Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Starmer ve svém videoprohlášení na sociálních médiích uvedl, že s ohledem na rostoucí hrůzu na Blízkém východě nastal ten správný okamžik pro tento krok. Věří, že současná situace, kdy není ani bezpečný Izrael, ani životaschopný palestinský stát, musí skončit. Britský premiér toto rozhodnutí podpořil také apelem na Izrael, aby zastavil své „kruté taktiky“ a umožnil průchod humanitární pomoci.
Uznání palestinského státu přichází v době, kdy se na Izrael kvůli válce a humanitární krizi v Gaze zvyšuje mezinárodní tlak. Desítky tisíc lidí tam stále umírají, včetně těch, kteří se snaží sehnat jídlo a vodu. Izraelská armáda mezitím pokračuje ve svých pozemních operacích v oblasti města Gazy. Starmer tuto situaci označil za „naprosto neúnosnou“ a vyzval izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích.
Kromě toho britský premiér zdůraznil, že uznání není odměnou pro hnutí Hamas, jak tvrdí Izrael. Starmer se vyjádřil, že se setkal s britskými rodinami rukojmích držených Hamásem a viděl „mučení, které zažívají každý den“. Vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích a dodal, že dvoustátní řešení je „přesným opakem“ vize Hamásu. Podle něj uznání Palestiny znamená, že Hamas nemůže mít v budoucnu žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti.
Slova o uznání palestinského státu dnes přicházejí také z Kanady a Austrálie, které jsou rovněž členy skupiny G7. Kanada se stala prvním státem G7, který formálně uznal Palestinu, přičemž australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se jedná o „společné úsilí“ s Kanadou a Velkou Británií. Cílem je vytvořit „mezinárodní úsilí pro dvoustátní řešení“.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že Kanada uznává stát Palestina a nabízí partnerství pro budování mírové budoucnosti jak pro Palestinu, tak pro Izrael. Carney dodal, že uznání má podpořit ty, kteří usilují o mírové soužití, a marginalizovat hnutí Hamas.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti uznání palestinského státu postavil už dříve. Uvedl, že takový krok „odměňuje teror Hamásu“ a „zatvrzuje“ skupinu v odmítání propuštění rukojmích. Také rodiny zajatců vyjádřily své obavy. V otevřeném dopise Starmerovi napsaly, že uznání „komplikuje snahy o návrat našich blízkých domů“.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.