Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Tato čísla ostře kontrastují se situací před vypuknutím války (28. února), kdy průlivem proplouvalo v průměru 138 lodí denně. Aktuální blokáda se podle amerického velitelství Centcom vztahuje na všechna plavidla vplouvající do íránských přístavů nebo z nich vyplouvající. Zatímco USA tvrdí, že blokáda je neprostupná a několik lodí již bylo nuceno se obrátit, sledovací data ukazují, že minimálně jeden sankcionovaný tanker, Rich Starry, skutečně proplul směrem na východ, než se ve středu obrátil zpět do Perského zálivu.
Prezident Donald Trump zdůvodňuje zavedení blokády tím, že Írán záměrně selhal při pokusu o znovuotevření průlivu. Dosud však neexistují žádné důkazy o tom, že by z oblasti vyplul jakýkoliv tanker plně naložený ropou nebo plynem. Experti navíc upozorňují, že sledování je ztíženo tím, že íránské lodě často vypínají své transpondéry nebo vysílají falešné souřadnice, aby se vyhnuly sankcím.
Situace v průlivu je extrémně nebezpečná i kvůli změně tras. Lodě, které se v posledních hodinách odvážily proplout, se drží severní trasy těsně u íránského pobřeží v jeho výsostných vodách, namísto dřívější bezpečnější jižní cesty středem průlivu. Tato změna souvisí s hrozbou námořních min. Íránské revoluční gardy dokonce zveřejnily mapu „povolených tras“ a označily střed kanálu za nebezpečnou zónu, které je třeba se vyhnout kvůli riziku výbuchu.
V Perském zálivu je nyní uvězněno téměř 800 lodí, z nichž většina je plně naložena nákladem. Prioritou mezinárodního společenství je dostat tato plavidla bezpečně na otevřené moře, což však vyžaduje potvrzení, že trasy jsou vyčištěny. Americké torpédoborce USS Frank E. Petersen a USS Michael Murphy se již v oblasti pohybují s úkolem zlikvidovat miny, které zde podle Spojených států íránské gardy rozmístily.
Celosvětová ekonomika pociťuje následky této šestitýdenní krize velmi citelně. Destabilizace cen energií a ochromení mezinárodních dodavatelských řetězců ukazují kritickou závislost světa na tomto úzkém hrdle mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. Představitelé námořních organizací se nyní obávají, že zavedení blokády může vést k další eskalaci a k přímým útokům na zbývající obchodní lodě v regionu.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.