Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Ministerstvo zahraničí Spojených států toto rozhodnutí spojilo s údajným selháním Jihoafrické republiky při ochraně bílé afrikánské menšiny, což jsou obvinění, která jihoafrická vláda opakovaně a důrazně odmítá. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví reagovalo prohlášením, že ačkoliv nebylo o tomto kroku předem informováno, země již delší dobu pracuje na plánu soběstačnosti v této oblasti.
Spojené státy podporovaly jihoafrické úsilí v boji proti viru částkou přibližně 400 milionů dolarů ročně prostřednictvím prezidentského nouzového programu Pepfar. Vztahy mezi oběma státy se však začaly zhoršovat po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Trump krátce po své inauguraci vydal exekutivní příkaz, v němž tvrdil, že jihoafrická politika likviduje rovné příležitosti a podněcuje násilí vůči rasově znevýhodněným vlastníkům půdy. Jihoafrická republika oponuje, že její program na podporu černošského obyvatelstva je nezbytný pro nápravu hospodářských nerovností z éry apartheidu.
Americký exekutivní příkaz rovněž poukázal na jihoafrickou žalobu proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora a na vazby země s Íránem. Bílý dům označil tyto kroky za nespravedlivé i nemorální a uvedl, že za těchto okolností již nebude Jihoafrické republice poskytovat další pomoc.
Prezident Trump navíc tvrdí, že v zemi dochází ke genocidě bílého obyvatelstva, což vedlo k vytvoření amerického uprchlického programu pro Afrikánce, kteří jsou nyní v podstatě jedinými běženci přijímanými do Spojených států. Toto tvrzení o genocidě je však odborníky široce zpochybňováno.
Financování z programu Pepfar, které pokrývalo asi pětinu celkových jihoafrických výdajů na projekty spojené s HIV, získalo dočasný odklad v podobě překlenovacího plánu. Představitel amerického ministerstva zahraničí nicméně potvrdil, že nyní začne postupné omezování těchto finančních prostředků.
Důvodem je podle něj skutečnost, že Jihoafrická republika nedosáhla prokazatelného pokroku v politických požadavcích americké administrativy. Zástupce ministerstva dodal, že cílem Washingtonu je podpořit soběstačnost země, která jako stát se středními příjmy má dostatečné kapacity na financování vlastních zdravotnických programů.
Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví v reakci upřesnilo, že ačkoliv byl program Pepfar pro zemi přínosem, nákup a distribuce životně důležitých antiretrovirových léků jsou financovány zcela odděleně a většina těchto nákladů jde přímo z jihoafrického státního rozpočtu.
Dosavadní snahy o nápravu bilaterálních vztahů selhaly, a to včetně loňského setkání Donalda Trumpa s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou v Bílém domě, kde americký prezident otevřeně hovořil o pronásledování bělochů. Spojené státy navíc bojkotovaly summit zemí G20, který se v Jihoafrické republice konal.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.