Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Podle nejmenovaného představitele Bílého domu se Trumpovi líbí, že může fungovat jako „králotvůrce pro všechny tyto menší a slabší země po celém světě“. Prezident často připomíná, kolik konfliktů se mu již podařilo zastavit, a zdůrazňuje, jak dlouho tyto boje zuřily.
Minulý týden se Trumpovi podařilo přivést do Bílého domu lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby uzavřeli mírovou dohodu. Jednalo se již o šestou takovou dohodu během jeho druhého funkčního období.
Sám Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně řekl, že za posledních šest měsíců vyřešil šest válek a je na to velmi hrdý. V pátek ho však čeká zřejmě nejtěžší zkouška, a to setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump, který sám sebe označuje za „prezidenta míru“, se zaměřil na tyto konflikty částečně kvůli víře, že může využít vliv USA k jejich ukončení. Tento přístup je v kontrastu s jeho kampaní v roce 2024, kdy prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a kladl důraz na domácí záležitosti.
Druhý zástupce z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se Trumpovi po nástupu do úřadu dostalo zpravodajských informací. Z nich pochopil, co se ve světě skutečně děje, a to mohlo ovlivnit jeho politiku. Podle tohoto úředníka by se Trump, kdyby měl tyto informace dříve, zaměřil na zahraniční politiku už během své kampaně.
Dalším důvodem Trumpova zájmu o urovnávání konfliktů je jeho touha získat Nobelovu cenu za mír, o kterou již dlouho usiluje. Za tímto účelem dokonce minulý měsíc zavolal norskému ministrovi financí, aby se na tuto cenu zeptal.
Nobelova cena míru se zároveň stala pro zahraniční lídry prostředkem, jak se Trumpovi zalíbit. Nejméně šest světových lídrů, kteří se podíleli na nedávných mírových dohodách, nominovalo Trumpa na tuto cenu, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a kambodžského premiéra Huna Maneta.
Manet nominoval Trumpa poté, co prezident přivedl Kambodžu a sousední Thajsko k jednacímu stolu. A to díky hrozbě, že zastaví obchodní jednání, pokud neukončí svůj hraniční spor. Podle úředníků Bílého domu Trump sehrál klíčovou roli při uzavírání dohod o příměří mezi: Íránem a Izraelem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a také mezi USA a Hútíi v Jemenu.
Kritici však pochybují o Trumpově upřímnosti a trvalosti těchto dohod. John Bolton, který byl během prvního Trumpova funkčního období jeho poradcem pro národní bezpečnost, upozornil na dohodu mezi Kambodžou a Thajskem. Podle mediálních zpráv v těchto oblastech po uzavření příměří došlo k násilnostem.
Bolton tvrdí, že Trumpova politika je o tom, že „Donald Trump je na prvním místě“. Podle něj Trumpovi jde o získání Nobelovy ceny za mír a všichni si to uvědomují.
Trumpův zájem o mezinárodní dohody není pro něj úplně novou věcí. Již během svého prvního funkčního období zprostředkoval Abrahamovské dohody, které stabilizovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Trump také pomohl k obnovení ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem.
Během své kampaně se Trump snažil prosazovat méně angažovaný, spíše transakční a nacionalistický přístup, který on a jeho tým nazývali „America First“, odmítali však označení izolacionista.
V pátek Trump tento přístup přenesl na jednání s Putinem. V dnech, které předcházely summitu, prezident a jeho tým snižovali očekávání. Sám Trump setkání označil za „průzkumnou schůzku“. Podle něj bylo ruské a ukrajinské téma ze všech konfliktů nejsnadnější na vyřešení, ale ve čtvrtek přiznal, že je to „ve skutečnosti to nejobtížnější“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.