Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Jedním z nejvýraznějších ústupků bylo čtvrteční oznámení vládního zmocněnce pro hranice Toma Homana, který potvrdil ukončení nasazení tisíců federálních policistů v Minnesotě. Tato agresivní operace zaměřená na hromadné deportace vyvolala vlnu protestů a veřejné pobouření, zejména po tragické smrti dvou Američanů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Ačkoliv Homan tvrdí, že akce dosáhla svých cílů a vedla k více než čtyřem tisícům zatčení, stažení federálních sil je vnímáno jako jasná politická porážka administrativy.
Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz označil konec této operace za závěr „bezprecedentní federální invaze“. Podle něj tato konfrontace způsobila státu obrovské ekonomické i společenské škody, ale zároveň ukázala zbytku země cestu. Walz prohlásil, že Minnesota celému národu předvedla, co znamená postavit se za správnou věc, a vyjádřil naději, že tento příklad dodá odvahu i ostatním regionům, které čelí podobnému tlaku z Washingtonu.
Další významnou brzdou Trumpových mocenských ambicí se stávají soudy. Federální soudce ve Washingtonu ve čtvrtek zablokoval pokus ministra obrany Petea Hegsetha potrestat demokratického senátora Marka Kellyho za údajné „pobuřování“. Kelly, který je vysloužilým kapitánem námořnictva, se provinil tím, že v instruktážním videu radil vojákům, aby neplnili nezákonné rozkazy. Soudce konstatoval, že Kellyho jednání je chráněno prvním dodatkem ústavy, což Hegseth odmítl přijmout a oznámil okamžité odvolání.
Sám senátor Kelly po rozsudku uvedl, že boj za svobodu projevu je pro něj prioritou a nenechá se administrativou umlčet. Celý spor gradoval poté, co velká porota odmítla podpořit obvinění ministerstva spravedlnosti proti Kellymu a dalším pěti demokratickým zákonodárcům z řad veteránů. Tento neúspěch ukazuje, že ani ovládnutí klíčových institucí nezaručuje prezidentovi hladký průběh represivních kroků proti jeho politickým odpůrcům.
Náznaky vzpoury se objevují i přímo v Kongresu, kde šest republikánských poslanců hlasovalo společně s demokraty pro zrušení prezidentových cel na dovoz z Kanady. Tento krok odráží rostoucí nervozitu z Trumpovy obchodní politiky připomínající 19. století, která podle mnohých ohrožuje americkou ekonomiku. Prezident tak již nemůže automaticky počítat s pevnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, a to ani v otázkách, které považuje za své priority.
K oslabení prezidentova vlivu přispěly i události z konce loňského roku, kdy byl tlakem veřejnosti i politiků donucen k uvolnění spisů týkajících se Jeffreyho Epsteina. Tato kauza, která prezidenta viditelně dráždí, dál žije vlastním životem a Trump nemá prostředky, jak ji ukončit. Malá vítězství jeho odpůrců sice zatím neohrožují samotné základy jeho prezidentství, ale naznačují, že běžná politická pravidla začínají znovu platit i pro muže, který se snažil vládnout metodou „šoku a hrůzy“.
Prezidentova pozice je oslabena i nepříznivými průzkumy veřejného mínění, kdy se jeho podpora stabilně drží na pouhých 39 %. To povzbuzuje demokraty, aby v Kongresu využívali všechny dostupné páky, například v aktuálním sporu o taktiku imigračního úřadu ICE, který hrozí zastavením financování ministerstva vnitřní bezpečnosti. V zahraničí pak spojenci hledají cesty, jak fungovat bez amerického vedení, a kanadský premiér Mark Carney vyzývá k odporu proti šikaně velmocí.
Navzdory těmto trhlinám si Trump stále uchovává obrovskou moc, kterou demonstroval čtvrtečním zrušením pravomocí Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) v boji proti skleníkovým plynům. Tímto krokem fakticky zlikvidoval klimatické dědictví vlád Obamy i Bidena. Silnou pozici vrchního velitele armády pak potvrdil lednový zátah v Venezuele, při kterém byl dopaden diktátor Nicolás Maduro a dopraven k soudu do New Yorku.
Demokratická senátorka Elissa Slotkinová v této souvislosti apeluje na občany, aby projevili alespoň špetku odvahy navíc, protože podle ní je odvaha stejně nakažlivá jako strach. Argumentuje tím, že jakmile lidé pochopí, že Trump není všemocný, jeho aura neporazitelnosti začne mizet. Ačkoliv prezident stále drží svou stranu pod kontrolou díky hrozbám v primárkách, blížící se podzimní volby mohou přinést zlom, pokud republikánští zákonodárci usoudí, že pro vlastní politické přežití se musí od prezidenta distancovat.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.