Babiš slaví „historické vítězství“: ANO chce jednobarevnou vládu s podporou SPD a Motoristů

Andrej Babiš odevzdal hlas ve sněmovních volbách. (3.10.2025)
Andrej Babiš odevzdal hlas ve sněmovních volbách. (3.10.2025), foto: Martin Huf / INCORP images
Pavel Němec 4. října 2025 19:33
Sdílej:

Hnutí ANO jasně dominovalo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci vyzdvihl práci celého týmu a poděkoval voličům za jejich hlasy. Babiš označil výsledek za „historický“, s nejlepšími čísly, jakých hnutí v parlamentních volbách dosáhlo. Suverénní vítězství označil za nečekané a připustil, že sám čekal zisk kolem třiceti procent. Pro něj osobně to představuje „absolutní vrchol politické kariéry“.

Andrej Babiš se chce pustit do práce ihned. Potvrdil, že se těší na setkání s prezidentem a že koaliční jednání povede s Motoristy sobě a SPD. Ambicí hnutí je usilovat o jednobarevnou vládu řízenou hnutím ANO, ideálně s podporou Motoristů. Babiš naznačil, že by uvítal pouze podporu SPD bez jejich účasti ve vládě.

Babiš striktně odmítl jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti), s tím, že nechápe, kdo je volil, a že „zradili vlastní voliče“. Oznámil, že hned první vláda odmítne migrační pakt a emisní povolenky ETS II, a také odblokuje státní pojištěnce. Program hodlají plnit beze zbytku.

Babiš zmínil úspěch kampaně, která měla za posledních sedm dní „47 milionů shlédnutí a stovky tisíc lajků“. Zdůraznil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a ví, kde najít potřebné peníze. Přislíbil, že každého půl roku budou veřejně skládat účty.

Ohledně zahraniční politiky Babiš řekl, že neplánuje pokračovat v muniční iniciativě v současné podobě. Uvedl, že se mu nelíbí, pokud někdo vydělává desítky miliard na válce na úkor Ukrajiny. Věří, že problém by mohl vyřešit Donald Trump za účasti lídrů NATO. Zmínil také, že se bude řešit otázka protivzdušné obrany (tzv. evropský Patriot).

Babiš důrazně odmítl dotaz reportérky z New York Times o možné nespolehlivosti v EU a NATO, označil to za lži českých médií a zdůraznil, že Česko je velmi spolehlivý partner. Souhlasí s pětiprocentními výdaji na obranu, pokud budou zahrnovat investice do dálnic a nemocnic.

Zároveň Babiš ubezpečil, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu s českými zákony a nevidí důvod k případné změně zákona o střetu zájmů. 

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.