Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
DeGeneres, známá z dlouholeté talkshow The Ellen DeGeneres Show či z dabování postavy Dory ve filmu Hledá se Nemo, se loni po ukončení své kariéry v americké televizi přestěhovala do venkovského domu v Cotswolds. Původně mělo jít o sezónní pobyt, ale okolnosti je přiměly změnit plány.
„Do Británie jsme dorazily den před volbami. Ráno jsme se probudily a měly plno zpráv od přátel se smajlíky, co plakali. A mně hned došlo: ‘On to vyhrál.’ A v tu chvíli jsme si řekly: Zůstáváme,“ popsala Ellen moment zlomu, který vedl k trvalému přesunu.
Podle DeGeneres se život v Británii ukázal být jednodušším, čistším a kulturně vstřícnějším než ve Spojených státech. Vyzdvihla například přístup ke zvířatům i slušnost lidí. „Všechno je tady lepší – lidé jsou zdvořilejší, zvířata jsou tu víc respektována. Prostě to tu miluju,“ svěřila se publiku.
Zároveň projevila obavy o budoucnost práv LGBTQ+ komunity v USA. Po červnovém hlasování Jižních baptistů, kteří podpořili snahu o zrušení manželství osob stejného pohlaví, přiznala, že s Portiou uvažují o opětovném sňatku v Británii. „Když se to v Americe zruší, vezmeme se tady znovu,“ prohlásila rozhodně.
V rozhovoru s moderátorem Richardem Baconem se Ellen vrátila i k kontroverzi, která stála za ukončením její televizní show v roce 2022. Po sérii obvinění z toxického pracovního prostředí museli odejít tři producenti, a přestože DeGeneres se veřejně omluvila, její reputace tím výrazně utrpěla.
„V každém článku se psalo, že jsem zlá. Ale co to vlastně znamená? Jsem přímá a říkám věci na rovinu. Znamená to snad, že jsem špatný člověk?“ ptala se publika s hořkým podtónem. Dodala, že ji velmi bolí, že ji lidé takto vnímají, protože sama sebe považuje za soucitného a empatického člověka.
Její přímá povaha se podle ní stala terčem předsudků. „U žen se očekává, že budou neustále milé, vlídné a poslušné. Ale jakmile se odchýlíme, jsme nálepkovány jako zlé,“ řekla a dodala, že takový konec své kariéry si nepředstavovala.
Přesto Ellen neztrácí naději. Uvedla, že mladá generace je mnohem otevřenější a přirozeněji přijímá odlišnosti. „Oni jsou fluidní, přirozeně svobodní. Myslím, že právě oni nám ukážou cestu,“ dodala s nadějí.
V závěru večera připustila, že by ráda znovu moderovala talkshow, tentokrát v Británii. „Moc mi to chybí. Ráda bych to dělala znovu, ale nevím, jestli by takový formát dnes ještě fungoval,“ přiznala.
I když dnes většinu času tráví péčí o domácí zvířata – od kuřat po koně – přemýšlí nad tím, co bude dál. „Jsem trochu znuděná, ale chci dělat něco, co mě bude bavit. Ještě přesně nevím co, ale určitě to nebude návrat do showbyznysu stejným způsobem,“ uzavřela.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.