Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Jedním z nejvýraznějších ústupků bylo čtvrteční oznámení vládního zmocněnce pro hranice Toma Homana, který potvrdil ukončení nasazení tisíců federálních policistů v Minnesotě. Tato agresivní operace zaměřená na hromadné deportace vyvolala vlnu protestů a veřejné pobouření, zejména po tragické smrti dvou Američanů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Ačkoliv Homan tvrdí, že akce dosáhla svých cílů a vedla k více než čtyřem tisícům zatčení, stažení federálních sil je vnímáno jako jasná politická porážka administrativy.
Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz označil konec této operace za závěr „bezprecedentní federální invaze“. Podle něj tato konfrontace způsobila státu obrovské ekonomické i společenské škody, ale zároveň ukázala zbytku země cestu. Walz prohlásil, že Minnesota celému národu předvedla, co znamená postavit se za správnou věc, a vyjádřil naději, že tento příklad dodá odvahu i ostatním regionům, které čelí podobnému tlaku z Washingtonu.
Další významnou brzdou Trumpových mocenských ambicí se stávají soudy. Federální soudce ve Washingtonu ve čtvrtek zablokoval pokus ministra obrany Petea Hegsetha potrestat demokratického senátora Marka Kellyho za údajné „pobuřování“. Kelly, který je vysloužilým kapitánem námořnictva, se provinil tím, že v instruktážním videu radil vojákům, aby neplnili nezákonné rozkazy. Soudce konstatoval, že Kellyho jednání je chráněno prvním dodatkem ústavy, což Hegseth odmítl přijmout a oznámil okamžité odvolání.
Sám senátor Kelly po rozsudku uvedl, že boj za svobodu projevu je pro něj prioritou a nenechá se administrativou umlčet. Celý spor gradoval poté, co velká porota odmítla podpořit obvinění ministerstva spravedlnosti proti Kellymu a dalším pěti demokratickým zákonodárcům z řad veteránů. Tento neúspěch ukazuje, že ani ovládnutí klíčových institucí nezaručuje prezidentovi hladký průběh represivních kroků proti jeho politickým odpůrcům.
Náznaky vzpoury se objevují i přímo v Kongresu, kde šest republikánských poslanců hlasovalo společně s demokraty pro zrušení prezidentových cel na dovoz z Kanady. Tento krok odráží rostoucí nervozitu z Trumpovy obchodní politiky připomínající 19. století, která podle mnohých ohrožuje americkou ekonomiku. Prezident tak již nemůže automaticky počítat s pevnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, a to ani v otázkách, které považuje za své priority.
K oslabení prezidentova vlivu přispěly i události z konce loňského roku, kdy byl tlakem veřejnosti i politiků donucen k uvolnění spisů týkajících se Jeffreyho Epsteina. Tato kauza, která prezidenta viditelně dráždí, dál žije vlastním životem a Trump nemá prostředky, jak ji ukončit. Malá vítězství jeho odpůrců sice zatím neohrožují samotné základy jeho prezidentství, ale naznačují, že běžná politická pravidla začínají znovu platit i pro muže, který se snažil vládnout metodou „šoku a hrůzy“.
Prezidentova pozice je oslabena i nepříznivými průzkumy veřejného mínění, kdy se jeho podpora stabilně drží na pouhých 39 %. To povzbuzuje demokraty, aby v Kongresu využívali všechny dostupné páky, například v aktuálním sporu o taktiku imigračního úřadu ICE, který hrozí zastavením financování ministerstva vnitřní bezpečnosti. V zahraničí pak spojenci hledají cesty, jak fungovat bez amerického vedení, a kanadský premiér Mark Carney vyzývá k odporu proti šikaně velmocí.
Navzdory těmto trhlinám si Trump stále uchovává obrovskou moc, kterou demonstroval čtvrtečním zrušením pravomocí Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) v boji proti skleníkovým plynům. Tímto krokem fakticky zlikvidoval klimatické dědictví vlád Obamy i Bidena. Silnou pozici vrchního velitele armády pak potvrdil lednový zátah v Venezuele, při kterém byl dopaden diktátor Nicolás Maduro a dopraven k soudu do New Yorku.
Demokratická senátorka Elissa Slotkinová v této souvislosti apeluje na občany, aby projevili alespoň špetku odvahy navíc, protože podle ní je odvaha stejně nakažlivá jako strach. Argumentuje tím, že jakmile lidé pochopí, že Trump není všemocný, jeho aura neporazitelnosti začne mizet. Ačkoliv prezident stále drží svou stranu pod kontrolou díky hrozbám v primárkách, blížící se podzimní volby mohou přinést zlom, pokud republikánští zákonodárci usoudí, že pro vlastní politické přežití se musí od prezidenta distancovat.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.