Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Během sucha v roce 2022 se Londýn ocitl nebezpečně blízko bodu, kdy by mu mohla dojít voda. Vodárenské společnosti se usilovně modlily za déšť, protože hladina vody v nádržích nebezpečně klesla a podzemní vody se vyčerpávaly. Byly připraveny plány na omezení používání vody pro podniky.
V případě dalšího sucha se počítalo s vypuštěním hotelových bazénů, vysycháním rybníků a omezením úklidu kanceláří. Pokud by se sucho prodloužilo o další rok, kohoutky by mohly zůstat prázdné.
Současná situace je podle Úřadu pro ekologii a hydrologii (UKCEH) ještě vážnější. Anglie zoufale potřebuje déšť, protože hladiny v nádržích jsou na rekordním minimu a toky potoků jsou mimořádně nízké. Anglie se nachází v takzvané dvouleté události sucha. První rok, kdy jsou zásoby vody omezené, právě prožíváme. Problémy nastanou, pokud v následujícím roce nebudou nadprůměrné srážky. V takovém případě bude nedostatek vody ovlivňovat i zemědělce, kteří nebudou moct zavlažovat pole.
Podle prognóz by do roku 2055 mohly mít veřejné vodní zdroje v Anglii denní nedostatek 5 miliard litrů. To odpovídá více než třetině současných zásob. Důsledky pro ekonomiku by mohly být velmi negativní. Think tank Public First odhaduje, že ekonomické náklady nedostatku vody by mohly dosáhnout 8,5 miliardy liber.
Mohlo by se zdát, že Anglie, známá svým deštivým počasím, je před nedostatkem vody chráněná. To ale není pravda. Příčinou je rostoucí počet obyvatel a změny klimatu. Geologické podloží země by přitom mělo zajistit dostatek vody. Na jihu Anglie je podloží tvořeno křídou, která filtruje dešťovou vodu do obrovských zásobáren, takzvaných akviferů. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou většinu jižních oblastí země.
Na severu země je podloží tvořeno tvrdším pískovcem a vápencem, ale tato oblast dostává více srážek, které plní vodní nádrže. Po celé zemi se také klikatí řeky, které jsou domovem mnoha ryb. Velká Británie patří k nejdeštivějším zemím v Evropě. Zatímco v severní Anglii spadne průměrně 2000 mm srážek ročně, na jihovýchodě je to pouhých 700 mm.
Lidé v Británii vždy brali vodu jako samozřejmost. Až do roku 1858, kdy Londýn zasáhl "velký smrad". Inženýr Joseph Bazalgette byl pověřen, aby aktualizoval kanalizační systém města. Tím zachránil mnoho životů, protože odvedl odpadní vody pryč z města.
Současní obyvatelé jsou zvyklí mít neomezený přístup k vodě a využívají jí velké množství. Budoucí generace by pravděpodobně byly šokovány, kolik čisté pitné vody se spotřebuje na splachování toalet nebo zalévání zahrad. Britské domácnosti spotřebují denně 150 litrů vody na obyvatele, zatímco Francouzi a Němci spotřebují kolem 120 litrů.
Vodní společnosti v Anglii a Walesu navíc každoročně ztratí kvůli netěsnostem v potrubí přibližně 1 bilion litrů vody. To představuje asi 20 % veškeré upravené vody. Společnosti slíbily snížit úniky do roku 2050 na polovinu. Nicméně v Londýně se například velká část kanalizačního systému významně neaktualizovala od 19. století.
Za posledních 30 let nebyla v Anglii postavena žádná nová vodní nádrž, a to navzdory značnému populačnímu růstu a měnícímu se klimatu. To vede k otázce, zda za současnou situaci může privatizace vodárenského a kanalizačního průmyslu z roku 1989. Od té doby vodárny podle některých expertů vyplácejí tučné dividendy místo toho, aby investovaly do infrastruktury.
Vodohospodářské společnosti věří, že lidé nechtějí, aby se jim nařizovalo, jak mají snížit spotřebu vody, a proto se co nejvíce vyhýbají zákazům používání hadic. To neustále vede k tomu, že se z přírodních zdrojů odebírá neudržitelně vysoké množství vody.
Podzemní zásoby vody se obnovují po staletí. Podle Úřadu pro životní prostředí (EA) je 15 % povrchových vod a 27 % podzemních vod v Anglii vyčerpáno na neudržitelné úrovni.
Ředitelka oddělení pro vodu Helen Wakehamová vyzývá veřejnost, aby pomohla snížit tlak na vodní zdroje. Zároveň dodává, že vodárenské společnosti musí rychle opravit netěsnosti a vést kampaň na úsporu vody.
Nejde pouze o problém řízení vodních zdrojů. Se zrychlováním klimatických změn se mění i vzorce dešťů a voda bude stále méně dostupná v určitých obdobích roku. Bývalý britský hlavní vědecký poradce Sir David King řekl, že sucho v Anglii již není jen varováním. „Je to jasný signál, že klimatický kolaps ničí naše vodní, potravinové a přírodní systémy právě teď,“ uvedl.
Mnoho zemí v Evropě, zejména na jihu, čelí suchu, zatímco lesní požáry řádí napříč kontinentem. Vědci se obávají, že zemědělství v některých oblastech jižní Evropy bude čím dál méně udržitelné.
Britská vláda plánuje postavit devět nových vodních nádrží do roku 2050 a zároveň vede diskuse o tom, jak snížit poptávku po vodě. Existují obavy, že se plánovaná vodní nádrž v Abingdonu bude využívat k chlazení serverů v novém datovém centru a nikoli k zásobování obyvatel.
Odborníci navrhují, aby se do stavebních předpisů pro nové domy zahrnulo zachycování dešťové vody pro použití na splachování toalet a v pračkách. Majitelé zahrad by mohli používat sudy na dešťovou vodu, aby nemuseli zalévat zahradu pitnou vodou.
Mezi další řešení patří používání úsporných sprchových hlavic. Vládní zpráva navrhuje celostátní instalaci inteligentních vodoměrů, které by účtovaly vyšší cenu těm, kdo plní bazény a používají zavlažovače.
Zemědělci by mohli na svých pozemcích budovat nádrže, aby snížili potřebu zavlažování. Mohly by se také použít řešení založená na přírodě, jako je vypouštění bobrů, kteří vytvářejí hráze a zadržují vodu v systému, nebo obnova mokřadů.
Mark Lloyd, generální ředitel Rivers Trust, uvádí, že je potřeba vybudovat větší odolnost řek a jejich povodí pomocí zdravé půdy, která umožňuje vodě vsakovat. Vyzývá také k sázení stromů na březích řek a k obnově mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu a čistit znečištění.
„Musíme také konečně začít používat dešťovou vodu tam, kde můžeme, například na mytí aut, zalévání, mytí domácích mazlíčků, plnění bazénů a splachování,“ říká Mark Lloyd a dodává, že jiné země již tento přístup používají celá desetiletí.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“