Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Zvláště intenzivní tlak je vyvíjen na vedení bruselského depozitáře Euroclear, kde je uložena naprostá většina těchto prostředků. Tato hrozba přichází v kritický moment, kdy se v Bruselu rozhoduje o osudu půjčky, která je nezbytná pro udržení ukrajinské obranyschopnosti v příštích dvou letech.
Zastrašování se dotklo i nejvyšších pater belgické politiky a byznysu. Generální ředitelka společnosti Euroclear Valérie Urbainová je již více než rok pod neustálou ochranou bodyguardů poté, co čelila přímým hrozbám.
Podobně znepokojivá prohlášení zazněla i směrem k premiérovi Bartu De Weverovi. Ten veřejně citoval vzkazy z Moskvy, podle nichž si Vladimir Putin nenechá konfiskaci majetku líbit a Belgie i premiér osobně by mohli „následky pociťovat až na věčnost“. Rusko navíc hrozí, že v rámci odvety zabaví veškerý západní majetek, který se dosud nachází na jeho území.
Belgie se kvůli těmto rizikům ocitla v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv EU plánuje schválit úvěr ve výši 90 miliard eur zajištěný právě ruskými aktivy, Brusel váhá a požaduje záruky, že Euroclear bude plně odškodněn, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo se svými žalobami o náhradu škody.
Ruská centrální banka už ostatně oznámila, že u tamních soudů požaduje odškodné ve výši 230 miliard dolarů. Belgická vláda proto trvá na tom, aby se k podobnému kroku odhodlaly i ostatní země světa, u nichž jsou ruské peníze uloženy, a rozmělnily tak právní i bezpečnostní rizika.
Pro Ukrajinu je přitom schválení této pomoci naprosto klíčové. Podle ekonomických expertů bude Kyjev v roce 2026 potřebovat zhruba 50 miliard dolarů externího financování, aby dokázal udržet chod státu a nákupy zbraní.
Bez těchto peněz by ukrajinské ministerstvo obrany muselo drasticky osekávat rozpočty a dělat bolestivé kompromisy na úkor sociálních výdajů. Stabilní přísun hotovosti je nezbytný k tomu, aby mohl ukrajinský zbrojní průmysl investovat do budoucí výroby a plánovat operace na několik let dopředu.
Zatímco se v Bruselu debatuje o miliardách, britský premiér Keir Starmer zvolil nekompromisní přístup k ruským oligarchům. Dal například ultimátum Romanu Abramovičovi, aby uvolnil 2,5 miliardy liber z prodeje fotbalového klubu Chelsea ve prospěch obětí války.
Evropští lídři doufají, že pokud se podaří dohodu o ruských aktivech dotáhnout, dostane se Moskva pod značný finanční tlak. Rusko totiž příští rok plánuje vydat na armádu téměř 40 % svého rozpočtu a jakýkoliv výpadek v jeho finančních rezervách by mohl zásadně ovlivnit jeho schopnost pokračovat v agresi.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.