V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Hlavním podnětem k protestu se stala kauza ministra zahraničí Petra Macinky. Prezident Pavel v úterý zveřejnil textovou komunikaci, kterou šéf diplomacie zasílal jeho poradci Petru Kolářovi. Obsah těchto zpráv, ve kterých Macinka nevybíravě tlačil na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a hrozil „spálením mostů“, hlava státu veřejně označila za pokus o vydírání ze strany člena vlády.
Devadesátiminutový program začal v patnáct hodin, ale Staroměstské náměstí bylo neprodyšně zaplněno již dlouho předtím. Davy lidí skandovaly heslo „Už jsme tady!“. Předseda spolku Mikuláš Minář po dvaceti minutách uvedl, že na místě demonstruje zhruba 90 tisíc lidí, přičemž další účastníci stále přicházeli. Prezident Petr Pavel všem občanům, kteří ho přijali podpořit do Prahy i jiných měst, poděkoval v nedělním poledním vyjádření.
Duchovním základem shromáždění se stala výzva „Stojíme za prezidentem“, pod kterou se během několika dní podepsaly statisíce lidí. Milion chvilek plánuje, že v případě překonání hranice jednoho milionu signatářů uspořádá celonárodní sraz na pražské Letné. Takové setkání by mělo být jasným vzkazem vládní koalici, že občanská společnost hodlá bránit demokratické instituce a ústavní pravomoci prezidenta před nátlakem.
Na pódiu vystoupil také bývalý vysoký úředník Leo Steiner, který popsal své zkušenosti s novou ministryní Zuzanou Mrázovou. Steiner zdůraznil, že jako státní zaměstnanec složil slib věrnosti státu, nikoliv konkrétní politické garnituře, což po něm bylo údajně požadováno. Připomněl také roli svého dřívějšího působení v kauze Čapí hnízdo a uvedl, že premiér Andrej Babiš nemá kvůli svému střetu zájmů nárok na žádné veřejné zakázky ani dotace.
K ochraně nezávislosti médií veřejné služby vyzvali moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Cibulka ostře kritizoval ministra kultury a apeloval na nezbytnost boje za svobodu Českého rozhlasu. Podobně se vyjádřila herečka Jitka Čvančarová, která ocenila, že se lidé nenechali paralyzovat strachem, a zdůraznila potřebu soucitu. Sarah Haváčová pak za skandování hesel „Ať žije Pavel“ prohlásila, že udělají vše pro vítězství slušného chování v zemi.
Vědec Daniel Kortus označil Macinkovy zprávy za test toho, co si česká veřejnost nechá líbit, a prohlásil, že hranice byla překročena. Herec Hynek Čermák zase směřoval kritiku na ministra kultury Otu Klempíře. Vyjádřil obavu, zda Motoristé nejsou pouze zrcadlem apatické společnosti, se kterou se dá snadno manipulovat. Podle něj tato politická síla zkouší, nakolik jsou již občané obelhaní.
Duchovní rozměr dodal kněz Marek Orko Vácha, který varoval před lhostejností v dobách morálních krizí. Uvedl, že někteří voliči Motoristů si již nyní uvědomují, že jejich volba byla chybou. Apeloval na přítomné, aby nebyli neutrální, protože na postoji každého jednotlivce záleží. Shromáždění tak bylo vnímáno jako protest proti nátlakovým metodám vládnutí a vlivu hnutí Motoristé na směřování státu.
Dnešní vlna solidarity se neomezila jen na metropoli, ale zasáhla i regiony. Je zřejmé, že postup ministra Macinky vyvolal v české společnosti hluboké rozhořčení. Protesty tak potvrdily, že respekt k zákonům a politická slušnost jsou pro statisíce občanů hodnotami, které jsou připraveni aktivně bránit v ulicích.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.