Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Prezident připustil, že původně zvažoval, zda tuto kontroverzní pasáž do svého projevu vůbec zařadit. Nakonec se však rozhodl pro otevřenost, aby se vyhnul pozdějším spekulacím. Ačkoliv ujišťoval o svém „hlubokém respektu“ k Dánům i obyvatelům ostrova, jedním dechem dodal, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Grónsko vykreslil jako zranitelné a nedostatečně rozvinuté území, které se bez americké pomoci nedokáže bránit moderním hrozbám.
Zajímavé bylo jeho vyjádření k nerostnému bohatství. Trump popřel, že by Spojené státy prahly především po zásobách vzácných kovů. Ty jsou podle něj podružné; hlavní prioritou zůstává geopolitika. Ostrov se nachází v klíčové oblasti mezi USA, Ruskem a Čínou, a Trump ho rezolutně označil za přirozenou součást Severní Ameriky. „Je to naše teritorium,“ prohlásil před udivenými delegáty Světového ekonomického fóra.
Prezident nešetřil kritikou na adresu dánské správy. Podle něj je vliv Kodaně na ostrově minimální a dánské investice do tamní infrastruktury zdaleka neodpovídají dřívějším závazkům. Připomněl, že o koupi Grónska usilovali američtí lídři již před dvěma staletími, a on se nyní cítí být tím, kdo tento historický proces završí. Zdůraznil, že pouze pod americkou vlajkou může region zažít skutečnou modernizaci a stabilitu.
V otázce bezpečnosti se Trump snažil rozptýlit obavy z agrese, i když zvolil poměrně svérázný tón. Uvedl, že americká armáda by byla v případném střetu „nezastavitelná“, ale hned dodal, že nemá v úmyslu sílu použít. Podle jeho slov Spojené státy nechtějí válku, pouze „místo zvané Grónsko“. Tímto vyjádřením se pokusil uklidnit evropské partnery, které v posledních týdnech znervóznily pohyby vojsk v arktické oblasti.
Tradiční kritika dopadla i na samotné NATO. Trump si postěžoval, že Evropa dostatečně neoceňuje americkou ochranu a finanční oběti. „Dáváme příliš mnoho a dostáváme jen nevděk,“ prohlásil a otevřeně zapochyboval o tom, zda by spojenci skutečně přispěchali Americe na pomoc, kdyby se situace obrátila. Ačkoliv verbálně potvrdil závazky vůči alianci, jeho pochybnosti o loajalitě partnerů v sále vyvolaly značné napětí.
Trump se pokusil propojit otázku Grónska i s konfliktem na Ukrajině. Uvedl, že NATO musí vyvinout maximální úsilí k zastavení bojů, protože ztráty na životech jsou nepřijatelné. Tvrdil, že jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj mají zájem na dohodě, kterou on sám pomůže zprostředkovat. Postoupení Grónska Spojeným státům pak označil za adekvátní protislužbu za to, kolik USA investovaly do bezpečnosti evropského kontinentu.
Projev obsahoval i jasné varování směrem k přítomným státníkům. Trump jim vzkázal, že pokud s jeho návrhem budou souhlasit, Spojené státy to náležitě ocení, ale v případě odmítnutí si to budou „pamatovat“. Tento výrok byl vnímán jako politické ultimátum, které přímo spojuje územní zisky s budoucí kvalitou diplomatických a obchodních vztahů s Washingtonem.
Historický kontext prezident doplnil odkazem na druhou světovou válku. Připomněl, že bez amerického zásahu by dnes v sále mohla znít němčina nebo japonština. Vrácení Grónska Dánsku po roce 1945 označil za chybu tehdejší vlády a vyjádřil zklamání nad tím, že současná dánská reprezentace projevuje podle jeho názoru nevděk vůči zemi, která ji kdysi osvobodila.
Nechyběly ani kontroverzní momenty, které jsou pro Trumpova vystoupení typické. V jedné části řeči například připsal vinu za propad americké burzy „Islandu“, což u publika vyvolalo spekulace, zda si severské země nespletl. Později si rýpl do Emmanuela Macrona kvůli jeho slunečním brýlím, přestože francouzský prezident je nosil kvůli oční infekci. Trump tyto momenty využil k uvolnění atmosféry, i když tím jen podtrhl svou nepředvídatelnost.
Své vystoupení uzavřel vizí silného NATO, které se však neobejde bez dominantní a zajištěné Ameriky. Trval na tom, že Grónsko v amerických rukou bude zárukou světového míru. Podle něj je načase, aby se Evropa zbavila své „kultury úpadku“ a začala jednat jako dospělý spojenec, který plně respektuje strategické potřeby a ambice Spojených států v Arktidě i ve světě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.