Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Od začátku příměří bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze k 6. únoru 2026 zabito při izraelských útocích nejméně 556 Palestinců. Celková bilance obětí masivního bombardování, které předcházelo klidu zbraní, přesáhla 71 000 mrtvých. Většina ze dvou milionů obyvatel zůstává kvůli vojenským operacím a nárazníkovým zónám uzavřena v centrální a jižní části enklávy, což představuje méně než 40 % celého území Gazy.
Podle OSN potřebuje naléhavou pomoc se zajištěním přístřeší více než milion lidí. Mnozí z nich, jako Salma a její rodina, žijí v přeplněných táborech pod plachtami nebo ve stanech. Salma musela v dubnu opustit svůj domov na tzv. žluté linii a nyní přebývá v táboře Al-Zawaida, kde chybí jídlo, voda i léky. Ti, kteří nenajdou místo v táborech, jsou nuceni spát přímo na plážích.
Aby unikli zimním dešťům a záplavám v táborech, uchylují se někteří obyvatelé do poškozených budov. To však přináší riziko jejich zřícení, kterému v prosinci a lednu podlehlo nejméně 25 lidí. Třicetiletý Sobhi se s rodinou vrátil do trosek svého domu v severogazijské čtvrti Šejch Radván, protože život ve stanu nepovažuje za důstojný. Popisuje realitu bez škol, obklopenou sutinami a neustálým bojem o pitnou vodu.
V Gaze, kde byly zničeny dvě třetiny budov, je sice možné pronajmout obyvatelný byt, ale ceny jsou pro většinu lidí nedostupné. Částečně poškozený byt bez oken, elektřiny a vody vyjde na 1 500 šekelů měsíčně, což je zhruba 480 eur. Heba, která pracuje pro humanitární organizaci, si ubytování dovolit může, ale pro zbytek populace se stalo luxusem.
Po příměří se sice otevřely některé trhy se zbožím dovezeným přes Izraelem kontrolované přechody Kerem Šalom a Erez, a 2. února se pro pěší otevřel i přechod v Rafáhu, ale obyvatelé nemají peníze. Ceny potravin sice klesly – vejce jsou šestkrát a rýže desetkrát levnější než v době nejtvrdších bojů – ale lidé bez příjmů jsou plně závislí na pomoci. Většina zemědělské půdy i studní byla zničena.
Krizi prohlubuje nedostatek hotovosti, v oběhu zůstávají jen peníze z doby před válkou. Bankomaty nefungují a mnoho lidí přišlo o své úspory při útocích. Ekonomika se zhroutila a pro lidi jako Salma se od vyhlášení příměří v otázce obživy nic nezměnilo. Heba nyní koordinuje kliniky první pomoci, které jsou přeplněné pacienty s infekčními chorobami způsobenými nehygienickými podmínkami.
Navzdory prožitému násilí vnímá Heba svou práci jako misi na pomoc svému lidu, ačkoliv nedoufá v brzké otevření hranic, aby mohla spatřit své syny studující v cizině. Salma v Al-Zawaidě pohlíží na budoucnost pesimisticky, protože její vzpomínky byly zničeny bombami. Přesto se snaží udržet naději pro svou rodinu, že jednou budou moci opět žít v důstojnosti.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.