Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Prezident připustil, že původně zvažoval, zda tuto kontroverzní pasáž do svého projevu vůbec zařadit. Nakonec se však rozhodl pro otevřenost, aby se vyhnul pozdějším spekulacím. Ačkoliv ujišťoval o svém „hlubokém respektu“ k Dánům i obyvatelům ostrova, jedním dechem dodal, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Grónsko vykreslil jako zranitelné a nedostatečně rozvinuté území, které se bez americké pomoci nedokáže bránit moderním hrozbám.
Zajímavé bylo jeho vyjádření k nerostnému bohatství. Trump popřel, že by Spojené státy prahly především po zásobách vzácných kovů. Ty jsou podle něj podružné; hlavní prioritou zůstává geopolitika. Ostrov se nachází v klíčové oblasti mezi USA, Ruskem a Čínou, a Trump ho rezolutně označil za přirozenou součást Severní Ameriky. „Je to naše teritorium,“ prohlásil před udivenými delegáty Světového ekonomického fóra.
Prezident nešetřil kritikou na adresu dánské správy. Podle něj je vliv Kodaně na ostrově minimální a dánské investice do tamní infrastruktury zdaleka neodpovídají dřívějším závazkům. Připomněl, že o koupi Grónska usilovali američtí lídři již před dvěma staletími, a on se nyní cítí být tím, kdo tento historický proces završí. Zdůraznil, že pouze pod americkou vlajkou může region zažít skutečnou modernizaci a stabilitu.
V otázce bezpečnosti se Trump snažil rozptýlit obavy z agrese, i když zvolil poměrně svérázný tón. Uvedl, že americká armáda by byla v případném střetu „nezastavitelná“, ale hned dodal, že nemá v úmyslu sílu použít. Podle jeho slov Spojené státy nechtějí válku, pouze „místo zvané Grónsko“. Tímto vyjádřením se pokusil uklidnit evropské partnery, které v posledních týdnech znervóznily pohyby vojsk v arktické oblasti.
Tradiční kritika dopadla i na samotné NATO. Trump si postěžoval, že Evropa dostatečně neoceňuje americkou ochranu a finanční oběti. „Dáváme příliš mnoho a dostáváme jen nevděk,“ prohlásil a otevřeně zapochyboval o tom, zda by spojenci skutečně přispěchali Americe na pomoc, kdyby se situace obrátila. Ačkoliv verbálně potvrdil závazky vůči alianci, jeho pochybnosti o loajalitě partnerů v sále vyvolaly značné napětí.
Trump se pokusil propojit otázku Grónska i s konfliktem na Ukrajině. Uvedl, že NATO musí vyvinout maximální úsilí k zastavení bojů, protože ztráty na životech jsou nepřijatelné. Tvrdil, že jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj mají zájem na dohodě, kterou on sám pomůže zprostředkovat. Postoupení Grónska Spojeným státům pak označil za adekvátní protislužbu za to, kolik USA investovaly do bezpečnosti evropského kontinentu.
Projev obsahoval i jasné varování směrem k přítomným státníkům. Trump jim vzkázal, že pokud s jeho návrhem budou souhlasit, Spojené státy to náležitě ocení, ale v případě odmítnutí si to budou „pamatovat“. Tento výrok byl vnímán jako politické ultimátum, které přímo spojuje územní zisky s budoucí kvalitou diplomatických a obchodních vztahů s Washingtonem.
Historický kontext prezident doplnil odkazem na druhou světovou válku. Připomněl, že bez amerického zásahu by dnes v sále mohla znít němčina nebo japonština. Vrácení Grónska Dánsku po roce 1945 označil za chybu tehdejší vlády a vyjádřil zklamání nad tím, že současná dánská reprezentace projevuje podle jeho názoru nevděk vůči zemi, která ji kdysi osvobodila.
Nechyběly ani kontroverzní momenty, které jsou pro Trumpova vystoupení typické. V jedné části řeči například připsal vinu za propad americké burzy „Islandu“, což u publika vyvolalo spekulace, zda si severské země nespletl. Později si rýpl do Emmanuela Macrona kvůli jeho slunečním brýlím, přestože francouzský prezident je nosil kvůli oční infekci. Trump tyto momenty využil k uvolnění atmosféry, i když tím jen podtrhl svou nepředvídatelnost.
Své vystoupení uzavřel vizí silného NATO, které se však neobejde bez dominantní a zajištěné Ameriky. Trval na tom, že Grónsko v amerických rukou bude zárukou světového míru. Podle něj je načase, aby se Evropa zbavila své „kultury úpadku“ a začala jednat jako dospělý spojenec, který plně respektuje strategické potřeby a ambice Spojených států v Arktidě i ve světě.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.