Na výročním brífinku ke 100 dnům druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa zaútočil Bílý dům na internetového giganta Amazon. Administrativa obvinila společnost ze „zjevně politického“ a „nepřátelského“ aktu kvůli zprávám, že Amazon brzy začne zobrazovat zákazníkům, o kolik jsou produkty dražší kvůli nově zavedeným celním poplatkům.
Tato oznámení přicházejí v době, kdy Trumpova obchodní politika opět hýbe americkou i globální ekonomikou. Nové tarify, které dosahují 145 % na čínské zboží a 10 % na většinu produktů z jiných zemí, se staly ústředním bodem Trumpova návratu do úřadu, píše BBC.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt označila prvních sto dnů Trumpova prezidentství za „nejhistoričtější začátek jakéhokoliv prezidenta Spojených států“. V projevu vyzdvihla nejen úspory ve vládních výdajích v řádu stovek miliard dolarů, ale i obranu přísných cel, které mají podle ní přinést spravedlivější obchodní podmínky pro Američany.
Vedle ní stál i ministr financí Scott Bessent, který šokoval tvrzením, že nedávná nestabilita na finančních trzích vyvolaná novými tarify byla „strategickou nejistotou“, kterou prezident Trump záměrně vytvořil s cílem získat „nejlepší možné obchodní dohody“.
Napětí eskalovalo ve chvíli, kdy novinář položil otázku ohledně zpráv, že Amazon chystá nové označení cen, kde bude zřetelně uvedeno, kolik činí dodatečné náklady kvůli Trumpovým tarifům. Leavitt v reakci na to řekla, že právě mluvila s prezidentem a že Bílý dům vnímá krok Amazonu jako „politicky motivovaný útok“.
Držela v ruce výtisk novinového článku s fotografií Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, a tvrdila, že dokument dokazuje napojení společnosti na „čínskou propagandistickou síť“. Toto obvinění ale nebylo nijak doloženo.
Zatímco Bessent se odmítl vyjádřit, zda Trump v poslední době hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, dodal, že „odpovědnost leží na Číně“, pokud chce zabránit dalšímu ekonomickému propadu.
Celá tisková konference skončila s tím, že prezident Trump se dnes večer zúčastní politického shromáždění ve státě Michigan, kde se má setkat s demokratickou guvernérkou Gretchen Whitmerovou.
Napětí mezi Trumpem a Amazonem není zcela nové. V minulosti Trump často kritizoval Washington Post – médium vlastněné Bezosem – jako „Amazon Washington Post“, ale jejich vztahy se zlepšily poté, co Bezos veřejně pogratuloval Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 a Amazon dokonce přispěl milionem dolarů na inaugurační fond.
Dnešní vyhrocené obvinění však naznačuje, že vztahy mezi oběma giganty znovu ochladly. Pokud Amazon skutečně začne uvádět vliv tarifů na konečnou cenu produktů, mohl by tento krok posílit veřejnou debatu o důsledcích Trumpovy obchodní politiky.
Zatím není jasné, jak Amazon na slova z Bílého domu zareaguje, ani zda skutečně k zobrazení tarifů na svém webu přistoupí. Celá situace ale ukazuje na zvyšující se napětí mezi technologickými firmami a federální vládou, jež zřejmě bude v nadcházejících měsících dál eskalovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.