Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Během sucha v roce 2022 se Londýn ocitl nebezpečně blízko bodu, kdy by mu mohla dojít voda. Vodárenské společnosti se usilovně modlily za déšť, protože hladina vody v nádržích nebezpečně klesla a podzemní vody se vyčerpávaly. Byly připraveny plány na omezení používání vody pro podniky.
V případě dalšího sucha se počítalo s vypuštěním hotelových bazénů, vysycháním rybníků a omezením úklidu kanceláří. Pokud by se sucho prodloužilo o další rok, kohoutky by mohly zůstat prázdné.
Současná situace je podle Úřadu pro ekologii a hydrologii (UKCEH) ještě vážnější. Anglie zoufale potřebuje déšť, protože hladiny v nádržích jsou na rekordním minimu a toky potoků jsou mimořádně nízké. Anglie se nachází v takzvané dvouleté události sucha. První rok, kdy jsou zásoby vody omezené, právě prožíváme. Problémy nastanou, pokud v následujícím roce nebudou nadprůměrné srážky. V takovém případě bude nedostatek vody ovlivňovat i zemědělce, kteří nebudou moct zavlažovat pole.
Podle prognóz by do roku 2055 mohly mít veřejné vodní zdroje v Anglii denní nedostatek 5 miliard litrů. To odpovídá více než třetině současných zásob. Důsledky pro ekonomiku by mohly být velmi negativní. Think tank Public First odhaduje, že ekonomické náklady nedostatku vody by mohly dosáhnout 8,5 miliardy liber.
Mohlo by se zdát, že Anglie, známá svým deštivým počasím, je před nedostatkem vody chráněná. To ale není pravda. Příčinou je rostoucí počet obyvatel a změny klimatu. Geologické podloží země by přitom mělo zajistit dostatek vody. Na jihu Anglie je podloží tvořeno křídou, která filtruje dešťovou vodu do obrovských zásobáren, takzvaných akviferů. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou většinu jižních oblastí země.
Na severu země je podloží tvořeno tvrdším pískovcem a vápencem, ale tato oblast dostává více srážek, které plní vodní nádrže. Po celé zemi se také klikatí řeky, které jsou domovem mnoha ryb. Velká Británie patří k nejdeštivějším zemím v Evropě. Zatímco v severní Anglii spadne průměrně 2000 mm srážek ročně, na jihovýchodě je to pouhých 700 mm.
Lidé v Británii vždy brali vodu jako samozřejmost. Až do roku 1858, kdy Londýn zasáhl "velký smrad". Inženýr Joseph Bazalgette byl pověřen, aby aktualizoval kanalizační systém města. Tím zachránil mnoho životů, protože odvedl odpadní vody pryč z města.
Současní obyvatelé jsou zvyklí mít neomezený přístup k vodě a využívají jí velké množství. Budoucí generace by pravděpodobně byly šokovány, kolik čisté pitné vody se spotřebuje na splachování toalet nebo zalévání zahrad. Britské domácnosti spotřebují denně 150 litrů vody na obyvatele, zatímco Francouzi a Němci spotřebují kolem 120 litrů.
Vodní společnosti v Anglii a Walesu navíc každoročně ztratí kvůli netěsnostem v potrubí přibližně 1 bilion litrů vody. To představuje asi 20 % veškeré upravené vody. Společnosti slíbily snížit úniky do roku 2050 na polovinu. Nicméně v Londýně se například velká část kanalizačního systému významně neaktualizovala od 19. století.
Za posledních 30 let nebyla v Anglii postavena žádná nová vodní nádrž, a to navzdory značnému populačnímu růstu a měnícímu se klimatu. To vede k otázce, zda za současnou situaci může privatizace vodárenského a kanalizačního průmyslu z roku 1989. Od té doby vodárny podle některých expertů vyplácejí tučné dividendy místo toho, aby investovaly do infrastruktury.
Vodohospodářské společnosti věří, že lidé nechtějí, aby se jim nařizovalo, jak mají snížit spotřebu vody, a proto se co nejvíce vyhýbají zákazům používání hadic. To neustále vede k tomu, že se z přírodních zdrojů odebírá neudržitelně vysoké množství vody.
Podzemní zásoby vody se obnovují po staletí. Podle Úřadu pro životní prostředí (EA) je 15 % povrchových vod a 27 % podzemních vod v Anglii vyčerpáno na neudržitelné úrovni.
Ředitelka oddělení pro vodu Helen Wakehamová vyzývá veřejnost, aby pomohla snížit tlak na vodní zdroje. Zároveň dodává, že vodárenské společnosti musí rychle opravit netěsnosti a vést kampaň na úsporu vody.
Nejde pouze o problém řízení vodních zdrojů. Se zrychlováním klimatických změn se mění i vzorce dešťů a voda bude stále méně dostupná v určitých obdobích roku. Bývalý britský hlavní vědecký poradce Sir David King řekl, že sucho v Anglii již není jen varováním. „Je to jasný signál, že klimatický kolaps ničí naše vodní, potravinové a přírodní systémy právě teď,“ uvedl.
Mnoho zemí v Evropě, zejména na jihu, čelí suchu, zatímco lesní požáry řádí napříč kontinentem. Vědci se obávají, že zemědělství v některých oblastech jižní Evropy bude čím dál méně udržitelné.
Britská vláda plánuje postavit devět nových vodních nádrží do roku 2050 a zároveň vede diskuse o tom, jak snížit poptávku po vodě. Existují obavy, že se plánovaná vodní nádrž v Abingdonu bude využívat k chlazení serverů v novém datovém centru a nikoli k zásobování obyvatel.
Odborníci navrhují, aby se do stavebních předpisů pro nové domy zahrnulo zachycování dešťové vody pro použití na splachování toalet a v pračkách. Majitelé zahrad by mohli používat sudy na dešťovou vodu, aby nemuseli zalévat zahradu pitnou vodou.
Mezi další řešení patří používání úsporných sprchových hlavic. Vládní zpráva navrhuje celostátní instalaci inteligentních vodoměrů, které by účtovaly vyšší cenu těm, kdo plní bazény a používají zavlažovače.
Zemědělci by mohli na svých pozemcích budovat nádrže, aby snížili potřebu zavlažování. Mohly by se také použít řešení založená na přírodě, jako je vypouštění bobrů, kteří vytvářejí hráze a zadržují vodu v systému, nebo obnova mokřadů.
Mark Lloyd, generální ředitel Rivers Trust, uvádí, že je potřeba vybudovat větší odolnost řek a jejich povodí pomocí zdravé půdy, která umožňuje vodě vsakovat. Vyzývá také k sázení stromů na březích řek a k obnově mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu a čistit znečištění.
„Musíme také konečně začít používat dešťovou vodu tam, kde můžeme, například na mytí aut, zalévání, mytí domácích mazlíčků, plnění bazénů a splachování,“ říká Mark Lloyd a dodává, že jiné země již tento přístup používají celá desetiletí.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.