Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
DeGeneres, známá z dlouholeté talkshow The Ellen DeGeneres Show či z dabování postavy Dory ve filmu Hledá se Nemo, se loni po ukončení své kariéry v americké televizi přestěhovala do venkovského domu v Cotswolds. Původně mělo jít o sezónní pobyt, ale okolnosti je přiměly změnit plány.
„Do Británie jsme dorazily den před volbami. Ráno jsme se probudily a měly plno zpráv od přátel se smajlíky, co plakali. A mně hned došlo: ‘On to vyhrál.’ A v tu chvíli jsme si řekly: Zůstáváme,“ popsala Ellen moment zlomu, který vedl k trvalému přesunu.
Podle DeGeneres se život v Británii ukázal být jednodušším, čistším a kulturně vstřícnějším než ve Spojených státech. Vyzdvihla například přístup ke zvířatům i slušnost lidí. „Všechno je tady lepší – lidé jsou zdvořilejší, zvířata jsou tu víc respektována. Prostě to tu miluju,“ svěřila se publiku.
Zároveň projevila obavy o budoucnost práv LGBTQ+ komunity v USA. Po červnovém hlasování Jižních baptistů, kteří podpořili snahu o zrušení manželství osob stejného pohlaví, přiznala, že s Portiou uvažují o opětovném sňatku v Británii. „Když se to v Americe zruší, vezmeme se tady znovu,“ prohlásila rozhodně.
V rozhovoru s moderátorem Richardem Baconem se Ellen vrátila i k kontroverzi, která stála za ukončením její televizní show v roce 2022. Po sérii obvinění z toxického pracovního prostředí museli odejít tři producenti, a přestože DeGeneres se veřejně omluvila, její reputace tím výrazně utrpěla.
„V každém článku se psalo, že jsem zlá. Ale co to vlastně znamená? Jsem přímá a říkám věci na rovinu. Znamená to snad, že jsem špatný člověk?“ ptala se publika s hořkým podtónem. Dodala, že ji velmi bolí, že ji lidé takto vnímají, protože sama sebe považuje za soucitného a empatického člověka.
Její přímá povaha se podle ní stala terčem předsudků. „U žen se očekává, že budou neustále milé, vlídné a poslušné. Ale jakmile se odchýlíme, jsme nálepkovány jako zlé,“ řekla a dodala, že takový konec své kariéry si nepředstavovala.
Přesto Ellen neztrácí naději. Uvedla, že mladá generace je mnohem otevřenější a přirozeněji přijímá odlišnosti. „Oni jsou fluidní, přirozeně svobodní. Myslím, že právě oni nám ukážou cestu,“ dodala s nadějí.
V závěru večera připustila, že by ráda znovu moderovala talkshow, tentokrát v Británii. „Moc mi to chybí. Ráda bych to dělala znovu, ale nevím, jestli by takový formát dnes ještě fungoval,“ přiznala.
I když dnes většinu času tráví péčí o domácí zvířata – od kuřat po koně – přemýšlí nad tím, co bude dál. „Jsem trochu znuděná, ale chci dělat něco, co mě bude bavit. Ještě přesně nevím co, ale určitě to nebude návrat do showbyznysu stejným způsobem,“ uzavřela.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.