Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Jedním z nejvýraznějších ústupků bylo čtvrteční oznámení vládního zmocněnce pro hranice Toma Homana, který potvrdil ukončení nasazení tisíců federálních policistů v Minnesotě. Tato agresivní operace zaměřená na hromadné deportace vyvolala vlnu protestů a veřejné pobouření, zejména po tragické smrti dvou Američanů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Ačkoliv Homan tvrdí, že akce dosáhla svých cílů a vedla k více než čtyřem tisícům zatčení, stažení federálních sil je vnímáno jako jasná politická porážka administrativy.
Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz označil konec této operace za závěr „bezprecedentní federální invaze“. Podle něj tato konfrontace způsobila státu obrovské ekonomické i společenské škody, ale zároveň ukázala zbytku země cestu. Walz prohlásil, že Minnesota celému národu předvedla, co znamená postavit se za správnou věc, a vyjádřil naději, že tento příklad dodá odvahu i ostatním regionům, které čelí podobnému tlaku z Washingtonu.
Další významnou brzdou Trumpových mocenských ambicí se stávají soudy. Federální soudce ve Washingtonu ve čtvrtek zablokoval pokus ministra obrany Petea Hegsetha potrestat demokratického senátora Marka Kellyho za údajné „pobuřování“. Kelly, který je vysloužilým kapitánem námořnictva, se provinil tím, že v instruktážním videu radil vojákům, aby neplnili nezákonné rozkazy. Soudce konstatoval, že Kellyho jednání je chráněno prvním dodatkem ústavy, což Hegseth odmítl přijmout a oznámil okamžité odvolání.
Sám senátor Kelly po rozsudku uvedl, že boj za svobodu projevu je pro něj prioritou a nenechá se administrativou umlčet. Celý spor gradoval poté, co velká porota odmítla podpořit obvinění ministerstva spravedlnosti proti Kellymu a dalším pěti demokratickým zákonodárcům z řad veteránů. Tento neúspěch ukazuje, že ani ovládnutí klíčových institucí nezaručuje prezidentovi hladký průběh represivních kroků proti jeho politickým odpůrcům.
Náznaky vzpoury se objevují i přímo v Kongresu, kde šest republikánských poslanců hlasovalo společně s demokraty pro zrušení prezidentových cel na dovoz z Kanady. Tento krok odráží rostoucí nervozitu z Trumpovy obchodní politiky připomínající 19. století, která podle mnohých ohrožuje americkou ekonomiku. Prezident tak již nemůže automaticky počítat s pevnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, a to ani v otázkách, které považuje za své priority.
K oslabení prezidentova vlivu přispěly i události z konce loňského roku, kdy byl tlakem veřejnosti i politiků donucen k uvolnění spisů týkajících se Jeffreyho Epsteina. Tato kauza, která prezidenta viditelně dráždí, dál žije vlastním životem a Trump nemá prostředky, jak ji ukončit. Malá vítězství jeho odpůrců sice zatím neohrožují samotné základy jeho prezidentství, ale naznačují, že běžná politická pravidla začínají znovu platit i pro muže, který se snažil vládnout metodou „šoku a hrůzy“.
Prezidentova pozice je oslabena i nepříznivými průzkumy veřejného mínění, kdy se jeho podpora stabilně drží na pouhých 39 %. To povzbuzuje demokraty, aby v Kongresu využívali všechny dostupné páky, například v aktuálním sporu o taktiku imigračního úřadu ICE, který hrozí zastavením financování ministerstva vnitřní bezpečnosti. V zahraničí pak spojenci hledají cesty, jak fungovat bez amerického vedení, a kanadský premiér Mark Carney vyzývá k odporu proti šikaně velmocí.
Navzdory těmto trhlinám si Trump stále uchovává obrovskou moc, kterou demonstroval čtvrtečním zrušením pravomocí Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) v boji proti skleníkovým plynům. Tímto krokem fakticky zlikvidoval klimatické dědictví vlád Obamy i Bidena. Silnou pozici vrchního velitele armády pak potvrdil lednový zátah v Venezuele, při kterém byl dopaden diktátor Nicolás Maduro a dopraven k soudu do New Yorku.
Demokratická senátorka Elissa Slotkinová v této souvislosti apeluje na občany, aby projevili alespoň špetku odvahy navíc, protože podle ní je odvaha stejně nakažlivá jako strach. Argumentuje tím, že jakmile lidé pochopí, že Trump není všemocný, jeho aura neporazitelnosti začne mizet. Ačkoliv prezident stále drží svou stranu pod kontrolou díky hrozbám v primárkách, blížící se podzimní volby mohou přinést zlom, pokud republikánští zákonodárci usoudí, že pro vlastní politické přežití se musí od prezidenta distancovat.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.