Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Od začátku příměří bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze k 6. únoru 2026 zabito při izraelských útocích nejméně 556 Palestinců. Celková bilance obětí masivního bombardování, které předcházelo klidu zbraní, přesáhla 71 000 mrtvých. Většina ze dvou milionů obyvatel zůstává kvůli vojenským operacím a nárazníkovým zónám uzavřena v centrální a jižní části enklávy, což představuje méně než 40 % celého území Gazy.
Podle OSN potřebuje naléhavou pomoc se zajištěním přístřeší více než milion lidí. Mnozí z nich, jako Salma a její rodina, žijí v přeplněných táborech pod plachtami nebo ve stanech. Salma musela v dubnu opustit svůj domov na tzv. žluté linii a nyní přebývá v táboře Al-Zawaida, kde chybí jídlo, voda i léky. Ti, kteří nenajdou místo v táborech, jsou nuceni spát přímo na plážích.
Aby unikli zimním dešťům a záplavám v táborech, uchylují se někteří obyvatelé do poškozených budov. To však přináší riziko jejich zřícení, kterému v prosinci a lednu podlehlo nejméně 25 lidí. Třicetiletý Sobhi se s rodinou vrátil do trosek svého domu v severogazijské čtvrti Šejch Radván, protože život ve stanu nepovažuje za důstojný. Popisuje realitu bez škol, obklopenou sutinami a neustálým bojem o pitnou vodu.
V Gaze, kde byly zničeny dvě třetiny budov, je sice možné pronajmout obyvatelný byt, ale ceny jsou pro většinu lidí nedostupné. Částečně poškozený byt bez oken, elektřiny a vody vyjde na 1 500 šekelů měsíčně, což je zhruba 480 eur. Heba, která pracuje pro humanitární organizaci, si ubytování dovolit může, ale pro zbytek populace se stalo luxusem.
Po příměří se sice otevřely některé trhy se zbožím dovezeným přes Izraelem kontrolované přechody Kerem Šalom a Erez, a 2. února se pro pěší otevřel i přechod v Rafáhu, ale obyvatelé nemají peníze. Ceny potravin sice klesly – vejce jsou šestkrát a rýže desetkrát levnější než v době nejtvrdších bojů – ale lidé bez příjmů jsou plně závislí na pomoci. Většina zemědělské půdy i studní byla zničena.
Krizi prohlubuje nedostatek hotovosti, v oběhu zůstávají jen peníze z doby před válkou. Bankomaty nefungují a mnoho lidí přišlo o své úspory při útocích. Ekonomika se zhroutila a pro lidi jako Salma se od vyhlášení příměří v otázce obživy nic nezměnilo. Heba nyní koordinuje kliniky první pomoci, které jsou přeplněné pacienty s infekčními chorobami způsobenými nehygienickými podmínkami.
Navzdory prožitému násilí vnímá Heba svou práci jako misi na pomoc svému lidu, ačkoliv nedoufá v brzké otevření hranic, aby mohla spatřit své syny studující v cizině. Salma v Al-Zawaidě pohlíží na budoucnost pesimisticky, protože její vzpomínky byly zničeny bombami. Přesto se snaží udržet naději pro svou rodinu, že jednou budou moci opět žít v důstojnosti.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.