Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Starmer ve svém videoprohlášení na sociálních médiích uvedl, že s ohledem na rostoucí hrůzu na Blízkém východě nastal ten správný okamžik pro tento krok. Věří, že současná situace, kdy není ani bezpečný Izrael, ani životaschopný palestinský stát, musí skončit. Britský premiér toto rozhodnutí podpořil také apelem na Izrael, aby zastavil své „kruté taktiky“ a umožnil průchod humanitární pomoci.
Uznání palestinského státu přichází v době, kdy se na Izrael kvůli válce a humanitární krizi v Gaze zvyšuje mezinárodní tlak. Desítky tisíc lidí tam stále umírají, včetně těch, kteří se snaží sehnat jídlo a vodu. Izraelská armáda mezitím pokračuje ve svých pozemních operacích v oblasti města Gazy. Starmer tuto situaci označil za „naprosto neúnosnou“ a vyzval izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích.
Kromě toho britský premiér zdůraznil, že uznání není odměnou pro hnutí Hamas, jak tvrdí Izrael. Starmer se vyjádřil, že se setkal s britskými rodinami rukojmích držených Hamásem a viděl „mučení, které zažívají každý den“. Vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích a dodal, že dvoustátní řešení je „přesným opakem“ vize Hamásu. Podle něj uznání Palestiny znamená, že Hamas nemůže mít v budoucnu žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti.
Slova o uznání palestinského státu dnes přicházejí také z Kanady a Austrálie, které jsou rovněž členy skupiny G7. Kanada se stala prvním státem G7, který formálně uznal Palestinu, přičemž australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se jedná o „společné úsilí“ s Kanadou a Velkou Británií. Cílem je vytvořit „mezinárodní úsilí pro dvoustátní řešení“.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že Kanada uznává stát Palestina a nabízí partnerství pro budování mírové budoucnosti jak pro Palestinu, tak pro Izrael. Carney dodal, že uznání má podpořit ty, kteří usilují o mírové soužití, a marginalizovat hnutí Hamas.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti uznání palestinského státu postavil už dříve. Uvedl, že takový krok „odměňuje teror Hamásu“ a „zatvrzuje“ skupinu v odmítání propuštění rukojmích. Také rodiny zajatců vyjádřily své obavy. V otevřeném dopise Starmerovi napsaly, že uznání „komplikuje snahy o návrat našich blízkých domů“.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.