Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
„Je za pět dvanáct. Ceny potravin, energií, pohonných hmot i bydlení rostou a mnoho lidí si je už nemůže dovolit. Rodiny, mladí i senioři počítají každou korunu, ale vláda neřeší jejich problémy. Má úplně obrácené priority,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Piráti proto přicházejí s konkrétními návrhy, jak lidem okamžitě ulevit – například vrácení peněz z nadvýběru DPH na energiích, snížení DPH na základní potraviny nebo obnovení podpory programu Nová zelená úsporám. Stát má začít fungovat pro lidi, ne pro úzkou skupinu vyvolených,“ dodal.
Piráti zároveň ostře kritizují plán vlády na změnu financování veřejnoprávních médií. „Přesun financování do státního rozpočtu není žádná úleva pro lidi. Naopak to otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje nezávislost médií. Česká televize i Český rozhlas by přišly o stovky milionů korun a musely by výrazně omezit svou činnost,“ varovala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila.
Dalším tématem mimořádné schůze je bezpečnostní situace. „V době, kdy Evropa čelí reálným hrozbám, vláda škrtá peníze na obranu a zpomaluje modernizaci armády. To je nezodpovědné a ohrožuje naši bezpečnost i důvěru spojenců,“ uvedl poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Piráti prosazují posílení obrany, investice do moderních technologií a pevné ukotvení Česka v Evropě a NATO. „Bezpečnost není něco, co se dá řešit na poslední chvíli. Rodiny i mladí lidé potřebují jistotu, že stát má plán,“ dodal.
Piráti zároveň upozorňují i na vážné riziko, že Česko může kvůli krokům vlády přijít o evropské prostředky. „Vláda účelově mění zákony a ignoruje pravidla, ke kterým jsme se zavázali. Tím hazarduje s miliardami, které mají pomáhat lidem a regionům,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Piráti se už obrátili na Evropskou komisi kvůli snaze oslabit ochranu státních zaměstnanců a upozorňují i na neřešený střet zájmů kolem Agrofertu. „Stát má hrát fér. Má chránit budoucnost rodin a mladých lidí, ne ji riskovat kvůli vlastním kauzám,“ dodala.
Piráti zdůrazňují, že jsou připraveni jednat a hledat řešení napříč politickým spektrem. „Nechceme jen kritizovat. Přinášíme konkrétní návrhy a jsme připraveni spolupracovat, pokud vláda začne konečně řešit reálné problémy lidí,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Mimořádná schůze je podle Pirátů šancí „zatáhnout za ruční brzdu“ a vrátit politiku zpět k tomu, co je skutečně důležité – aby Česko fungovalo pro mladé lidi a rodiny.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
