Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Prezident připustil, že původně zvažoval, zda tuto kontroverzní pasáž do svého projevu vůbec zařadit. Nakonec se však rozhodl pro otevřenost, aby se vyhnul pozdějším spekulacím. Ačkoliv ujišťoval o svém „hlubokém respektu“ k Dánům i obyvatelům ostrova, jedním dechem dodal, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Grónsko vykreslil jako zranitelné a nedostatečně rozvinuté území, které se bez americké pomoci nedokáže bránit moderním hrozbám.
Zajímavé bylo jeho vyjádření k nerostnému bohatství. Trump popřel, že by Spojené státy prahly především po zásobách vzácných kovů. Ty jsou podle něj podružné; hlavní prioritou zůstává geopolitika. Ostrov se nachází v klíčové oblasti mezi USA, Ruskem a Čínou, a Trump ho rezolutně označil za přirozenou součást Severní Ameriky. „Je to naše teritorium,“ prohlásil před udivenými delegáty Světového ekonomického fóra.
Prezident nešetřil kritikou na adresu dánské správy. Podle něj je vliv Kodaně na ostrově minimální a dánské investice do tamní infrastruktury zdaleka neodpovídají dřívějším závazkům. Připomněl, že o koupi Grónska usilovali američtí lídři již před dvěma staletími, a on se nyní cítí být tím, kdo tento historický proces završí. Zdůraznil, že pouze pod americkou vlajkou může region zažít skutečnou modernizaci a stabilitu.
V otázce bezpečnosti se Trump snažil rozptýlit obavy z agrese, i když zvolil poměrně svérázný tón. Uvedl, že americká armáda by byla v případném střetu „nezastavitelná“, ale hned dodal, že nemá v úmyslu sílu použít. Podle jeho slov Spojené státy nechtějí válku, pouze „místo zvané Grónsko“. Tímto vyjádřením se pokusil uklidnit evropské partnery, které v posledních týdnech znervóznily pohyby vojsk v arktické oblasti.
Tradiční kritika dopadla i na samotné NATO. Trump si postěžoval, že Evropa dostatečně neoceňuje americkou ochranu a finanční oběti. „Dáváme příliš mnoho a dostáváme jen nevděk,“ prohlásil a otevřeně zapochyboval o tom, zda by spojenci skutečně přispěchali Americe na pomoc, kdyby se situace obrátila. Ačkoliv verbálně potvrdil závazky vůči alianci, jeho pochybnosti o loajalitě partnerů v sále vyvolaly značné napětí.
Trump se pokusil propojit otázku Grónska i s konfliktem na Ukrajině. Uvedl, že NATO musí vyvinout maximální úsilí k zastavení bojů, protože ztráty na životech jsou nepřijatelné. Tvrdil, že jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj mají zájem na dohodě, kterou on sám pomůže zprostředkovat. Postoupení Grónska Spojeným státům pak označil za adekvátní protislužbu za to, kolik USA investovaly do bezpečnosti evropského kontinentu.
Projev obsahoval i jasné varování směrem k přítomným státníkům. Trump jim vzkázal, že pokud s jeho návrhem budou souhlasit, Spojené státy to náležitě ocení, ale v případě odmítnutí si to budou „pamatovat“. Tento výrok byl vnímán jako politické ultimátum, které přímo spojuje územní zisky s budoucí kvalitou diplomatických a obchodních vztahů s Washingtonem.
Historický kontext prezident doplnil odkazem na druhou světovou válku. Připomněl, že bez amerického zásahu by dnes v sále mohla znít němčina nebo japonština. Vrácení Grónska Dánsku po roce 1945 označil za chybu tehdejší vlády a vyjádřil zklamání nad tím, že současná dánská reprezentace projevuje podle jeho názoru nevděk vůči zemi, která ji kdysi osvobodila.
Nechyběly ani kontroverzní momenty, které jsou pro Trumpova vystoupení typické. V jedné části řeči například připsal vinu za propad americké burzy „Islandu“, což u publika vyvolalo spekulace, zda si severské země nespletl. Později si rýpl do Emmanuela Macrona kvůli jeho slunečním brýlím, přestože francouzský prezident je nosil kvůli oční infekci. Trump tyto momenty využil k uvolnění atmosféry, i když tím jen podtrhl svou nepředvídatelnost.
Své vystoupení uzavřel vizí silného NATO, které se však neobejde bez dominantní a zajištěné Ameriky. Trval na tom, že Grónsko v amerických rukou bude zárukou světového míru. Podle něj je načase, aby se Evropa zbavila své „kultury úpadku“ a začala jednat jako dospělý spojenec, který plně respektuje strategické potřeby a ambice Spojených států v Arktidě i ve světě.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.