Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
„Je za pět dvanáct. Ceny potravin, energií, pohonných hmot i bydlení rostou a mnoho lidí si je už nemůže dovolit. Rodiny, mladí i senioři počítají každou korunu, ale vláda neřeší jejich problémy. Má úplně obrácené priority,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Piráti proto přicházejí s konkrétními návrhy, jak lidem okamžitě ulevit – například vrácení peněz z nadvýběru DPH na energiích, snížení DPH na základní potraviny nebo obnovení podpory programu Nová zelená úsporám. Stát má začít fungovat pro lidi, ne pro úzkou skupinu vyvolených,“ dodal.
Piráti zároveň ostře kritizují plán vlády na změnu financování veřejnoprávních médií. „Přesun financování do státního rozpočtu není žádná úleva pro lidi. Naopak to otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje nezávislost médií. Česká televize i Český rozhlas by přišly o stovky milionů korun a musely by výrazně omezit svou činnost,“ varovala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila.
Dalším tématem mimořádné schůze je bezpečnostní situace. „V době, kdy Evropa čelí reálným hrozbám, vláda škrtá peníze na obranu a zpomaluje modernizaci armády. To je nezodpovědné a ohrožuje naši bezpečnost i důvěru spojenců,“ uvedl poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Piráti prosazují posílení obrany, investice do moderních technologií a pevné ukotvení Česka v Evropě a NATO. „Bezpečnost není něco, co se dá řešit na poslední chvíli. Rodiny i mladí lidé potřebují jistotu, že stát má plán,“ dodal.
Piráti zároveň upozorňují i na vážné riziko, že Česko může kvůli krokům vlády přijít o evropské prostředky. „Vláda účelově mění zákony a ignoruje pravidla, ke kterým jsme se zavázali. Tím hazarduje s miliardami, které mají pomáhat lidem a regionům,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Piráti se už obrátili na Evropskou komisi kvůli snaze oslabit ochranu státních zaměstnanců a upozorňují i na neřešený střet zájmů kolem Agrofertu. „Stát má hrát fér. Má chránit budoucnost rodin a mladých lidí, ne ji riskovat kvůli vlastním kauzám,“ dodala.
Piráti zdůrazňují, že jsou připraveni jednat a hledat řešení napříč politickým spektrem. „Nechceme jen kritizovat. Přinášíme konkrétní návrhy a jsme připraveni spolupracovat, pokud vláda začne konečně řešit reálné problémy lidí,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Mimořádná schůze je podle Pirátů šancí „zatáhnout za ruční brzdu“ a vrátit politiku zpět k tomu, co je skutečně důležité – aby Česko fungovalo pro mladé lidi a rodiny.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.