Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Během sucha v roce 2022 se Londýn ocitl nebezpečně blízko bodu, kdy by mu mohla dojít voda. Vodárenské společnosti se usilovně modlily za déšť, protože hladina vody v nádržích nebezpečně klesla a podzemní vody se vyčerpávaly. Byly připraveny plány na omezení používání vody pro podniky.
V případě dalšího sucha se počítalo s vypuštěním hotelových bazénů, vysycháním rybníků a omezením úklidu kanceláří. Pokud by se sucho prodloužilo o další rok, kohoutky by mohly zůstat prázdné.
Současná situace je podle Úřadu pro ekologii a hydrologii (UKCEH) ještě vážnější. Anglie zoufale potřebuje déšť, protože hladiny v nádržích jsou na rekordním minimu a toky potoků jsou mimořádně nízké. Anglie se nachází v takzvané dvouleté události sucha. První rok, kdy jsou zásoby vody omezené, právě prožíváme. Problémy nastanou, pokud v následujícím roce nebudou nadprůměrné srážky. V takovém případě bude nedostatek vody ovlivňovat i zemědělce, kteří nebudou moct zavlažovat pole.
Podle prognóz by do roku 2055 mohly mít veřejné vodní zdroje v Anglii denní nedostatek 5 miliard litrů. To odpovídá více než třetině současných zásob. Důsledky pro ekonomiku by mohly být velmi negativní. Think tank Public First odhaduje, že ekonomické náklady nedostatku vody by mohly dosáhnout 8,5 miliardy liber.
Mohlo by se zdát, že Anglie, známá svým deštivým počasím, je před nedostatkem vody chráněná. To ale není pravda. Příčinou je rostoucí počet obyvatel a změny klimatu. Geologické podloží země by přitom mělo zajistit dostatek vody. Na jihu Anglie je podloží tvořeno křídou, která filtruje dešťovou vodu do obrovských zásobáren, takzvaných akviferů. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou většinu jižních oblastí země.
Na severu země je podloží tvořeno tvrdším pískovcem a vápencem, ale tato oblast dostává více srážek, které plní vodní nádrže. Po celé zemi se také klikatí řeky, které jsou domovem mnoha ryb. Velká Británie patří k nejdeštivějším zemím v Evropě. Zatímco v severní Anglii spadne průměrně 2000 mm srážek ročně, na jihovýchodě je to pouhých 700 mm.
Lidé v Británii vždy brali vodu jako samozřejmost. Až do roku 1858, kdy Londýn zasáhl "velký smrad". Inženýr Joseph Bazalgette byl pověřen, aby aktualizoval kanalizační systém města. Tím zachránil mnoho životů, protože odvedl odpadní vody pryč z města.
Současní obyvatelé jsou zvyklí mít neomezený přístup k vodě a využívají jí velké množství. Budoucí generace by pravděpodobně byly šokovány, kolik čisté pitné vody se spotřebuje na splachování toalet nebo zalévání zahrad. Britské domácnosti spotřebují denně 150 litrů vody na obyvatele, zatímco Francouzi a Němci spotřebují kolem 120 litrů.
Vodní společnosti v Anglii a Walesu navíc každoročně ztratí kvůli netěsnostem v potrubí přibližně 1 bilion litrů vody. To představuje asi 20 % veškeré upravené vody. Společnosti slíbily snížit úniky do roku 2050 na polovinu. Nicméně v Londýně se například velká část kanalizačního systému významně neaktualizovala od 19. století.
Za posledních 30 let nebyla v Anglii postavena žádná nová vodní nádrž, a to navzdory značnému populačnímu růstu a měnícímu se klimatu. To vede k otázce, zda za současnou situaci může privatizace vodárenského a kanalizačního průmyslu z roku 1989. Od té doby vodárny podle některých expertů vyplácejí tučné dividendy místo toho, aby investovaly do infrastruktury.
Vodohospodářské společnosti věří, že lidé nechtějí, aby se jim nařizovalo, jak mají snížit spotřebu vody, a proto se co nejvíce vyhýbají zákazům používání hadic. To neustále vede k tomu, že se z přírodních zdrojů odebírá neudržitelně vysoké množství vody.
Podzemní zásoby vody se obnovují po staletí. Podle Úřadu pro životní prostředí (EA) je 15 % povrchových vod a 27 % podzemních vod v Anglii vyčerpáno na neudržitelné úrovni.
Ředitelka oddělení pro vodu Helen Wakehamová vyzývá veřejnost, aby pomohla snížit tlak na vodní zdroje. Zároveň dodává, že vodárenské společnosti musí rychle opravit netěsnosti a vést kampaň na úsporu vody.
Nejde pouze o problém řízení vodních zdrojů. Se zrychlováním klimatických změn se mění i vzorce dešťů a voda bude stále méně dostupná v určitých obdobích roku. Bývalý britský hlavní vědecký poradce Sir David King řekl, že sucho v Anglii již není jen varováním. „Je to jasný signál, že klimatický kolaps ničí naše vodní, potravinové a přírodní systémy právě teď,“ uvedl.
Mnoho zemí v Evropě, zejména na jihu, čelí suchu, zatímco lesní požáry řádí napříč kontinentem. Vědci se obávají, že zemědělství v některých oblastech jižní Evropy bude čím dál méně udržitelné.
Britská vláda plánuje postavit devět nových vodních nádrží do roku 2050 a zároveň vede diskuse o tom, jak snížit poptávku po vodě. Existují obavy, že se plánovaná vodní nádrž v Abingdonu bude využívat k chlazení serverů v novém datovém centru a nikoli k zásobování obyvatel.
Odborníci navrhují, aby se do stavebních předpisů pro nové domy zahrnulo zachycování dešťové vody pro použití na splachování toalet a v pračkách. Majitelé zahrad by mohli používat sudy na dešťovou vodu, aby nemuseli zalévat zahradu pitnou vodou.
Mezi další řešení patří používání úsporných sprchových hlavic. Vládní zpráva navrhuje celostátní instalaci inteligentních vodoměrů, které by účtovaly vyšší cenu těm, kdo plní bazény a používají zavlažovače.
Zemědělci by mohli na svých pozemcích budovat nádrže, aby snížili potřebu zavlažování. Mohly by se také použít řešení založená na přírodě, jako je vypouštění bobrů, kteří vytvářejí hráze a zadržují vodu v systému, nebo obnova mokřadů.
Mark Lloyd, generální ředitel Rivers Trust, uvádí, že je potřeba vybudovat větší odolnost řek a jejich povodí pomocí zdravé půdy, která umožňuje vodě vsakovat. Vyzývá také k sázení stromů na březích řek a k obnově mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu a čistit znečištění.
„Musíme také konečně začít používat dešťovou vodu tam, kde můžeme, například na mytí aut, zalévání, mytí domácích mazlíčků, plnění bazénů a splachování,“ říká Mark Lloyd a dodává, že jiné země již tento přístup používají celá desetiletí.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
