruských aktiv. Brusel chce Ukrajině poskytnout půjčky v hodnotě až 172 miliard eur, a to výměnou ruské hotovosti, která je vázaná na zmrazená aktiva, za bezúročné dluhopisy. Doufá se, že takový postup zabrání obviněním z konfiskace peněz. Evropská centrální banka je však proti úplnému zabavení zmrazených aktiv. Prezidentka banky Christine Lagardeová uvedla, že obavy zůstávají stejné a že chce vidět písemný návrh.

Využití zmrazených aktiv vyvolává otázky ohledně mezinárodního práva. Euroclear, který drží velkou část ruských aktiv, varoval, že by jakákoli politika, která by jej vystavila právnímu riziku nebo ohrozila finanční integritu, byla nežádoucí. Reevesová zdůraznila, že Británie bude zvažovat pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem.

Dosud Evropská unie využívala úroky z investování zmrazených ruských aktiv k splácení svého podílu na půjčce ve výši 45 miliard eur, kterou zemím G7 zprostředkovala Ukrajině. Otázka využití podkladových aktiv však lídry rozděluje. V rámci navrhovaného unijního programu by Ukrajina musela půjčku splatit až poté, co by Rusko zaplatilo válečné reparace, což se považuje za nepravděpodobné.

Kromě těchto plánů se v Evropě diskutuje o tom, jak zajistit další finanční podporu pro Ukrajinu, která bude mít v příštím roce deficit v rozpočtu. Nedávno Kanada navrhla, že by země G7 měly přejít od „postupných“ k „rozhodným“ akcím, aby ukončily ruskou invazi.