Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
DeGeneres, známá z dlouholeté talkshow The Ellen DeGeneres Show či z dabování postavy Dory ve filmu Hledá se Nemo, se loni po ukončení své kariéry v americké televizi přestěhovala do venkovského domu v Cotswolds. Původně mělo jít o sezónní pobyt, ale okolnosti je přiměly změnit plány.
„Do Británie jsme dorazily den před volbami. Ráno jsme se probudily a měly plno zpráv od přátel se smajlíky, co plakali. A mně hned došlo: ‘On to vyhrál.’ A v tu chvíli jsme si řekly: Zůstáváme,“ popsala Ellen moment zlomu, který vedl k trvalému přesunu.
Podle DeGeneres se život v Británii ukázal být jednodušším, čistším a kulturně vstřícnějším než ve Spojených státech. Vyzdvihla například přístup ke zvířatům i slušnost lidí. „Všechno je tady lepší – lidé jsou zdvořilejší, zvířata jsou tu víc respektována. Prostě to tu miluju,“ svěřila se publiku.
Zároveň projevila obavy o budoucnost práv LGBTQ+ komunity v USA. Po červnovém hlasování Jižních baptistů, kteří podpořili snahu o zrušení manželství osob stejného pohlaví, přiznala, že s Portiou uvažují o opětovném sňatku v Británii. „Když se to v Americe zruší, vezmeme se tady znovu,“ prohlásila rozhodně.
V rozhovoru s moderátorem Richardem Baconem se Ellen vrátila i k kontroverzi, která stála za ukončením její televizní show v roce 2022. Po sérii obvinění z toxického pracovního prostředí museli odejít tři producenti, a přestože DeGeneres se veřejně omluvila, její reputace tím výrazně utrpěla.
„V každém článku se psalo, že jsem zlá. Ale co to vlastně znamená? Jsem přímá a říkám věci na rovinu. Znamená to snad, že jsem špatný člověk?“ ptala se publika s hořkým podtónem. Dodala, že ji velmi bolí, že ji lidé takto vnímají, protože sama sebe považuje za soucitného a empatického člověka.
Její přímá povaha se podle ní stala terčem předsudků. „U žen se očekává, že budou neustále milé, vlídné a poslušné. Ale jakmile se odchýlíme, jsme nálepkovány jako zlé,“ řekla a dodala, že takový konec své kariéry si nepředstavovala.
Přesto Ellen neztrácí naději. Uvedla, že mladá generace je mnohem otevřenější a přirozeněji přijímá odlišnosti. „Oni jsou fluidní, přirozeně svobodní. Myslím, že právě oni nám ukážou cestu,“ dodala s nadějí.
V závěru večera připustila, že by ráda znovu moderovala talkshow, tentokrát v Británii. „Moc mi to chybí. Ráda bych to dělala znovu, ale nevím, jestli by takový formát dnes ještě fungoval,“ přiznala.
I když dnes většinu času tráví péčí o domácí zvířata – od kuřat po koně – přemýšlí nad tím, co bude dál. „Jsem trochu znuděná, ale chci dělat něco, co mě bude bavit. Ještě přesně nevím co, ale určitě to nebude návrat do showbyznysu stejným způsobem,“ uzavřela.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.