Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Tento krok cílí na spojence s neuvěřitelně krátkým předstihem a kvůli požadavku, který by v důsledku mohl vést k rozpadu NATO i celé západní aliance. Oficiální představitelé dotčených zemí jsou pravděpodobně více zmateni než rozzuřeni, protože nikdo na světě nepředpokládal, že by k výhrůžce založené na zabrání území spojence mohlo skutečně dojít. Otázkou zůstává, zda má Trump pro takový radikální postup podporu v Kongresu nebo dokonce ve své vlastní administrativě.
Někteří obchodní vyjednavači se proto domnívají, že může jít o další případ strategie, pro kterou se vžilo označení „TACO“ (Trump Always Chickens Out – Trump vždycky vycouvá). Dosavadní zkušenosti ukazují, že podobné hrozby mohou přijít a zase odeznít a zasažené ekonomiky se s nimi zatím dokázaly vyrovnat. Příkladem je Kanada, jejíž obchod s USA sice poklesl, ale premiér Mark Carney dokázal tuto ztrátu více než kompenzovat čtrnáctiprocentním nárůstem obchodu se zbytkem světa.
Carneyho strategie, která zahrnuje i posilování vazeb s Čínou, je v přímém rozporu s úsilím Washingtonu o ekonomické oddělení od Pekingu. Zatímco se Trumpova administrativa snažila přesvědčit svět, že jde o souboj Číny proti zbytku světa, kanadský premiér ukazuje jinou cestu. Tento kontext je důležitý pro pochopení načasování současné Trumpovy intervence, která může být i reakcí na neúspěch americké snahy o izolaci čínské ekonomiky.
Pokud však budeme nejnovější hrozby brát vážně, jsou extrémně znepokojivé. Nejde ani tak o samotnou výši desetiprocentního cla, jako o jeho odůvodnění – snahu vzít území spojenci a veřejně ho k tomu donutit nátlakem. Svět si musí položit otázku, jaká by byla reakce, kdyby podobnou výhrůžku adresovala svým spojencům Čína nebo Rusko. Samotný základ takového jednání vyvolává hluboké obavy o stabilitu mezinárodního řádu.
Vládní kabinety v mnoha metropolích po celém světě podle BBC nyní pochybují o tom, jakým způsobem vlastně v USA probíhá rozhodování. Trumpovo oznámení na sociálních sítích působí jako impulzivní krok, který neodpovídá standardním diplomatickým procesům. Tato nejistota ohledně americké zahraniční politiky jen prohlubuje propast mezi Washingtonem a jeho tradičními partnery.
Prezident Trump má již tuto středu dorazit na Světové ekonomické fórum v Davosu, kde se setká s lídry zemí, jejichž ekonomiky právě ohrozil. Většina světa bude doufat, že do té doby tato bezprecedentní hrozba nějakým způsobem zmizí ze stolu.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.