Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Zatím zůstává nejasné, zda běloruská vláda zaplatila poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, který je podmínkou pro zajištění trvalého členství v radě. Běloruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření uvedlo, že země je připravena hrát aktivní roli při vytváření nové architektury globální a regionální bezpečnosti. Ta by měla být podle Minska založena na vzájemném respektu a bezpodmínečném zohlednění národních zájmů členských států.
Vláda autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí již několik let tvrdým sankcím ze strany Evropské unie. Ty byly uvaleny po sporných prezidentských volbách v roce 2020 a následném násilném potlačení protestů. Další vlna opatření přišla poté, co Bělorusko umožnilo Rusku využít své území k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu na začátku roku 2022.
Ačkoli Washington v poslední době některé své sankce vůči Minsku zmírnil výměnou za propuštění politických vězňů, obavy z Lukašenkovy politiky přetrvávají. Prezident ovládá zemi pevnou rukou již od roku 1994 a jeho role v ruské agresi je nezpochybnitelná. Lukašenko zůstává klíčovým spojencem Vladimira Putina, což potvrdilo i nedávné rozmístění ruských nadzvukových raket Orešník na běloruském území.
Běloruský vůdce se v minulosti nechal slyšet, že mu na názoru Západu nezáleží, a to zejména v reakci na další balíčky sankcí po jeho sedmém volebním vítězství v řadě. Tyto volby jsou mezinárodně považovány za zmanipulované vzhledem k absolutní kontrole, kterou Lukašenko nad státními institucemi má. Navzdory své roli v konfliktu se však Lukašenko opakovaně stylizuje do role mírotvorce.
Lukašenko loni prohlásil, že věří v nalezení řešení ukrajinského konfliktu a že „světlo na konci tunelu“ se objeví ještě letos. Připustil, že jako Slované mohou tyto národy válčit dlouho, ale vyjádřil optimismus ohledně brzkého rozuzlení. Mírové rozhovory vedené pod taktovkou USA však postupují velmi pomalu, především kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy ohledně okupovaných území.
Na vstup Běloruska do Rady míru ostře reagovala lídryně exilové opozice Světlana Cichanouská. I když uvítala Trumpovu snahu o řešení globálních konfliktů, zdůraznila, že Lukašenko nemá na skutečném míru žádný zájem. Podle jejích slov jde prezidentovi pouze o udržení moci za každou cenu a Rada míru mu slouží jako nástroj k získání zdání mezinárodní legitimity.
Samotná Rada míru byla formálně ustavena minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Donald Trump zde podepsal zakládající listinu obklopen lídry, jako jsou argentinský prezident Javier Milei nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Původním záměrem rady byl dohled nad příměřím v Gaze, ale Trump její působnost rozšířil na širší zprostředkování konfliktů po celém světě.
Do iniciativy se zapojilo již více než dvacet zemí, přičemž Trump očekává, že jich nakonec bude přes padesát. Tento projekt je vnímán jako výzva tradiční roli Rady bezpečnosti OSN. Země, které nezaplatí miliardový příspěvek, mají mít podle stanov pouze tříletý mandát. Několik evropských mocností, včetně Francie, Německa nebo Švédska, pozvání do rady odmítlo.
Kritika na adresu nové organizace zazněla i od generální tajemnice Amnesty International Agnes Callamard, která pokus přirovnala k „chudé a smutné snaze“ napodobit vznik OSN ve 40. letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak radu hájil jako akceschopnou skupinu lídrů. Přiznal však, že detaily operací se teprve ladí a prioritou zůstává udržení míru v Gaze.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.