Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Tento krok cílí na spojence s neuvěřitelně krátkým předstihem a kvůli požadavku, který by v důsledku mohl vést k rozpadu NATO i celé západní aliance. Oficiální představitelé dotčených zemí jsou pravděpodobně více zmateni než rozzuřeni, protože nikdo na světě nepředpokládal, že by k výhrůžce založené na zabrání území spojence mohlo skutečně dojít. Otázkou zůstává, zda má Trump pro takový radikální postup podporu v Kongresu nebo dokonce ve své vlastní administrativě.
Někteří obchodní vyjednavači se proto domnívají, že může jít o další případ strategie, pro kterou se vžilo označení „TACO“ (Trump Always Chickens Out – Trump vždycky vycouvá). Dosavadní zkušenosti ukazují, že podobné hrozby mohou přijít a zase odeznít a zasažené ekonomiky se s nimi zatím dokázaly vyrovnat. Příkladem je Kanada, jejíž obchod s USA sice poklesl, ale premiér Mark Carney dokázal tuto ztrátu více než kompenzovat čtrnáctiprocentním nárůstem obchodu se zbytkem světa.
Carneyho strategie, která zahrnuje i posilování vazeb s Čínou, je v přímém rozporu s úsilím Washingtonu o ekonomické oddělení od Pekingu. Zatímco se Trumpova administrativa snažila přesvědčit svět, že jde o souboj Číny proti zbytku světa, kanadský premiér ukazuje jinou cestu. Tento kontext je důležitý pro pochopení načasování současné Trumpovy intervence, která může být i reakcí na neúspěch americké snahy o izolaci čínské ekonomiky.
Pokud však budeme nejnovější hrozby brát vážně, jsou extrémně znepokojivé. Nejde ani tak o samotnou výši desetiprocentního cla, jako o jeho odůvodnění – snahu vzít území spojenci a veřejně ho k tomu donutit nátlakem. Svět si musí položit otázku, jaká by byla reakce, kdyby podobnou výhrůžku adresovala svým spojencům Čína nebo Rusko. Samotný základ takového jednání vyvolává hluboké obavy o stabilitu mezinárodního řádu.
Vládní kabinety v mnoha metropolích po celém světě podle BBC nyní pochybují o tom, jakým způsobem vlastně v USA probíhá rozhodování. Trumpovo oznámení na sociálních sítích působí jako impulzivní krok, který neodpovídá standardním diplomatickým procesům. Tato nejistota ohledně americké zahraniční politiky jen prohlubuje propast mezi Washingtonem a jeho tradičními partnery.
Prezident Trump má již tuto středu dorazit na Světové ekonomické fórum v Davosu, kde se setká s lídry zemí, jejichž ekonomiky právě ohrozil. Většina světa bude doufat, že do té doby tato bezprecedentní hrozba nějakým způsobem zmizí ze stolu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.