Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Starmer ve svém videoprohlášení na sociálních médiích uvedl, že s ohledem na rostoucí hrůzu na Blízkém východě nastal ten správný okamžik pro tento krok. Věří, že současná situace, kdy není ani bezpečný Izrael, ani životaschopný palestinský stát, musí skončit. Britský premiér toto rozhodnutí podpořil také apelem na Izrael, aby zastavil své „kruté taktiky“ a umožnil průchod humanitární pomoci.
Uznání palestinského státu přichází v době, kdy se na Izrael kvůli válce a humanitární krizi v Gaze zvyšuje mezinárodní tlak. Desítky tisíc lidí tam stále umírají, včetně těch, kteří se snaží sehnat jídlo a vodu. Izraelská armáda mezitím pokračuje ve svých pozemních operacích v oblasti města Gazy. Starmer tuto situaci označil za „naprosto neúnosnou“ a vyzval izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích.
Kromě toho britský premiér zdůraznil, že uznání není odměnou pro hnutí Hamas, jak tvrdí Izrael. Starmer se vyjádřil, že se setkal s britskými rodinami rukojmích držených Hamásem a viděl „mučení, které zažívají každý den“. Vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích a dodal, že dvoustátní řešení je „přesným opakem“ vize Hamásu. Podle něj uznání Palestiny znamená, že Hamas nemůže mít v budoucnu žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti.
Slova o uznání palestinského státu dnes přicházejí také z Kanady a Austrálie, které jsou rovněž členy skupiny G7. Kanada se stala prvním státem G7, který formálně uznal Palestinu, přičemž australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se jedná o „společné úsilí“ s Kanadou a Velkou Británií. Cílem je vytvořit „mezinárodní úsilí pro dvoustátní řešení“.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že Kanada uznává stát Palestina a nabízí partnerství pro budování mírové budoucnosti jak pro Palestinu, tak pro Izrael. Carney dodal, že uznání má podpořit ty, kteří usilují o mírové soužití, a marginalizovat hnutí Hamas.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti uznání palestinského státu postavil už dříve. Uvedl, že takový krok „odměňuje teror Hamásu“ a „zatvrzuje“ skupinu v odmítání propuštění rukojmích. Také rodiny zajatců vyjádřily své obavy. V otevřeném dopise Starmerovi napsaly, že uznání „komplikuje snahy o návrat našich blízkých domů“.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.