Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Tento krok cílí na spojence s neuvěřitelně krátkým předstihem a kvůli požadavku, který by v důsledku mohl vést k rozpadu NATO i celé západní aliance. Oficiální představitelé dotčených zemí jsou pravděpodobně více zmateni než rozzuřeni, protože nikdo na světě nepředpokládal, že by k výhrůžce založené na zabrání území spojence mohlo skutečně dojít. Otázkou zůstává, zda má Trump pro takový radikální postup podporu v Kongresu nebo dokonce ve své vlastní administrativě.
Někteří obchodní vyjednavači se proto domnívají, že může jít o další případ strategie, pro kterou se vžilo označení „TACO“ (Trump Always Chickens Out – Trump vždycky vycouvá). Dosavadní zkušenosti ukazují, že podobné hrozby mohou přijít a zase odeznít a zasažené ekonomiky se s nimi zatím dokázaly vyrovnat. Příkladem je Kanada, jejíž obchod s USA sice poklesl, ale premiér Mark Carney dokázal tuto ztrátu více než kompenzovat čtrnáctiprocentním nárůstem obchodu se zbytkem světa.
Carneyho strategie, která zahrnuje i posilování vazeb s Čínou, je v přímém rozporu s úsilím Washingtonu o ekonomické oddělení od Pekingu. Zatímco se Trumpova administrativa snažila přesvědčit svět, že jde o souboj Číny proti zbytku světa, kanadský premiér ukazuje jinou cestu. Tento kontext je důležitý pro pochopení načasování současné Trumpovy intervence, která může být i reakcí na neúspěch americké snahy o izolaci čínské ekonomiky.
Pokud však budeme nejnovější hrozby brát vážně, jsou extrémně znepokojivé. Nejde ani tak o samotnou výši desetiprocentního cla, jako o jeho odůvodnění – snahu vzít území spojenci a veřejně ho k tomu donutit nátlakem. Svět si musí položit otázku, jaká by byla reakce, kdyby podobnou výhrůžku adresovala svým spojencům Čína nebo Rusko. Samotný základ takového jednání vyvolává hluboké obavy o stabilitu mezinárodního řádu.
Vládní kabinety v mnoha metropolích po celém světě podle BBC nyní pochybují o tom, jakým způsobem vlastně v USA probíhá rozhodování. Trumpovo oznámení na sociálních sítích působí jako impulzivní krok, který neodpovídá standardním diplomatickým procesům. Tato nejistota ohledně americké zahraniční politiky jen prohlubuje propast mezi Washingtonem a jeho tradičními partnery.
Prezident Trump má již tuto středu dorazit na Světové ekonomické fórum v Davosu, kde se setká s lídry zemí, jejichž ekonomiky právě ohrozil. Většina světa bude doufat, že do té doby tato bezprecedentní hrozba nějakým způsobem zmizí ze stolu.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
