Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Ministerstvo zahraničí Spojených států toto rozhodnutí spojilo s údajným selháním Jihoafrické republiky při ochraně bílé afrikánské menšiny, což jsou obvinění, která jihoafrická vláda opakovaně a důrazně odmítá. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví reagovalo prohlášením, že ačkoliv nebylo o tomto kroku předem informováno, země již delší dobu pracuje na plánu soběstačnosti v této oblasti.
Spojené státy podporovaly jihoafrické úsilí v boji proti viru částkou přibližně 400 milionů dolarů ročně prostřednictvím prezidentského nouzového programu Pepfar. Vztahy mezi oběma státy se však začaly zhoršovat po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Trump krátce po své inauguraci vydal exekutivní příkaz, v němž tvrdil, že jihoafrická politika likviduje rovné příležitosti a podněcuje násilí vůči rasově znevýhodněným vlastníkům půdy. Jihoafrická republika oponuje, že její program na podporu černošského obyvatelstva je nezbytný pro nápravu hospodářských nerovností z éry apartheidu.
Americký exekutivní příkaz rovněž poukázal na jihoafrickou žalobu proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora a na vazby země s Íránem. Bílý dům označil tyto kroky za nespravedlivé i nemorální a uvedl, že za těchto okolností již nebude Jihoafrické republice poskytovat další pomoc.
Prezident Trump navíc tvrdí, že v zemi dochází ke genocidě bílého obyvatelstva, což vedlo k vytvoření amerického uprchlického programu pro Afrikánce, kteří jsou nyní v podstatě jedinými běženci přijímanými do Spojených států. Toto tvrzení o genocidě je však odborníky široce zpochybňováno.
Financování z programu Pepfar, které pokrývalo asi pětinu celkových jihoafrických výdajů na projekty spojené s HIV, získalo dočasný odklad v podobě překlenovacího plánu. Představitel amerického ministerstva zahraničí nicméně potvrdil, že nyní začne postupné omezování těchto finančních prostředků.
Důvodem je podle něj skutečnost, že Jihoafrická republika nedosáhla prokazatelného pokroku v politických požadavcích americké administrativy. Zástupce ministerstva dodal, že cílem Washingtonu je podpořit soběstačnost země, která jako stát se středními příjmy má dostatečné kapacity na financování vlastních zdravotnických programů.
Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví v reakci upřesnilo, že ačkoliv byl program Pepfar pro zemi přínosem, nákup a distribuce životně důležitých antiretrovirových léků jsou financovány zcela odděleně a většina těchto nákladů jde přímo z jihoafrického státního rozpočtu.
Dosavadní snahy o nápravu bilaterálních vztahů selhaly, a to včetně loňského setkání Donalda Trumpa s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou v Bílém domě, kde americký prezident otevřeně hovořil o pronásledování bělochů. Spojené státy navíc bojkotovaly summit zemí G20, který se v Jihoafrické republice konal.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.