Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Starmer ve svém videoprohlášení na sociálních médiích uvedl, že s ohledem na rostoucí hrůzu na Blízkém východě nastal ten správný okamžik pro tento krok. Věří, že současná situace, kdy není ani bezpečný Izrael, ani životaschopný palestinský stát, musí skončit. Britský premiér toto rozhodnutí podpořil také apelem na Izrael, aby zastavil své „kruté taktiky“ a umožnil průchod humanitární pomoci.
Uznání palestinského státu přichází v době, kdy se na Izrael kvůli válce a humanitární krizi v Gaze zvyšuje mezinárodní tlak. Desítky tisíc lidí tam stále umírají, včetně těch, kteří se snaží sehnat jídlo a vodu. Izraelská armáda mezitím pokračuje ve svých pozemních operacích v oblasti města Gazy. Starmer tuto situaci označil za „naprosto neúnosnou“ a vyzval izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích.
Kromě toho britský premiér zdůraznil, že uznání není odměnou pro hnutí Hamas, jak tvrdí Izrael. Starmer se vyjádřil, že se setkal s britskými rodinami rukojmích držených Hamásem a viděl „mučení, které zažívají každý den“. Vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích a dodal, že dvoustátní řešení je „přesným opakem“ vize Hamásu. Podle něj uznání Palestiny znamená, že Hamas nemůže mít v budoucnu žádnou roli ve vládě ani v oblasti bezpečnosti.
Slova o uznání palestinského státu dnes přicházejí také z Kanady a Austrálie, které jsou rovněž členy skupiny G7. Kanada se stala prvním státem G7, který formálně uznal Palestinu, přičemž australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se jedná o „společné úsilí“ s Kanadou a Velkou Británií. Cílem je vytvořit „mezinárodní úsilí pro dvoustátní řešení“.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že Kanada uznává stát Palestina a nabízí partnerství pro budování mírové budoucnosti jak pro Palestinu, tak pro Izrael. Carney dodal, že uznání má podpořit ty, kteří usilují o mírové soužití, a marginalizovat hnutí Hamas.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti uznání palestinského státu postavil už dříve. Uvedl, že takový krok „odměňuje teror Hamásu“ a „zatvrzuje“ skupinu v odmítání propuštění rukojmích. Také rodiny zajatců vyjádřily své obavy. V otevřeném dopise Starmerovi napsaly, že uznání „komplikuje snahy o návrat našich blízkých domů“.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.