Na výročním brífinku ke 100 dnům druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa zaútočil Bílý dům na internetového giganta Amazon. Administrativa obvinila společnost ze „zjevně politického“ a „nepřátelského“ aktu kvůli zprávám, že Amazon brzy začne zobrazovat zákazníkům, o kolik jsou produkty dražší kvůli nově zavedeným celním poplatkům.
Tato oznámení přicházejí v době, kdy Trumpova obchodní politika opět hýbe americkou i globální ekonomikou. Nové tarify, které dosahují 145 % na čínské zboží a 10 % na většinu produktů z jiných zemí, se staly ústředním bodem Trumpova návratu do úřadu, píše BBC.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt označila prvních sto dnů Trumpova prezidentství za „nejhistoričtější začátek jakéhokoliv prezidenta Spojených států“. V projevu vyzdvihla nejen úspory ve vládních výdajích v řádu stovek miliard dolarů, ale i obranu přísných cel, které mají podle ní přinést spravedlivější obchodní podmínky pro Američany.
Vedle ní stál i ministr financí Scott Bessent, který šokoval tvrzením, že nedávná nestabilita na finančních trzích vyvolaná novými tarify byla „strategickou nejistotou“, kterou prezident Trump záměrně vytvořil s cílem získat „nejlepší možné obchodní dohody“.
Napětí eskalovalo ve chvíli, kdy novinář položil otázku ohledně zpráv, že Amazon chystá nové označení cen, kde bude zřetelně uvedeno, kolik činí dodatečné náklady kvůli Trumpovým tarifům. Leavitt v reakci na to řekla, že právě mluvila s prezidentem a že Bílý dům vnímá krok Amazonu jako „politicky motivovaný útok“.
Držela v ruce výtisk novinového článku s fotografií Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, a tvrdila, že dokument dokazuje napojení společnosti na „čínskou propagandistickou síť“. Toto obvinění ale nebylo nijak doloženo.
Zatímco Bessent se odmítl vyjádřit, zda Trump v poslední době hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, dodal, že „odpovědnost leží na Číně“, pokud chce zabránit dalšímu ekonomickému propadu.
Celá tisková konference skončila s tím, že prezident Trump se dnes večer zúčastní politického shromáždění ve státě Michigan, kde se má setkat s demokratickou guvernérkou Gretchen Whitmerovou.
Napětí mezi Trumpem a Amazonem není zcela nové. V minulosti Trump často kritizoval Washington Post – médium vlastněné Bezosem – jako „Amazon Washington Post“, ale jejich vztahy se zlepšily poté, co Bezos veřejně pogratuloval Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 a Amazon dokonce přispěl milionem dolarů na inaugurační fond.
Dnešní vyhrocené obvinění však naznačuje, že vztahy mezi oběma giganty znovu ochladly. Pokud Amazon skutečně začne uvádět vliv tarifů na konečnou cenu produktů, mohl by tento krok posílit veřejnou debatu o důsledcích Trumpovy obchodní politiky.
Zatím není jasné, jak Amazon na slova z Bílého domu zareaguje, ani zda skutečně k zobrazení tarifů na svém webu přistoupí. Celá situace ale ukazuje na zvyšující se napětí mezi technologickými firmami a federální vládou, jež zřejmě bude v nadcházejících měsících dál eskalovat.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.