Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Zvláště intenzivní tlak je vyvíjen na vedení bruselského depozitáře Euroclear, kde je uložena naprostá většina těchto prostředků. Tato hrozba přichází v kritický moment, kdy se v Bruselu rozhoduje o osudu půjčky, která je nezbytná pro udržení ukrajinské obranyschopnosti v příštích dvou letech.
Zastrašování se dotklo i nejvyšších pater belgické politiky a byznysu. Generální ředitelka společnosti Euroclear Valérie Urbainová je již více než rok pod neustálou ochranou bodyguardů poté, co čelila přímým hrozbám.
Podobně znepokojivá prohlášení zazněla i směrem k premiérovi Bartu De Weverovi. Ten veřejně citoval vzkazy z Moskvy, podle nichž si Vladimir Putin nenechá konfiskaci majetku líbit a Belgie i premiér osobně by mohli „následky pociťovat až na věčnost“. Rusko navíc hrozí, že v rámci odvety zabaví veškerý západní majetek, který se dosud nachází na jeho území.
Belgie se kvůli těmto rizikům ocitla v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv EU plánuje schválit úvěr ve výši 90 miliard eur zajištěný právě ruskými aktivy, Brusel váhá a požaduje záruky, že Euroclear bude plně odškodněn, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo se svými žalobami o náhradu škody.
Ruská centrální banka už ostatně oznámila, že u tamních soudů požaduje odškodné ve výši 230 miliard dolarů. Belgická vláda proto trvá na tom, aby se k podobnému kroku odhodlaly i ostatní země světa, u nichž jsou ruské peníze uloženy, a rozmělnily tak právní i bezpečnostní rizika.
Pro Ukrajinu je přitom schválení této pomoci naprosto klíčové. Podle ekonomických expertů bude Kyjev v roce 2026 potřebovat zhruba 50 miliard dolarů externího financování, aby dokázal udržet chod státu a nákupy zbraní.
Bez těchto peněz by ukrajinské ministerstvo obrany muselo drasticky osekávat rozpočty a dělat bolestivé kompromisy na úkor sociálních výdajů. Stabilní přísun hotovosti je nezbytný k tomu, aby mohl ukrajinský zbrojní průmysl investovat do budoucí výroby a plánovat operace na několik let dopředu.
Zatímco se v Bruselu debatuje o miliardách, britský premiér Keir Starmer zvolil nekompromisní přístup k ruským oligarchům. Dal například ultimátum Romanu Abramovičovi, aby uvolnil 2,5 miliardy liber z prodeje fotbalového klubu Chelsea ve prospěch obětí války.
Evropští lídři doufají, že pokud se podaří dohodu o ruských aktivech dotáhnout, dostane se Moskva pod značný finanční tlak. Rusko totiž příští rok plánuje vydat na armádu téměř 40 % svého rozpočtu a jakýkoliv výpadek v jeho finančních rezervách by mohl zásadně ovlivnit jeho schopnost pokračovat v agresi.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.