Hnutí ANO jasně dominovalo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci vyzdvihl práci celého týmu a poděkoval voličům za jejich hlasy. Babiš označil výsledek za „historický“, s nejlepšími čísly, jakých hnutí v parlamentních volbách dosáhlo. Suverénní vítězství označil za nečekané a připustil, že sám čekal zisk kolem třiceti procent. Pro něj osobně to představuje „absolutní vrchol politické kariéry“.
Andrej Babiš se chce pustit do práce ihned. Potvrdil, že se těší na setkání s prezidentem a že koaliční jednání povede s Motoristy sobě a SPD. Ambicí hnutí je usilovat o jednobarevnou vládu řízenou hnutím ANO, ideálně s podporou Motoristů. Babiš naznačil, že by uvítal pouze podporu SPD bez jejich účasti ve vládě.
Babiš striktně odmítl jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti), s tím, že nechápe, kdo je volil, a že „zradili vlastní voliče“. Oznámil, že hned první vláda odmítne migrační pakt a emisní povolenky ETS II, a také odblokuje státní pojištěnce. Program hodlají plnit beze zbytku.
Babiš zmínil úspěch kampaně, která měla za posledních sedm dní „47 milionů shlédnutí a stovky tisíc lajků“. Zdůraznil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a ví, kde najít potřebné peníze. Přislíbil, že každého půl roku budou veřejně skládat účty.
Ohledně zahraniční politiky Babiš řekl, že neplánuje pokračovat v muniční iniciativě v současné podobě. Uvedl, že se mu nelíbí, pokud někdo vydělává desítky miliard na válce na úkor Ukrajiny. Věří, že problém by mohl vyřešit Donald Trump za účasti lídrů NATO. Zmínil také, že se bude řešit otázka protivzdušné obrany (tzv. evropský Patriot).
Babiš důrazně odmítl dotaz reportérky z New York Times o možné nespolehlivosti v EU a NATO, označil to za lži českých médií a zdůraznil, že Česko je velmi spolehlivý partner. Souhlasí s pětiprocentními výdaji na obranu, pokud budou zahrnovat investice do dálnic a nemocnic.
Zároveň Babiš ubezpečil, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu s českými zákony a nevidí důvod k případné změně zákona o střetu zájmů.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.