Belgie se kvůli ruským aktivům stala terčem zastrašovací kampaně GRU

Bart De Wever
Bart De Wever, foto: Facebook Bart De Wever
Klára Marková 17. prosince 2025 21:45
Sdílej:

Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.

Zvláště intenzivní tlak je vyvíjen na vedení bruselského depozitáře Euroclear, kde je uložena naprostá většina těchto prostředků. Tato hrozba přichází v kritický moment, kdy se v Bruselu rozhoduje o osudu půjčky, která je nezbytná pro udržení ukrajinské obranyschopnosti v příštích dvou letech.

Zastrašování se dotklo i nejvyšších pater belgické politiky a byznysu. Generální ředitelka společnosti Euroclear Valérie Urbainová je již více než rok pod neustálou ochranou bodyguardů poté, co čelila přímým hrozbám.

Podobně znepokojivá prohlášení zazněla i směrem k premiérovi Bartu De Weverovi. Ten veřejně citoval vzkazy z Moskvy, podle nichž si Vladimir Putin nenechá konfiskaci majetku líbit a Belgie i premiér osobně by mohli „následky pociťovat až na věčnost“. Rusko navíc hrozí, že v rámci odvety zabaví veškerý západní majetek, který se dosud nachází na jeho území.

Belgie se kvůli těmto rizikům ocitla v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv EU plánuje schválit úvěr ve výši 90 miliard eur zajištěný právě ruskými aktivy, Brusel váhá a požaduje záruky, že Euroclear bude plně odškodněn, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo se svými žalobami o náhradu škody.

Ruská centrální banka už ostatně oznámila, že u tamních soudů požaduje odškodné ve výši 230 miliard dolarů. Belgická vláda proto trvá na tom, aby se k podobnému kroku odhodlaly i ostatní země světa, u nichž jsou ruské peníze uloženy, a rozmělnily tak právní i bezpečnostní rizika.

Pro Ukrajinu je přitom schválení této pomoci naprosto klíčové. Podle ekonomických expertů bude Kyjev v roce 2026 potřebovat zhruba 50 miliard dolarů externího financování, aby dokázal udržet chod státu a nákupy zbraní.

Bez těchto peněz by ukrajinské ministerstvo obrany muselo drasticky osekávat rozpočty a dělat bolestivé kompromisy na úkor sociálních výdajů. Stabilní přísun hotovosti je nezbytný k tomu, aby mohl ukrajinský zbrojní průmysl investovat do budoucí výroby a plánovat operace na několik let dopředu.

Zatímco se v Bruselu debatuje o miliardách, britský premiér Keir Starmer zvolil nekompromisní přístup k ruským oligarchům. Dal například ultimátum Romanu Abramovičovi, aby uvolnil 2,5 miliardy liber z prodeje fotbalového klubu Chelsea ve prospěch obětí války.

Evropští lídři doufají, že pokud se podaří dohodu o ruských aktivech dotáhnout, dostane se Moskva pod značný finanční tlak. Rusko totiž příští rok plánuje vydat na armádu téměř 40 % svého rozpočtu a jakýkoliv výpadek v jeho finančních rezervách by mohl zásadně ovlivnit jeho schopnost pokračovat v agresi.

Stalo se