Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Starmer ve svém videoprohlášení na sociálních médiích uvedl, že s ohledem na rostoucí hrůzu na Blízkém východě nastal ten správný okamžik pro tento krok. Věří, že současná situace, kdy není ani bezpečný Izrael, ani životaschopný palestinský stát, musí skončit. Britský premiér toto rozhodnutí podpořil také apelem na Izrael, aby zastavil své „kruté taktiky“ a umožnil průchod humanitární pomoci.
Uznání palestinského státu přichází v době, kdy se na Izrael kvůli válce a humanitární krizi v Gaze zvyšuje mezinárodní tlak. Desítky tisíc lidí tam stále umírají, včetně těch, kteří se snaží sehnat jídlo a vodu. Izraelská armáda mezitím pokračuje ve svých pozemních operacích v oblasti města Gazy. Starmer tuto situaci označil za „naprosto neúnosnou“ a vyzval izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích.
Kromě toho britský premiér zdůraznil, že uznání není odměnou pro hnutí Hamas, jak tvrdí Izrael. Starmer se vyjádřil, že se setkal s britskými rodinami rukojmích držených Hamásem a viděl „mučení, které zažívají každý den“. Vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích a dodal, že dvoustátní řešení je „přesným opakem“ vize Hamásu. Podle něj uznání Palestiny znamená, že Hamas nemůže mít v budoucnu žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti.
Slova o uznání palestinského státu dnes přicházejí také z Kanady a Austrálie, které jsou rovněž členy skupiny G7. Kanada se stala prvním státem G7, který formálně uznal Palestinu, přičemž australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se jedná o „společné úsilí“ s Kanadou a Velkou Británií. Cílem je vytvořit „mezinárodní úsilí pro dvoustátní řešení“.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že Kanada uznává stát Palestina a nabízí partnerství pro budování mírové budoucnosti jak pro Palestinu, tak pro Izrael. Carney dodal, že uznání má podpořit ty, kteří usilují o mírové soužití, a marginalizovat hnutí Hamas.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti uznání palestinského státu postavil už dříve. Uvedl, že takový krok „odměňuje teror Hamásu“ a „zatvrzuje“ skupinu v odmítání propuštění rukojmích. Také rodiny zajatců vyjádřily své obavy. V otevřeném dopise Starmerovi napsaly, že uznání „komplikuje snahy o návrat našich blízkých domů“.
Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Lidé se dělí na dvě skupiny: ti, kteří se sprchují ráno, a ti, kteří preferují sprchu večer. Ranní sprcha má za úkol probrat člověka a připravit ho na den. Večerní sprcha zase pomáhá smýt nečistoty a připravit tělo na odpočinek. Věda však nabízí zajímavý pohled na to, která volba je pro naše zdraví přínosnější.
Britský ministr obrany Jon Healey vydal varování Moskvě, že Spojené království nebude váhat jednat, pokud Rusko nepřestane narušovat vzdušný prostor NATO. Učinil tak poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek vletěly do estonského vzdušného prostoru.
Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Prezident Donald Trump a jeho administrativa dávají najevo, že pro ně není priorita boj proti klimatickým změnám. Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta je nebezpečí klimatických změn „přehnané“ a je nutné přestat dotovat obnovitelné zdroje energie.
Několik evropských letišť, včetně britského Heathrow, se stalo terčem masivního kybernetického útoku, který způsobil rozsáhlé narušení provozu. Hackeři se zaměřili na odbavovací a nástupní systémy, což vedlo k velkým zpožděním a rušení letů. Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost za útokem stojí s „největší pravděpodobností“ Rusko.
Počátky politické satiry v nočních talk show sahají do poloviny 50. let, kdy stanice NBC spustila formát, který se stal kulturní ikonou. Od té doby se američtí prezidenti, od JFK po Billa Clintona, smiřovali s tím, že se stanou terčem vtipů. Donald Trump je ale jiný. Poté, co stanice ABC pozastavila show Jimmyho Kimmela kvůli vtipům o zabití Charlieho Kirka, Trump vyzval k podobným akcím i proti dalším moderátorům.
Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.