Hnutí ANO jasně dominovalo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci vyzdvihl práci celého týmu a poděkoval voličům za jejich hlasy. Babiš označil výsledek za „historický“, s nejlepšími čísly, jakých hnutí v parlamentních volbách dosáhlo. Suverénní vítězství označil za nečekané a připustil, že sám čekal zisk kolem třiceti procent. Pro něj osobně to představuje „absolutní vrchol politické kariéry“.
Andrej Babiš se chce pustit do práce ihned. Potvrdil, že se těší na setkání s prezidentem a že koaliční jednání povede s Motoristy sobě a SPD. Ambicí hnutí je usilovat o jednobarevnou vládu řízenou hnutím ANO, ideálně s podporou Motoristů. Babiš naznačil, že by uvítal pouze podporu SPD bez jejich účasti ve vládě.
Babiš striktně odmítl jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti), s tím, že nechápe, kdo je volil, a že „zradili vlastní voliče“. Oznámil, že hned první vláda odmítne migrační pakt a emisní povolenky ETS II, a také odblokuje státní pojištěnce. Program hodlají plnit beze zbytku.
Babiš zmínil úspěch kampaně, která měla za posledních sedm dní „47 milionů shlédnutí a stovky tisíc lajků“. Zdůraznil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a ví, kde najít potřebné peníze. Přislíbil, že každého půl roku budou veřejně skládat účty.
Ohledně zahraniční politiky Babiš řekl, že neplánuje pokračovat v muniční iniciativě v současné podobě. Uvedl, že se mu nelíbí, pokud někdo vydělává desítky miliard na válce na úkor Ukrajiny. Věří, že problém by mohl vyřešit Donald Trump za účasti lídrů NATO. Zmínil také, že se bude řešit otázka protivzdušné obrany (tzv. evropský Patriot).
Babiš důrazně odmítl dotaz reportérky z New York Times o možné nespolehlivosti v EU a NATO, označil to za lži českých médií a zdůraznil, že Česko je velmi spolehlivý partner. Souhlasí s pětiprocentními výdaji na obranu, pokud budou zahrnovat investice do dálnic a nemocnic.
Zároveň Babiš ubezpečil, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu s českými zákony a nevidí důvod k případné změně zákona o střetu zájmů.
Nevyřízené účty mezi Jaromírem Soukupem a jednou z jeho bývalých partnerek opět vyplouvají na povrch. Eva Feuereislová nadále požaduje po podnikateli částku ve výši, která se blíží cifře 200 tisíc korun.
Exprezident Miloš Zeman od tohoto týdne opět úřaduje ve své kanceláři. Bývalá hlava státu se v posledních týdnech potýkala se zdravím, musela dokonce na operaci. Už o uplynulém víkendu se však Zeman zúčastnil posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.