Bílý dům: USA diskutují o možnostech akvizice Grónska, ve hře je nasazení armády

Bílý dům
Bílý dům, foto: Pexels
Klára Marková 7. ledna 2026 08:44
Sdílej:

Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.

Tato vyjádření přicházejí jen krátce poté, co evropští lídři vyjádřili Dánsku svou plnou podporu a solidaritu. Představitelé Británie, Francie, Německa a dalších zemí ve společném prohlášení zdůraznili, že Grónsko patří výhradně svým obyvatelům. Pouze Dánsko a Grónsko mají podle nich právo rozhodovat o budoucnosti tohoto ostrova. Zároveň vyzvali Washington k respektování mezinárodního práva a územní celistvosti spojenců.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoliv pokus o vojenské obsazení Grónska by vedl k okamžitému zániku aliance NATO. Podle jejích slov by takový krok zničil bezpečnostní uspořádání světa, které funguje od konce druhé světové války. Kodaň v reakci na hrozby také zdůraznila, že v uplynulém roce výrazně navýšila výdaje na obranu v arktické oblasti.

Grónská vláda pod vedením premiéra Jense-Frederika Nielsena označila americkou rétoriku za neuctivou a zcela nepřijatelnou. Grónsko vyjádřilo zájem o uctivý dialog, nikoliv však o diskuse o prodeji či anexi. Tamní ministři již požádali o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, aby si vyjasnili oficiální postoj Spojených států.

Napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci eskalovalo po nedávné operaci ve Venezuele, která Trumpovy ambice v Grónsku znovu oživila. Zatímco někteří poradci Bílého domu zpochybňují nárok Dánska na ostrov, opoziční demokraté v USA se snaží prosadit legislativu, která by vojenskou akci proti Grónsku zakázala.

Stalo se
Novinky
Jižní Korea

Jihokorejská vláda začne řešit údajné zásilky paliva směřujících do Ruska

Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.

Novinky
Donald Trump

Předvolební shromáždění Trumpa v Texasu narušila série protestů a incidentů

Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.

Novinky
Pásmo Gazy

Příměří nic nezměnilo. Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům

Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.

Novinky
Libanon

BBC: Syrský generál stojící za programem chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.