Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Zatím zůstává nejasné, zda běloruská vláda zaplatila poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, který je podmínkou pro zajištění trvalého členství v radě. Běloruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření uvedlo, že země je připravena hrát aktivní roli při vytváření nové architektury globální a regionální bezpečnosti. Ta by měla být podle Minska založena na vzájemném respektu a bezpodmínečném zohlednění národních zájmů členských států.
Vláda autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí již několik let tvrdým sankcím ze strany Evropské unie. Ty byly uvaleny po sporných prezidentských volbách v roce 2020 a následném násilném potlačení protestů. Další vlna opatření přišla poté, co Bělorusko umožnilo Rusku využít své území k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu na začátku roku 2022.
Ačkoli Washington v poslední době některé své sankce vůči Minsku zmírnil výměnou za propuštění politických vězňů, obavy z Lukašenkovy politiky přetrvávají. Prezident ovládá zemi pevnou rukou již od roku 1994 a jeho role v ruské agresi je nezpochybnitelná. Lukašenko zůstává klíčovým spojencem Vladimira Putina, což potvrdilo i nedávné rozmístění ruských nadzvukových raket Orešník na běloruském území.
Běloruský vůdce se v minulosti nechal slyšet, že mu na názoru Západu nezáleží, a to zejména v reakci na další balíčky sankcí po jeho sedmém volebním vítězství v řadě. Tyto volby jsou mezinárodně považovány za zmanipulované vzhledem k absolutní kontrole, kterou Lukašenko nad státními institucemi má. Navzdory své roli v konfliktu se však Lukašenko opakovaně stylizuje do role mírotvorce.
Lukašenko loni prohlásil, že věří v nalezení řešení ukrajinského konfliktu a že „světlo na konci tunelu“ se objeví ještě letos. Připustil, že jako Slované mohou tyto národy válčit dlouho, ale vyjádřil optimismus ohledně brzkého rozuzlení. Mírové rozhovory vedené pod taktovkou USA však postupují velmi pomalu, především kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy ohledně okupovaných území.
Na vstup Běloruska do Rady míru ostře reagovala lídryně exilové opozice Světlana Cichanouská. I když uvítala Trumpovu snahu o řešení globálních konfliktů, zdůraznila, že Lukašenko nemá na skutečném míru žádný zájem. Podle jejích slov jde prezidentovi pouze o udržení moci za každou cenu a Rada míru mu slouží jako nástroj k získání zdání mezinárodní legitimity.
Samotná Rada míru byla formálně ustavena minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Donald Trump zde podepsal zakládající listinu obklopen lídry, jako jsou argentinský prezident Javier Milei nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Původním záměrem rady byl dohled nad příměřím v Gaze, ale Trump její působnost rozšířil na širší zprostředkování konfliktů po celém světě.
Do iniciativy se zapojilo již více než dvacet zemí, přičemž Trump očekává, že jich nakonec bude přes padesát. Tento projekt je vnímán jako výzva tradiční roli Rady bezpečnosti OSN. Země, které nezaplatí miliardový příspěvek, mají mít podle stanov pouze tříletý mandát. Několik evropských mocností, včetně Francie, Německa nebo Švédska, pozvání do rady odmítlo.
Kritika na adresu nové organizace zazněla i od generální tajemnice Amnesty International Agnes Callamard, která pokus přirovnala k „chudé a smutné snaze“ napodobit vznik OSN ve 40. letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak radu hájil jako akceschopnou skupinu lídrů. Přiznal však, že detaily operací se teprve ladí a prioritou zůstává udržení míru v Gaze.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.