Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Podle nejmenovaného představitele Bílého domu se Trumpovi líbí, že může fungovat jako „králotvůrce pro všechny tyto menší a slabší země po celém světě“. Prezident často připomíná, kolik konfliktů se mu již podařilo zastavit, a zdůrazňuje, jak dlouho tyto boje zuřily.
Minulý týden se Trumpovi podařilo přivést do Bílého domu lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby uzavřeli mírovou dohodu. Jednalo se již o šestou takovou dohodu během jeho druhého funkčního období.
Sám Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně řekl, že za posledních šest měsíců vyřešil šest válek a je na to velmi hrdý. V pátek ho však čeká zřejmě nejtěžší zkouška, a to setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump, který sám sebe označuje za „prezidenta míru“, se zaměřil na tyto konflikty částečně kvůli víře, že může využít vliv USA k jejich ukončení. Tento přístup je v kontrastu s jeho kampaní v roce 2024, kdy prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a kladl důraz na domácí záležitosti.
Druhý zástupce z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se Trumpovi po nástupu do úřadu dostalo zpravodajských informací. Z nich pochopil, co se ve světě skutečně děje, a to mohlo ovlivnit jeho politiku. Podle tohoto úředníka by se Trump, kdyby měl tyto informace dříve, zaměřil na zahraniční politiku už během své kampaně.
Dalším důvodem Trumpova zájmu o urovnávání konfliktů je jeho touha získat Nobelovu cenu za mír, o kterou již dlouho usiluje. Za tímto účelem dokonce minulý měsíc zavolal norskému ministrovi financí, aby se na tuto cenu zeptal.
Nobelova cena míru se zároveň stala pro zahraniční lídry prostředkem, jak se Trumpovi zalíbit. Nejméně šest světových lídrů, kteří se podíleli na nedávných mírových dohodách, nominovalo Trumpa na tuto cenu, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a kambodžského premiéra Huna Maneta.
Manet nominoval Trumpa poté, co prezident přivedl Kambodžu a sousední Thajsko k jednacímu stolu. A to díky hrozbě, že zastaví obchodní jednání, pokud neukončí svůj hraniční spor. Podle úředníků Bílého domu Trump sehrál klíčovou roli při uzavírání dohod o příměří mezi: Íránem a Izraelem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a také mezi USA a Hútíi v Jemenu.
Kritici však pochybují o Trumpově upřímnosti a trvalosti těchto dohod. John Bolton, který byl během prvního Trumpova funkčního období jeho poradcem pro národní bezpečnost, upozornil na dohodu mezi Kambodžou a Thajskem. Podle mediálních zpráv v těchto oblastech po uzavření příměří došlo k násilnostem.
Bolton tvrdí, že Trumpova politika je o tom, že „Donald Trump je na prvním místě“. Podle něj Trumpovi jde o získání Nobelovy ceny za mír a všichni si to uvědomují.
Trumpův zájem o mezinárodní dohody není pro něj úplně novou věcí. Již během svého prvního funkčního období zprostředkoval Abrahamovské dohody, které stabilizovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Trump také pomohl k obnovení ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem.
Během své kampaně se Trump snažil prosazovat méně angažovaný, spíše transakční a nacionalistický přístup, který on a jeho tým nazývali „America First“, odmítali však označení izolacionista.
V pátek Trump tento přístup přenesl na jednání s Putinem. V dnech, které předcházely summitu, prezident a jeho tým snižovali očekávání. Sám Trump setkání označil za „průzkumnou schůzku“. Podle něj bylo ruské a ukrajinské téma ze všech konfliktů nejsnadnější na vyřešení, ale ve čtvrtek přiznal, že je to „ve skutečnosti to nejobtížnější“.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.