FOTO: 90 tisíc lidí v ulicích. Prahu ochromila mohutná demonstrace na podporu Pavla

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla
Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 1. února 2026 16:33 | akt. 1. února 2026 18:17
Sdílej:

V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.

Hlavním podnětem k protestu se stala kauza ministra zahraničí Petra Macinky. Prezident Pavel v úterý zveřejnil textovou komunikaci, kterou šéf diplomacie zasílal jeho poradci Petru Kolářovi. Obsah těchto zpráv, ve kterých Macinka nevybíravě tlačil na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a hrozil „spálením mostů“, hlava státu veřejně označila za pokus o vydírání ze strany člena vlády.

Devadesátiminutový program začal v patnáct hodin, ale Staroměstské náměstí bylo neprodyšně zaplněno již dlouho předtím. Davy lidí skandovaly heslo „Už jsme tady!“. Předseda spolku Mikuláš Minář po dvaceti minutách uvedl, že na místě demonstruje zhruba 90 tisíc lidí, přičemž další účastníci stále přicházeli. Prezident Petr Pavel všem občanům, kteří ho přijali podpořit do Prahy i jiných měst, poděkoval v nedělním poledním vyjádření.

Duchovním základem shromáždění se stala výzva „Stojíme za prezidentem“, pod kterou se během několika dní podepsaly statisíce lidí. Milion chvilek plánuje, že v případě překonání hranice jednoho milionu signatářů uspořádá celonárodní sraz na pražské Letné. Takové setkání by mělo být jasným vzkazem vládní koalici, že občanská společnost hodlá bránit demokratické instituce a ústavní pravomoci prezidenta před nátlakem.

Na pódiu vystoupil také bývalý vysoký úředník Leo Steiner, který popsal své zkušenosti s novou ministryní Zuzanou Mrázovou. Steiner zdůraznil, že jako státní zaměstnanec složil slib věrnosti státu, nikoliv konkrétní politické garnituře, což po něm bylo údajně požadováno. Připomněl také roli svého dřívějšího působení v kauze Čapí hnízdo a uvedl, že premiér Andrej Babiš nemá kvůli svému střetu zájmů nárok na žádné veřejné zakázky ani dotace.

K ochraně nezávislosti médií veřejné služby vyzvali moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Cibulka ostře kritizoval ministra kultury a apeloval na nezbytnost boje za svobodu Českého rozhlasu. Podobně se vyjádřila herečka Jitka Čvančarová, která ocenila, že se lidé nenechali paralyzovat strachem, a zdůraznila potřebu soucitu. Sarah Haváčová pak za skandování hesel „Ať žije Pavel“ prohlásila, že udělají vše pro vítězství slušného chování v zemi.

Vědec Daniel Kortus označil Macinkovy zprávy za test toho, co si česká veřejnost nechá líbit, a prohlásil, že hranice byla překročena. Herec Hynek Čermák zase směřoval kritiku na ministra kultury Otu Klempíře. Vyjádřil obavu, zda Motoristé nejsou pouze zrcadlem apatické společnosti, se kterou se dá snadno manipulovat. Podle něj tato politická síla zkouší, nakolik jsou již občané obelhaní.

Duchovní rozměr dodal kněz Marek Orko Vácha, který varoval před lhostejností v dobách morálních krizí. Uvedl, že někteří voliči Motoristů si již nyní uvědomují, že jejich volba byla chybou. Apeloval na přítomné, aby nebyli neutrální, protože na postoji každého jednotlivce záleží. Shromáždění tak bylo vnímáno jako protest proti nátlakovým metodám vládnutí a vlivu hnutí Motoristé na směřování státu.

Dnešní vlna solidarity se neomezila jen na metropoli, ale zasáhla i regiony. Je zřejmé, že postup ministra Macinky vyvolal v české společnosti hluboké rozhořčení. Protesty tak potvrdily, že respekt k zákonům a politická slušnost jsou pro statisíce občanů hodnotami, které jsou připraveni aktivně bránit v ulicích.

Stalo se
Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv není jediný. Existuje 24 úzkých míst, zablokováním jednoho z pěti hlavních by se svět zhroutil

Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.

Počasí
Ilustrační foto

Drsné dopady extrémního počasí: Klimatická krize není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška

Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.

Novinky
Ilustrační foto

Může to být někdo, koho znáte. Moderní špionáž prochází zásadní proměnou, zaměřuje se na civilisty

Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Jak vypadá běžný život Íránců pod každodenním izraelským bombardování

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.