Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
„Je za pět dvanáct. Ceny potravin, energií, pohonných hmot i bydlení rostou a mnoho lidí si je už nemůže dovolit. Rodiny, mladí i senioři počítají každou korunu, ale vláda neřeší jejich problémy. Má úplně obrácené priority,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Piráti proto přicházejí s konkrétními návrhy, jak lidem okamžitě ulevit – například vrácení peněz z nadvýběru DPH na energiích, snížení DPH na základní potraviny nebo obnovení podpory programu Nová zelená úsporám. Stát má začít fungovat pro lidi, ne pro úzkou skupinu vyvolených,“ dodal.
Piráti zároveň ostře kritizují plán vlády na změnu financování veřejnoprávních médií. „Přesun financování do státního rozpočtu není žádná úleva pro lidi. Naopak to otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje nezávislost médií. Česká televize i Český rozhlas by přišly o stovky milionů korun a musely by výrazně omezit svou činnost,“ varovala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila.
Dalším tématem mimořádné schůze je bezpečnostní situace. „V době, kdy Evropa čelí reálným hrozbám, vláda škrtá peníze na obranu a zpomaluje modernizaci armády. To je nezodpovědné a ohrožuje naši bezpečnost i důvěru spojenců,“ uvedl poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Piráti prosazují posílení obrany, investice do moderních technologií a pevné ukotvení Česka v Evropě a NATO. „Bezpečnost není něco, co se dá řešit na poslední chvíli. Rodiny i mladí lidé potřebují jistotu, že stát má plán,“ dodal.
Piráti zároveň upozorňují i na vážné riziko, že Česko může kvůli krokům vlády přijít o evropské prostředky. „Vláda účelově mění zákony a ignoruje pravidla, ke kterým jsme se zavázali. Tím hazarduje s miliardami, které mají pomáhat lidem a regionům,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Piráti se už obrátili na Evropskou komisi kvůli snaze oslabit ochranu státních zaměstnanců a upozorňují i na neřešený střet zájmů kolem Agrofertu. „Stát má hrát fér. Má chránit budoucnost rodin a mladých lidí, ne ji riskovat kvůli vlastním kauzám,“ dodala.
Piráti zdůrazňují, že jsou připraveni jednat a hledat řešení napříč politickým spektrem. „Nechceme jen kritizovat. Přinášíme konkrétní návrhy a jsme připraveni spolupracovat, pokud vláda začne konečně řešit reálné problémy lidí,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Mimořádná schůze je podle Pirátů šancí „zatáhnout za ruční brzdu“ a vrátit politiku zpět k tomu, co je skutečně důležité – aby Česko fungovalo pro mladé lidi a rodiny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.