Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Reevesová neuvedla konkrétní detaily o tom, jak by plán fungoval, ale zdůraznila, že půjčky by byly v souladu s mezinárodním právem a nezahrnovaly by trvalou konfiskaci ruských státních aktiv. Britské ministerstvo financí uvedlo, že plán na „reparační půjčku“ by fungoval „ve shodě“ s programem EU a mohl by „uvolnit finanční prostředky až do plné hodnoty aktiv držených ve Velké Británii.“
Podobný plán zvažuje i Evropská unie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii zmrazeno 185 miliard eur ruských aktiv. Brusel chce Ukrajině poskytnout půjčky v hodnotě až 172 miliard eur, a to výměnou ruské hotovosti, která je vázaná na zmrazená aktiva, za bezúročné dluhopisy. Doufá se, že takový postup zabrání obviněním z konfiskace peněz. Evropská centrální banka je však proti úplnému zabavení zmrazených aktiv. Prezidentka banky Christine Lagardeová uvedla, že obavy zůstávají stejné a že chce vidět písemný návrh.
Využití zmrazených aktiv vyvolává otázky ohledně mezinárodního práva. Euroclear, který drží velkou část ruských aktiv, varoval, že by jakákoli politika, která by jej vystavila právnímu riziku nebo ohrozila finanční integritu, byla nežádoucí. Reevesová zdůraznila, že Británie bude zvažovat pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem.
Dosud Evropská unie využívala úroky z investování zmrazených ruských aktiv k splácení svého podílu na půjčce ve výši 45 miliard eur, kterou zemím G7 zprostředkovala Ukrajině. Otázka využití podkladových aktiv však lídry rozděluje. V rámci navrhovaného unijního programu by Ukrajina musela půjčku splatit až poté, co by Rusko zaplatilo válečné reparace, což se považuje za nepravděpodobné.
Kromě těchto plánů se v Evropě diskutuje o tom, jak zajistit další finanční podporu pro Ukrajinu, která bude mít v příštím roce deficit v rozpočtu. Nedávno Kanada navrhla, že by země G7 měly přejít od „postupných“ k „rozhodným“ akcím, aby ukončily ruskou invazi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.