Bývalá britská premiérka Theresa Mayová varovala předsedu vlády Andyho Burnhama, aby se posunul dál od tématu brexitu, a podle BBC uvedla, že ji znepokojuje úvaha o možném návratu Spojeného království do Evropské unie. Premiér na bruselském summitu v uplynulém týdnu prohlásil, že chce společně s unijním blokem zvažovat různé podoby budoucích vztahů. Baronka Mayová v nedělním rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou na stanici BBC vzkázala, že brexit je hotovou věcí a je třeba se s tím smířit a jít dál.
Podle Mayové působí Burnhamův přístup tak, jako by chtěl britské občany shovívavě poplácat po hlavě a naznačit jim, že v referendu hlasovali špatně a měli by to zkusit znovu, dokud nedojdou k výsledku, který považuje za správný on. Expremiérka, která stála v čele vlády v letech 2016 až 2019, vyzvala Burnhama, aby se místo opětovného otevírání debaty o členství v Evropské unii soustředil na řešení současných problémů.
Mayová před svým nástupem do premiérského křesla vedla kampaň za setrvání v Evropské unii, avšak v čele vlády následně strávila tři roky zdlouhavým vyjednáváním podmínek odchodu. Dohodu, kterou se jí podařilo uzavřít, poslanci odmítli, což vedlo k jejímu odchodu z funkce a nástupu Borise Johnsona v roce 2019.
Při vysvětlování, proč se na Burnhamovy úvahy o dalších jednáních ohledně vstupu do unie dívá s obavami, poukázala na obrovský rozsah takových rozhovorů a množství času, které vyžadují napříč celou státní správou. Zdůraznila, že nejde jen o čas premiéra, ministrů kabinetu a úředníků, ale o neustálé vyjednávání tam a zpět, jelikož tvrdé jednání je nutné k prosazení vlastních zájmů. Připomněla také, že občané v referendu rozhodli o odchodu z unie a ona sama chtěla tento výsledek jako premiérka naplnit.
V rozhovoru pro BBC Mayová dodala, že se země musí soustředit na posílení své ekonomiky, bezpečnosti i příležitostí pro obyvatele. Již v roce 2023 pro BBC uvedla, že by na tom Spojené království bylo lépe, kdyby tehdejší poslanci podpořili její dohodu o odchodu z Evropské unie, která počítala mimo jiné s možností hlasování o druhém referendu, dočasnou celní unií a zárukami v oblasti pracovních práv či ochrany životního prostředí. Podle ní tehdejší plán zmařili nekompromisní stoupenci brexitu v parlamentu i ti, kteří chtěli v unii zůstat.
K budoucím vztahům Londýna a Bruselu se v sobotu v listu The Sunday Times vyjádřil také další bývalý premiér Tony Blair. Ten prohlásil, že brexit byl skutečnou chybou, nicméně debata se od roku 2016 změnila a Británie by se měla do Evropské unie vrátit pouze tehdy, pokud unie projde reformami a umožní větší inovace v oblasti technologií, přičemž varoval, že Evropa se v tomto směru pravděpodobně ubírá špatným směrem.
Reakce obou expremiérů přicházejí poté, co Burnham v pátek v Bruselu uzavřel s Evropskou unií dohodu týkající se vývozu britských potravin, obchodování s emisemi a programu výměnných pobytů pro mladé lidi. Předseda vlády rovněž oznámil, že v nadcházejících měsících před příštím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií zahájí obě strany neformální zvažování možností dlouhodobé spolupráce.
Burnham dříve naznačil, že mezi potenciálními variantami do budoucna by mohl být návrat do celní unie, na jednotný trh nebo nové referendum o plném členství v Evropské unii. Zároveň však výraznější změny vztahů s unijním blokem před příštími všeobecnými volbami vyloučil a prohlásil, že dodrží závazek ze stranického programu pro rok 2024 nevracet se na jednotný trh, do celní unie ani k volnému pohybu osob.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.