Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Od začátku příměří bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze k 6. únoru 2026 zabito při izraelských útocích nejméně 556 Palestinců. Celková bilance obětí masivního bombardování, které předcházelo klidu zbraní, přesáhla 71 000 mrtvých. Většina ze dvou milionů obyvatel zůstává kvůli vojenským operacím a nárazníkovým zónám uzavřena v centrální a jižní části enklávy, což představuje méně než 40 % celého území Gazy.
Podle OSN potřebuje naléhavou pomoc se zajištěním přístřeší více než milion lidí. Mnozí z nich, jako Salma a její rodina, žijí v přeplněných táborech pod plachtami nebo ve stanech. Salma musela v dubnu opustit svůj domov na tzv. žluté linii a nyní přebývá v táboře Al-Zawaida, kde chybí jídlo, voda i léky. Ti, kteří nenajdou místo v táborech, jsou nuceni spát přímo na plážích.
Aby unikli zimním dešťům a záplavám v táborech, uchylují se někteří obyvatelé do poškozených budov. To však přináší riziko jejich zřícení, kterému v prosinci a lednu podlehlo nejméně 25 lidí. Třicetiletý Sobhi se s rodinou vrátil do trosek svého domu v severogazijské čtvrti Šejch Radván, protože život ve stanu nepovažuje za důstojný. Popisuje realitu bez škol, obklopenou sutinami a neustálým bojem o pitnou vodu.
V Gaze, kde byly zničeny dvě třetiny budov, je sice možné pronajmout obyvatelný byt, ale ceny jsou pro většinu lidí nedostupné. Částečně poškozený byt bez oken, elektřiny a vody vyjde na 1 500 šekelů měsíčně, což je zhruba 480 eur. Heba, která pracuje pro humanitární organizaci, si ubytování dovolit může, ale pro zbytek populace se stalo luxusem.
Po příměří se sice otevřely některé trhy se zbožím dovezeným přes Izraelem kontrolované přechody Kerem Šalom a Erez, a 2. února se pro pěší otevřel i přechod v Rafáhu, ale obyvatelé nemají peníze. Ceny potravin sice klesly – vejce jsou šestkrát a rýže desetkrát levnější než v době nejtvrdších bojů – ale lidé bez příjmů jsou plně závislí na pomoci. Většina zemědělské půdy i studní byla zničena.
Krizi prohlubuje nedostatek hotovosti, v oběhu zůstávají jen peníze z doby před válkou. Bankomaty nefungují a mnoho lidí přišlo o své úspory při útocích. Ekonomika se zhroutila a pro lidi jako Salma se od vyhlášení příměří v otázce obživy nic nezměnilo. Heba nyní koordinuje kliniky první pomoci, které jsou přeplněné pacienty s infekčními chorobami způsobenými nehygienickými podmínkami.
Navzdory prožitému násilí vnímá Heba svou práci jako misi na pomoc svému lidu, ačkoliv nedoufá v brzké otevření hranic, aby mohla spatřit své syny studující v cizině. Salma v Al-Zawaidě pohlíží na budoucnost pesimisticky, protože její vzpomínky byly zničeny bombami. Přesto se snaží udržet naději pro svou rodinu, že jednou budou moci opět žít v důstojnosti.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.