Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Zatím zůstává nejasné, zda běloruská vláda zaplatila poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, který je podmínkou pro zajištění trvalého členství v radě. Běloruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření uvedlo, že země je připravena hrát aktivní roli při vytváření nové architektury globální a regionální bezpečnosti. Ta by měla být podle Minska založena na vzájemném respektu a bezpodmínečném zohlednění národních zájmů členských států.
Vláda autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí již několik let tvrdým sankcím ze strany Evropské unie. Ty byly uvaleny po sporných prezidentských volbách v roce 2020 a následném násilném potlačení protestů. Další vlna opatření přišla poté, co Bělorusko umožnilo Rusku využít své území k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu na začátku roku 2022.
Ačkoli Washington v poslední době některé své sankce vůči Minsku zmírnil výměnou za propuštění politických vězňů, obavy z Lukašenkovy politiky přetrvávají. Prezident ovládá zemi pevnou rukou již od roku 1994 a jeho role v ruské agresi je nezpochybnitelná. Lukašenko zůstává klíčovým spojencem Vladimira Putina, což potvrdilo i nedávné rozmístění ruských nadzvukových raket Orešník na běloruském území.
Běloruský vůdce se v minulosti nechal slyšet, že mu na názoru Západu nezáleží, a to zejména v reakci na další balíčky sankcí po jeho sedmém volebním vítězství v řadě. Tyto volby jsou mezinárodně považovány za zmanipulované vzhledem k absolutní kontrole, kterou Lukašenko nad státními institucemi má. Navzdory své roli v konfliktu se však Lukašenko opakovaně stylizuje do role mírotvorce.
Lukašenko loni prohlásil, že věří v nalezení řešení ukrajinského konfliktu a že „světlo na konci tunelu“ se objeví ještě letos. Připustil, že jako Slované mohou tyto národy válčit dlouho, ale vyjádřil optimismus ohledně brzkého rozuzlení. Mírové rozhovory vedené pod taktovkou USA však postupují velmi pomalu, především kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy ohledně okupovaných území.
Na vstup Běloruska do Rady míru ostře reagovala lídryně exilové opozice Světlana Cichanouská. I když uvítala Trumpovu snahu o řešení globálních konfliktů, zdůraznila, že Lukašenko nemá na skutečném míru žádný zájem. Podle jejích slov jde prezidentovi pouze o udržení moci za každou cenu a Rada míru mu slouží jako nástroj k získání zdání mezinárodní legitimity.
Samotná Rada míru byla formálně ustavena minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Donald Trump zde podepsal zakládající listinu obklopen lídry, jako jsou argentinský prezident Javier Milei nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Původním záměrem rady byl dohled nad příměřím v Gaze, ale Trump její působnost rozšířil na širší zprostředkování konfliktů po celém světě.
Do iniciativy se zapojilo již více než dvacet zemí, přičemž Trump očekává, že jich nakonec bude přes padesát. Tento projekt je vnímán jako výzva tradiční roli Rady bezpečnosti OSN. Země, které nezaplatí miliardový příspěvek, mají mít podle stanov pouze tříletý mandát. Několik evropských mocností, včetně Francie, Německa nebo Švédska, pozvání do rady odmítlo.
Kritika na adresu nové organizace zazněla i od generální tajemnice Amnesty International Agnes Callamard, která pokus přirovnala k „chudé a smutné snaze“ napodobit vznik OSN ve 40. letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak radu hájil jako akceschopnou skupinu lídrů. Přiznal však, že detaily operací se teprve ladí a prioritou zůstává udržení míru v Gaze.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.