Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Podle nejmenovaného představitele Bílého domu se Trumpovi líbí, že může fungovat jako „králotvůrce pro všechny tyto menší a slabší země po celém světě“. Prezident často připomíná, kolik konfliktů se mu již podařilo zastavit, a zdůrazňuje, jak dlouho tyto boje zuřily.
Minulý týden se Trumpovi podařilo přivést do Bílého domu lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby uzavřeli mírovou dohodu. Jednalo se již o šestou takovou dohodu během jeho druhého funkčního období.
Sám Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně řekl, že za posledních šest měsíců vyřešil šest válek a je na to velmi hrdý. V pátek ho však čeká zřejmě nejtěžší zkouška, a to setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump, který sám sebe označuje za „prezidenta míru“, se zaměřil na tyto konflikty částečně kvůli víře, že může využít vliv USA k jejich ukončení. Tento přístup je v kontrastu s jeho kampaní v roce 2024, kdy prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a kladl důraz na domácí záležitosti.
Druhý zástupce z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se Trumpovi po nástupu do úřadu dostalo zpravodajských informací. Z nich pochopil, co se ve světě skutečně děje, a to mohlo ovlivnit jeho politiku. Podle tohoto úředníka by se Trump, kdyby měl tyto informace dříve, zaměřil na zahraniční politiku už během své kampaně.
Dalším důvodem Trumpova zájmu o urovnávání konfliktů je jeho touha získat Nobelovu cenu za mír, o kterou již dlouho usiluje. Za tímto účelem dokonce minulý měsíc zavolal norskému ministrovi financí, aby se na tuto cenu zeptal.
Nobelova cena míru se zároveň stala pro zahraniční lídry prostředkem, jak se Trumpovi zalíbit. Nejméně šest světových lídrů, kteří se podíleli na nedávných mírových dohodách, nominovalo Trumpa na tuto cenu, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a kambodžského premiéra Huna Maneta.
Manet nominoval Trumpa poté, co prezident přivedl Kambodžu a sousední Thajsko k jednacímu stolu. A to díky hrozbě, že zastaví obchodní jednání, pokud neukončí svůj hraniční spor. Podle úředníků Bílého domu Trump sehrál klíčovou roli při uzavírání dohod o příměří mezi: Íránem a Izraelem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a také mezi USA a Hútíi v Jemenu.
Kritici však pochybují o Trumpově upřímnosti a trvalosti těchto dohod. John Bolton, který byl během prvního Trumpova funkčního období jeho poradcem pro národní bezpečnost, upozornil na dohodu mezi Kambodžou a Thajskem. Podle mediálních zpráv v těchto oblastech po uzavření příměří došlo k násilnostem.
Bolton tvrdí, že Trumpova politika je o tom, že „Donald Trump je na prvním místě“. Podle něj Trumpovi jde o získání Nobelovy ceny za mír a všichni si to uvědomují.
Trumpův zájem o mezinárodní dohody není pro něj úplně novou věcí. Již během svého prvního funkčního období zprostředkoval Abrahamovské dohody, které stabilizovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Trump také pomohl k obnovení ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem.
Během své kampaně se Trump snažil prosazovat méně angažovaný, spíše transakční a nacionalistický přístup, který on a jeho tým nazývali „America First“, odmítali však označení izolacionista.
V pátek Trump tento přístup přenesl na jednání s Putinem. V dnech, které předcházely summitu, prezident a jeho tým snižovali očekávání. Sám Trump setkání označil za „průzkumnou schůzku“. Podle něj bylo ruské a ukrajinské téma ze všech konfliktů nejsnadnější na vyřešení, ale ve čtvrtek přiznal, že je to „ve skutečnosti to nejobtížnější“.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.