Bělorusko se oficiálně připojilo k Trumpově Radě míru

Zatím zůstává nejasné, zda běloruská vláda zaplatila poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, který je podmínkou pro zajištění trvalého členství v radě. Běloruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření uvedlo, že země je připravena hrát aktivní roli při vytváření nové architektury globální a regionální bezpečnosti. Ta by měla být podle Minska založena na vzájemném respektu a bezpodmínečném zohlednění národních zájmů členských států.

Vláda autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí již několik let tvrdým sankcím ze strany Evropské unie. Ty byly uvaleny po sporných prezidentských volbách v roce 2020 a následném násilném potlačení protestů. Další vlna opatření přišla poté, co Bělorusko umožnilo Rusku využít své území k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu na začátku roku 2022.

Ačkoli Washington v poslední době některé své sankce vůči Minsku zmírnil výměnou za propuštění politických vězňů, obavy z Lukašenkovy politiky přetrvávají. Prezident ovládá zemi pevnou rukou již od roku 1994 a jeho role v ruské agresi je nezpochybnitelná. Lukašenko zůstává klíčovým spojencem Vladimira Putina, což potvrdilo i nedávné rozmístění ruských nadzvukových raket Orešník na běloruském území.

Běloruský vůdce se v minulosti nechal slyšet, že mu na názoru Západu nezáleží, a to zejména v reakci na další balíčky sankcí po jeho sedmém volebním vítězství v řadě. Tyto volby jsou mezinárodně považovány za zmanipulované vzhledem k absolutní kontrole, kterou Lukašenko nad státními institucemi má. Navzdory své roli v konfliktu se však Lukašenko opakovaně stylizuje do role mírotvorce.

Lukašenko loni prohlásil, že věří v nalezení řešení ukrajinského konfliktu a že „světlo na konci tunelu“ se objeví ještě letos. Připustil, že jako Slované mohou tyto národy válčit dlouho, ale vyjádřil optimismus ohledně brzkého rozuzlení. Mírové rozhovory vedené pod taktovkou USA však postupují velmi pomalu, především kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy ohledně okupovaných území.

Na vstup Běloruska do Rady míru ostře reagovala lídryně exilové opozice Světlana Cichanouská. I když uvítala Trumpovu snahu o řešení globálních konfliktů, zdůraznila, že Lukašenko nemá na skutečném míru žádný zájem. Podle jejích slov jde prezidentovi pouze o udržení moci za každou cenu a Rada míru mu slouží jako nástroj k získání zdání mezinárodní legitimity.

Samotná Rada míru byla formálně ustavena minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Donald Trump zde podepsal zakládající listinu obklopen lídry, jako jsou argentinský prezident Javier Milei nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Původním záměrem rady byl dohled nad příměřím v Gaze, ale Trump její působnost rozšířil na širší zprostředkování konfliktů po celém světě.

Do iniciativy se zapojilo již více než dvacet zemí, přičemž Trump očekává, že jich nakonec bude přes padesát. Tento projekt je vnímán jako výzva tradiční roli Rady bezpečnosti OSN. Země, které nezaplatí miliardový příspěvek, mají mít podle stanov pouze tříletý mandát. Několik evropských mocností, včetně Francie, Německa nebo Švédska, pozvání do rady odmítlo.

Kritika na adresu nové organizace zazněla i od generální tajemnice Amnesty International Agnes Callamard, která pokus přirovnala k „chudé a smutné snaze“ napodobit vznik OSN ve 40. letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak radu hájil jako akceschopnou skupinu lídrů. Přiznal však, že detaily operací se teprve ladí a prioritou zůstává udržení míru v Gaze.