Bez USA byste mluvili japonsky, prohlásil Trump. Pak řekl, jestli použije proti Grónsku sílu

Prezident připustil, že původně zvažoval, zda tuto kontroverzní pasáž do svého projevu vůbec zařadit. Nakonec se však rozhodl pro otevřenost, aby se vyhnul pozdějším spekulacím. Ačkoliv ujišťoval o svém „hlubokém respektu“ k Dánům i obyvatelům ostrova, jedním dechem dodal, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Grónsko vykreslil jako zranitelné a nedostatečně rozvinuté území, které se bez americké pomoci nedokáže bránit moderním hrozbám.

Zajímavé bylo jeho vyjádření k nerostnému bohatství. Trump popřel, že by Spojené státy prahly především po zásobách vzácných kovů. Ty jsou podle něj podružné; hlavní prioritou zůstává geopolitika. Ostrov se nachází v klíčové oblasti mezi USA, Ruskem a Čínou, a Trump ho rezolutně označil za přirozenou součást Severní Ameriky. „Je to naše teritorium,“ prohlásil před udivenými delegáty Světového ekonomického fóra.

Prezident nešetřil kritikou na adresu dánské správy. Podle něj je vliv Kodaně na ostrově minimální a dánské investice do tamní infrastruktury zdaleka neodpovídají dřívějším závazkům. Připomněl, že o koupi Grónska usilovali američtí lídři již před dvěma staletími, a on se nyní cítí být tím, kdo tento historický proces završí. Zdůraznil, že pouze pod americkou vlajkou může region zažít skutečnou modernizaci a stabilitu.

V otázce bezpečnosti se Trump snažil rozptýlit obavy z agrese, i když zvolil poměrně svérázný tón. Uvedl, že americká armáda by byla v případném střetu „nezastavitelná“, ale hned dodal, že nemá v úmyslu sílu použít. Podle jeho slov Spojené státy nechtějí válku, pouze „místo zvané Grónsko“. Tímto vyjádřením se pokusil uklidnit evropské partnery, které v posledních týdnech znervóznily pohyby vojsk v arktické oblasti.

Tradiční kritika dopadla i na samotné NATO. Trump si postěžoval, že Evropa dostatečně neoceňuje americkou ochranu a finanční oběti. „Dáváme příliš mnoho a dostáváme jen nevděk,“ prohlásil a otevřeně zapochyboval o tom, zda by spojenci skutečně přispěchali Americe na pomoc, kdyby se situace obrátila. Ačkoliv verbálně potvrdil závazky vůči alianci, jeho pochybnosti o loajalitě partnerů v sále vyvolaly značné napětí.

Trump se pokusil propojit otázku Grónska i s konfliktem na Ukrajině. Uvedl, že NATO musí vyvinout maximální úsilí k zastavení bojů, protože ztráty na životech jsou nepřijatelné. Tvrdil, že jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj mají zájem na dohodě, kterou on sám pomůže zprostředkovat. Postoupení Grónska Spojeným státům pak označil za adekvátní protislužbu za to, kolik USA investovaly do bezpečnosti evropského kontinentu.

Projev obsahoval i jasné varování směrem k přítomným státníkům. Trump jim vzkázal, že pokud s jeho návrhem budou souhlasit, Spojené státy to náležitě ocení, ale v případě odmítnutí si to budou „pamatovat“. Tento výrok byl vnímán jako politické ultimátum, které přímo spojuje územní zisky s budoucí kvalitou diplomatických a obchodních vztahů s Washingtonem.

Historický kontext prezident doplnil odkazem na druhou světovou válku. Připomněl, že bez amerického zásahu by dnes v sále mohla znít němčina nebo japonština. Vrácení Grónska Dánsku po roce 1945 označil za chybu tehdejší vlády a vyjádřil zklamání nad tím, že současná dánská reprezentace projevuje podle jeho názoru nevděk vůči zemi, která ji kdysi osvobodila.

Nechyběly ani kontroverzní momenty, které jsou pro Trumpova vystoupení typické. V jedné části řeči například připsal vinu za propad americké burzy „Islandu“, což u publika vyvolalo spekulace, zda si severské země nespletl. Později si rýpl do Emmanuela Macrona kvůli jeho slunečním brýlím, přestože francouzský prezident je nosil kvůli oční infekci. Trump tyto momenty využil k uvolnění atmosféry, i když tím jen podtrhl svou nepředvídatelnost.

Své vystoupení uzavřel vizí silného NATO, které se však neobejde bez dominantní a zajištěné Ameriky. Trval na tom, že Grónsko v amerických rukou bude zárukou světového míru. Podle něj je načase, aby se Evropa zbavila své „kultury úpadku“ a začala jednat jako dospělý spojenec, který plně respektuje strategické potřeby a ambice Spojených států v Arktidě i ve světě.