Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
„Je za pět dvanáct. Ceny potravin, energií, pohonných hmot i bydlení rostou a mnoho lidí si je už nemůže dovolit. Rodiny, mladí i senioři počítají každou korunu, ale vláda neřeší jejich problémy. Má úplně obrácené priority,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Piráti proto přicházejí s konkrétními návrhy, jak lidem okamžitě ulevit – například vrácení peněz z nadvýběru DPH na energiích, snížení DPH na základní potraviny nebo obnovení podpory programu Nová zelená úsporám. Stát má začít fungovat pro lidi, ne pro úzkou skupinu vyvolených,“ dodal.
Piráti zároveň ostře kritizují plán vlády na změnu financování veřejnoprávních médií. „Přesun financování do státního rozpočtu není žádná úleva pro lidi. Naopak to otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje nezávislost médií. Česká televize i Český rozhlas by přišly o stovky milionů korun a musely by výrazně omezit svou činnost,“ varovala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila.
Dalším tématem mimořádné schůze je bezpečnostní situace. „V době, kdy Evropa čelí reálným hrozbám, vláda škrtá peníze na obranu a zpomaluje modernizaci armády. To je nezodpovědné a ohrožuje naši bezpečnost i důvěru spojenců,“ uvedl poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Piráti prosazují posílení obrany, investice do moderních technologií a pevné ukotvení Česka v Evropě a NATO. „Bezpečnost není něco, co se dá řešit na poslední chvíli. Rodiny i mladí lidé potřebují jistotu, že stát má plán,“ dodal.
Piráti zároveň upozorňují i na vážné riziko, že Česko může kvůli krokům vlády přijít o evropské prostředky. „Vláda účelově mění zákony a ignoruje pravidla, ke kterým jsme se zavázali. Tím hazarduje s miliardami, které mají pomáhat lidem a regionům,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Piráti se už obrátili na Evropskou komisi kvůli snaze oslabit ochranu státních zaměstnanců a upozorňují i na neřešený střet zájmů kolem Agrofertu. „Stát má hrát fér. Má chránit budoucnost rodin a mladých lidí, ne ji riskovat kvůli vlastním kauzám,“ dodala.
Piráti zdůrazňují, že jsou připraveni jednat a hledat řešení napříč politickým spektrem. „Nechceme jen kritizovat. Přinášíme konkrétní návrhy a jsme připraveni spolupracovat, pokud vláda začne konečně řešit reálné problémy lidí,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Mimořádná schůze je podle Pirátů šancí „zatáhnout za ruční brzdu“ a vrátit politiku zpět k tomu, co je skutečně důležité – aby Česko fungovalo pro mladé lidi a rodiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.