Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
Hlavním argumentem proti modrým přilbám je současná povaha konfliktu, která se od roku 2022 zásadně změnila. Zatímco před lety mohly mít mezinárodní síly smysl při dohledu na plnění minských dohod, dnes by jejich rozmístění podél linie dotyku fakticky znamenalo zabetonování okupovaných území.
Rusko by jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN nikdy nesouhlasilo s formátem, který by nechránil jeho agresi. Mezinárodní společenství by se tak nevědomky stalo garantem porušování územní celistvosti Ukrajiny.
Dalším zásadním problémem je otázka odstrašení. Je naprosto nereálné očekávat, že by se neutrální jednotky z třetích zemí byly ochotny nebo schopny postavit Rusku v případě nové eskalace. Proti jaderné velmoci s obrovskou konvenční převahou by měly mírové síly pouze symbolický význam, který by Moskva mohla kdykoliv ignorovat.
Navíc hrozí, že by se do mise zapojila Čína, což v Kyjevě vzbuzuje obavy. Čínské jednotky by v roli modrých přilbách mohly fungovat spíše jako prodloužená ruka rusko-čínské aliance na území prozápadní Ukrajiny.
Umland zdůrazňuje, že diskuse o mírových silách je v tuto chvíli jen nebezpečným rozptylováním od reality. Jediným skutečným garantem bezpečnosti Ukrajiny jsou a budou její vlastní ozbrojené síly.
Skutečné „robustní záruky“ ze strany Západu by proto neměly spočívat v posílání mírotvorců, ale v transformaci válečné pomoci na trvalou mírovou podporu. To zahrnuje investice do ukrajinského zbrojního průmyslu, sdílení zpravodajských informací a intenzivní výcvik.
Závěrem analýzy autor konstatuje, že optimální cesta k trvalému míru nevede přes inovativní mezinárodní mise, ale přes „po zuby ozbrojenou Ukrajinu“. Pouze vojenská síla schopná odradit Rusko od dalšího postupu může zajistit, že se z papírových slibů o bezpečnosti nestane další prázdné gesto, které by jen povzbudilo agresora k dalšímu čekání na vhodnou příležitost k útoku.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.