Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Během sucha v roce 2022 se Londýn ocitl nebezpečně blízko bodu, kdy by mu mohla dojít voda. Vodárenské společnosti se usilovně modlily za déšť, protože hladina vody v nádržích nebezpečně klesla a podzemní vody se vyčerpávaly. Byly připraveny plány na omezení používání vody pro podniky.
V případě dalšího sucha se počítalo s vypuštěním hotelových bazénů, vysycháním rybníků a omezením úklidu kanceláří. Pokud by se sucho prodloužilo o další rok, kohoutky by mohly zůstat prázdné.
Současná situace je podle Úřadu pro ekologii a hydrologii (UKCEH) ještě vážnější. Anglie zoufale potřebuje déšť, protože hladiny v nádržích jsou na rekordním minimu a toky potoků jsou mimořádně nízké. Anglie se nachází v takzvané dvouleté události sucha. První rok, kdy jsou zásoby vody omezené, právě prožíváme. Problémy nastanou, pokud v následujícím roce nebudou nadprůměrné srážky. V takovém případě bude nedostatek vody ovlivňovat i zemědělce, kteří nebudou moct zavlažovat pole.
Podle prognóz by do roku 2055 mohly mít veřejné vodní zdroje v Anglii denní nedostatek 5 miliard litrů. To odpovídá více než třetině současných zásob. Důsledky pro ekonomiku by mohly být velmi negativní. Think tank Public First odhaduje, že ekonomické náklady nedostatku vody by mohly dosáhnout 8,5 miliardy liber.
Mohlo by se zdát, že Anglie, známá svým deštivým počasím, je před nedostatkem vody chráněná. To ale není pravda. Příčinou je rostoucí počet obyvatel a změny klimatu. Geologické podloží země by přitom mělo zajistit dostatek vody. Na jihu Anglie je podloží tvořeno křídou, která filtruje dešťovou vodu do obrovských zásobáren, takzvaných akviferů. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou většinu jižních oblastí země.
Na severu země je podloží tvořeno tvrdším pískovcem a vápencem, ale tato oblast dostává více srážek, které plní vodní nádrže. Po celé zemi se také klikatí řeky, které jsou domovem mnoha ryb. Velká Británie patří k nejdeštivějším zemím v Evropě. Zatímco v severní Anglii spadne průměrně 2000 mm srážek ročně, na jihovýchodě je to pouhých 700 mm.
Lidé v Británii vždy brali vodu jako samozřejmost. Až do roku 1858, kdy Londýn zasáhl "velký smrad". Inženýr Joseph Bazalgette byl pověřen, aby aktualizoval kanalizační systém města. Tím zachránil mnoho životů, protože odvedl odpadní vody pryč z města.
Současní obyvatelé jsou zvyklí mít neomezený přístup k vodě a využívají jí velké množství. Budoucí generace by pravděpodobně byly šokovány, kolik čisté pitné vody se spotřebuje na splachování toalet nebo zalévání zahrad. Britské domácnosti spotřebují denně 150 litrů vody na obyvatele, zatímco Francouzi a Němci spotřebují kolem 120 litrů.
Vodní společnosti v Anglii a Walesu navíc každoročně ztratí kvůli netěsnostem v potrubí přibližně 1 bilion litrů vody. To představuje asi 20 % veškeré upravené vody. Společnosti slíbily snížit úniky do roku 2050 na polovinu. Nicméně v Londýně se například velká část kanalizačního systému významně neaktualizovala od 19. století.
Za posledních 30 let nebyla v Anglii postavena žádná nová vodní nádrž, a to navzdory značnému populačnímu růstu a měnícímu se klimatu. To vede k otázce, zda za současnou situaci může privatizace vodárenského a kanalizačního průmyslu z roku 1989. Od té doby vodárny podle některých expertů vyplácejí tučné dividendy místo toho, aby investovaly do infrastruktury.
Vodohospodářské společnosti věří, že lidé nechtějí, aby se jim nařizovalo, jak mají snížit spotřebu vody, a proto se co nejvíce vyhýbají zákazům používání hadic. To neustále vede k tomu, že se z přírodních zdrojů odebírá neudržitelně vysoké množství vody.
Podzemní zásoby vody se obnovují po staletí. Podle Úřadu pro životní prostředí (EA) je 15 % povrchových vod a 27 % podzemních vod v Anglii vyčerpáno na neudržitelné úrovni.
Ředitelka oddělení pro vodu Helen Wakehamová vyzývá veřejnost, aby pomohla snížit tlak na vodní zdroje. Zároveň dodává, že vodárenské společnosti musí rychle opravit netěsnosti a vést kampaň na úsporu vody.
Nejde pouze o problém řízení vodních zdrojů. Se zrychlováním klimatických změn se mění i vzorce dešťů a voda bude stále méně dostupná v určitých obdobích roku. Bývalý britský hlavní vědecký poradce Sir David King řekl, že sucho v Anglii již není jen varováním. „Je to jasný signál, že klimatický kolaps ničí naše vodní, potravinové a přírodní systémy právě teď,“ uvedl.
Mnoho zemí v Evropě, zejména na jihu, čelí suchu, zatímco lesní požáry řádí napříč kontinentem. Vědci se obávají, že zemědělství v některých oblastech jižní Evropy bude čím dál méně udržitelné.
Britská vláda plánuje postavit devět nových vodních nádrží do roku 2050 a zároveň vede diskuse o tom, jak snížit poptávku po vodě. Existují obavy, že se plánovaná vodní nádrž v Abingdonu bude využívat k chlazení serverů v novém datovém centru a nikoli k zásobování obyvatel.
Odborníci navrhují, aby se do stavebních předpisů pro nové domy zahrnulo zachycování dešťové vody pro použití na splachování toalet a v pračkách. Majitelé zahrad by mohli používat sudy na dešťovou vodu, aby nemuseli zalévat zahradu pitnou vodou.
Mezi další řešení patří používání úsporných sprchových hlavic. Vládní zpráva navrhuje celostátní instalaci inteligentních vodoměrů, které by účtovaly vyšší cenu těm, kdo plní bazény a používají zavlažovače.
Zemědělci by mohli na svých pozemcích budovat nádrže, aby snížili potřebu zavlažování. Mohly by se také použít řešení založená na přírodě, jako je vypouštění bobrů, kteří vytvářejí hráze a zadržují vodu v systému, nebo obnova mokřadů.
Mark Lloyd, generální ředitel Rivers Trust, uvádí, že je potřeba vybudovat větší odolnost řek a jejich povodí pomocí zdravé půdy, která umožňuje vodě vsakovat. Vyzývá také k sázení stromů na březích řek a k obnově mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu a čistit znečištění.
„Musíme také konečně začít používat dešťovou vodu tam, kde můžeme, například na mytí aut, zalévání, mytí domácích mazlíčků, plnění bazénů a splachování,“ říká Mark Lloyd a dodává, že jiné země již tento přístup používají celá desetiletí.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.