Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
„Je za pět dvanáct. Ceny potravin, energií, pohonných hmot i bydlení rostou a mnoho lidí si je už nemůže dovolit. Rodiny, mladí i senioři počítají každou korunu, ale vláda neřeší jejich problémy. Má úplně obrácené priority,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Piráti proto přicházejí s konkrétními návrhy, jak lidem okamžitě ulevit – například vrácení peněz z nadvýběru DPH na energiích, snížení DPH na základní potraviny nebo obnovení podpory programu Nová zelená úsporám. Stát má začít fungovat pro lidi, ne pro úzkou skupinu vyvolených,“ dodal.
Piráti zároveň ostře kritizují plán vlády na změnu financování veřejnoprávních médií. „Přesun financování do státního rozpočtu není žádná úleva pro lidi. Naopak to otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje nezávislost médií. Česká televize i Český rozhlas by přišly o stovky milionů korun a musely by výrazně omezit svou činnost,“ varovala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila.
Dalším tématem mimořádné schůze je bezpečnostní situace. „V době, kdy Evropa čelí reálným hrozbám, vláda škrtá peníze na obranu a zpomaluje modernizaci armády. To je nezodpovědné a ohrožuje naši bezpečnost i důvěru spojenců,“ uvedl poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Piráti prosazují posílení obrany, investice do moderních technologií a pevné ukotvení Česka v Evropě a NATO. „Bezpečnost není něco, co se dá řešit na poslední chvíli. Rodiny i mladí lidé potřebují jistotu, že stát má plán,“ dodal.
Piráti zároveň upozorňují i na vážné riziko, že Česko může kvůli krokům vlády přijít o evropské prostředky. „Vláda účelově mění zákony a ignoruje pravidla, ke kterým jsme se zavázali. Tím hazarduje s miliardami, které mají pomáhat lidem a regionům,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Piráti se už obrátili na Evropskou komisi kvůli snaze oslabit ochranu státních zaměstnanců a upozorňují i na neřešený střet zájmů kolem Agrofertu. „Stát má hrát fér. Má chránit budoucnost rodin a mladých lidí, ne ji riskovat kvůli vlastním kauzám,“ dodala.
Piráti zdůrazňují, že jsou připraveni jednat a hledat řešení napříč politickým spektrem. „Nechceme jen kritizovat. Přinášíme konkrétní návrhy a jsme připraveni spolupracovat, pokud vláda začne konečně řešit reálné problémy lidí,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Mimořádná schůze je podle Pirátů šancí „zatáhnout za ruční brzdu“ a vrátit politiku zpět k tomu, co je skutečně důležité – aby Česko fungovalo pro mladé lidi a rodiny.
Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
