Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Podle nejmenovaného představitele Bílého domu se Trumpovi líbí, že může fungovat jako „králotvůrce pro všechny tyto menší a slabší země po celém světě“. Prezident často připomíná, kolik konfliktů se mu již podařilo zastavit, a zdůrazňuje, jak dlouho tyto boje zuřily.
Minulý týden se Trumpovi podařilo přivést do Bílého domu lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby uzavřeli mírovou dohodu. Jednalo se již o šestou takovou dohodu během jeho druhého funkčního období.
Sám Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně řekl, že za posledních šest měsíců vyřešil šest válek a je na to velmi hrdý. V pátek ho však čeká zřejmě nejtěžší zkouška, a to setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump, který sám sebe označuje za „prezidenta míru“, se zaměřil na tyto konflikty částečně kvůli víře, že může využít vliv USA k jejich ukončení. Tento přístup je v kontrastu s jeho kampaní v roce 2024, kdy prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a kladl důraz na domácí záležitosti.
Druhý zástupce z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se Trumpovi po nástupu do úřadu dostalo zpravodajských informací. Z nich pochopil, co se ve světě skutečně děje, a to mohlo ovlivnit jeho politiku. Podle tohoto úředníka by se Trump, kdyby měl tyto informace dříve, zaměřil na zahraniční politiku už během své kampaně.
Dalším důvodem Trumpova zájmu o urovnávání konfliktů je jeho touha získat Nobelovu cenu za mír, o kterou již dlouho usiluje. Za tímto účelem dokonce minulý měsíc zavolal norskému ministrovi financí, aby se na tuto cenu zeptal.
Nobelova cena míru se zároveň stala pro zahraniční lídry prostředkem, jak se Trumpovi zalíbit. Nejméně šest světových lídrů, kteří se podíleli na nedávných mírových dohodách, nominovalo Trumpa na tuto cenu, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a kambodžského premiéra Huna Maneta.
Manet nominoval Trumpa poté, co prezident přivedl Kambodžu a sousední Thajsko k jednacímu stolu. A to díky hrozbě, že zastaví obchodní jednání, pokud neukončí svůj hraniční spor. Podle úředníků Bílého domu Trump sehrál klíčovou roli při uzavírání dohod o příměří mezi: Íránem a Izraelem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a také mezi USA a Hútíi v Jemenu.
Kritici však pochybují o Trumpově upřímnosti a trvalosti těchto dohod. John Bolton, který byl během prvního Trumpova funkčního období jeho poradcem pro národní bezpečnost, upozornil na dohodu mezi Kambodžou a Thajskem. Podle mediálních zpráv v těchto oblastech po uzavření příměří došlo k násilnostem.
Bolton tvrdí, že Trumpova politika je o tom, že „Donald Trump je na prvním místě“. Podle něj Trumpovi jde o získání Nobelovy ceny za mír a všichni si to uvědomují.
Trumpův zájem o mezinárodní dohody není pro něj úplně novou věcí. Již během svého prvního funkčního období zprostředkoval Abrahamovské dohody, které stabilizovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Trump také pomohl k obnovení ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem.
Během své kampaně se Trump snažil prosazovat méně angažovaný, spíše transakční a nacionalistický přístup, který on a jeho tým nazývali „America First“, odmítali však označení izolacionista.
V pátek Trump tento přístup přenesl na jednání s Putinem. V dnech, které předcházely summitu, prezident a jeho tým snižovali očekávání. Sám Trump setkání označil za „průzkumnou schůzku“. Podle něj bylo ruské a ukrajinské téma ze všech konfliktů nejsnadnější na vyřešení, ale ve čtvrtek přiznal, že je to „ve skutečnosti to nejobtížnější“.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.
Veronika Žilková si v lednu vyrazila do společnosti s dceřiným manželem, aby utužila rodinné vztahy. Mirka Dopitu pak veřejně pochválila. To se ale v minulosti stalo i s jiným Agátiným partnerem, s nímž influencerka následně vedla dlouhý soudní spor.