Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Vance uvedl, že memorandum o porozumění, jak se dokumentu oficiálně říká, je asi půldruhé strany dlouhé a velmi obecné. Americké televizní stanici Fox News pak sdělil, že Trump se může rozhodnout text zveřejnit dříve než po pátečním podpisu dohody.
Viceprezident také pro CNN přiznal, že mnoho podrobností dohody si musí obě strany vyjasnit během budoucích jednání. Teherán se například podle prvního paragrafu zaváže k udržování míru a stability v regionu a k ukončení financování teroristických organizací. "Nejdůležitější je, že budou mít ověřitelný závazek nevyvíjet jadernou zbraň," poznamenal Vance.
"Dohoda s Íránem je teď hotová," uvedl Trump v neděli na sociální síti Truth Social a poděkoval všem účastníkům jednání. "Proto nařizuji bezplatné otevření Hormuzského průlivu a souběžně i okamžité ukončení americké námořní blokády. Lodě všech zemí, nastartujte motory. Nechte ropu proudit," vzkázal americký prezident.
Trump v dalším příspěvku přislíbil, že dohoda přinese na Blízký východ mír a bezpečnost. "Mnoho prezidentů se snažilo o mír s Íránem, ale všichni přede mnou selhali. Lídři regionu poprvé našli prezidenta, který jim pomůže dosáhnout opravdového míru," konstatoval šéf Bílého domu.
Dosažení mírové dohody mezi Washingtonem a Teherán už předtím potvrdil pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf. "Obě strany oznámily okamžité a trvalé zastavení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu," napsal na sociální síti X.
Podle Šarífa má k podepsání mírové dohody dojít v pátek 19. června ve Švýcarsku během oficiální ceremonie. "Prostředníci teď navrhnou sérii jednání v tomto týdnu. Tyto diskuze položí základy pro technické rozhovory a oficiální podpisovou ceremonii," dodal politik.
Nynější konflikt mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. V poslední době sice platilo příměří, přesto docházelo i ke vzájemným útokům.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
