Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Během sucha v roce 2022 se Londýn ocitl nebezpečně blízko bodu, kdy by mu mohla dojít voda. Vodárenské společnosti se usilovně modlily za déšť, protože hladina vody v nádržích nebezpečně klesla a podzemní vody se vyčerpávaly. Byly připraveny plány na omezení používání vody pro podniky.
V případě dalšího sucha se počítalo s vypuštěním hotelových bazénů, vysycháním rybníků a omezením úklidu kanceláří. Pokud by se sucho prodloužilo o další rok, kohoutky by mohly zůstat prázdné.
Současná situace je podle Úřadu pro ekologii a hydrologii (UKCEH) ještě vážnější. Anglie zoufale potřebuje déšť, protože hladiny v nádržích jsou na rekordním minimu a toky potoků jsou mimořádně nízké. Anglie se nachází v takzvané dvouleté události sucha. První rok, kdy jsou zásoby vody omezené, právě prožíváme. Problémy nastanou, pokud v následujícím roce nebudou nadprůměrné srážky. V takovém případě bude nedostatek vody ovlivňovat i zemědělce, kteří nebudou moct zavlažovat pole.
Podle prognóz by do roku 2055 mohly mít veřejné vodní zdroje v Anglii denní nedostatek 5 miliard litrů. To odpovídá více než třetině současných zásob. Důsledky pro ekonomiku by mohly být velmi negativní. Think tank Public First odhaduje, že ekonomické náklady nedostatku vody by mohly dosáhnout 8,5 miliardy liber.
Mohlo by se zdát, že Anglie, známá svým deštivým počasím, je před nedostatkem vody chráněná. To ale není pravda. Příčinou je rostoucí počet obyvatel a změny klimatu. Geologické podloží země by přitom mělo zajistit dostatek vody. Na jihu Anglie je podloží tvořeno křídou, která filtruje dešťovou vodu do obrovských zásobáren, takzvaných akviferů. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou většinu jižních oblastí země.
Na severu země je podloží tvořeno tvrdším pískovcem a vápencem, ale tato oblast dostává více srážek, které plní vodní nádrže. Po celé zemi se také klikatí řeky, které jsou domovem mnoha ryb. Velká Británie patří k nejdeštivějším zemím v Evropě. Zatímco v severní Anglii spadne průměrně 2000 mm srážek ročně, na jihovýchodě je to pouhých 700 mm.
Lidé v Británii vždy brali vodu jako samozřejmost. Až do roku 1858, kdy Londýn zasáhl "velký smrad". Inženýr Joseph Bazalgette byl pověřen, aby aktualizoval kanalizační systém města. Tím zachránil mnoho životů, protože odvedl odpadní vody pryč z města.
Současní obyvatelé jsou zvyklí mít neomezený přístup k vodě a využívají jí velké množství. Budoucí generace by pravděpodobně byly šokovány, kolik čisté pitné vody se spotřebuje na splachování toalet nebo zalévání zahrad. Britské domácnosti spotřebují denně 150 litrů vody na obyvatele, zatímco Francouzi a Němci spotřebují kolem 120 litrů.
Vodní společnosti v Anglii a Walesu navíc každoročně ztratí kvůli netěsnostem v potrubí přibližně 1 bilion litrů vody. To představuje asi 20 % veškeré upravené vody. Společnosti slíbily snížit úniky do roku 2050 na polovinu. Nicméně v Londýně se například velká část kanalizačního systému významně neaktualizovala od 19. století.
Za posledních 30 let nebyla v Anglii postavena žádná nová vodní nádrž, a to navzdory značnému populačnímu růstu a měnícímu se klimatu. To vede k otázce, zda za současnou situaci může privatizace vodárenského a kanalizačního průmyslu z roku 1989. Od té doby vodárny podle některých expertů vyplácejí tučné dividendy místo toho, aby investovaly do infrastruktury.
Vodohospodářské společnosti věří, že lidé nechtějí, aby se jim nařizovalo, jak mají snížit spotřebu vody, a proto se co nejvíce vyhýbají zákazům používání hadic. To neustále vede k tomu, že se z přírodních zdrojů odebírá neudržitelně vysoké množství vody.
Podzemní zásoby vody se obnovují po staletí. Podle Úřadu pro životní prostředí (EA) je 15 % povrchových vod a 27 % podzemních vod v Anglii vyčerpáno na neudržitelné úrovni.
Ředitelka oddělení pro vodu Helen Wakehamová vyzývá veřejnost, aby pomohla snížit tlak na vodní zdroje. Zároveň dodává, že vodárenské společnosti musí rychle opravit netěsnosti a vést kampaň na úsporu vody.
Nejde pouze o problém řízení vodních zdrojů. Se zrychlováním klimatických změn se mění i vzorce dešťů a voda bude stále méně dostupná v určitých obdobích roku. Bývalý britský hlavní vědecký poradce Sir David King řekl, že sucho v Anglii již není jen varováním. „Je to jasný signál, že klimatický kolaps ničí naše vodní, potravinové a přírodní systémy právě teď,“ uvedl.
Mnoho zemí v Evropě, zejména na jihu, čelí suchu, zatímco lesní požáry řádí napříč kontinentem. Vědci se obávají, že zemědělství v některých oblastech jižní Evropy bude čím dál méně udržitelné.
Britská vláda plánuje postavit devět nových vodních nádrží do roku 2050 a zároveň vede diskuse o tom, jak snížit poptávku po vodě. Existují obavy, že se plánovaná vodní nádrž v Abingdonu bude využívat k chlazení serverů v novém datovém centru a nikoli k zásobování obyvatel.
Odborníci navrhují, aby se do stavebních předpisů pro nové domy zahrnulo zachycování dešťové vody pro použití na splachování toalet a v pračkách. Majitelé zahrad by mohli používat sudy na dešťovou vodu, aby nemuseli zalévat zahradu pitnou vodou.
Mezi další řešení patří používání úsporných sprchových hlavic. Vládní zpráva navrhuje celostátní instalaci inteligentních vodoměrů, které by účtovaly vyšší cenu těm, kdo plní bazény a používají zavlažovače.
Zemědělci by mohli na svých pozemcích budovat nádrže, aby snížili potřebu zavlažování. Mohly by se také použít řešení založená na přírodě, jako je vypouštění bobrů, kteří vytvářejí hráze a zadržují vodu v systému, nebo obnova mokřadů.
Mark Lloyd, generální ředitel Rivers Trust, uvádí, že je potřeba vybudovat větší odolnost řek a jejich povodí pomocí zdravé půdy, která umožňuje vodě vsakovat. Vyzývá také k sázení stromů na březích řek a k obnově mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu a čistit znečištění.
„Musíme také konečně začít používat dešťovou vodu tam, kde můžeme, například na mytí aut, zalévání, mytí domácích mazlíčků, plnění bazénů a splachování,“ říká Mark Lloyd a dodává, že jiné země již tento přístup používají celá desetiletí.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.