V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Hlavním podnětem k protestu se stala kauza ministra zahraničí Petra Macinky. Prezident Pavel v úterý zveřejnil textovou komunikaci, kterou šéf diplomacie zasílal jeho poradci Petru Kolářovi. Obsah těchto zpráv, ve kterých Macinka nevybíravě tlačil na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a hrozil „spálením mostů“, hlava státu veřejně označila za pokus o vydírání ze strany člena vlády.
Devadesátiminutový program začal v patnáct hodin, ale Staroměstské náměstí bylo neprodyšně zaplněno již dlouho předtím. Davy lidí skandovaly heslo „Už jsme tady!“. Předseda spolku Mikuláš Minář po dvaceti minutách uvedl, že na místě demonstruje zhruba 90 tisíc lidí, přičemž další účastníci stále přicházeli. Prezident Petr Pavel všem občanům, kteří ho přijali podpořit do Prahy i jiných měst, poděkoval v nedělním poledním vyjádření.
Duchovním základem shromáždění se stala výzva „Stojíme za prezidentem“, pod kterou se během několika dní podepsaly statisíce lidí. Milion chvilek plánuje, že v případě překonání hranice jednoho milionu signatářů uspořádá celonárodní sraz na pražské Letné. Takové setkání by mělo být jasným vzkazem vládní koalici, že občanská společnost hodlá bránit demokratické instituce a ústavní pravomoci prezidenta před nátlakem.
Na pódiu vystoupil také bývalý vysoký úředník Leo Steiner, který popsal své zkušenosti s novou ministryní Zuzanou Mrázovou. Steiner zdůraznil, že jako státní zaměstnanec složil slib věrnosti státu, nikoliv konkrétní politické garnituře, což po něm bylo údajně požadováno. Připomněl také roli svého dřívějšího působení v kauze Čapí hnízdo a uvedl, že premiér Andrej Babiš nemá kvůli svému střetu zájmů nárok na žádné veřejné zakázky ani dotace.
K ochraně nezávislosti médií veřejné služby vyzvali moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Cibulka ostře kritizoval ministra kultury a apeloval na nezbytnost boje za svobodu Českého rozhlasu. Podobně se vyjádřila herečka Jitka Čvančarová, která ocenila, že se lidé nenechali paralyzovat strachem, a zdůraznila potřebu soucitu. Sarah Haváčová pak za skandování hesel „Ať žije Pavel“ prohlásila, že udělají vše pro vítězství slušného chování v zemi.
Vědec Daniel Kortus označil Macinkovy zprávy za test toho, co si česká veřejnost nechá líbit, a prohlásil, že hranice byla překročena. Herec Hynek Čermák zase směřoval kritiku na ministra kultury Otu Klempíře. Vyjádřil obavu, zda Motoristé nejsou pouze zrcadlem apatické společnosti, se kterou se dá snadno manipulovat. Podle něj tato politická síla zkouší, nakolik jsou již občané obelhaní.
Duchovní rozměr dodal kněz Marek Orko Vácha, který varoval před lhostejností v dobách morálních krizí. Uvedl, že někteří voliči Motoristů si již nyní uvědomují, že jejich volba byla chybou. Apeloval na přítomné, aby nebyli neutrální, protože na postoji každého jednotlivce záleží. Shromáždění tak bylo vnímáno jako protest proti nátlakovým metodám vládnutí a vlivu hnutí Motoristé na směřování státu.
Dnešní vlna solidarity se neomezila jen na metropoli, ale zasáhla i regiony. Je zřejmé, že postup ministra Macinky vyvolal v české společnosti hluboké rozhořčení. Protesty tak potvrdily, že respekt k zákonům a politická slušnost jsou pro statisíce občanů hodnotami, které jsou připraveni aktivně bránit v ulicích.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.