Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Zvláště intenzivní tlak je vyvíjen na vedení bruselského depozitáře Euroclear, kde je uložena naprostá většina těchto prostředků. Tato hrozba přichází v kritický moment, kdy se v Bruselu rozhoduje o osudu půjčky, která je nezbytná pro udržení ukrajinské obranyschopnosti v příštích dvou letech.
Zastrašování se dotklo i nejvyšších pater belgické politiky a byznysu. Generální ředitelka společnosti Euroclear Valérie Urbainová je již více než rok pod neustálou ochranou bodyguardů poté, co čelila přímým hrozbám.
Podobně znepokojivá prohlášení zazněla i směrem k premiérovi Bartu De Weverovi. Ten veřejně citoval vzkazy z Moskvy, podle nichž si Vladimir Putin nenechá konfiskaci majetku líbit a Belgie i premiér osobně by mohli „následky pociťovat až na věčnost“. Rusko navíc hrozí, že v rámci odvety zabaví veškerý západní majetek, který se dosud nachází na jeho území.
Belgie se kvůli těmto rizikům ocitla v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv EU plánuje schválit úvěr ve výši 90 miliard eur zajištěný právě ruskými aktivy, Brusel váhá a požaduje záruky, že Euroclear bude plně odškodněn, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo se svými žalobami o náhradu škody.
Ruská centrální banka už ostatně oznámila, že u tamních soudů požaduje odškodné ve výši 230 miliard dolarů. Belgická vláda proto trvá na tom, aby se k podobnému kroku odhodlaly i ostatní země světa, u nichž jsou ruské peníze uloženy, a rozmělnily tak právní i bezpečnostní rizika.
Pro Ukrajinu je přitom schválení této pomoci naprosto klíčové. Podle ekonomických expertů bude Kyjev v roce 2026 potřebovat zhruba 50 miliard dolarů externího financování, aby dokázal udržet chod státu a nákupy zbraní.
Bez těchto peněz by ukrajinské ministerstvo obrany muselo drasticky osekávat rozpočty a dělat bolestivé kompromisy na úkor sociálních výdajů. Stabilní přísun hotovosti je nezbytný k tomu, aby mohl ukrajinský zbrojní průmysl investovat do budoucí výroby a plánovat operace na několik let dopředu.
Zatímco se v Bruselu debatuje o miliardách, britský premiér Keir Starmer zvolil nekompromisní přístup k ruským oligarchům. Dal například ultimátum Romanu Abramovičovi, aby uvolnil 2,5 miliardy liber z prodeje fotbalového klubu Chelsea ve prospěch obětí války.
Evropští lídři doufají, že pokud se podaří dohodu o ruských aktivech dotáhnout, dostane se Moskva pod značný finanční tlak. Rusko totiž příští rok plánuje vydat na armádu téměř 40 % svého rozpočtu a jakýkoliv výpadek v jeho finančních rezervách by mohl zásadně ovlivnit jeho schopnost pokračovat v agresi.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.