"Amerika na prvním místě" šla stranou. Trump se zaměřil na světové konflikty a označil se za prezidenta míru

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 15. srpna 2025 13:47
Sdílej:

Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.

Podle nejmenovaného představitele Bílého domu se Trumpovi líbí, že může fungovat jako „králotvůrce pro všechny tyto menší a slabší země po celém světě“. Prezident často připomíná, kolik konfliktů se mu již podařilo zastavit, a zdůrazňuje, jak dlouho tyto boje zuřily.

Minulý týden se Trumpovi podařilo přivést do Bílého domu lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby uzavřeli mírovou dohodu. Jednalo se již o šestou takovou dohodu během jeho druhého funkčního období.

Sám Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně řekl, že za posledních šest měsíců vyřešil šest válek a je na to velmi hrdý. V pátek ho však čeká zřejmě nejtěžší zkouška, a to setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Trump, který sám sebe označuje za „prezidenta míru“, se zaměřil na tyto konflikty částečně kvůli víře, že může využít vliv USA k jejich ukončení. Tento přístup je v kontrastu s jeho kampaní v roce 2024, kdy prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a kladl důraz na domácí záležitosti.

Druhý zástupce z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se Trumpovi po nástupu do úřadu dostalo zpravodajských informací. Z nich pochopil, co se ve světě skutečně děje, a to mohlo ovlivnit jeho politiku. Podle tohoto úředníka by se Trump, kdyby měl tyto informace dříve, zaměřil na zahraniční politiku už během své kampaně.

Dalším důvodem Trumpova zájmu o urovnávání konfliktů je jeho touha získat Nobelovu cenu za mír, o kterou již dlouho usiluje. Za tímto účelem dokonce minulý měsíc zavolal norskému ministrovi financí, aby se na tuto cenu zeptal.

Nobelova cena míru se zároveň stala pro zahraniční lídry prostředkem, jak se Trumpovi zalíbit. Nejméně šest světových lídrů, kteří se podíleli na nedávných mírových dohodách, nominovalo Trumpa na tuto cenu, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a kambodžského premiéra Huna Maneta.

Manet nominoval Trumpa poté, co prezident přivedl Kambodžu a sousední Thajsko k jednacímu stolu. A to díky hrozbě, že zastaví obchodní jednání, pokud neukončí svůj hraniční spor. Podle úředníků Bílého domu Trump sehrál klíčovou roli při uzavírání dohod o příměří mezi: Íránem a Izraelem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a také mezi USA a Hútíi v Jemenu.

Kritici však pochybují o Trumpově upřímnosti a trvalosti těchto dohod. John Bolton, který byl během prvního Trumpova funkčního období jeho poradcem pro národní bezpečnost, upozornil na dohodu mezi Kambodžou a Thajskem. Podle mediálních zpráv v těchto oblastech po uzavření příměří došlo k násilnostem.

Bolton tvrdí, že Trumpova politika je o tom, že „Donald Trump je na prvním místě“. Podle něj Trumpovi jde o získání Nobelovy ceny za mír a všichni si to uvědomují.

Trumpův zájem o mezinárodní dohody není pro něj úplně novou věcí. Již během svého prvního funkčního období zprostředkoval Abrahamovské dohody, které stabilizovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Trump také pomohl k obnovení ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem.

Během své kampaně se Trump snažil prosazovat méně angažovaný, spíše transakční a nacionalistický přístup, který on a jeho tým nazývali „America First“, odmítali však označení izolacionista.

V pátek Trump tento přístup přenesl na jednání s Putinem. V dnech, které předcházely summitu, prezident a jeho tým snižovali očekávání. Sám Trump setkání označil za „průzkumnou schůzku“. Podle něj bylo ruské a ukrajinské téma ze všech konfliktů nejsnadnější na vyřešení, ale ve čtvrtek přiznal, že je to „ve skutečnosti to nejobtížnější“. 

Stalo se
Novinky
Ursula von der Leyen

Boj s extrémním počasím nekončí. Von der Leyenová přislíbila změny

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).

Novinky
J.D. Vance

Vance přiletěl do Izraele, má udržet křehké příměří. EU je pod palbou kritiky

Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.

Novinky
Britská armáda

Velká Británie je připravena utratit přes 100 milionů liber za nasazení vojáků na Ukrajinu

Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb". 

Novinky
Kaja Kallasová

Evropská unie se bouří proti požadavku Trumpa na postoupení ukrajinského území Putinovi

Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.