Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Zvláště intenzivní tlak je vyvíjen na vedení bruselského depozitáře Euroclear, kde je uložena naprostá většina těchto prostředků. Tato hrozba přichází v kritický moment, kdy se v Bruselu rozhoduje o osudu půjčky, která je nezbytná pro udržení ukrajinské obranyschopnosti v příštích dvou letech.
Zastrašování se dotklo i nejvyšších pater belgické politiky a byznysu. Generální ředitelka společnosti Euroclear Valérie Urbainová je již více než rok pod neustálou ochranou bodyguardů poté, co čelila přímým hrozbám.
Podobně znepokojivá prohlášení zazněla i směrem k premiérovi Bartu De Weverovi. Ten veřejně citoval vzkazy z Moskvy, podle nichž si Vladimir Putin nenechá konfiskaci majetku líbit a Belgie i premiér osobně by mohli „následky pociťovat až na věčnost“. Rusko navíc hrozí, že v rámci odvety zabaví veškerý západní majetek, který se dosud nachází na jeho území.
Belgie se kvůli těmto rizikům ocitla v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv EU plánuje schválit úvěr ve výši 90 miliard eur zajištěný právě ruskými aktivy, Brusel váhá a požaduje záruky, že Euroclear bude plně odškodněn, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo se svými žalobami o náhradu škody.
Ruská centrální banka už ostatně oznámila, že u tamních soudů požaduje odškodné ve výši 230 miliard dolarů. Belgická vláda proto trvá na tom, aby se k podobnému kroku odhodlaly i ostatní země světa, u nichž jsou ruské peníze uloženy, a rozmělnily tak právní i bezpečnostní rizika.
Pro Ukrajinu je přitom schválení této pomoci naprosto klíčové. Podle ekonomických expertů bude Kyjev v roce 2026 potřebovat zhruba 50 miliard dolarů externího financování, aby dokázal udržet chod státu a nákupy zbraní.
Bez těchto peněz by ukrajinské ministerstvo obrany muselo drasticky osekávat rozpočty a dělat bolestivé kompromisy na úkor sociálních výdajů. Stabilní přísun hotovosti je nezbytný k tomu, aby mohl ukrajinský zbrojní průmysl investovat do budoucí výroby a plánovat operace na několik let dopředu.
Zatímco se v Bruselu debatuje o miliardách, britský premiér Keir Starmer zvolil nekompromisní přístup k ruským oligarchům. Dal například ultimátum Romanu Abramovičovi, aby uvolnil 2,5 miliardy liber z prodeje fotbalového klubu Chelsea ve prospěch obětí války.
Evropští lídři doufají, že pokud se podaří dohodu o ruských aktivech dotáhnout, dostane se Moskva pod značný finanční tlak. Rusko totiž příští rok plánuje vydat na armádu téměř 40 % svého rozpočtu a jakýkoliv výpadek v jeho finančních rezervách by mohl zásadně ovlivnit jeho schopnost pokračovat v agresi.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.