Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Prezident připustil, že původně zvažoval, zda tuto kontroverzní pasáž do svého projevu vůbec zařadit. Nakonec se však rozhodl pro otevřenost, aby se vyhnul pozdějším spekulacím. Ačkoliv ujišťoval o svém „hlubokém respektu“ k Dánům i obyvatelům ostrova, jedním dechem dodal, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Grónsko vykreslil jako zranitelné a nedostatečně rozvinuté území, které se bez americké pomoci nedokáže bránit moderním hrozbám.
Zajímavé bylo jeho vyjádření k nerostnému bohatství. Trump popřel, že by Spojené státy prahly především po zásobách vzácných kovů. Ty jsou podle něj podružné; hlavní prioritou zůstává geopolitika. Ostrov se nachází v klíčové oblasti mezi USA, Ruskem a Čínou, a Trump ho rezolutně označil za přirozenou součást Severní Ameriky. „Je to naše teritorium,“ prohlásil před udivenými delegáty Světového ekonomického fóra.
Prezident nešetřil kritikou na adresu dánské správy. Podle něj je vliv Kodaně na ostrově minimální a dánské investice do tamní infrastruktury zdaleka neodpovídají dřívějším závazkům. Připomněl, že o koupi Grónska usilovali američtí lídři již před dvěma staletími, a on se nyní cítí být tím, kdo tento historický proces završí. Zdůraznil, že pouze pod americkou vlajkou může region zažít skutečnou modernizaci a stabilitu.
V otázce bezpečnosti se Trump snažil rozptýlit obavy z agrese, i když zvolil poměrně svérázný tón. Uvedl, že americká armáda by byla v případném střetu „nezastavitelná“, ale hned dodal, že nemá v úmyslu sílu použít. Podle jeho slov Spojené státy nechtějí válku, pouze „místo zvané Grónsko“. Tímto vyjádřením se pokusil uklidnit evropské partnery, které v posledních týdnech znervóznily pohyby vojsk v arktické oblasti.
Tradiční kritika dopadla i na samotné NATO. Trump si postěžoval, že Evropa dostatečně neoceňuje americkou ochranu a finanční oběti. „Dáváme příliš mnoho a dostáváme jen nevděk,“ prohlásil a otevřeně zapochyboval o tom, zda by spojenci skutečně přispěchali Americe na pomoc, kdyby se situace obrátila. Ačkoliv verbálně potvrdil závazky vůči alianci, jeho pochybnosti o loajalitě partnerů v sále vyvolaly značné napětí.
Trump se pokusil propojit otázku Grónska i s konfliktem na Ukrajině. Uvedl, že NATO musí vyvinout maximální úsilí k zastavení bojů, protože ztráty na životech jsou nepřijatelné. Tvrdil, že jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj mají zájem na dohodě, kterou on sám pomůže zprostředkovat. Postoupení Grónska Spojeným státům pak označil za adekvátní protislužbu za to, kolik USA investovaly do bezpečnosti evropského kontinentu.
Projev obsahoval i jasné varování směrem k přítomným státníkům. Trump jim vzkázal, že pokud s jeho návrhem budou souhlasit, Spojené státy to náležitě ocení, ale v případě odmítnutí si to budou „pamatovat“. Tento výrok byl vnímán jako politické ultimátum, které přímo spojuje územní zisky s budoucí kvalitou diplomatických a obchodních vztahů s Washingtonem.
Historický kontext prezident doplnil odkazem na druhou světovou válku. Připomněl, že bez amerického zásahu by dnes v sále mohla znít němčina nebo japonština. Vrácení Grónska Dánsku po roce 1945 označil za chybu tehdejší vlády a vyjádřil zklamání nad tím, že současná dánská reprezentace projevuje podle jeho názoru nevděk vůči zemi, která ji kdysi osvobodila.
Nechyběly ani kontroverzní momenty, které jsou pro Trumpova vystoupení typické. V jedné části řeči například připsal vinu za propad americké burzy „Islandu“, což u publika vyvolalo spekulace, zda si severské země nespletl. Později si rýpl do Emmanuela Macrona kvůli jeho slunečním brýlím, přestože francouzský prezident je nosil kvůli oční infekci. Trump tyto momenty využil k uvolnění atmosféry, i když tím jen podtrhl svou nepředvídatelnost.
Své vystoupení uzavřel vizí silného NATO, které se však neobejde bez dominantní a zajištěné Ameriky. Trval na tom, že Grónsko v amerických rukou bude zárukou světového míru. Podle něj je načase, aby se Evropa zbavila své „kultury úpadku“ a začala jednat jako dospělý spojenec, který plně respektuje strategické potřeby a ambice Spojených států v Arktidě i ve světě.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.