V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Hlavním podnětem k protestu se stala kauza ministra zahraničí Petra Macinky. Prezident Pavel v úterý zveřejnil textovou komunikaci, kterou šéf diplomacie zasílal jeho poradci Petru Kolářovi. Obsah těchto zpráv, ve kterých Macinka nevybíravě tlačil na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a hrozil „spálením mostů“, hlava státu veřejně označila za pokus o vydírání ze strany člena vlády.
Devadesátiminutový program začal v patnáct hodin, ale Staroměstské náměstí bylo neprodyšně zaplněno již dlouho předtím. Davy lidí skandovaly heslo „Už jsme tady!“. Předseda spolku Mikuláš Minář po dvaceti minutách uvedl, že na místě demonstruje zhruba 90 tisíc lidí, přičemž další účastníci stále přicházeli. Prezident Petr Pavel všem občanům, kteří ho přijali podpořit do Prahy i jiných měst, poděkoval v nedělním poledním vyjádření.
Duchovním základem shromáždění se stala výzva „Stojíme za prezidentem“, pod kterou se během několika dní podepsaly statisíce lidí. Milion chvilek plánuje, že v případě překonání hranice jednoho milionu signatářů uspořádá celonárodní sraz na pražské Letné. Takové setkání by mělo být jasným vzkazem vládní koalici, že občanská společnost hodlá bránit demokratické instituce a ústavní pravomoci prezidenta před nátlakem.
Na pódiu vystoupil také bývalý vysoký úředník Leo Steiner, který popsal své zkušenosti s novou ministryní Zuzanou Mrázovou. Steiner zdůraznil, že jako státní zaměstnanec složil slib věrnosti státu, nikoliv konkrétní politické garnituře, což po něm bylo údajně požadováno. Připomněl také roli svého dřívějšího působení v kauze Čapí hnízdo a uvedl, že premiér Andrej Babiš nemá kvůli svému střetu zájmů nárok na žádné veřejné zakázky ani dotace.
K ochraně nezávislosti médií veřejné služby vyzvali moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Cibulka ostře kritizoval ministra kultury a apeloval na nezbytnost boje za svobodu Českého rozhlasu. Podobně se vyjádřila herečka Jitka Čvančarová, která ocenila, že se lidé nenechali paralyzovat strachem, a zdůraznila potřebu soucitu. Sarah Haváčová pak za skandování hesel „Ať žije Pavel“ prohlásila, že udělají vše pro vítězství slušného chování v zemi.
Vědec Daniel Kortus označil Macinkovy zprávy za test toho, co si česká veřejnost nechá líbit, a prohlásil, že hranice byla překročena. Herec Hynek Čermák zase směřoval kritiku na ministra kultury Otu Klempíře. Vyjádřil obavu, zda Motoristé nejsou pouze zrcadlem apatické společnosti, se kterou se dá snadno manipulovat. Podle něj tato politická síla zkouší, nakolik jsou již občané obelhaní.
Duchovní rozměr dodal kněz Marek Orko Vácha, který varoval před lhostejností v dobách morálních krizí. Uvedl, že někteří voliči Motoristů si již nyní uvědomují, že jejich volba byla chybou. Apeloval na přítomné, aby nebyli neutrální, protože na postoji každého jednotlivce záleží. Shromáždění tak bylo vnímáno jako protest proti nátlakovým metodám vládnutí a vlivu hnutí Motoristé na směřování státu.
Dnešní vlna solidarity se neomezila jen na metropoli, ale zasáhla i regiony. Je zřejmé, že postup ministra Macinky vyvolal v české společnosti hluboké rozhořčení. Protesty tak potvrdily, že respekt k zákonům a politická slušnost jsou pro statisíce občanů hodnotami, které jsou připraveni aktivně bránit v ulicích.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.