Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
DeGeneres, známá z dlouholeté talkshow The Ellen DeGeneres Show či z dabování postavy Dory ve filmu Hledá se Nemo, se loni po ukončení své kariéry v americké televizi přestěhovala do venkovského domu v Cotswolds. Původně mělo jít o sezónní pobyt, ale okolnosti je přiměly změnit plány.
„Do Británie jsme dorazily den před volbami. Ráno jsme se probudily a měly plno zpráv od přátel se smajlíky, co plakali. A mně hned došlo: ‘On to vyhrál.’ A v tu chvíli jsme si řekly: Zůstáváme,“ popsala Ellen moment zlomu, který vedl k trvalému přesunu.
Podle DeGeneres se život v Británii ukázal být jednodušším, čistším a kulturně vstřícnějším než ve Spojených státech. Vyzdvihla například přístup ke zvířatům i slušnost lidí. „Všechno je tady lepší – lidé jsou zdvořilejší, zvířata jsou tu víc respektována. Prostě to tu miluju,“ svěřila se publiku.
Zároveň projevila obavy o budoucnost práv LGBTQ+ komunity v USA. Po červnovém hlasování Jižních baptistů, kteří podpořili snahu o zrušení manželství osob stejného pohlaví, přiznala, že s Portiou uvažují o opětovném sňatku v Británii. „Když se to v Americe zruší, vezmeme se tady znovu,“ prohlásila rozhodně.
V rozhovoru s moderátorem Richardem Baconem se Ellen vrátila i k kontroverzi, která stála za ukončením její televizní show v roce 2022. Po sérii obvinění z toxického pracovního prostředí museli odejít tři producenti, a přestože DeGeneres se veřejně omluvila, její reputace tím výrazně utrpěla.
„V každém článku se psalo, že jsem zlá. Ale co to vlastně znamená? Jsem přímá a říkám věci na rovinu. Znamená to snad, že jsem špatný člověk?“ ptala se publika s hořkým podtónem. Dodala, že ji velmi bolí, že ji lidé takto vnímají, protože sama sebe považuje za soucitného a empatického člověka.
Její přímá povaha se podle ní stala terčem předsudků. „U žen se očekává, že budou neustále milé, vlídné a poslušné. Ale jakmile se odchýlíme, jsme nálepkovány jako zlé,“ řekla a dodala, že takový konec své kariéry si nepředstavovala.
Přesto Ellen neztrácí naději. Uvedla, že mladá generace je mnohem otevřenější a přirozeněji přijímá odlišnosti. „Oni jsou fluidní, přirozeně svobodní. Myslím, že právě oni nám ukážou cestu,“ dodala s nadějí.
V závěru večera připustila, že by ráda znovu moderovala talkshow, tentokrát v Británii. „Moc mi to chybí. Ráda bych to dělala znovu, ale nevím, jestli by takový formát dnes ještě fungoval,“ přiznala.
I když dnes většinu času tráví péčí o domácí zvířata – od kuřat po koně – přemýšlí nad tím, co bude dál. „Jsem trochu znuděná, ale chci dělat něco, co mě bude bavit. Ještě přesně nevím co, ale určitě to nebude návrat do showbyznysu stejným způsobem,“ uzavřela.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.